|
|
Bylinná alternativní léčba jednotlivých onemocnění
MICHALÍK, Petr
Tématem bakalářské práce je Bylinná alternativní léčba jednotlivých onemocnění. Práce je zaměřena na léčivé rostliny využívané lidskou populací již od nepaměti, které jsou užívané do dnešní doby nejen k léčbě, ale také k prevenci. V úvodu je zmiňovaná obecná část, poté historie fytoterapie, stavba rostlin, pozitivní a negativní účinky bylin, obsahové látky bylin, sběr, sušení a v neposlední řadě jsou zmíněny jednotlivé byliny. Cílem této práce bylo zmapování využívání bylinné alternativní léčby mezi veřejností v rámci primární a sekundární prevence. Podkladem pro navazující část se stalo dotazníkové šetření týkající se věkové populace od 18 let, jehož výsledky ukázaly zajímavé informace o povědomí obyvatel této léčebné metody pomocí léčivých rostlin. Výsledky, také ukázaly preferenci bylinné nebo klasické léčby, dále jaké jsou nejvíce praktikované metody přírodní medicíny a nejoblíbenější forma jejich užívání. Výsledky práce také ukazují, že respondenti stále považují bylinnou léčbu jako významný doplněk klasické medicíny. Na základě těchto poznatků byly sepsány závěry a stanovena doporučení pro praxi.
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XIII.
Kubeš, Jan ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Martin, Jan (oponent)
Jan Kubeš Genista tinctoria in vitro - abiotická elicitace Kultury léčivých rostlin in vitro - XIII. V rostlinných kulturách in vitro se tvoří většinou méně sekundárních látek než v intaktních rostlinách. Pro zvýšení jejich obsahu lze využít elicitorů, které mohou jejich tvorbu indukovat. V této studii byl zkoumán vliv elektrického proudu o síle 50 mA a různém napětí (5, 7, 8, 10, 15, 20 a 24 V) a různé délce působení (10, 30 a 60 minut) na obsah isoflavonoidů v suspenzní kultuře kručinky barvířské (Genista tinctoria). V suspenzní kultuře byl naměřen nejvyšší obsah genistinu (0.17 %) po elicitaci 10 V 30 minut a 6 hodinové kultivaci a obsah daidzeinu (0.35 %) po elicitaci 5V 60 minut a 24 hodinové kultivaci. V mediu byl zjištěn nejvyšší obsah genistinu (1.6 mg/100ml) po 5V elicitaci po dobu 30 minut a následné 24 hodinové kultivaci a daidzeinu (1.77 mg/100ml) po 24V elicitaci v intervalu 10 minut a po kultivaci 6 hodin.
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XII.
Janoutová, Martina ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Dušková, Jiřina (oponent)
Martina Janoutová Kultury léčivých rostlin in vitro XII. Abstrakt Byl sledován vliv ultrazvuku jako abiotického elicitoru na produkci flavonolignanů v suspenzní kultuře Silybum marianum L. Kultura byla kultivována v kultivačním médiu Murashigeho a Skooga s obsahem ( - MAO) jako růstového regulátoru při teplotě 25o C a světelném režimu 16 hod světlo a 8 hod tma. Elicitorem byl ultrazvuk o frekvenci 35 kHz a intenzitě 0,1Wcm-3 po dobu 1, 2, 3,4 a 5min. Vzorky byly odebírány v 0, 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hod po expozici. Kontrolní vzorky byly odebrány v 0 a 48 hod. Obsah flavonolignanů byl stanoven pomocí vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC). K nejvyššímu nárůstu obsahu taxifolinu došlo po 5 min. elicitaci a odběru po 48 hod (0,04%) - 400%, další nárůst byl pozorován po 5 min elicitaci a odběru po 72 hod. Nárůst silychristinu byl pozorován po 1 min elicitaci ultrazvukem a odběru po 72 hod, stejný nárůst byl pozorován po 2 min elicitaci a odběru po 24 hod. Nárůst obsahu silydianinu byl pozorován po 2 min elicitaci ultrazvukem a odběru po 6 hod a silybinu B po 2 min elicitaci a odběru po 12 hod po expozici. Bylo také sledováno uvolňování sekundárních metabolitů do živného média. Taxifolin byl nejvíce uvolňován po 4 min elicitaci kultury ultrazvukem a odběru po 168 hod (0,12 %). Silychristin byl...
|
|
|
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI.
Sojková, Kristýna ; Tůmová, Lenka (vedoucí práce) ; Kašparová, Marie (oponent)
Kultury léčivých rostlin in vitro - XI. Elicitace je jednou ze strategií, které mohou být používány ke zvýšení produkce sekundárních metabolitů v explantátových kulturách. V této práci byl zkoumán vliv abiotického elicitoru (dusičnanu stříbrného) na produkci flavonolignanů a flavonoidu taxifolinu v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) a na produkci isoflavonoidů v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. Jako elicitor byl použit roztok dusičnanu stříbrného v různých koncentracích (5,887.10-3 mol/l; 5,887.10-4 mol/l; 5,887.10-5 mol/l). Metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie (HPLC) byl stanoven obsah sekundárních metabolitů. Vzorky byly odebírány po vystavení elicitoru po 6, 12, 24, 48, 72 a 168 hodinách. Nejvyšší produkce taxifolinu (0,02 %) v suspenzní kultuře Silybum marianum L. (Gaertn.) byla zaznamenána po působení dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 72 hodinách. Nejvyšší obsah genistinu (0,05 %) v suspenzní kultuře Genista tinctoria L. byl detekován po elicitaci dusičnanem stříbrným (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 48 hodinách. Nejvyšší obsah daidzeinu (0,09 %) byl zaznamenán po působení elicitoru (koncentrace 5,887.10-4 mol/l) při odběru po 168 hodinách.
|
|
|
NADP-dehydrogenasy léčivých rostlin.
Bartošová, Martina ; Hýsková, Veronika (vedoucí práce) ; Kubíčková, Božena (oponent)
Léčivé rostliny obvykle obsahují různé metabolity tvořené sekundárními biosyntetickými drahami, jako je např. fenylpropanoidní a šikimátová dráha závisející na dostupnosti NADPH. V této práci byla v 10 léčivých rostlinách běžně dostupných v České republice vedle obsahu celkových fenolických látek a flavonoidů rovněž sledována aktivita enzymů poskytujících NADPH. Jednalo se o glukosa-6-fosfátdehydrogenasu (G6PDH, EC 1.1.1.49), NADP- isocitrátdehydrogenasu (NADP-ICDH, EC 1.1.1.42), NADP-malátdehydrogenasu (oxalacetát dekarboxylační) (NADP-ME, z anglického NADP-malic enzyme, EC 1.1.1.40). Dále byla stanovována aktivita hlavního enzymu šikimátové dráhy šikimátdehydrogenasy (SDH, EC 1.1.1.25). Pro jednotlivá stanovení byly optimalizovány způsoby extrakce. Vhodným zdrojem NADP-dependentních enzymů je ředkev (Raphanus sativus L. var. niger), česnek (Allium sativum L.) a máta peprná (Mentha piperita L.). Nejvyšší obsah fenolických látek a flavonoidů byl zjištěn v šalvěji (Salvia officinalis), meduňce (Melissa officinalis L.) a mátě citronové (Mentha citrata). Methanolová extrakce byla pro extrakci těchto látek účinnější než extrakce horkou vodou. Další extrakční postupy a studie jsou však nutné pro charakterizaci jednotlivých látek a principů jejich působení. Klíčová slova: léčivé rostliny,...
|
|
|
Léčivé rostliny z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) a jejich využití v mezipředmětovém vztahu biologie - chemie
Musilová, Hana ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Pavlasová, Lenka (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zabývá léčivými rostlinami z čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae). Klade důraz na mezipředmětové vztahy s chemií a využití teorie v praktickém životě. V rámci teoretické části práce je sestaven přehled vybraných druhů čeledi s cílem upozornit především na jejich obsahové látky, specifické účinky a široké využití. Obsahem je dále využití významných charakteristických rysů čeledi ve vyučování a návrhy zařazení tématiky čeledi hluchvakovitých (Lamiaceae) do výuky na 2. stupni základních škol a gymnáziích. Praktická část vychází z dotazníkového průzkumu, který měl zjistit, jak učitelé středních škol ve výuce pracují s tématem čeleď hluchavkovitých (Lamiaceae). Výsledkem praktické části práce je 6 praktických činností, které učitelé mohou využít ve výuce, především na středních školách. Dále učební materiál - 4 prezentace v powerpointu a 6 pracovních listů, které navazují na laboratorní a praktická cvičení. Výsledkem diplomové práce jsou informace o čeledi hluchavkovitých (Lamiaceae) zkompletované do uceleného textu a náměty pro didaktické využití ve výuce.
|
|
|
Aromaticky aktivní látky vybraných druhů léčivých rostlin
Pecinová, Ester ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vítová, Eva (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá aromatickými látkami vybraných druhů léčivých rostlin, konkrétně se jedná o levanduli lékařskou (Lavandula officinalis), mátu peprnou (Mentha piperita), šalvěj lékařskou (Salvia officinalis), třezalku tečkovanou (Hypericum perforatum) a yzop lékařský (Hyssopus officinalis). V teoretické části byly jednotlivé léčivé rostliny charakterizovány, byla popsána jejich botanická charakteristika, chemické složení, léčivé i nežádoucí účinky, možnosti použití a důraz byl kladen také na jejich aromaticky aktivní látky. Na základě literární rešerše byla vybrána v dnešní době nejpoužívanější metoda stanovení aromaticky aktivních látek, tj. plynová chromatografie s hmotnostní detekcí. Izolace těkavých látek ze sušených bylin byla provedena pomocí mikroextrakce pevnou fází. V rámci experimentální části byla provedena optimalizace vybraných parametrů SPME-GC-MS metody, identifikace těkavých látek ve vzorcích léčivých rostlin a identifikace a kvantifikace 24 potenciálních vonných alergenů dle Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1223/2009. Celkem bylo v levanduli identifikováno 69 sloučenin včetně 2 alergenů, v mátě bylo nalezeno 59 sloučenin zahrnujících 5 alergenů, šalvěj obsahovala 49 látek včetně 4 alergenů, v třezalce se nacházelo 41 sloučenin spolu s 4 alergeny a v yzopu bylo identifikováno 64 látek včetně 4 alergenů.
|
|
|
Laboratorní ověření účinnosti tradičně využívaných léčivých rostlin Ekvádoru
Klepáčková, Kateřina ; Klouček, Pavel (vedoucí práce) ; Přemysl, Přemysl (oponent)
Poskytování služeb zdravotní péče v Ekvádoru se značně liší podle socioekonomického postavení, věku, pohlaví a místa bydliště. Až třetina obyvatelstva nemá pravidelný přístup ke zdravotnickým službám a více než dvě třetiny obyvatel nemají zdravotní pojištění. Bylinná medicína je syntézou terapeutických zkušeností domorodých lékařů vyvíjejících se po stovky let a její prostředky se používají k prevenci a léčbě různých typů onemocnění. Rostliny jsou oblíbeným přírodním lékem díky účinnosti, bezpečnosti a minimálním vedlejším účinkům. Avšak některé kombinace bylinné medicíny a léků můžou být nebezpečné. Vědy, které pomáhají zkoumat souvislosti tradičního využití rostlin v časovém horizontu a také přispívají k objevování bioaktivních látek, se nazývají etnobotanika a etnofarmakologie. Tato práce se zabývá deseti rostlinami, dovezených z Ekvádoru, které se tradičně využívají na různé typy nemocí, jako jsou střevní potíže, chřipka, nachlazení, zánět močového měchýře, kožní nemoci v pánevní dutině atp. Výzkum účinnosti bylinných léčiv má do budoucna velký význam i kvůli rozšiřující se antimikrobiální rezistenci, která se v současné době stává vážným rizikem pro zdraví lidí a zvířat. Antimikrobiální a antioxidační aktivita rostlin, které jsou v této práci měřeny bujónovou mikrodiluční metodou a ORAC metodou, jsou významným ukazatelem pro analýzu léčivých rostlin. Jediným prokazatelným pozitivním výsledkem při testování antimikrobiální aktivity bylo nalezení minimální inhibiční koncentrace Espeletia schultzii proti Streptococcus pyogenes (MIC = 0,256 mg/ml). Nejvyšší antioxidační aktivitu prokázala rostlina Croton elegans Kunth (743,64 +- 28,56 mikrogramů troloxu ekvivalentní 1 miligramu extraktu), u které nebyly nalezeny žádné záznamy související s antioxidační aktivitou.
|
|
|
Léčivé rostliny v současné rodinné zahradě
Vohralíková, Sabina ; Buttry, Ivana (vedoucí práce) ; Hladíková, Lucie (oponent)
Tato bakalářská práce se v první části zaměřuje na historický vývoj v používání léčivých rostlin v jednotlivých epochách se zvláštní pozorností věnovanou nejvýznamnějším bylinářům a jejich stěžejním dílům, která ovlivnila využívání léčivých rostlin od starověku až do současnosti. V práci jsou některé historicky významné léčivé rostliny podrobněji popsány. Samostatná kapitola je věnována středověkým a klášterním zahradám z pohledu pěstování léčivých rostlin pro lékárnické užití.
Hlavní část práce zaujímá výběr rostlin a jejich částí, používaných z důvodu léčivých účinků v lidovém léčitelství. Rostliny jsou popsány z hlediska botanického, včetně uvedení požadavků na stanoviště. U všech rostlin je uvedeno i jejich možné estetické uplatnění v zahradě. Rostliny jsou vybrané tak, aby je, s přihlédnutím na stanovištní podmínky bylo, možno pěstovat jako záhonové, spolu s ostatními rostlinami.
Třetí část obsahuje rozdělení vybraných rostlin do skupin podle výšky vzrůstu, nároků na stanoviště, barvy květu a možnosti uplatnění v kompozici zahrady. Výstupem je popis a nákres několika modelových výsadeb, které jsou sestaveny pouze z léčivých rostlin.
|
|
|
Přehled rostlin tradičně používaných na území České republiky pro své antimikrobiální účinky a porovnání s výsledky vědeckých studií
Ježková, Pavlína ; Nový, Pavel (vedoucí práce) ; Houdková, Markéta (oponent)
Využívání rostlin v lékařství a lidovém léčitelství je patrně stejně staré jako lidstvo samo. Léčivé rostliny provázejí člověka v průběhu celé etapy jeho historického vývoje a byliny byly prvními léky, se kterými se člověk setkal. Byly nejdostupnější a mnohdy i jediný léčebný prostředek.
V první části bakalářské práce jsou shrnuty informace o historii léčivých rostlin, přírodním způsobu léčby, fytoterapii, obsahových látkách rostlin a o antimikrobních preparátech. Jsou zde také uvedeny konkrétní případy rostlin s antimikrobiálním účinkem.
V druhé části práce jsou prezentována data získaná porovnáním údajů o tradičním použití rostlin pro jejich antimikrobiální aktivitu v lidovém léčitelství s údaji dostupnými z vědecké databáze Web of Science. Tradiční užití rostlin bylo zjišťováno podle údajů z nejrozsáhlejšího českého herbáře léčivých rostlin od Jiřího Janči a Josefa Antonína Zentricha. Z celkového počtu 363 rostlin bylo z herbáře vybráno 207, u kterých je možné předpokládat antimikrobiální aktivitu. Pro tyto rostliny byly následně vyhledávány a vyhodnoceny všechny záznamy z vědecké databáze zmiňující jejich antimikrobiální účinek.
Z původních 207 rostlin bylo po porovnání se záznamy z databáze vybráno 31 rostlin, které by podle zmiňovaného herbáře měly vykazovat antimikrobiální účinky, ale vědeckými záznamy nejsou dostatečně či vůbec potvrzeny. Tato skupina rostlin může být podkladem pro budoucí výzkum, který by jejich antimikrobiální působení potvrdil či vyvrátil.
|
host ::
RSS.