|
|
Komplexní nutriční typologie-efektivní forma hubnutí?
Bláhová, Kateřina ; Coufalová, Klára (vedoucí práce) ; Petr, Miroslav (oponent)
Název: Komplexní nutriční typologie - efektivní forma redukce? Cíle: Vyhodnocení efektivity komplexní nutriční typologie při redukci hmotnosti. Celková charakteristika metabolické typologie a typologií, které ovlivňují určení metabolického typu. Srovnání metabolické typologie s všeobecným doporučením zdravého stravování, které uvádí Společnost pro výživu, (2012). Metody: Rešerše literatury a získaných informací, analýza vlastních zkušeností z vlastní poradenské praxe, komparace metabolické typologie s všeobecným výživovým doporučením. V praktické části jsem použila anketní šetření a následně provedla analýzu ankety klientů komplexní nutriční typologie. Výsledky: Po vytvoření celkové charakteristiky komplexní nutriční typologie a analýzy anketního šetření klientů na efektivitu této metody při redukci hmotnosti, jsem dospěla k závěru výzkumného šetření. Byla potvrzena efektivita komplexní nutriční typologie při redukci hmotnosti. Klíčová slova: metabolický typ, redukce tělesné hmotnosti, racionální strava, výživová doporučení.
|
|
|
Komplexní nutriční typologie-efektivní forma hubnutí?
Bláhová, Kateřina ; Coufalová, Klára (vedoucí práce) ; Petr, Miroslav (oponent)
Název: Komplexní nutriční typologie - efektivní forma redukce? Cíle: Vyhodnocení efektivity komplexní nutriční typologie při redukci hmotnosti. Celková charakteristika metabolické typologie a typologií, které ovlivňují určení metabolického typu. Srovnání metabolické typologie s všeobecným doporučením zdravého stravování, které uvádí Společnost pro výživu, (2012). Metody: Rešerše literatury a získaných informací, komparace metabolické typologie s všeobecným výživovým doporučením. V praktické části jsem použila anketní šetření a následně provedla analýzu ankety klientů komplexní nutriční typologie. Výsledky: Po vytvoření celkové charakteristiky komplexní nutriční typologie a analýzy anketního šetření klientů na efektivitu této metody při redukci hmotnosti, jsem dospěla k závěru výzkumného šetření. Byla potvrzena efektivita komplexní nutriční typologie při redukci hmotnosti. Klíčová slova: metabolický typ, redukce tělesné hmotnosti, racionální strava, výživová doporučení.
|
|
| |
|
|
Výživový stav seniorů v závislosti na výživových zvyklostech.
Horová, Markéta ; Polášková, Marcela (vedoucí práce) ; Prajerová, Květa (oponent)
Název práce: Výživový stav seniorů v závislosti na výživových zvyklostech. Cíle práce: Cílem práce je monitoring výživového stavu skupiny žen ve věku 55 - 74 let v závislosti na výživových zvyklostech. Metodika práce: Práce je případovou studií a má charakter kvalitativního výzkumu. Hlavní metodou pro určení výživového stavu a výživových zvyklostí sledovaných žen bylo dotazování, klinické a antropometrické vyšetření podle standardizovaného vstupního protokolu projektu Survey - aplikace Zdraví (Fiala, 1998). Z hlediska způsobu získávání dat se jedná o retrospektivní studii. Získaná data, týkající se zvyklostí ve výživě, konzumaci alkoholu, kouření, míry pohybové aktivity, psychosociální zátěže, rodinné anamnézy, krevního tlaku, biochemického vyšetření a antropometrických parametrů jednotlivých respondentek, byla zpracována pomocí počítačového programu Survey (Kozina, 2001). Výsledky jsou ve formě výstupních protokolů, které obsahují grafy, škály, tabulky a text s grafickou úpravou v rámci možností programu Excel. Výsledky: Výživový stav všech sledovaných žen (55 - 74 let) vypovídá o nadváze nebo dokonce obezitě. Pouze 10 % sledovaných žen má procento tuku v těle v normě, u 90 % bylo zjištěno vysoké procento tělesného tuku. Z 10 účastnic šetření jich 7 vykazovalo rizikové nebo spíše rizikové...
|
|
|
IInformovanost lidí s nadváhou a lidí bez nadváhy o riziku vzniku kardiovaskulárních chorob.
Hladíková, Lenka ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Hanušová, Jaroslava (oponent)
Bakalářská práce se zabývá informovaností lidí s nadváhou a lidí bez nadváhy o riziku vzniku kardiovaskulárních chorob. Cílem je zjistit míru znalostí obou skupin v oblasti onemocnění srdce a cév a jejich zájem o tuto problematiku. Dalším cílem je zjistit, zda případně jak velký je rozdíl v informovanosti mezi pohlavími. Teoretická část poskytuje informace o obezitě, o jejích příčinách, příznacích, komplikacích a léčbě. Dále se zabývá častými kardiovaskulárními chorobami, mezi které patří hypertenze, ateroskleróza, infarkt myokardu, ischemická choroba srdeční, náhlá mozková příhoda a dyslipidémie. Jedna kapitola je pak věnována projektům, které se zabývají prevencí obezity a onemocněním srdce a cév. V praktické části je popsána zkoumaná skupina, u které bylo provedeno dotazníkové šetření. Prostřednictvím analýzy výsledků se ukázalo, že lidé, kteří netrpí nadváhou nebo obezitou, jsou více informováni o rizicích kardiovaskulárních chorob než lidé, kteří obezitou nebo nadváhou trpí, protože ti se o danou problematiku méně zajímají. Lepší informovanost v oblasti onemocnění srdce a cév mají ženy než muži. Z 89 respondentů se zajímá o problematiku onemocnění srdce a cév 14 jedinců, z nichž je 12 dostatečně informováno o problematice kardiovaskulárních onemocnění. Součástí práce je stravovací plán vhodný...
|
|
| |
|
|
Srovnání stravovacích návyků vybrané skupiny dětí mladšího školního věku v České republice a v Dánsku
Víchová, Kristina ; Marádová, Eva (vedoucí práce) ; Vodáková, Jitka (oponent)
Diplomová práce se zabývá výživou a stravováním zejména v mladším školním věku. Cílem diplomové práce je zjistit a porovnat stravovací návyky u vybraných žáků z České republiky a z Dánska. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická část se věnuje základním složkám výživy, správnému stravovacímu a pitnému režimu, obecným výživovým doporučením pro děti i dospělé a výživě dětí. Dalším tématem této části je vhled do stravování v České republice a v Dánsku. Praktická část obsahuje výsledky výzkumného šetření, jehož cílem bylo zmapovat stravovací návyky vybrané skupiny žáků mladšího školního věku v České republice a v Dánsku. Jako metoda sběru dat byla zvolena písemná forma anonymního dotazníku. V rámci výzkumného šetření byly porovnány určité dílčí aspekty stravování. Jednalo se především o konzumaci ovoce, zeleniny, sladkostí, limonád, mléčných výrobků a fastfood potravin. Z dotazníkového šetření vyplývá, že vybraná skupina dánských dětí se ve zvolených aspektech stravuje lépe. Skupina dánských dětí konzumuje více zeleniny i ovoce a konzumuje spíše celozrnné tmavé pečivo namísto světlého. Oproti tomu skupina českých dětí konzumuje více sladkostí a pije více limonád. Denní stravovací režim Čechů a Dánů je značně rozdílný. Ze šetření také vyplynulo, že vybraná skupina dánských dětí...
|
|
|
Výživa onkologicky nemocných pacientů v paliativní péči
TICHÁ, Miroslava
Výživa u onkologických pacientů v paliativní péči je velkým celosvětovým problémem, a proto mě napadlo toto téma zpracovat a dozvědět se o problematice více. I když se léčba onkologické choroby v této době posunula kupředu, výskyt nádorů se velmi zvýšil po celém světě v poměrně vysokých procentech. Tato práce je rozdělena na dvě části, přičemž v teoretické části je popisováno, jakým způsobem se onemocnění rozvinulo a jaká jsou procenta incidence, prevalence a mortality v České republice. Dalšími body uvedenými v práci jsou symptomy, které jsou spojeny s onemocněním malnutrice, kachexie, nevolnost a jiné. Nejdůležitější částí je však výživové doporučení, které je indikováno individuálně na každého pacienta zvlášť. K výživovým doporučením zařazujeme i enterální a parenterální výživu, jelikož správná výživa může ovlivnit nejen fyzický stav pacienta, ale i psychický stav. Posledním bodem v teoretické části je popsána paliativní péče a její rozdělení. Cílem praktické části práce bylo zmapovat, jakým způsobem se v současné době stravují onkologicky nemocní pacienti v paliativní péči. Pro doplnění cíle byly stanoveny 2 výzkumné otázky: 1. Jak ovlivňuje onemocnění chuť k jídlu pacientů v paliativní péči? a 2. Která složka stravy je u pacientů deficitní? Jednalo se o kvalitativní výzkum, probíhající u 6 onkologických pacientů na paliativním oddělení. Metodou zvolenou pro sběr dat u pacientů byly dotazníky a rozhovory s pacienty a zdravotnickým personálem. Po dokončení jsem zhodnotila jídelníčky v programu Nutriservis a celkový stav pacientů pomocí škály nejčastějších symptomů. Podle výsledků se většina pacientů pohybovala pod hranicemi normy, s protein energetickou malnutricí. Malnutrice u pacientů byla způsobena nedostatkem příjmu stravy, převážně bílkovinné, dále podáváním léků, které mohou ovlivnit chuť k jídlu nebo projevem symptomů spojených s onemocněním.
|
|
|
Srovnání dietního systému v nemocnici s doporučením pro zdravou populaci
VEČEŘOVÁ, Vendula
Bakalářská práce, která nese název "Srovnání dietního systému v nemocnici s doporučením pro zdravou populaci," se zaměřuje na dodržování doporučeného denní příjmu jednotlivých živin v nemocnici. Z toho tedy dále vyplývá přijímání vhodných potravin v jejich ideálním poměru. To je důležité pro správné fungování každého organismu. Problém s takovýmto příjmem může nastat v době, kdy je organismus oslabený a dochází k jeho onemocnění. Problematikou, kterou se tato bakalářská práce zabývá, je tedy dostupnost všech živin a vhodných potravin v nemocniční stravě. Důraz se klade na správný poměr živin v potravě a další výživová doporučení. V bakalářské práci je také lehce nastíněno, zda zdravá populace má přehled o výživových doporučeních a zda je také dodržuje. První teoretická část popisuje dietní systém, jednotlivé nemocniční diety, výživová doporučení a je zde i zmínka o zdravé populaci. U nemocničních diet jsem se zaměřila především na dietu číslo 3 a 9. Jedná se tedy o dietu racionální a diabetickou, které byly vybrány pro praktickou část této bakalářské práce. Analýza výzkumu probíhala ve dvou nemocničních zařízeních a další část mezi běžnou populací. Cílem bakalářské práce bylo zmapovat situaci dietního systému v nemocnici a zjistit, zda splňuje výživová doporučení. Přesněji se jednalo o dietu č. 3 a dietu č. 9. Výzkumný soubor tedy tvořily týdenní jídelníčky od diety racionální a diabetické, které byly propočítány v programu "Nutriservis profesional" a další výsledky šetření zpracovány v programu Microsoft Excel. U druhé části výzkumu byl ke sběru dat použit dotazník, který byl rozdán 50 respondentům a obsahoval 25 otázek, z čehož 4 otázky byly otevřené. Byly tím zjišťovány výživové zvyklosti a přístup ke stravování u běžné populace. Výsledky byly zpracovány ve formě grafů a v programu Microsoft Excel. Z výsledků vyplynula rozdílnost mezi oběma nemocničními zařízeními. A to především obsahu vlákniny, vitamínu C a tuků ve stravě. S čímž souvisí zařazení ovoce a zeleniny do stravy a v tom se též nemocnice neshodovaly. U jedné z nemocnic vyšel také větší obsah tuků a naopak nízký obsah vlákniny, než je doporučované množství. Výsledky šetření u zdravé populace potvrdily nižší konzum zeleniny a mléčných výrobků, než je doporučované množství. A velmi nízký konzum luštěnin a ryb. Naopak se potvrdilo, že ve většině případů respondenti dodržují pitný režim a konzumují dostatek ovoce.
|
|
|
Zdravá výživa dětí mladšího školního věku
Kopalová, Michaela ; Polášková, Marcela (vedoucí práce) ; Bunc, Václav (oponent)
5 Abstrakt Název: Zdravá výživa dětí mladšího školního věku. Cíl: Cílem práce je vytvořit přehled současných obecných odborných výživových doporučení pro děti mladšího školního věku. Metodika práce: Jedná se o rešeršní práci, ve které nejprve obsahově zanalyzujeme názory odborníků na zdravou výživu dětí mladšího školního věku. Přehled současných obecných nutričních doporučení pro děti mladšího školního věku vytváříme syntézou a porovnáním vybraných odborných názorů. Výsledky: Optimální denní energetický příjem je doporučován v mladším školním věku u dívek 1000-2000 kcal a u chlapců 1100-2300 kcal. Strava dětí mladšího školního věku by měla být pestrá, během dne rozdělena do 5 menších porcí. Velikost jednotkové porce je v textu pro jednotlivé skupiny potravin definována. Doporučený příjem sacharidů by měl být 55-65 % z celkového energetického příjmu. Děti by se měly vyhnout konzumaci jednoduchých sacharidů. Obiloviny by se v dětském jídelníčku měly objevovat v 6 porcích za den. Optimální počet porcí zeleniny jsou 3 porce, u ovoce jsou to 2-3 porce za den. Příjem tuků by se měl pohybovat mezi 30-35 % z celkového energetického příjmu. Mléko a mléčné výrobky by děti měly konzumovat 2-3 porce za den. Přednost dáváme plnotučným výrobkům. Doporučená dávka bílkovin je 0,9 g/kg/den. Děti by měly konzumovat 2 porce...
|
host ::
RSS.