|
Vliv vodního stresu brambor na obsah monosacharidů v hlízách
Podhorecká, Klára ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Hnilička, František (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na sledování vlivu stresových faktorů na vybrané metabolity, především monosacharidy. První část je věnována stručné charakteristice brambor, tedy významu plodiny, původu, morfologii, pěstování, dále jsou popsány nároky brambor na prostředí i výživu.
V další části je podrobněji rozebírána problematika chemického složení hlíz se zaměřením na sacharidy. Brambory jsou oblíbeným zdrojem sacharidů a jsou konzumovány v celosvětovém měřítku. Dále jsou brambory bohaté na vitaminy zejména vitamin C, B1, B3 a B6, rovněž obsahují vysoký obsah minerálních látek, hlavně draslíku a hořčíku. Jako další jsou v bramborách přítomny barviva, antioxidační látky, fenolové a příbuzné látky, bílkoviny a v malé míře i lipidy. Uvádí se, že bílkoviny hlíz brambor řadíme mezi nutričně nejhodnotnější bílkoviny rostlinného původu, z nichž patatin je považován za hlavní zásobní bílkovinu a je uložen ve vakuolách. Látky, které naopak působí negativně na lidský organismus, jsou tzv. glykoalkaloidy, syntetizované rostlinami čeledi Solanaceae. U brambor je nejvýznamnější alfa-solanin a alfa-chaconin.
Hodnota hlíz je dána především jejich chemickým složením, které z nich vytváří potravinu a surovinu. Obsah cukrů v hlíze je relativně nízký (0,5 % v původní hmotě) a i přesto má jejich obsah význam jak z hlediska zpracovatelského, tak i senzorického. Mezi hlavní redukující monosacharidy je řazena glukosa a fruktosa, obvykle s koncentrací od 0,15 do 1,5 %. Obsah cukrů výrazně ovlivňuje vnitřní a vnější znaky kvality především smažených výrobků.
Některé studie potvrzují, že hromadění sacharidů by mohlo pomoci odolávat extrémním stresovým podmínkám, zejména nízkým teplotám, zasolení či vodnímu deficitu.
V další kapitole byl vytvořen souhrn stresových faktorů působících na rostliny, se zaměřením na brambory. U rostlin lze hovořit o stresu, pokud proměnlivost negativních faktorů vnějšího prostředí překročí určitou mez. Hlavním tématem a zároveň nejvíce limitujícím faktorem je nedostatek vody neboli vodní stres. Dále byly zmíněny i ostatní abiotické faktory a okrajově i faktory biotické.
Působením stresové reakce vzniká určitá úroveň adaptačních schopností. Přechodně může dojít k aklimatizaci, tedy zvýšení odolnosti vůči abiotickým stresorům. Většina rostlin se pokouší o nastolení tolerance vůči stresu. V rámci kapitoly byly rovněž rozebrány změny během skladování a úpravy brambor, kdy dochází k nežádoucímu tmavnutí hlíz. Nadměrné množství redukujících cukrů způsobuje nepřijatelné hnědnutí smažených produktů.
Poslední kapitola teoretické části se zabývá vybranými metodami stanovení sacharidů. Obecně se jedná o metody založené na redukčních vlastnostech sacharidů, na barevných kondenzačních reakcích, měření optické aktivity, měření indexu lomu látek, separačních metodách a dalších.
Metodika práce se týká stanovení redukujících monosacharidů (glukosy, fruktosy) a sacharosy pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) ve čtyřech vybraných odrůdách brambor ze sklizně roku 2015.
|
|
Vliv plemene a skladování na kvalitu kozího mléka
Hončíková, Barbora ; Potůčková, Miroslava (vedoucí práce) ; Michaela, Michaela (oponent)
Cílem diplomové práce bylo v teoretické části zpracování literární rešerše shrnující současné poznatky o složení, fyzikálně-chemických, technologických a senzorických vlastnostech a kryostabilitě kozího mléka včetně porovnání charakteristik mléka plemen využívaných k jeho průmyslové i faremní produkci.
Kozí mléko má vysokou nutriční a terapeutickou hodnotu. Je stejně jako mléko kravské vhodné ke zpracování v mlékárenském průmyslu. I přes tradiční spotřebu kravského mléka v České republice vzrostl v poslední době u domácích spotřebitelů zájem také o kozí mléčné výrobky. Hlavními plemeny chovanými v České republice pro mléčnou produkci jsou koza bílá krátkosrstá a koza hnědá krátkosrstá.
V praktické části diplomové práce bylo provedeno porovnání mléka 2 nejvíce zastoupených mléčných plemen v České Republice, kozy bílé a hnědé krátkosrsté, s raritním plemenem kozy girgentánské. Na mléku bílé a hnědé krátkosrsté kozy byl také stanoven vliv délky skladování (0, 1, 2, 3, 4, 8, 12, 16 týdnů) ve zmrazeném stavu na jeho technologickou jakost. Charakterizovány byly vybrané hlavní složky (sušina, tukuprostá sušina, tuk, laktóza, hrubé bílkoviny a kasein), minoritní složky (kyselina citronová, močovina, volné mastné kyseliny, frakce mastných kyselin), fyzikálně-chemické vlastnosti (hustota, bod mrznutí, titrační kyselost), technologické vlastnosti (syřitelnost, fermentabilita, termostabilita) a u čerstvé suroviny též senzorická shodnost a přijatelnost.
Bylo zjištěno, že mléko koz girgentánských obsahuje statisticky významně (p < 0,05) nejvyšší množství sušiny, tuku a laktózy. Nejvíce hrubých bílkovin (p < 0,05) bylo naopak zaznamenáno u mléka kozy hnědé krátkosrsté H1. Tato mléka byla také nejlépe syřitelná (p < 0,05), avšak nejhůře senzoricky přijatelná kvůli silné kozí vůni a chuti. Při skladovacím testu mléka kozy bílé a hnědé krátkosrsté byl zaznamenán statisticky významný negativní (p < 0,05) vliv uchování ve zmrazeném stavu pouze na syřitelnost, což lze vysvětlit negativními změnami v konformaci bílkovin, zejména kaseinu.
|
|
Charakterizace laktobacilů a bifidobakterií izolovaných z trávicího traktu divokých a domácích prasat
Šimurka, Julius ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Švejstil, Roman (oponent)
Mikrobiota trávicího traktu je považována za "získaný orgán" umístěný v hostitelském organizmu. Plní zde mnoho specifických funkcí. Složení mikrobioty se mění v průběhu života jedince v závislosti na jeho životním prostředí a výživě. Proces identifikace a charakterizace bakterií střevní mikrobioty je významnou podmínkou pro pochopení funkce tohoto "získaného orgánu".
Tato práce se zabývá anatomií a fyziologií trávicího traktu (TT) prasat a evolučními a stravovacími odlišnostmi prasete divokého a domácího, pro pochopení přirozeného prostředí výskytu bakterií TT, které následně ovlivňuje diverzitu bakterií střevní mikrobioty. Zmíněn je i proces domestikace, který ovlivnil dnešní podobu prasete domácího. V práci je rozebírána charakteristika laktobacilů a bifidobakterií, která obsahuje jejich popis, taxonomii, metabolismus a prostředí jejich výskytu. Dále práce zmiňuje izolační média, užívána v praxi pro izolaci bifidobakterií a laktobacilů z TT prasat, metody jejich identifikace a charakterizace.
Dostupná literatura potvrzuje rozdíly ve složení mikrobioty TT prasete divokého a domácího, s tím korelují i další studie, které studují různorodost mikrobioty dalších domestikovaných a divokých zvířat. Studium diverzity mikrobioty člověka např. ukazuje na širší druhové spektrum bakterií u primitivních kmenů člověka v porovnání s urbanizovaným člověkem.
|
| |
|
Localization and characterization of binding sites for CA2+ binding proteins and phosphatidylinositol phosphates on intracellular termini of TRP channels
Boušová, Kristýna
Tato disertační práce pojednává o charakterizaci vazebných míst pro kalcium vázající protein S100A1 a fosfatidylinositol fosfáty na intracelulárních koncích transient receptor potential (TRP) kanálů, a to především z rodin kanonických (TRPC), vaniloidních (TRPV) a melastatinových (TRPM). TRP kanály reprezentují superrodinu důležitých zprostředkovatelů dějů, které se odehrávají především v oblasti senzorické physiologie: přispívají k detekci chuti, rovnováhy těla, zraku, sluchu, hmatu a k sensibilitě vůči teplotním a tlakovým vjemům vnějšího prostředí. Tyto kanály slouží jako specializované neselektivní a nociceptivní membránové receptory zodpovědné za modulaci sil, které řídí vstup kationtů do buňky. TRP kanály jsou tvořeny šesti transmembránovými doménami s N- a C- terminálními konci vyskytujícími se v intracelulární oblasti. Celkem čtyři monomerní jednotky tvoří charakteristické uspořádání funkčního kanálu. Bylo prokázáno, že většina členů této téměř třicetičlenné rodiny transportérů je aktivována různorodými stimuly působícími jako signální integrátory. Z nejvíce prozkoumaných intracelulárních modulátorů TRP kanálů jsou cytosolické kalcium vázající proteiny a fosfatidylinositol fosfáty (PIPs) ukotvené na vnější straně cytoplazmatické membrány. Tyto signální integrátory váží specifické domény v...
|
| |
|
Preparation and characterization of analogs of tetrapeptide B 23 -B 26 and octapeptide B 23 -B 30 of human insulin
Ježek, Jan ; Velek, Jiří ; Velková, Vlasta ; Klasová, L. ; Barthová, J. ; Ubik, Karel ; Kašička, Václav ; Barth, Tomislav ; Wollmer, A. ; Huml, Karel ; Hauzerová, Linda ; Brandenburg, D.
Gly-Phe-Phe-PheNH2, Gly-Phe-Phe-N(Me)Phe-NH2, Gly-Phe-N(Me)Phe-Phe-NH2, and Gly-Phe-Phe-N(Me)Tyr-NH2 and octapeptides Gly-Phe-Phe-N(Me)Phe-Thr-Pro-Lys(Pac)-Thr-OH and Gly-Phe-Phe-Phe-Thr-Pro-Lys(Pac)-Thr-OH. The compounds were isolated by preparative HPLC and characterized by amino acid analysis.
|
|
Molekulárně genetická charakterizace vankomycin-rezistentních enterokoků
Bubeníček, Karel ; Rada, Vojtěch (vedoucí práce) ; Igor, Igor (oponent)
Souhrn
Cíle a hypotéza: Tato diplomová práce se zabývá studií plazmidů vankomycin-rezistentních enterokoků izolovaných z trusu amerických vran v letech 2012 až 2013.
Hypotézou je, že v různých prostředích existuje jeden či více typů epidemiologicky významných vanA gen-nesoucích plazmidů, které jsou schopné se horizontálně šířit.
Metody: Na základě metody PFGE byl detekován počet a velikost plazmidů ve vybraných izolátech vankomycin rezistentních E. faecium. Pomocí metody PCR byly izoláty podrobeny detekci genů replikáz, relaxáz a toxin antitoxin systému pro typizaci plazmidů z jednotlivých plazmidových rodin. Pomocí 19 primerů byly charakterizovány typy Tn1546.
Výsledky: Z celkového počtu 12 testovaných, vankomycin rezistentních izolátů E. faecium, byl pomocí metody PFGE prokázán počet a velikost plazmidů: 2 izoláty obsahovaly 2 plazmidy (17 %), 3 izoláty obsahovaly 3 plazmidy (25 %), 5 izolátů obsahovalo 4 plazmidy (42 %) a 2 izoláty obsahovalo 5 plazmidů (17 %).
Všechny izoláty (n=12) byly pak podrobenydetekci genů replikáz, relaxáz a toxin-antitoxin systému pro typizaci plazmidů z jednotlivých plazmidových rodin.
RepA_N rodina plazmidů:
geny charakterizující plazmidy příbuzné pRUM: rep17 u 11 izolátů (92%), u 5 izolátů (42%) byl detekován gen AxeTxe
geny charakterizující plazmidy příbuzné pLG1: rep20 u 7 izolátů (58%)
geny charakterizujcící plazmidy příbuzné pAD1: u 1 izolátu (8%) byl detekován gen relpAD1
Inc18 rodina plazmidů:
geny charakterizující plazmidy příbuzné pIL501: gen rep1 zachycen v jednom případě (8%)
geny charakterizující plazmidy příbuzné pRES25: Gen rep2 u dvou izolátů (17%)
geny chrarakterizující plazmidy příbuzné pEF1: relpEF1 detekován u 11 izolátů (92%)
pHTB rodina plazmidů:
geny charakterizující plazmidy příbuzné pHTB: u 4 izolátů byl detekován gen Rep22 (33%) a u 2 izolátů (17 %) byl detekován gen relpHTB
RCR rodina plazmidů:
geny charakterizujcí plazmidy příbuzné pRI: u 8 izolátů (67%) byl pozitivní průkaz genu Rep14 a u 4 izolátů byl detekován gen relpRI..
Malé theta replikující se plazmidy:
geny charakterizující plazmidy příbuzné pEF418: gen rep18a u dvou izolátů (17 %)
geny charakterizující plazmidy příbuzné pB82: u 1 izolátu (8%) byl detekován gen rep18b
geny charakterizující plazmidy příbuzné pCIZ2: u 9 testovaných izolátů (75%) byl prokázán gen relpCIZ2
Typy transpozonu Tn1546
Pomocí metody PCR byly charakterizovány typy Tn1546. U 4 izolátů (n=12; 33 %) byl chareakterizován Tn1546 jako typ F3. U jednoho izolátu (8 %) byl Tn1546 charakterizován jako typ F5, u jednoho izolátu (8 %) jako typ PP-16. 6 izolátů mělo netypovatelné Tn1546. S největší pravděpodpbností se jedná o nové, dosud nepopsané typy.
Závěr: Jedná se o první studii plazmidů z vankomycin rezistentních izolátů E. faecium izolovaných z trusu amerických vran. Tyto výsledky zdůrazňují nejen vysoké zastoupení plazmidů v jednotlivých izolátech, ale také vysoké zastoupení genů s horizontálním přenosem.
|
|
Morphological and genetic diversity of camu-camu (Myrciaria dubia, Mc Vaugh) in Peruvian Amazon
Šmíd, Jan ; Lojka, Bohdan (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Camu-camu (Myrciaria dubia, McVaugh) is currently one of the most important fruit species that is grown in the Peruvian Amazon, as well as in Brazil, Colombia or Bolivia. Larger plantations were established only in the last two decades and a substantial part of the production is still obtained by collecting fruits from the wild. Domestication of the species is still at its very beginning; most of the farmers cultivate the plants without any breeding or just after simple selection. The aim of this study was to characterize the morphological and genetic variability of cultivated and natural populations of camu-camu in the Peruvian Amazon and also to compare the variability among and within these populations. In total we have sampled 13 populations; 10 wild populations in Iquitos region, three cultivated populations in Pucallpa in Peruvian Amazon. For genetic analysis, the leaf tissue samples were collected from ten individuals from each population (n=126), and for morphological data were collected from five trees of each population (n=65). To assess the genetic diversity, we used seven microsatellite primers that were developed from available DNA sequences. Using various genetic softwares, major indexes of variability were detected and dendrograms of relatedness of populations and individuals were created. The statistical analysis did not reveal statistically significant differences for most of the morphological descriptors, except for the fruit parameters. Surprisingly, the trees from wild populations had higher fruit and pulp weight and their fruits contained less seeds compared to cultivated populations. The observed heterozygosity was 0.347 and 0.404; expected 0.516 and 0.506; inbreeding coefficient was 0.328 and 0.200 for wild and cultivated populations, respectively. Wild populations could be divided according to the dendrogram into two completely different groups. In cultivated populations, their approximate origin was determined. All the results indicated a high genetic variability but also a high degree of inbreeding. This can be explained by isolation of the populations from each other or low number of individuals in the population. This high level of diversity can be explored for selection of superior individuals and further possibilities of breeding.
|
|
Analýza a charakterizace sestřihových variant BRCA1
Hojný, Jan ; Kleibl, Zdeněk (vedoucí práce) ; Souček, Pavel (oponent)
Breast cancer gene 1 (BRCA1) kóduje jaderný fosfoprotein, jehož základní funkce spočívá v regulaci odpovědi na poškození genomové DNA. Protein BRCA1 se podílí na vzniku a funkci proteinových superkomplexů, které se účastní reparace dvouřetězcových zlomů. Tyto superkomplexy vznikají na základě protein-proteinových interakcí mezi vysoce konzervativními doménami proteinu BRCA1 a jeho vazebnými partnery. Kromě divoké formy (wt) BRCA1 mRNA obsahující všech 22 exonů kódujících protein o velikosti 220 kD, byla popsána řada alternativních sestřihových variant (ASV) BRCA1 mRNA, které dávají vzniknout proteinovým izoformám postrádajícím významné strukturní domény. Předpokládá se, že vznik ASV BRCA1 mRNA je jednou z možností regulace funkce BRCA1 proteinu. Do současné doby není znám komplexní profil ASV BRCA1 ve fyziologických tkáních či míra a tkáňová specifičnost jejich exprese. Studium těchto aspektů bylo náplní této práce. Na vzorcích celkové RNA jsme optimalizovali postup identifikace ASV BRCA1 včetně celých transkriptů wt BRCA1 s délkou přes 5,5 kb. V následně vyšetřovaných vzorcích RNA izolované z periferní krve pacientek s karcinomem prsu a žen bez nádorového onemocnění jsme vedle wt formy identifikovali celkem 13 ASV BRCA1 mRNA. Většina (9/13) identifikovaných ASV BRCA1 reprezentovala formy se...
|
host ::
