|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě
Tučková, Kateřina ; Hakenová, Renata (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na ošetřovatelskou péči o pacientku s plicní embolií po hormonální léčbě. Teoretická část se zabývá problematikou plicní embolie z pohledu etiopatogeneze, diagnostiky, léčby, rizikových faktorů včetně hormonální léčby, kde je poukázáno na prokoagulační efekt hormonálních přípravků a na zvýšené riziko vzniku tromboembolické nemoci u mladých žen. Podklady ke zpracování teoretické části bakalářské práce jsem čerpala z Národní lékařské knihovny, přes databáze PubMed, Embase (Ovid), Medvik, CINHAL a pomocí internetového vyhledavače na základě klíčových slov. Pro vypracování praktické části byla zvolena metoda kvalitativního výzkumu formou případové studie u pacientky s plicní embolií po hormonální přípravě v rámci prvního cyklu asistované reprodukce metody in vitro fertilizace (IVF). K vypracování případové studie byla použita práce s dokumentací, metoda rozhovoru, pozorování a spolupráce s ošetřujícím personálem. Během tvorby byly dodrženy etické aspekty výzkumu. Cílem bakalářské práce je komplexní zpracování kazuistiky včetně vytvoření plánu ošetřovatelské péče u této pacientky a zvýšit dostupnost informací o možných rizicích hormonální léčby laické veřejnosti. Výsledkem práce je prezentace ošetřovatelské péče u konkrétní pacientky, která probíhala v souladu s doporučenými...
|
|
|
Role sestry v péči o pacienta na eliminačních metodách
Ondrůšková, Monika ; Marková, Eva (vedoucí práce) ; Landerová, Jana (oponent) ; Maňasová, Taťána (oponent)
Cílem této diplomové práce bylo zmapovat péči všeobecných sester a zdravotnických záchranářů o pacienty na kontinuálních eliminačních metodách. Zjistit, co všeobecným sestrám/zdravotnickým záchranářům činí obtíže při péči o dané pacienty a co by uvítaly do praxe pro zlepšení péče. Teoretická část práce byla zaměřena na popis eliminační metod, ošetřovatelskou péči a kompetence těchto zdravotníků v rámci péče o pacienty na eliminační metodě. Empirická část práce byla zpracována metodou kvantitativního výzkumu, pro jehož zrealizování byla využita technika dotazníku. Dotazník byl určen všeobecným sestrám a zdravotnickým záchranářům pečujících o pacienty na kontinuální eliminační metodě. Pro statistické zpracování dat bylo využito odpovědí od 105 respondentů pracujících v Institutu klinické a experimentální medicíny. Z výsledků dotazníkového šetření vyplývá, že se všeobecné sestry a zdravotničtí záchranáři ve velké míře podílejí na specializované péči o pacienty s kontinuální eliminační metodou. Zdravotnický personál vnímá jako nejobtížnější v této oblasti zvládnutí velkého množství dovedností spojených s přípravou a obsluhou eliminačního přístroje. Na podkladě těchto zjištění byla vypracována brožura se zaměřením na kontinuální eliminační metody, která je výstupem z této práce. Klíčová slova:...
|
|
|
Dostupnost a srozumitelnost informací podávaných rodinám pacientů v intenzivní péči
Měchurová, Marie ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Pražáková, Zuzana (oponent)
Práce řeší kvalitu procesu předávání informací příbuzným/blízkým pacienta v intenzivní péči. Deficit důležitých informací či jejich neporozumění může vyvolat u příbuzných a blízkých pacienta úzkost a deprese. Komunikace s rodinou pacienta proto musí probíhat metodicky a systémově. První část práce přináší orientaci v hlavní terminologii a seznamuje s již realizovanými strategiemi řešení problematiky u nás i ve světě. Hlavním cílem je vytvoření metodického pokynu pro personál OARIM (oddělení anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny), jenž obsahuje výčet priorit v informování příbuzných a blízkých kriticky nemocného pacienta. Výzkum mapuje celkový pohled příbuzných kriticky nemocného pacienta hospitalizovaného na OARIM na proces komunikace a vzájemné spolupráce s ošetřujícím personálem. Dále zjišťuje, jak příbuzní pacienta OARIM hodnotí úroveň komunikace a vzájemné interakce mezi nimi a ošetřujícím personálem. Empirická část využívá kvantitativních metod průzkumu; pomocí dotazníkového šetření na vzorku 92 příbuzných/blízkých kriticky nemocného pacienta z nemocnice krajského typu přináší analýzu způsobů předávání informací zdravotníky a jejich důsledky. Výsledek průzkumu posloužil k tvorbě metodického pokynu pro ošetřující personál oddělení OARIM, který nabízí seznam priorit v informování...
|
|
| |
|
|
Ošetřovatelský proces u pacienta s akutním infarktem myokardu a poresuscitační řízenou hypotermií
Viktora, Jan ; Vytejčková, Renata (vedoucí práce) ; Petrák, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce se věnuje problematice akutní kardiologie, konkrétně kazuistice pacienta s diagnózou akutního infarktu myokardu s úspěšnou kardiopulmonální resuscitací v terénu, umělou plicní ventilací a řízenou hypotermií. Cílem práce je představit z pohledu sestry vysoce specializovanou a náročnou péči o resuscitované pacienty s využitím nejmodernějších postupů a techniky. Teoretická část práce je rozdělena do několika podkapitol popisujících postupně anatomii a fyziologii srdečního svalu, akutní infarkt myokardu, kardiopulmonální resuscitaci a řízenou hypotermii. Největší pozornost je v této části práce upřena především na samotnou diagnózu akutního koronárního syndromu. Podrobněji se teoretická část věnuje také řízené hypotermii a sesterské péči o pacienta po kardiopulmonální resuscitaci. Nedílnou součástí je seznámení s pacientem, na nějž je zaměřena ošetřovatelská péče v praktické části, a s průběhem jeho hospitalizace. Praktická část se zabývá tvorbou, plánováním a realizací ošetřovatelské péče pomocí biomedicínského modelu a ošetřovatelského procesu. Stejně jako teoretická část je rozdělena do několika logicky na sebe navazujících podkapitol. Stěžejní částí je ošetřovatelská anamnéza s tvorbou diagnóz a jejich řešením. Závěr práce je obohacen o tematické a autentické obrázky. Klíčová...
|
|
| |
|
|
Kanylace arterií v kompetenci všeobecné sestry
Bošnovič, Michal ; Burišková, Klára (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Úvod: Zavádění arteriálního katétru všeobecnou sestrou na pracovištích anesteziologicko-resuscitační a intenzivní péče je v České republice jevem spíše výjimečným, a to navzdory tomu, že tato kompetence byla poprvé definována v našem právním systému již v roce 2004 vyhláškou Ministerstva zdravotnictví č. 424/2004 Sb. Pravomoc realizovat tento vysoce odborný výkon sestrou specialistkou pro intenzivní péči není zpravidla reflektována zaměstnavatelem v její náplni práce, přičemž by to to mohla být jedna z možných cest, jak zvyšovat prestiž jejího povolání. Cíle: Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit aktuální stav v problematice zavádění arteriálních katétrů z pohledu všeobecných sester pro intenzivní péči, kvantifikovat jejich zájem a objasnit připravenost pro realizaci výkonu. Metodika: K výzkumnému šetření byla zvolena kvantitativní metoda anonymního dotazníku vlastní konstrukce. Dotazník byl v elektronické formě distribuován do nemocnic zřizovaných ministerstvem zdravotnictví, krajem nebo soukromým vlastníkem. V každém kraji, vyjma Prahy jsme oslovili jednu velkou nemocnici. Výzkumný soubor tvořily všeobecné sestry pracující na jednotkách intenzivní, resuscitační a anesteziologické péče, které jsou zároveň absolventkami specializačního vzdělání ARIP/IP nebo magisterského oboru IP. Výsledky: V...
|
|
|
Praxe založená na důkazech v oblasti prevence a péče o dekubity v intenzivní péči
Příhodová, Markéta ; Di Cara, Veronika (vedoucí práce) ; Hladká, Petra (oponent)
Dekubity jsou jedny z indikátorů kvality ošetřovatelské péče, jejich výskyt snižuje kvalitu života pacienta, vede k prodloužení hospitalizace, ke zvýšení nákladů na péči a zatížení rozpočtu zdravotnického zařízení. European Pressure Ulcer Advisory Panel neboli Evropský poradní sbor pro otázky proleženin (EPUAP) vede a podporuje všechny evropské země v úsilí o prevenci a léčbu dekubitů. Pracovní skupina EPUAP vypracovala pokyny pro prevenci a léčbu dekubitů. Jedním z nejdůležitějších faktorů co nejkvalitnější ošetřovatelské péče je schopnost sester prakticky využít poznatky vědeckovýzkumné činnosti v ošetřovatelském procesu. Vzhledem k tomu se diplomová práce zabývá problematikou efektivního využití nejnovějších poznatků v oblasti prevence vzniku dekubitů a jejich ošetřování v české intenzivní péči. Hlavním cílem diplomové práce je zmapovat nejnovější metody prevence vzniku dekubitů a péče o ně dle Evidence based-practice zásad EPUAPu a analyzovat jejich implementaci v praxi na vybraných odděleních intenzivní péče. Kvantitativní výzkum probíhal prostřednictvím anonymního dotazníkového šetření v populaci sester pracujících v intenzivní péči. Z výsledků výzkumného šetření vyplývá, že sestry pracující v intenzivní péči, provádějí intervence v prevenci vzniku dekubitů v souladu se směrnicí EPUAP....
|
|
|
Vliv sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na odděleních intenzivní péče
Fialová, Zdeňka ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Strnadová, Alice (oponent)
ÚVOD: Diplomová práce se zabývá vlivem sportovní aktivity na riziko vzniku syndromu vyhoření u sester pracujících na jednotkách intenzivní a resuscitační péče. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a empirickou část. V teoretické části se zabýváme syndromem vyhoření, jeho rizikovými faktory, příznaky a preventivními opatřeními. Další kapitoly jsou věnovány sportovním aktivitám. Především se soustředíme na vliv sportovní aktivity, na psychickou zátěž a syndrom vyhoření. Popisujeme také možnosti zavedení sportovních aktivit na pracoviště. Hlavním cílem naší práce je zjistit, zda můžeme nalézt vztah mezi sportovní aktivitou a rizikem syndromu vyhoření. METODY A VÝSLEDKY: Výzkum byl prováděn pomocí kvantitativního dotazníkového šetření, který se skládal ze dvou částí. První část obsahovala otázky týkající se syndromu vyhoření a byl realizován s využitím validizovaného a reliabilního dotazníku MBI (Maslach Burnout Inventory). Druhá část dotazníku obsahovala otázky týkající se volnočasových sportovních aktivit sester. Výzkumný vzorek tvořilo 233 sester pracujících na odděleních resuscitační nebo intenzivní péče. Bylo distribuováno celkem 298 dotazníků, celková návratnost byla 233 dotazníků (78 %). Do výzkumného šetření se zapojila Všeobecná fakultní nemocnice v Praze, Rehabilitační klinika...
|
|
|
Potřeba spánku u nemocných v intenzivní péči
Svobodová, Karolína ; Hošťálková, Monika (vedoucí práce) ; Burišková, Klára (oponent)
Diplomová práce se zabývá problematikou spánku u nemocných v intenzivní péči. Spánek je základní lidskou potřebou důležitou pro správnou činnost organismu. Nemocný člověk má zvýšenou potřebu spánku a tato potřeba patří mezi jednu z nejčastěji frustrovaných. V teoretické části definuji spánek jako základní lidskou potřebu, zabývám se fyziologií a poruchami spánku. Zahrnuji i kapitolu zabývající se pracovištěm intenzivní péče a aspekty tohoto prostředí, které ovlivňují spánek nemocného. Hlavním cílem je zjistit, zda je u pacientů hospitalizovaných v intenzivní péči saturována potřeba spánku. Stanovila jsem i dílčí cíle a to zjistit informace týkající se spánku pacienta v domácím prostředí. Zjistit, co ovlivňuje sestry v přístupu ke spánku a vyhledat faktory, které mají vliv na spánek z pohledu sester i z pohledu pacientů. V empirické části jsem stanovených cílů dosáhla prostřednictvím rozhovorů a dotazníkového šetření. Rozhovory s pacienty jsem zjistila, že potřeba spánku nemocných v intenzivní péči není dostatečně saturována. Ze 30 dotazovaných respondentů 17 z nich považovalo svůj spánek za nekvalitní. Zároveň jsem zmapovala faktory, které mají největší podíl na uspokojování potřeby spánku. Dotazníkovým šetřením jsem zjistila, že většina zdravotních sester považuje spánek pacientů v rámci léčebného...
|
host ::
RSS.