| |
| |
| |
|
Pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla
PROCHÁZKOVÁ, Lada
Diplomová práce je zaměřena na pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla se zacílením na likvidaci pojistných událostí v nestadradních případech. Práce mapuje zajištění procesu likvidace v případech škod způsobených nepojištěným vozidlem,nebo vozidlem pojištěným u zahraničního pojistitele. Cílem práce je zhodnocení postupů a jejich efektivity vzhledem k poškozeným.
|
|
Využití pojistných produktů z pohledu taxislužby
Horáková, Kateřina ; Ducháčková, Eva (vedoucí práce) ; Daňhel, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou využití pojistných produktů při podnikání v oblasti taxislužby, a to konkrétně pojištěním odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla, havarijním pojištěním, flotilovým pojištěním a pojištěním odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Hlavním cílem práce je analýza pojištění automobilů s ohledem na provoz taxislužby a vytvoření pojistného programu pro vybranou společnost. V obecné části jsou vymezeny základní charakteristiky výše uvedených pojistných produktů a jejich specifika z pohledu taxislužby. Součástí práce je také srovnání několika nabídek pojištění odpovědnosti zaměstnance na základě modelového příkladu a zhodnocení dvou nabídek flotilového pojištění pro konkrétní firmu.
|
|
Odpovědnost provozovatele lyžařského areálu za škodu
Šmídová, Gabriela ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Závěr Právní úprava odpovědnosti provozovatele lyžařského areálu za škodu je primárně zakotvena v občanském zákoníku. Při interpretaci a aplikaci tam uvedených právních norem je však třeba vycházet nejen z tohoto kodexu, ale i z jiných předpisů právní a dokonce i mimoprávní povahy. Při vyvozování soukromoprávní odpovědnosti provozovatele lyžařského areálu za škodu je třeba odlišit dvě hlavní činnosti, které s provozováním lyžařského areálu souvisí, kterými jsou a) provoz lanové dráhy, lyžařského vleku či jiného dopravního zařízení zajišťujícího přepravu lyžařů nebo snowboardistů nahoru a b) správa sjezdové trati umožňující sjezd lyžařů nebo snowboardistů od konečné stanice lanové dráhy či lyžařského vleku dolů do údolí. Toto rozlišení je nutné nejen z pohledu čistě praktického, ale i z pohledu právního. Provoz lanové dráhy, lyžařského vleku či jiného dopravního zařízení zajišťujícího přepravu lyžařů nebo snowboardistů je provozováním dopravy ve smyslu drážního zákona. Veškerá škoda, kterou vyvolá zvláštní povaha tohoto provozu je škodou dle § 427 odst. 1 občanského zákoníku, za niž odpovídá provozovatel lyžařského areálu na základě objektivního principu (odpovědnost za následek). V protikladu k uvedenému škoda, která vznikne lyžařům či snowboardistům na sjezdové trati, je přičitatelná provozovateli...
|
|
Odpovědnost za škodu v občanském a obchodním právu
Laštovičková, Lola ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
Závěr Odpovědnost za škodu je právním institutem, jehož účelem je zjednání nápravy a odstranění následků vzniklých způsobením škody. Ve své práci se věnuji úpravě odpovědnosti za škodu v občanském právu a jejímu porovnání s úpravou v právu obchodním. Koncepce relativně samostatného řešení náhrady škody v obou soukromoprávních odvětvích není pro moderní kontinentální právní řády obvyklá. Základem pro celou soukromoprávní oblast by totiž měl být občanský zákoník, přičemž jednotlivé odchylky by popř. mohly být stanoveny ve zvláštních předpisech, ale tak tomu v českém právu není. V mnohých otázkách je totiž úprava občanskoprávní a obchodněprávní duplicitní, v jiných oblastech naopak často bezdůvodně odlišná, z čehož pak vznikají četné interpretační problémy. Dále je z některých ustanovení zřejmý vliv doby vzniku občanského zákoníku. Za zásadní nedostatek současné právní úpravy týkající se odpovědnosti za škodu kromě její roztříštěnosti do více právních předpisů považuji především chápání škody pouze jako majetkové újmy, což neodpovídá rozvoji ochrany lidských práv. Dalším nedostatkem je podle mého názoru nejasná zákonná formulace ustanovení týkající se přípustnosti smluvní limitace náhrady škody v obchodněprávních vztazích, z čehož plynou praktické problémy. Současná právní úprava není dále uspokojivá ve...
|
| |
|
Hodnocení zdravotního rizika vybraných faktorů pracovních podmínek při výrobě betonových výrobků ve vybraném provozu
BRULÍK, Petr
V pracovním prostředí ve výrobě betonových výrobků se setkáváme s mnoha rizikovými faktory, které mohou mít negativní vliv na zdravotní stav zaměstnanců. Mezi nejvýznamnější faktory působící na organismus každého pracovníka při práci ve výrobě betonových výrobků patří zejména hluk, fyzická zátěž, pracovní poloha a vibrace. Z těchto nejvýznamnějších faktorů jsem si vybral ve vybraném provozu hluk a vibrace, protože byl pořízen nový automatický stroj, kde se vše řídí a provádí pomocí ovladačů a fyzická zátěž či nepřijatelné pracovní polohy zde téměř nejsou. V teoretické části jsem se zaměřil na hodnocení zdravotního rizika a vše s ním spojené a také na charakteristiku hluku a vibrací a jejich působení na člověka. Cílem práce bylo vytvoření hypotézy v oblasti hodnocení zdravotních rizik vybraných faktorů pracovního prostředí týkajících se působení pracovních podmínek při výrobě betonových výrobků ve vybraném provozu. Byly stanoveny 3 hypotézy, provedeno hodnocení zdravotních rizik faktorů pracovních podmínek, práce zařazeny do kategorií stanovených právními předpisy a navržena preventivní opatření na ochranu zaměstnanců při práci. Práce byla zpracována za využití kvalitativního výzkumu, především metodikou sekundární analýzy dat, která čerpá ze studia odborné literatury, zákonů, vyhlášek a protokolů. Hodnoty zjištěné měřením byly zpracovány a následně porovnány s hygienickými limity uvedenými v právních předpisech. Hypotézy byly touto metodikou potvrzeny a cíle byly splněny. Bylo potvrzeno, že se v tomto provozu vyskytují nadlimitní hodnoty než stanoví právní předpisy. Hluk je zde rizikovějším faktorem než expozice vibracím a navržená preventivní opatření eliminují poškození zdraví zaměstnanců vlivem působení pracovních podmínek. V praxi může tato práce sloužit ke zvýšení informovanosti v oblasti zdravotního rizika působením pracovních podmínek při výrobě betonových výrobků a ke zvýšení účinnosti preventivních opatření.
|
|
Náhrada škody na zdraví
Pak, Viktor ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ Cílem mé práce bylo analyzovat současnou právní úpravu oblasti odpovědnosti za škodu na zdraví a zdravotnického práva jako celku a najít případné právní změny, které by přispěly k dalšímu vývoji této oblasti. Zdravotnické právo a konkrétně odpovědnost za škodu na zdraví je jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí práva. Je upravena zejména v občanském zákoníku a v některých dalších právních předpisech, z nichž nejdůležitějším je zákon o péči o zdraví lidu. Základními předpoklady pro vznik odpovědnosti za škodu na zdraví je stejně jako v případě jiné odpovědnosti za škodu porušení právní povinnosti, zavinění, škoda a příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody, přičemž každá z těchto složek má v případě odpovědnosti za škodu na zdraví svá specifika. Nejvíce otázek vzbuzuje problematika příčinné souvislosti, kterou lze s určitostí prokázat vzhledem k nepředvídatelnosti biologických procesů v těle jen velmi obtížně, přesto v současnosti soudy zpravidla požadují její stoprocentní prokázání. V případech odpovědnosti za škodu způsobenou užitou věcí a provozní činnosti není třeba prokazovat zavinění, ani porušení právní povinnosti, což v současné době značně usnadňuje pozici poškozených ve sporech o náhradu škody. Základní právní povinností poskytovatele zdravotních služeb...
|
host ::
