|
Komparativní analýza canisterapie a felinoterapie v terapeutické praxi
Goldšmídová, Klára ; Zita, Lukáš (vedoucí práce) ; Dokoupilová, Adéla (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá rozdíly v domestikaci dvou živočišných druhů,
a to kočky a psa. Zmiňuje se o náboženském vnímání psa a kočky a poukazuje na zásadní
rozdíl mezi nimi. Popisuje vznik vztahu psa a člověka, stejně tak popisuje počátky
domestikace kočky. V práci je vysvětlena základní terminologie zooterapie, popsány jsou
druhy zooterapií dle využívaného druhu zvířete a jsou stručně uvedeny pozitivní i negativní
aspekty využití těchto zvířat. Taktéž jsou uvedeny metody zooterapie a fyziologie působení
zooterapie v léčebných procesech lidí.
Hlavním bodem této práce je srovnání etologie psa a kočky, vytyčení jejich hlavních
povahových rysů, které jsou využívány při samotných terapiích a popis těchto dvou druhů
zooterapií a to canisterapie a felinoterapie. Je zde zmíněna problematika výběru vhodných
plemen psů a koček, dále jsou zde popsány metody a formy těchto zooterapií.
Následné kapitoly podrobněji pojednávají o využití psa v terapeutické
a ve zdravotně sociální oblasti s ohledem na druh onemocnění člověka a využití canisterapie
v různých zařízeních. V následujících kapitolách této práce je popsáno léčebné využití kočky,
formy a využití felinoterapie v terapeutické praxi. Kočka není tak náročná z hlediska
aktivního pohybu venku a je vhodná zejména tam, kde u pacientů přetrvává strach ze psa.
Nalézá také využití na rozdíl od psa i v rezidentních programech, protože není tolik vázána
na jednoho pána. Jednou z forem felinoterapie, která začala postupně vznikat ve velkých
městech, jsou tzv. kočičí kavárny, které lidem poskytují tento druh felinoterapie a je vhodnou
volbou pro lidi, kteří z různých důvodů tuto léčbu nemohou provozovat.
Závěrečné kapitoly jsou věnovány náročnosti v péči o psa a kočku a hygienické
podmínky držení těchto zvířat.
|
|
Ověření platnosti teorie užitku spotřebitele v praxi
Kašpárková, Ivana ; Svoboda, Roman (vedoucí práce) ; Šrédl, Karel (oponent)
Tato bakalářská práce je zaměřena na ověření platnosti teorie užitku spotřebitele v praxi. Cílem této práce je potvrdit nebo vyvrátit teorii klesajícího mezního užitku na dvou testovaných skupinách respondentů odpovídajících na předem připravený dotazník.
Práce je koncipována do dvou hlavních částí na část teoretickou a praktickou. Teoretická část práce se zaměřuje na autory, kteří se věnovali problematice chování spotřebitele od historie až po současnost.
Tyto získané poznatky jsou využity ke zpracování dotazníků a následnému vypracování praktické části práce. V praktické části jsou pomocí grafického znázornění rozebrány jednotlivé odpovědi na otázky z dotazníků od dvou dotazovaných skupin osob. Tyto údaje vedou k vyhodnocení, zda se teorie klesajícího mezního užitku potvrdila či nikoliv. Průměrné užitky jsou dále zpracovány ve statistických výpočtech, které mají porovnat, zda se průměrné užitky u dvou testovaných skupin výrazně statisticky liší či jsou průměrné užitky stejné.
|
|
In vitro produkce embryí u koní
Babická, Dominika ; Šichtař, Jiří (vedoucí práce) ; Šimoník, Ondřej (oponent)
Cílem této práce je napsat literární rešerši zahrnující nejnovější poznatky z oblasti in vitro produkce embryí u koní. Aby bylo možné provést in vitro produkci embryí, je potřeba nejprve znát anatomii klisny a řízení pohlavní aktivity. Pohlavní soustava klisny se skládá ze dvou vaječníků, dvou vejcovodů, dělohy, pochvy a vulvy. Na rozdíl od jiných hospodářských zvířat probíhá vývoj oocytů v dřeni vaječníků. Pohlavní aktivita je řízena neurohumorálně a produkci hormonů zajišťuje centrální nervová soustava a endokrinní žlázy.
Pro in vitro produkci embryí se musí nejprve získat oocyty. Ty se sbírají buď z živých, nebo mrtvých klisen. U živých klisen se využívá ovum pick up (OPU, transvaginální aspirace oocytů pomocí ultrazvuku), laparotomie přes slabinu, nebo transkutánní punkce přes slabinu. Neinvazivní metodou je OPU, kdy se každý folikul několikrát vyplachuje, a v získaném roztoku se hledají oocyty. Invazivní, za to však úspěšnější metodou při získání oocytů, je transkutánní punkce přes slabinu. Z vaječníků z jatek se oocyty sbírají rozřezáním vaječníků, kyretáží, nebo aspirací. Velmi dobré výsledky v množství zíkaných oocytů má rozřezání vaječníků. Po sesbírání se oocyty nejprve musí roztřídit podle kvality kumulo-oocytárního komplexu na oocyty kompaktní, expandované, nebo degenerující. Kompaktní a expandované oocyty se rozlišují pod mikroskopem na základě morfologie okrajů těchto komplexů. Kompaktní oocyty mají čistou linii okraje, zatímco expandované oocyty mají okraje zdeformované a mají heterogenní cytoplazmu. Nejlepší výsledky pro produkci embryí vykazují expandované oocyty. Ty se nejprve musí nechat zrát v kultivačním médiu do stádia MII. Kultivační systém pro zrání oocytů se sestává z použití M199 s Earlovou solí, 10% fetálního bovinního séra a 5 mU - ml bovinního folikulostimulačního hormonu ve zvlhčené atmosféře 5% CO2 ve vzduchu při 38,2°C. Bylo zjištěno, že nezáleží na délce kultivace, výsledky vývoje blastocyst po 24 nebo 48 hodinách byly stejné.
Standardní IVF se u koní nedá provést kvůli změnám na zoně pellucidě a problematické kapacitaci spermií. Proto se používá intracytoplazmatická injekce spermie (ICSI), kdy se přímo do oocytu injikuje jedna znehybněná spermie. Před ICSI musí proběhnout kapacitace spermie pomocí kalcium ionoforu. Oocyt se dále kultivuje in vitro do stádia blastocysty. Další možností je přenos oplozeného oocytu přímo do děložního rohu klisny, nebo se uchovává pomocí kryokonzervace pro další použití.
|
|
Jarní migrace obojživelníků ve vztahu k lunárnímu cyklu
Michalcová, Pavlína ; Kopecký, Oldřich (vedoucí práce) ; Vojar, Jiří (oponent)
Jarní migrace obojživelníků je často studovaným fenoménem. Jedinci probouzející se na jaře ze zimní hibernace opouštějí své úkryty a přesouvají se do blízkých vodních nádrží nebo toků, kde probíhají námluvy a páření. Zatímco průběh rozmnožování je u obojživelníků dobře zdokumentován, o suchozemské části jejich životního cyklu je toho známo velmi málo. Tato práce se zabývá vlivem exogenních faktorů na jarní migraci čolka horského Ichthyosaura alpestris (Laurenti 1768) (dříve Mesotriton alpestris, Triturus alpestris), zvláštní zřetel je kladen na lunární cyklus.
Testovaná nulová hypotéza byla formulována takto: Počet čolků přicházejících do vodní nádrže při jarní migraci je nezávislý na fázi lunárního cyklu. Jarní migrace čolků horských byla v průběhu dvou let sledována ve dvou lokalitách. Samci čolka horského na lokalitě Čachnov nejčastěji migrovali 25. den lunárního cyklu, zatímco samice na této lokalitě nejčastěji migrovaly 27. den lunárního cyklu. Samci na lokalitě Hylváty nejčastěji migrovali 22. den lunárního cyklu, zatímco samice na lokalitě Hylváty migrovaly rovnoměrně v průběhu celého cyklu. Z hodnocených dat je možné usuzovat, že existuje vazba mezi počtem migrujících jedinců a lunárním cyklem. Pravděpodobnou hlavní příčinou tohoto vztahu je intenzita světla dopadajícího na zemský povrch a schopnost obojživelníků se díky ní snáze při jarní migraci orientovat.
|
|
Vliv vermikompostování na výskyt enterokoků a bakterií rodu Salmonella sp.
Ifková, Sandra ; Hanč, Aleš (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Diplomová práce je zaměřena zejména na vliv vermikompostovacího procesu, který by měl eliminovat výskyt bakterií rodu Enterococcus a bakterií rodu Salmonella spp. ve výsledném produktu. Jelikož se jedná o významné lidské, ale i zvířecí patogeny byl pro potvrzení nebo vyvrácení této hypotézy založen pokus.
Celý pokus trval 10 týdnů. V prvních 14 dnech (od 9. 11. 2015) pokusu byly na výzkumné stanici FAPPZ v Červeném Újezdu odebrány materiály (matolina a jablečné výlisky) z již založených vermikompostů. Z materiálů byly vybrány žížaly a následně byly i s materiálem odvezeny na SZÚ v Praze, kde proběhla příprava a analýza vzorků.
Vzorky pro analýzu byly založeny tak, že do každé ze 48 perforovaných nádob bylo umístěno 50 g zhomogenizovaného materiálu. Materiál byl pro laboratorní pokus připraven z vermikompostu (75 %) a čerstvých surovin (25 %), aby bylo zajištěno dostatečné množství potravy pro žížaly po dobu pokusu. U takto připraveného materiálu byly stanoveny celkové počty mikroorganismů (CPM). Salmonela v počátečních substrátech dosahovala hodnot menších než 1 KTJ/g. Enterokoky u matoliny s žížalami 1,1.103 KTJ/g, u matoliny bez žížal dosahovaly hodnoty méně než 750 KTJ/g a u jablečných výlisků byla hodnota vždy menší než 750 KTJ/g. Do poloviny nádob byly umístěny žížaly (2,5 g). Pro každý materiál bylo vždy vybráno 6 nádob, kde dvě sloužily jako kontrola, dvě byly inokulovány enterokoky a dvě salmonelou. Vždy jedna ze dvou baněk byla osazena žížalami. Po naplnění následovala inokulace sledovanými mikroorganismy. Inokulované varianty s enterokoky byly inokulovány 2,0.107 KTJ/g a varianty se salmonelou 1,1.108 KTJ/g. Po inokulaci byly nádoby umístěny do nádoby s pískem.
Vybrané vzorky byly postupně v průběhu 8 týdnů po 14 dnech odebírány k analýze. Celkem proběhly 4 analýzy: 1. analýza 23. 11. 2015; 2. analýza 7. 12. 2015; 3. analýza 21. 12. 2015 a 4. analýza 4. 1. 2016. Před samotným mikrobiologickým rozborem byly vždy z nádob vyndány žížaly, které byly zváženy, a byla stanovena jejich vitalita.
Vliv žížal na redukci patogenů na základě provedených pokusů nelze jednoznačně prokázat. Nelze jednoznačně určit míru vlivu žížal a samotného kompostovacího procesu. U bakterií rodu Salmonella spp. byla redukce patogenů nejvýraznější. Totální úbytek byl pozorován již v druhém týdnu analýzy a to u obou zmíněných substrátů. U bakterií rodu Enterococcus byl postup redukce u obou substrátů výrazně pomalejší. Tuto skutečnost lze vysvětlit mnoha způsoby, např. větší odolností enterokoků k teplotám, pH, ale i k chemickým látkám a přípravkům. K úplné redukci v tomto případě došlo až poslední týden pokusu.
|
|
Přežívání termotolerantních koliformních bakterií a Escherichia coli během vermikompostování
Stegbauerová, Klára ; Hanč, Aleš (vedoucí práce) ; Petra, Petra (oponent)
Cílem této diplomové práce přežívání termotolerantních koliformních bakterií (TKB) a Escherichia coli během vermikompostování bylo posoudit schopnost žížal z rodu Eisenia (Eisenia andrei a Eisenia fetida) na redukci počtu těchto patogenních organismů v průběhu procesu vermikompostování.
Pro potvrzení nebo vyloučení hypotézy, že vermikompostovací proces je schopen eliminace počtů zmíněných patogenních organismů, byl založen pokus ve výzkumné stanici FAPPZ v Červeném újezdu na který navázal 8 týdenní laboratorní pokus, který byl realizován v laboratoři SZÚ v Praze.
Vermikompostování je proces, kterým je možné rozkládat různé druhy biologicky rozložitelného materiálu, rostlinného nebo živočišného původu. V rámci pokusu byly mezi sebou porovnávány pouze substráty rostlinného charakteru jablečné výlisky a matolina. Tyto rostlinné materiály byly míseny v poměru 75 % předrozloženého materiálu a 25 % čerstvého materiálu. Z takto upravených surovin bylo odebráno vždy 50 g a vloženo do jednotlivých perforovaných nádobek. V rámci laboratorního pokusu byly založeny 4 varianty vzorků suspenze/žížaly, suspenze/ bez žížal obsahující přídavek inokula a kontrolní varianty bez inokula (bez suspenze/ bez žížal a bez suspenze/žížaly). U inokulovaných variant bylo přidáno přesné množství patogenních organismů Escherichia coli (2,1.107 KTJ/g) a TKB (6,1.108 KTJ/g) a u příslušných variant ještě 2,5 g žížal. Takto připravené vzorky byly ve dvou týdenních intervalech analyzovány v laboratoři (9. 11. 2015 počátek pokusu, 23. 11. 2015, 7. 12. 2015, 7. 12. 2015, 4. 1. 2016). Ze vzorků se před samotným mikrobiologickým rozborem vždy vyndali žížaly a byla stanovena jejich hmotnost a vitalita. V počátečních substrátech byly navíc stanoveny ještě celkové počty mikroorganismů (CPM) rostoucí při 30 °C. Tyto mikroorganismy byly stanoveny pro posouzení vlivu vlastního kompostovacího procesu na vývoj mikrobiálních společenstev. U matoliny byl zjištěn počet CPM 9,4.106 KTJ/g a u jablečných výlisků 1,2.107 KTJ/g. Výsledky jednotlivých variant mezi sebou byly navzájem porovnány.
Ze stanovených výsledků byl zjištěn vliv žížal na urychlení procesu redukce počtu patogenních bakterií rodu Escherichia coli, kde dokonce během doby pokusu došlo k naprosté eliminaci tohoto patogenu. Bohužel není zcela jasně průkazné, jak velký podíl na této eliminaci měli právě žížaly a z jaké části se podílel samotný proces kompostování. Největší pokles počtů sledovaných patogenů byl pozorován vždy v průběhu druhého týdne pokusu, poté byl pokles už jen pozvolný.
Výsledky sledování redukce počtu termotolerantních koliformních bakterií naznačují, že přítomnost žížal v substrátu neměla příliš významný vliv na redukci těchto patogenů. Vstupní substrát obsahoval vysoké počáteční hodnoty CPM, lze se tedy domnívat, že redukce počtu TKB byla především ovlivněna samotným průběhem procesu kompostování. K úplné eliminaci TKB během pokusu nedošlo. V tomto případě je tedy nutné prodloužit dobu pokusu pro ověření hypotézy, zda je vermikompostovací proces schopen eliminace těchto patogenů.
Detaily pokusu jsou podrobně popsány v metodice této práce a výsledky pokusu jsou shrnuty v kapitole výsledky.
|
| |
|
Biomechanická studie obličejového skeletu
Valášek, Jiří ; Janíček, Přemysl (oponent) ; Horyl, Petr (oponent) ; Florian, Zdeněk (vedoucí práce)
Předložená práce je biomechanickou studií obličejového skeletu se zaměřením na fixaci dolní čelisti po odstranění nádorového onemocnění dolní čelisti. Cílem práce je provedení biomechanické studie obličejového skeletu s následnou detailní deformačně napěťovou analýzou dvou čelistních dlah navržených a vyrobených pro konkrétní pacienty. Geometrie dolní čelisti pro konstrukční návrh dlah a pro vytvoření modelu geometrie výpočtového modelu byla získaná na základě dat získaných z CT vyšetření dvou pacientů. Součástí dizertační práce je dílčí klinicko-teoretická studie, která se zabývá srovnáním zpracování informací z CT na data potřebná k tvorbě modelu geometrie. V rámci této práce byly vytvořeny výpočtové modely a provedena řešení deformace a napjatosti dolní čelisti s deficitem kostní tkáně fixované dlahou. Modely dolní čelisti včetně dlah byly vytvořeny pro konkrétní pacienty s nádorovým onemocněním dolní čelisti. V závěrečných kapitolách dizertační práce jsou prezentována řešení deformace a napjatosti řešených čelistí s dlahou a analýza výsledků. Poznatky získané na základě provedené studie byly publikovány a aplikovány v klinické praxi.
|
| |
|
Biodiverzita ichtyofauny České republiky (5)
Materiály z mezinárodní konference "Biodiverzita ichtyofauny České republiky (V)", která se konala v Brně dne 4. listopadu 2003. Konferenci uspořádaly Ústav biologie obratlovců AV ČR v Brně a Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Praze.
|
host ::
