|
Zpracování snímků pořízených pomocí UAV
Ptáček, Ondřej ; Plánka, Ladislav (oponent) ; Hanzl, Vlastimil (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá zpracováním a vyhodnocením snímků pořízených pomocí bezpilotních leteckých prostředků – UAV. Úvodní část se věnuje definici, využití, aplikacím a typům UAV, především pro fotogrammetrické účely. Popsáno je i softwarové vybavení, včetně popisu a ukázek několika typů možných výstupů. Dále jsou popsány vlastní měřické i výpočetní práce a postup zpracování v použitých programech. Představeny jsou i dosažené výstupy zpracování. Na závěr je provedeno celkové zhodnocení a posouzení výsledků měření na jednotlivých bodech.
|
|
Léčba migrény
Černá, Hana ; Melicharová, Ludmila (vedoucí práce) ; Vopršalová, Marie (oponent)
Tato práce shrnuje nejdůležitější aspekty léčby migrény. Prvním krokem by měla být snaha poznat a ovlivnit spouštěcí faktory migrenózních bolestí hlavy. Úspěšná léčba by měla být komplexní, kombinovat nemedikamentózní a medikamentózní postupy, změnu životního stylu a stravování. Hlavním předpokladem úspěchu je dobrá spolupráce mezi lékařem a pacientem. Významný pokrok způsobilo objevení nového typu léků nazývaných triptany. Ty dnes představují nejúčinnější skupinu léků a tvoří základ léčby migrény.
|
|
Morfologická a genetická diverzita agrolesnického druhu Guazuma crinita v Peruánské Amazonii.
Tuisima Coral, Lady Laura ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Helena, Helena (oponent)
Guazuma crinita (Malvaceae) je dřevina pocházející z peruánské Amazonie a díky svému důležitému významu pro místní zemědělce byla vybrána jako vhodná pro domestikaci. Tento proces je stále ještě v raném stádiu. Tak jako u mnoha jiných druhů dřevin je málo známá její genetická variabilita a stále není jasné, jaký bude mít dopad proces domestikace na její genetické zdroje. Hlavním cílem tohoto výzkumu bylo posoudit genetickou variabilitu G. crinita mezi různými populacemi v peruánské Amazonii pomocí morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních (ISSR a AFLP) markerů.
První část této studie se zaměřila na variabilitu fyzikálních vlastností dřeva u této dřeviny v rámci jedinců původem z šesti různých lokalit. Vzorky dřeva byly získány ze spodní, střední a horní části kmene. U vzorků dřeva z dvanácti náhodně vybraných stromů, starých osm let, byla stanovena vlhkost, hustota, specifická hmotnost, radiální, tangenciální a objemové smrštění a koeficient anizotropie. Dále byly stanoveny vzájemné vztahy mezi těmito fyzikálními vlastnostmi. Všechny fyzikální vlastnosti dřevin, s výjimkou čerstvé hustoty, se významně lišily mezi jednotlivými lokalitami. Statisticky významné rozdíly byly nalezeny i mezi vzorky z různých částí stromu. Hustota dřeva a koeficient anizotropie (1.6) ukázal, že G. crinita má stabilní dřevo, představující významné výhody, pokud jde o náklady na dopravu a proces zpracování. Výsledky ukázaly potenciál pro výběr vhodných genotypů s požadovanými vlastnostmi dřeva pro další výsadbu a domestikaci.
Druhá část studie popisuje výzkum genetické variability na základě využití ISSR markerů u 44 genotypů z klonálního sadu založeného v peruánské Amazonii ve výzkumném ústavu IIAP v oblasti Ucayali. Deset molekulárních markerů (ISSR) bylo amplifikováno v 65-ti lokusech, z toho 61 lokusů bylo polymorfních (93.8%). Rozsah amplifikace DNA se pohybovala od 260 do 2,200 bp. Celková genetická rozdílnost mezi populacemi (Gst) byla pouze 0.03, což ukazuje 97% genetické rozmanitosti uvnitř jednotlivýchpopulací . Genetický tok (Nm) byl 12.9 allel na generaci. Nenalezli jsme korelaci mezi místem původu a genetickou variabilitou, což značí společný genetický původ těchto jedinců, což dokládá slabá pozitivní korelace mezi genetickou a geografickou vzdáleností.
Třetí část poskytuje přehled o tom, jaký má domestikační proces dřeviny G. crinita vliv na její genetické zdroje. Podařilo se nám zhodnotit 58 vzorků z osmi lokalit tří typů populací, 19 vzorků z přírodní populace, 15 pěstovaných v domácích zahradách a 24 z domestikovaných populací. Použili jsme metodu AFLP se sedmi vybranými primerovými kombinacemi. Celkem 171 fragmentů bylo amplifikováno s 99.42% polymorfismu na úrovni druhu. U testovaných typů populací byl získán následující počet fragmentů 124, 84 a 93 s úrovní polymorfismu 72.51%, 49.12% a 54.39%. Genetická rozmanitost a Shannon index byly zjištěny vyšší v přírodní populaci ve srovnání s domestikovanou populací (He = 0.1 a 0.9, I = 0.19 a 0.16). AMOVA ukázala vyšší rozdíl v rámci jednotlivých populací než mezi nimi (84% a 4%). UPGMA analýza a PCoA neukázaly statisticky významnou korelaci mezi genetickou a geografickou vzdáleností. Došlo však k výrazné genetické diferenciaci mezi jednotlivými typy populací, což naznačuje zúžení genetické variability u domestikovaných populací, i když genetická variabilita zůstává stále relativně vysoká.
Použití morfologických (kvalita dřeva) a molekulárních markerů úspěšně odhalilo genetickou variabilitu druhu G. crinita a tyto metody mohou být použity i pro jiné druhy tropických dřevin. Pro další výzkum doporučujeme rozšíření počtu vzorků i do dalších geografických oblastí.
|
|
Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě
Houdová, Veronika ; Peslová, Eva (vedoucí práce) ; Čechovská, Irena (oponent)
Název: Vliv aqua-činek na intenzitu zatížení při aqua-aerobiku v mělké vodě Cíle: Cílem práce je posoudit rozdílnosti reakce na 14minutovou zátěž bez aqua- činek a s aqua-činkami prostřednictvím monitorování srdeční frekvence v průběhu 60minutové lekce aqua-aerobiku v mělké vodě u zdravých žen ve věku v rozmezí 25-60 let (věk 42 ± 11,4 roků) na základě analýzy zjištěných hodnot. Pro analýzu individuálních hodnot srdeční frekvence během lekce aqua-aerobiku jsme si stanovili ještě další cíl. Porovnat změny hodnot srdeční frekvence ve stoji na suchu a ve stoji v mělké vodě (hladina vody po ramena) u klientek aqua-aerobiku. Metody: Pro naše účely jsme zjišťovali srdeční frekvenci prostřednictvím monitoru srdeční frekvence (sporttester) typu Polar S 610i. Každý monitor srdeční frekvence byl nastaven na 5sekundový interval záznamu. Hodnoty srdeční frekvence jsme následně zpracovali pomocí programu Polar Precision Performance. Hodnoty srdeční frekvence probandek jsme zanesli do programu Excel a výsledky jsme zpracovali pomocí statistické metody chí-kvadrát testu. Výsledky: Z analýzy výsledků vyplývá, že průměrné hodnoty srdeční frekvence během 14minutového motivu bez aqua-činek a s aqua-činkami se statisticky významně nelišily. Analýza průměrných hodnot srdeční frekvence neprokázala, že aqua-činky výrazně...
|
| |
|
Dědičné a nedědičné faktory ovlivňující kvalitu řepkového oleje
Zemanová, Kateřina ; Sedláková, Vladimíra (vedoucí práce) ; Bečka, David (oponent)
Tato literární rešerše se dopodrobna zabývá kvalitou řepkového oleje v závislosti na dědičných a nedědičných faktorech. Spotřeba řepkového oleje každým rokem stoupá a kromě využití ve výživě lidí se zpracovává i v krmivářském průmyslu či jako biopalivo pro motorová vozidla. V řepkovém oleji má velké zastoupení zejména kyselina olejová. Dále se v něm nachází kyselina linolová a linolenová a nežádoucí kyselina eruková, jejíž množství je značně redukováno. Je podstatné zmínit i obsah glukosinolátů, jako antinutričních látek, které se spolu s kyselinou erukovou redukují a vzniká řepkový olej typu 00. Všechny tyto složky jsou v práci podrobně popsány. Obsah mastných kyselin v řepkovém oleji mohou ovlivňovat jak faktory genetické, tak faktory environmentální. Selekce hraje při šlechtění značnou roli. Vhodným výběrem správných genotypů spolu s vlivy vnějšího prostředí můžeme dosáhnout požadovaného cíle. Důležitou roli zde hraje i syntéza mastných kyselin, kde pomocí desaturačních enzymů řady fad, dochází k desaturaci kyseliny stearové na kyselinu olejovou, linolovou a linolenovou. Pomocí metody QTL je možné detekovat genové pozadí kvantitativních znaků. Hlavní geny zodpovídající za kvalitu řepkového oleje se nachází na chromosomech A, konkrétně A1, A3, A5 a A8, které jsou v práci zmíněny.
|
|
Problematika pacientů hospitalizovaných na oddělení léčebny dlouhodobě nemocných
Červenka, Václav ; Zemková, Jaroslava (vedoucí práce) ; Řehoř, Karel (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice pacientů hospitalizovaných v léčebnách dlouhodobě nemocných. V teoretické části nám představuje prostředí těchto léčeben, jejich vnitřní uspořádání a strukturu pacientů, na které jsou tato zařízení specializována. Jsou zde uvedena specifika somatických a psychických problémů těchto pacientů. V praktické části se pak máte možnost seznámit v uvedených kazuistikách s případy vybraných pacientů. Dále jsou zde uvedeny některé z možných nápravových metod a typů terapií pro tyto pacienty a součástí jsou i testovací metody zjišťující úroveň vybraných schopností jednotlivých pacientů.
|
|
Dendritické buňky a jejich význam v imunitní odpovědi
Vávrová, Jitka ; Rožková, Daniela (vedoucí práce) ; Bartůňková, Jiřina (oponent)
Dendritické buňky (DC) jsou nejúčinnějšími antigen prezentujícími buňkami v lidském organismu. Hrají významnou úlohu v imunitních dějích tím, že stimulují naivní T-lymfocyty. Této vlastnosti se proto hojně využívá v imunoterapii nádorových onemocnění. Cílem této bakalářské práce byla optimalizace výrobního protokolu při výrobě vakcíny dendritických buněk pro nemocné s karcinomem ovárií. Zkoumali jsme jednotlivé fáze přípravy vakcíny a jejich případný dopad na výsledek celého procesu přípravy vakcíny. Zajímal nás vliv použitého plastiku, ze kterého jsou vyrobeny kultivační nádobky, na výsledek maturace dendritických buněk. Dále pak fakt zda při použití stejného druhu maturačního činidla typu poly I:C od jiného výrobce budou dendritické buňky maturovány stejnou měrou. Jelikož jsou vakcíny po vyrobení zamražovány na -80DC pro uchování svých imunosupresivních vlastností, zkoumali jsme také jestli nedochází ke změně těchto vlastností po rozmražení. A v neposlední řadě jsme také zkoumali vliv druhu zamražovacího média na fenotyp a výtěžek DC. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
| |
|
Návrh sluchadla v prostředí LabVIEW
Macíček, Ondřej ; Tannenberg, Milan (oponent) ; Sekora, Jiří (vedoucí práce)
Práce obsahuje blokové schéma sluchadla pro podporu sluchu, anatomický popis sluchového orgánu člověka a fyzikální popis některých vybraných veličin, týkajících se zvuku a sluchu. Jsou rozebrány vyšetřovací metody pro určení stupně poškození sluchu a několik typů algoritmů pro kompenzaci degenerace či poruchy sluchu. Dále je vytvořen interaktivní program sluchadla, který má implementovány různé rovnice pro ekvalizaci zvuku.
|
host ::
