|
|
Manipulace fyzickým prostředím a kognice u primátů: Ontogenetický vývoj
Kolářová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Hradec, Michal (oponent)
Kognitivní schopnosti jsou pro primáty zásadním faktorem, který jim umožňuje správně vnímat prostředí, které je obklopuje, a adekvátně na něj reagovat. Tato bakalářská práce se věnuje kognitivním fenoménům, které jsou často spojovány s porozuměním fyzickému prostředí a manipulací s objekty. Velká pozornost je směřována na kauzální uvažování, stálost objektu a používání nástrojů. Zvláštní důraz je kladen na ontogenezi těchto kognitivních schopností. Jednou z hlavních otázek je jakým způsobem se vývoj liší u lidí a non-humánních primátů. I přesto, že mají non-humánní primáti stejně jako lidé velmi komplexní znalosti o zákonitostech fyzického prostředí, kauzální uvažování a stálost objektu se u těchto příbuzných druhů vyvíjí velmi podobně, ale zdaleka ne stejně. Velká rozdílnost je pozorována hlavně v oblasti tempa vývoje. Používání nástrojů je u lidí i non-humánních primátů silně ovlivněno sociálním učením a tradicemi. Klíčová slova: primáti, fyzické prostředí, kognitivní schopnosti, kauzální uvažování, stálost objektu, manipulace s objekty, používání nástrojů, ontogeneze
|
|
|
Nautiloidea svrchnokřídových epikontinentálních moří Evropy
Frank, Jiří
Post-triasové loděnky nejsou až tak vyhledávaným předmětem výzkumu v oblasti hlavonožců, jako například amoniti. Až na některé výjimečné lokality nejsou ve fosilním záznamu výrazně hojně zastoupeny, mají poměrně konzervativní morfologii a díky častému špatnému zachování je jejich zařazení do druhové či rodové úrovně poměrně komplikované. Výjimky tvoří taxony s velmi krátkým a endemickým výskytem a výrazně odlišnými morfologickými znaky, které jsou vhodné i pro biostratigrafické interpretace. Problematický je také typový materiál, který není v některých případech morfologicky reprezentativní pro daný taxon a proto je nutné četné taxony revidovat. Není ovšem pravdou, že by loděnky nebyly jistým podílem zastoupeny v paleontologických kolekcích přírodovědných institucí díky dlouholetým sběrům. Stejně tak paleontologické publikace, které sahají již do počátků 19 století, věnují této skupině přeci jen jistý, i když ne úplně významný prostor. Cílem této doktorské studie je zmapovat situaci post-triasových loděnek zejména s ohledem na svrchnokřídové zástupce vyskytující se na území Evropy a napomoci k jejich dalšímu výzkumu. Proto se studie podrobněji zabývá morfologickými znaky těchto zástupců a posléze jejich interpretací s ohledem k zachování exemplářů. Pozornost je také věnována ontogenezi této...
|
|
|
Studium dynamiky snovacího aparátu vybraných zástupců slíďáků (Araneae: Lycosidae) v průběhu jejich životního cyklu
Dolejš, Petr
Současné znalosti o snovacím aparátu pavouků vycházejí zejména ze studia křižáků a příbuzných čeledí, zatímco snovací aparát slíďáků stál dosud v pozadí zájmu. Proto byl pro studium dynamiky snovacího aparátu v průběhu životního cyklu zvolen právě snovací aparát čtyř zástupců slíďáků. Životní cyklus každého z nich je stenochronní, s podobným počtem instarů (7-10), ale odlišnou délkou životních cyklů (1-3 roky). Všechny čtyři druhy se rozmnožují na jaře nebo v létě. Spermie se začínají tvořit ihned po adultní ekdyzi, přičemž u dvou druhů byl pozorován nezvyklý průběh diplotene. Epigamní chování odpovídá tomu, jaké prostředí ten který druh obývá, průběh kopulace je druhově specifický. Následně byla pozorována ontogeneze snovacího aparátu vyvíjejících se mláďat: Snovací aparát začíná být funkční v prvním instaru. Spigoty sekundárních ampulátních, piriformních a téměř všech aciniformních žláz se nesvlékají in situ, ale střídají s "tartipores", což jsou nefunkční útvary vzniklé po ekdyzi ze spigotu funkčního během předchozího instaru. Objevují se proto až od druhého instaru. Žlázy, jejichž spigoty se střídají s "tartipores", fungují během proekdyze a jejich evoluce souvisí s tím, jak se pavouci během svlékání zajišťují pavučinovými vlákny. Tímto zjištěním byla objasněna dosud sporná funkce aciniformních...
|
|
|
Eocrinoidní ostnokožci ze středního kambria barrandienské oblasti
Nohejlová, Martina
Předkládaná disertační práce se zabývá problematikou eocrinoidních ostnokožců z oblasti Barrandienu (příbramsko-jinecká pánev, střední kambrium - drum). Práce se skládá z pěti samostatných publikací a úvodní části, která představuje přehled současných znalostí o eocrinoidních ostnokožcích. Úvodní část též obsahuje odkazy na nově získané informace v jednotlivých publikacích a představuje tak propojující linii mezi jednotlivými odbornými články. Tématem disertační práce byla revize vybraných zástupců eocrinoidních ostnokožců a studium jejich ontogeneze, fylogeneze, paleoekologie a systematiky. Disertační práce přispěla také ke zlepšení komplexního pohledu na ranou evoluci bazálních ostnokožců. Poprvé byl na materiálu z Čech studován ontogenetický vývoj kambrických ostnokožců. U rodu Akadocrinus byl popsán ontogenetický vývoj a stanovena dvě základní vývojová stádia. Z jineckého souvrství byl popsán nový rod Felbabkacystis, který představuje velmi důležitého zástupce pro celkovou evoluci tělních plánů raných ostnokožců patřících do podkmenu Blastozoa. U eocrinoidního ostnokožce rodu Vyscystis byla studována paleoekologie i fylogeneze. Fylogenetická analýza potvrdila postavení skupiny Lepidocystoidea jako bazální skupiny podkmenu Blastozoa. V rámci disertační práce byla také provedena revize...
|
|
|
Hodnocení hodu míčkem u žáků 1. stupně ZŠ pomocí dvou vybraných metodik
Filip, Ondřej ; Kaplan, Aleš (vedoucí práce) ; Komínková, Linda (oponent)
Název práce: Hodnocení hodu míčkem u žáků 1. stupně ZŠ pomocí dvou vybraných metodik Cíle práce: Cílem diplomové práce je zjistit a posoudit úroveň pohybové dovednosti hodu míčkem u žáků 1. a 2. třídy základní školy pomocí dvou odlišných metodik hodnocení Haywoodové a Getchellové (2014) a Haibachové, Reida a Colliera (2011). Výsledky hodnocení hodu míčkem dle metodiky Haywoodové a Getchellové (2014) boudou následně porovnány s výsledky hodnocení diplomových prací Maryškové (2007) a Králové (2014). Dílčím cílem je vytvořit přehled hodnocení výkonové složky a průběhu pohybu hodu míčkem a dále zjistit, zda lze aplikovat metodiku hodnocení hodu míčkem dle Haibachové, Reida a Colliera (2011) u dětí mladšího školního věku v českých podmínkách. Metodika práce: Výzkumu se zúčastnilo 70 probandů, z toho 35 chlapců a 35 dívek, navštěvujících 1. a 2. třídu základní školy. Sledování pohybové úrovně dovednosti hodu míčkem bylo realizováno metodou zúčastněného pozorování. Probandi provedli ve vymezeném území tři pokusy. K zaznamenání byly použity dvě digitální videokamery pro následné detailnější analyzování pohybu pomocí vybraných metodik. Kamery byly staticky umístěny tak, aby zaznamenaly pohyb z boku a zezadu. Videozáznam byl zpracován pomocí software Dartfish 10 s licencí PRO S. Výsledky práce: Více než...
|
|
|
Ontogeneze episodické paměti u dětí předškolního věku
Píšová, Martina ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Episodická paměť nám umožňuje si zapamatovat a později si vybavit životní události, které jsme v minulosti zažili. Jde o typ dlouhodobé deklarativní paměti, která jako kognitivní celek po narození prodělává specifický vývoj. Pro testování episodické paměti byl vyvinut tzv. "model episodické paměti", který akcentuje kontext, ve kterém je episodická vzpomínka uložena, a který obsahuje tři základní složky, a to: "Co se stalo", "Kde se to stalo" a "Kdy se to stalo". Cílem práce je zavedení nové baterie testů episodické paměti spolu s posouzením její vhodnosti vzhledem k věku dětí (5-6 let), na kterých byla baterie testována. Pro testování bylo užito několik typů testů, založených především na testování výše zmíněných tří složek ("Co", "Kde", "Kdy"). Používali jsme ale také testy zaměřené na autobiografickou složku (zkoumání různé perspektivy - aktér/ pozorovatel - při zapamatování si děje jednotlivé episody), nebo časování vzpomínek na autobiografické ose. Jako kontrolu jsme používali zavedené testy z testové baterie NEPSY (test verbální paměti). Z nasbíraných dat jsme zjišťovali: závislost úspěšnosti v testech na věku testovaných dětí, vztah mezi výkonem v jednotlivývh testech, závislost počtu chyb na úrovni testu a na jednotlivých složkách "Co", "Kde" a "Pořadí". Efekt věku se potvrdil v testu...
|
|
|
Hodnocení kvantity silice v dobromysli (Origanum spp.)
Gricová, Martina
Název práce: Hodnocení kvantity silice v dobromysli (Origanum spp.) Tématem diplomové práce bylo hodnocení kvantity silice v dobromysli (Origanum ssp.) s těmito cili: doplnit sortiment o perspektivní taxony, popsat morfologii a sledovat ontogenezi hodnocených taxonů. Sklízet rostliny v termínu před kvetením a v plném květu. Připravit vzorky pro laboratorní hodnocení obsahu silic. Porovnat obsah silice v jednotlivých genotypech. Bylo hodnoceno deset kultivarů rodu Origanum L.. Vyšší obsah silic měly rostliny ve fázi plného kvetení. Práce probíhaly na pozemku Experimentální zahrady ZF MENDELU ve vegetačním období roku 2018.
|
|
|
Stanovení stáří dřevin – možné metody a přístupy
Jedličková, Michaela
V této bakalářské práci jsou popsány jednotlivé stádia ontogeneze, dle autorů, kteří se jimi zabývali. Dále jsou v textu rozděleny a popsány metody, pomocí kterých se dá určit přesný, nebo alespoň přibližný věk dřevin. Jsou zmíněny také vědní obory pro které je stanovení věku dřevin nezbytné.
|
|
|
Faktory ovlivňující ontogenezi robusticity kostry u nedospělých jedinců
Königová, Viktória ; Sládek, Vladimír (vedoucí práce) ; Rmoutilová, Rebeka (oponent)
Robusticita kostry je využívána pro rekonstrukci habituální aktivity minulých populací. Cílem práce je shrnout proces vývoje biomechanických vlastností kostí a vytvořit přehled faktorů, které mohou ovlivňovat formování robusticity v průběhu ontogeneze. Práce se zbývá vlivem genetické determinace, ekogeografických podmínek a faktorů souvisejících se subsistencí člověka. Zvláštní pozornost je věnována působení mechanické zátěže jako klíčového determinantu postkraniální robusticity. Dále jsou diskutovány vzájemné interakce faktorů působících na robusticitu nedospělých jedinců a jejich dopady na výslednou robusticitu kostí. Klíčová slova: funkční adaptace kosti, habituální aktivita, mechanická deformace, ontogeneze, robusticita
|
|
|
Vliv různých druhů rozcvičení na rychlostní schopnosti u hráčů fotbalu z pohledu ontogeneze
Turbák, Filip ; Jebavý, Radim (vedoucí práce) ; Bujnovský, David (oponent)
Název: Vliv různých druhů rozcvičení na rychlostní schopnosti u hráčů fotbalu z pohledu ontogeneze. Cíle: Hlavním cílem práce je komparace rychlostních testů a flexibility v průběhu ontogeneze (s odstupem mezi měřením dva roky) u fotbalistů v kategorii staršího dorostu U18. Metody: Pro hodnocení rychlostně silového výkonu každý z hráčů absolvuje dva běhy na vzdálenost 30 metrů s tím, že k měření v tomto úseku dochází také na vzdálenostech 5, 10 a 15 metrů. Před samotným měřením budou všichni účastníci rozcvičeni námi vybranou formou strečinku. Pro sekundární výzkum zabývající se možnou spojitostí mezi dosaženou rychlostí a mírou flexibility dolních končetin budou použity dvě standardizované zkoušky. Výsledky: Testování odhalilo, že u subjektů došlo s dvouletým odstupem ke zhoršení průměru času běhů na vzdálenostech do 15metrů (5, 10, 15 metrů). Naopak při analýze výsledků měření na vzdálenosti 30 metrů bylo u průměrů časů zjištěno výrazné zlepšení. Sekundární výzkum odhalil významnou spojitost mezi flexibilitou hamstringů a dosaženou běžeckou rychlostí. Přesněji u Thomayerovy zkoušky nebyla shledána významná korelace s rychlostí běhu (statistická významnost = 0,0003, věcná významnost: Cohen d= 2,42). Naopak u Laseguovy zkoušky byl zjištěn významný vztah s rychlostí běhu (statistická významnost...
|
host ::
RSS.