|
Stav trávníků na golfovém hřišti Mystěves a návrhy na opatření
Nová, Michaela ; Svobodová, Miluše (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Pro tuto bakalářskou práci bylo vybráno osmnácti jamkové golfové hřiště -- Golfový Areál Myštěves. Golfové hřiště bylo založeno roku 2001 zprovozněním znormovaného veřejného hřiště. V roce 2003 byla otevřena prvních devět jamek klubového hřiště a v roce 2010 byla otevřena druhá klubová devítka, která tak dovršila snahu o kvalitní osmnáctijamkové hřiště. Sledována byla statistika návštěvnosti po celou sezónu 2012. Toto sledování bylo provedeno pomocí internetového portálu TEE-TIME. Toto sledování bylo statisticky vyhodnoceno. Během sezóny 2012 navštívilo Golfový Areál Myštěves 6 054 hráčů. Nejvíce hráčů bylo zaznamenáno v měsíci srpnu a to 1 375 hráčů. Oproti tomu nejméně navštěvovaným měsícem byl listopad 2012, kdy celkový počet hráčů byl pouze 156. Měření rychlosti dvou odlišných greenů pomocí "Stimpmetru" ukázalo, že ve většině měření se rychlost greenů pohybovala v optimálních hodnotách, což je velmi příznivé. Půdní reakce na greenech celého hřiště je v optimálních hodnotách, proto nejsou nutné žádné zásahy na její úpravu. Tato skutečnost je dána půdními podmínkami a použitými hnojivy. Při monitoringu škůdců bylo zjištěno, že se v dané lokalitě vyskytují v malé míře. Oproti tomu výskyt řas, čarodějné kruhovitosti trávníku, suché ohniskovitosti trávníku a drobné plísňovitosti trávníku byl nejvyšší v letních měsících, kdy byl tento nárůst podpořen proměnlivým počasím se střídáním deště a horkých dnů. Nejvyšší výskyt byl na greenech, kde byla provedena opatření na jejich odstranění. Jako návrhy na opatření bylo provedeno hloubkové provzdušnění greenů s aplikací topdresingu. Tato operace měla zlepšit příjem vody, hnojiv a podpořit mikrobiální život ve vrchní vrstvě travního drnu. Po topdresingu byla provedena vydatná zálivka a po 14. dnech se na greeny aplikovalo kombinované dusíkaté hnojivo Na přelomu léta a podzimu se podařilo výskyt chorob odstranit. Největším problémem tohoto golfového hřiště je zastaralé technika na údržbu travnatých ploch. Konkrétně to jsou sekačky značky Ransomes (rok výroby 1985 - 1997), sekačka Jacobsen (rok výroby 1994), traktor Zetor 6711 (rok výroby 1978), bunkrovačka značky Toro (z roku 1997) a další. Tento problém se vedení klubu snaží řešit, ale hlavní překážkou je nedostatek finančních prostředků na pořízení nového strojového parku. Jsou zde snahy o jeho modernizaci, ale ve velmi omezeném měřítku. Klíčová slova: golf, trávník, údržba, ošetření, choroby
|
|
Určení záplavového území a hydrotechnické posouzení objektů na vybraném úseku vodního toku Mastník na podkladě DMR 5. generace
Čápová, Pavlína ; Roub, Radek (vedoucí práce) ; Havlíček, Vojtěch (oponent)
Tato práce se zabývá vodním tokem Mastník. Zaměřuje se na stanovení záplavových území pro několik N-letých průtoků (Q5, Q10, Q50, Q100) a hydrotechnické posouzení jednotlivých objektů. Vybraný úsek se nachází na katastrálním území města Sedlčany ve Středočeském kraji. Je dlouhý 1,973 kilometru a nachází se na něm 5 vodohospodářských objektů zasahujících do průtočného profilu toku.
Podkladová data pro tuto práci byla získána od Českého zeměměřického úřadu. Jedná se o digitální model reliéfu 5. generace, který vznikl pomocí leteckého laserového skenování. Laserové paprsky nedokáží proniknout vodní hladinou a zaznamenat tak tvar koryta toku. K zahloubení koryta byl tedy využit nástroj CroSolver. Poté byl v programu HEC-RAS vytvořen hydrodynamický model.
Z výsledků hydrodynamického modelu byl vyhodnocen hydrotechnický stav objektů.
Výstupní data (body definující rozliv vody do okolí) byla následně vložena do programu ArcMap. Zde se pro jednotlivé N-leté průtoky vynesly záplavové čáry a z nich záplavová území.
|
|
Drobné církevní stavby
Černianský, Ondřej ; Polišenský, Miroslav (vedoucí práce) ; Petr, Jakub (oponent)
Tato práce je zaměřena na drobné církevní stavby, které v krajině a v obcích dotváří jedinečný fenomén kulturní krajiny. V teoretické části práce je čtenář uveden do problematiky drobných církevních staveb, jejich typologie, historického kontextu, významu a jejich současného stavu. Dále práce provede jejího čtenáře právním rámcem ochrany památek, ekonomickou stránkou údržby a jejím možným financováním. V praktické části bude zmapováno a zdokumentováno třicet drobných církevních staveb v oblasti Velíšské farnosti, ležící jižně až jihozápadně od města Jičína v Královéhradeckém kraji. Drobné stavby budou rozděleny do jednotlivých kategorií dle různých kritérií. Dojde ke zhodnocení, jaký vliv mají tato kritéria na stav zkoumaných nemovitostí. Zároveň bude zhodnocen hlavní cíl práce, zda si majitelé plní zákonné povinnosti při údržbě těchto staveb. Závěrem práce bude doporučení obnovy jedné z drobných sakrálních staveb.
|
|
Nestor kea a nestor kaka, jejich výskyt, stav ohrožení a kognitivní schopnosti
Vrbenská, Šárka ; Ledvinka, Zdeněk (vedoucí práce) ; Zita, Lukáš (oponent)
Nestor kea a nestor kaka jsou endemickými druhy papoušků, kteří žijí pouze na Novém Zélandě. Kea se vyskytuje převážně v horách, kaka je obyvatelem původních novozélandských lesů. Kea je značně krotký a lze jej snadno zahlédnout v okolí turistických oblastí. I přesto je však poměrně vzácný, celková populace se odhaduje maximálně na 5 000 jedinců. Oba druhy jsou ohrožovány introdukovanými savci, kteří požírají jejich vejce, mláďata a samice na vejcích sedící. Dále jejich počty snižuje kompetice o potravu s introdukovanými vosami, se kterými se musí dělit o medovici a ztráta přirozeného životního prostředí. Poslední dva jmenované se týkají hlavně nestora kaka.
Oba druhy se živí převážně rostlinnou potravou doplněnou o živočišné bílkoviny, které získávají zejména z hmyzu. Pověry o nestorech kea, kteří napadají a zabíjejí ovce, jsou dnes považovány za přehnané, ačkoliv je vysoká pravděpodobnost, že se rádi přikrmují masem a tukem z uhynulých ovcí. I přes toto usnesení a fakt, že jsou oba druhy přísně chráněny, jsou keové stále farmáři loveni.
Po celém světě se v zoologických zahradách a jiných institucích chová okolo 40 jedinců nestora kaka a 250 jedinců nestora kea. Oba druhy je třeba chovat v prostorných voliérách odolných vůči poškození silnými zobáky. Je třeba je chovat v páru nebo ve skupinách, neboť se jedná o společenská zvířata.
Jsou velmi inteligentní, zvědaví a společenští. Proto probíhá v poslední době množství výzkumů týkající se kognitivních schopností nestora kea. Zjistilo se, že papoušek je schopen naučit se různé jednoduché úkony, jako vytahování odměny zavěšené na provázku či otevření krabice zajištěné několika druhy zámků. Stejně tak bylo zjištěno, že se jednotliví jedinci učí provádět úkony od jiných jedinců prostým pozorováním.
|
|
Zhodnocení současného stavu, historický průzkum a návrh rekonstrukce vybrané části Průhonického parku
Čechová, Kateřina ; Kunt, Miroslav (vedoucí práce) ; Jiří, Jiří (oponent)
V diplomové práci byl na základě inventarizace hodnocen současný stav ve vybrané
části Průhonického parku u Prahy. Dále byl proveden historický průzkum a detailní
fotodokumentace. Na základě těchto podkladů byl sestaven návrh.
V literární rešerši byla detailně řešena historie a vznik přírodně krajinářského parku.
Dále byly popsány způsoby a podmínky obnovy historických zahrad, kterou Průhonický park
bezesporu je. Kromě toho byly charakterizovány důležité kompoziční prvky pro území "Vějíř
průhledů", kterými byly průhled a zrcadlení ve vodní hladině. Nakonec byl popsán příměstský
park a jeho funkce, protože Průhonický park plní funkci příměstského parku pro Prahu.
Metodika pro inventarizaci byla zvolena dle Machovce, jelikož bylo navazováno na
práce, které se touto metodikou řídily. Historický průzkum byl proveden na základě literárních
i mapových podkladů. Byly popsány i přírodní podmínky v parku, které jsou pro budoucí návrh
nezbytně nutné.
Reinventarizace vycházela z přechozích inventarizací řešeného území. Výsledky byly
zaneseny do grafů, které slouží jako ukazatel kvality porostu. Na základě inventarizace byl
vytvořen návrh kácení. Ke kácení byly navrženy neperspektivní dřeviny, dřeviny rostoucí
v zahuštěném sponu nebo dřeviny zasahující do průhledu.
V rámci návrhu byla navržena dosadba dřevin a trvalek. Dřeviny byly vybrány na
základě jejich současného výskytu v parku, aby byly historicky i stanovištně správné. Dále byla
řešena obnova mobiliáře a cestní sítě. Cestní síť byla navržena s historicky správným mlatovým
povrchem. Mobiliář byl vybrán s ohledem na historickou vhodnost. Pro zobytnění prostoru bylo
navrženo molo na břehu rybníka a nová dřevěná cesta na místě živelné stezky.
Vzhledem k dendrologické cennosti porostů v parku bylo navrženo umístění
informačních tabulek o druhu dřeviny, především podél cestní sítě.
Závěrem práce byl sestaven rozpočet.
|
|
Sociální prostředí a zdravotnictví odvětví
da Rocha Fernandes, Joao Diogo ; Štěrbová, Ludmila (vedoucí práce) ; Mevenkamp, Nils (oponent)
Cílem této práce bylo k obraně alternativní přístup ze strany tvůrců zdravotní politiky ke zlepšení výsledků v oblasti zdraví prostřednictvím investic na sociálních faktorů života lidí, spíše než zvýšením výdajů do zdravotnictví. Aby bránil tuto teorii Tato diplomová práce se zabývá dvěma výzkumné otázky: Jaké jsou sociální determinanty zdraví s největším dopadem na zdravotní stav osob? A jaká je statistická korelace mezi těmito faktory v sociální zdravotní a self-ohlásil zdravotní stav a psychické zdraví, Německa, Dánska, Španělska a Irska?První otázka byla zodpovězena, že rozvíjí ucelený výzkum mezi mostrelevant literatury v oblasti sociálních determinant zdraví a druhý přes konstrukci statistického více regresního modelu. Podle této studie se sociálními faktory s největším vlivem na zdravotní stav osob, jsou: fyzická aktivita, vzdělání, sociální stát, emoční podpora, sociálně-ekonomický status, životní podmínky, pracovní podmínky a soukromým životem. Pokud jde o výsledky několika regresních modelů všechny proměnné následoval očekávaný trend a to bylo možné, aby důkaz významné statistické korelace u 7 z 8 vybraných faktorů, zejména v případě pracovních podmínek a životní rovnováhu, pokud tyto mají problémy s řídícími tyto aspekty života se zkušenostmi 50%, nebo v některých případech 30% zdravotního stavu jedinců s pozitivními zkušenostmi v těchto životních rozměrů.
|
|
Farma chovu skotu Helvíkovice
Dědečková, Tereza ; Myslín,, Jiří (oponent) ; Dýr, Petr (vedoucí práce) ; Sobotka, Jindřich (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá obnovou a dostavbou hlavního objektu areálu Dolní Dvůr v Helvíkovicích v Pardubickém kraji. Cílem této práce je najít vhodné architektonické a urbanistické koncepce, která by splňovala požadavky pro nové funkční využití původního objektu se zemědělským využitím. Jedná se o farmu na samotě, která se zabývá chovem býku. V areálu se nachází více staveb, avšak součástí bakalářské práce je vypracování hlavního objektu, který slouží i pro veřejnost. Přesný stávající stav není znám, pouze dokumentace návrhu rekonstrukce tohoto objetu, z kterého částečně vycházím. Tento objekt je podélného tvaru, který jsem prodloužila z důvodu vložení schodiště do podkroví, a na tuto přístavbu navazuje dále prosklená zimní zahrada z dřevěných lepených oblých vazníků. Aby se délka budovy zmírnila, použila jsem svislé pásy dřevěného obložení na fasádě. Nově navržený objekt, který se nachází v těsné blízkosti se silnicí, láká veřejnost k návštěvě, neboť součástí objektu je i prodejna s čerstvým býčím masem. Také posezení v zimní zahradě, s výhledem do celého okolí a možností malého občerstvení. Kdo by se chtěl zdržet déle, má možnost si objednat jeden z pěti apartmánů, které se nacházejí v podkroví tohoto objektu. Další část objektu slouží pro bourání masa se všemi jeho náležitostmi. Poslední část objektu je ponechána jako obydlí pro majitele farmy.
|
|
Možnosti transformace systému péče o ohrožené děti v ČR
Klusáček, Jan ; Háva, Petr (vedoucí práce) ; Munková, Gabriela (oponent)
Prvním cílem této práce bylo analyzovat práci orgánů sociálně právní ochrany dětí (OSPOD) v Pardubickém kraji. Související výzkumné otázky zněly: Jak vypadá současný stav v různých oblastech práce OSPOD? Druhým cílem bylo pokusit se vytvořit odhady toho, pro jakou část dětí v současnosti procházejících KÚ v Pardubickém kraji, by bylo třeba jako alternativu vůči umístění v KÚ nalézt umístění v pěstounské péči, a jaká část dětí by nemusela být vůbec odebrána z rodiny, kdyby ji byla poskytnuta podpora a tyto odhady vytvořit pro různé varianty rozvoje služeb podpory rodiny a změn v práci OSPOD, jak byly popsány v části věnované OSPOD. A zároveň vytvořit odhady finanční nákladnosti jednotlivých variant, ve srovnání s náklady na umísťování dětí do KÚ. Závěry práce jsou následující: Pokud jde o práci OSPOD, ukázalo se, že stávající praxe ve většině z analyzovaných oblastí práce OSPOD bohužel výrazně zaostává za tím, jak by měla praxe v daných oblastech ideálně vypadat, a že novelizace zákona o sociálně právní ochraně dětí přinese pouze částečné změny Pokud jde o druhý cíl práce, ukázalo se, že dostupná data o tom, jakými charakteristikami, se vyznačují děti a jejich rodiny, které jsou umísťovány do KÚ v Pardubickém kraji, bohužel umožnila vytvořit jen velmi hrubé odhady. Rámcové odhady, k nimž jsme došli,...
|
| |
|
Řízení datového skladu a optimalizace MWF
Matoušková, Barbora ; Maryška, Miloš (vedoucí práce) ; Faina, Michal (oponent)
Diplomová práce se zabývá datovým skladem ve velké bankovní instituci, a to zejména z pohledu řízení jeho provozu. Pro rychlé pochopení principů datového skladu zahrnuje práce jeho popis z hlediska datové architektury, transformačních procesů a způsobu prezentování dat uživatelům. Dále jsou v práci uvedeny a charakterizovány systémy, které jsou v datovém skladu využívány jak pro byznys data, tak pro metadatové účely. V práci jsou popsány aktivity prováděné při řízení skladu a identifikována slabá místa pro potenciální zlepšení. Součástí práce je i projekt optimalizace plánovacího mechanismu (Master Workflow) pro spouštění transformačních procesů, který zahrnuje snižování zátěže databázového systému Teradata metadatovými procesy. Hlavním cílem práce je srozumitelně popsat prostředí datového skladu, jehož pochopení jako celku je důležité jak pro pracovníky zodpovědné za chod a fungování skladu, tak pro vývojáře, kteří díky tomu mohou přizpůsobit své vývojové aktivity, dodávat kvalitnější řešení a tím zkvalitnit nasazování změn do produkčního prostředí. Tento cíl je v práci dosažen stručným popisem datového skladu (zejména popisem datové architektury, transformačních procesů, provozních postupů a nástrojů používaných při nasazování změn do produkčního prostředí). Dalším cílem je poskytnout zpětnou vazbu na provozní činnosti z pohledu pracovníka oddělení provozu datového skladu a tím pomoci k jejich odstranění. Posledním cílem práce je vylepšení plánovacího mechanismu zodpovědného za chod a evidenci transformačních procesů. Tohoto cíle je dosaženo projektem, který tuto problematiku řeší a na kterém jsem pracovala. V práci je popsán původní stav, provedené změny, nový stav po optimalizaci a posouzení úspěšnosti projektu. Mezi přínosy práce patří snadnější a rychlejší pochopení datového skladu jako celku a způsobu řízení transformačních procesů ať už pro nové pracovníky provozu nebo pro vývojáře (což s sebou přináší potenciální zlepšení dodávek). Dalšími přínosy jsou možnost odstranění slabých míst provozu a optimalizace plánovacího systému (došlo jak k jeho standardizaci (očištění), tak ke snížení zátěže databázového systému Teradata). Vlastním přínosem k řešenému tématu je kromě srozumitelného a užitečného úvodu do datového skladu také identifikace jeho slabých míst, návrhy na zlepšení a samotný projekt optimalizace, jež zabral cca 17 MD. Práce je strukturována do kapitol dle tématických celků: úvodní informace o diplomové práci, teoretický základ (komponenty BI, současný stav řešené problematiky), charakteristika hlavních nástrojů využívaných v datovém skladu, popis prostředí datového skladu, popis provozních aktivit včetně identifikace slabých míst a na konec projekt optimalizace Master Workflow. V poslední kapitole je závěrečné shrnutí práce
|
host ::
