|
|
MUZEUM TEXTILNÍHO PRŮMYSLU V BRNĚ
Svíbová, Tereza ; Zemánek, Václav (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce bylo vyřešení oblasti na pomezí brněnských městských částí Maloměřice a Obřany, kde vznikl po vytvoření mlýnského náhonu umělý ostrov. Od roku 1912 zde byl budován průmyslový textilní areál, který dnes již neplní svou původní funkci a chátrá. Mým záměrem bylo ostrov vyčistit a navrátit mu dávnou podobu parku a jedinečného místa, kde lidé načerpají energii v blízkosti vody a kde zároveň ocení kulturní nabídku v konverzovaných objektech. V hlavní budově bývalé přádelny vznikne muzeum textilu, které si Brno jistě zaslouží. Doplní ho také pavilon Soudobé módy a strojírenská expozice se stále funkční kaplanovou turbínou. Nedílnou součástí areálu je i řeka Svitava, která bude na severu nově využívána jako tréninkový vodácký kanál.
|
|
|
Historický pivovar - potenciál regionálního rozvoje
Mosler, Štěpán ; Boháč, Ivo (oponent) ; Králová, Eva (oponent) ; Zemánková, Helena (vedoucí práce)
V dnešní době existují stovky pivovarů, které jsou roztroušené po Čechách, Moravě a Slezsku a stále hledají svoji novou budoucnost. Jsou to pivovary opuštěné nebo v soukromém vlastnictví a mnohé z nich chátrají beze zbytku naděje na obnovu. Nezbývá jich mnoho a velmi obtížně se pro ně hledá nová funkce nebo osvícený investor. Důležité je, jak se k těmto historickým budovám budeme stavět v budoucnosti. Využít tento neopakovatelný potenciál, nebo nechat prostor pro nové využití? Jakým způsobem přistupovat k těmto stavbám? Jaké možnosti nám dávají a co potřebují? Dizertační práce se snaží charakterizovat a ukázat hodnoty pivovarské architektury, která se díky dramatickým změnám společnosti stala ohroženým druhem. Prostuduje a představí pozitivní příklady využití potenciálu původních pivovarů a vepsání tohoto dědictví do soudobé urbanistické struktury měst a jejich zapojení do rozvojových projektů, konverzí a revitalizací, případně i dalšími způsoby. Pokusí se nabídnout možnosti, jak k těmto cenným stavbám přistupovat, aby zůstal zachován alespoň jejich charakter a atmosféra pro další generace.
|
|
|
Economic Potential of Industrial Heritage in Pilsner Region
Boudová, Petra
Nové přístupy k městskému urbanismu a úsilí o zachování industriálních areálů jsou založeny na konceptu komplexity a obyvatelnosti prostředí. Tyto přístupy kromě vlivu designu a struktury na život těchto oblastí objevují také ve zcela novém kontextu možnosti místních komunit a vytvářejí prostor pro jejich další vývoj více udržitelným způsobem. Výzkum je orientován na podporu nového využití a ochrany industriálního dědictví, jsou vybrány příklady adaptací průmyslového dědictví v Plzeňském regionu a hodnocen jejich potenciál pro další kreativní využití.
|
|
|
Dynamization of spatial data using location-based services: Tourist potential of industrial heritage
Malý, Jiří ; Krejčí, Tomáš ; Trojan, Jakub ; Chudáček, Stanislav ; Nováková, Eva
The paper deals with industrial heritage and its potential in tourism. Although the post-industrial landscape is an integral part of all the countries that went through a period of de-industrialization and economic transformation, presentation and publicity of valuable industrial monuments that are linked with post-industrial landscape in many cases are not fully utilized. This paper aims to acquaint readers with a possibility of transformation of data on industrial objects into augmented reality, while using location-based services. The final result is the web-based platform allowing easy data transformation. The paper has thus largely methodological-application character. The outcomes of the testing phase indicate that information about the objects do have their limits, but respecting them brings their effective performance in augmented reality.
Plný tet: UGN_0476023 -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
Územní studie rozvojového území Vítkovice - Moravská Ostrava
Fišerová, Anna ; Klement, Miloš (oponent) ; Sátora, Josef (vedoucí práce)
Základní urbanistickou ideou je vytvořit novou kvalitní obytnou zástavbu v kombinaci s plochou pro sport, rekreaci a odpočinek, stejně jako plochy pro výrobu a skladování. Na rastru 100x100m vznikají komplexy bytových domů se zeleným průchozím vnitroblokem. Mezi jednotlivými celky se nachází volný prostor se zelenými plochami řešený jako obytná zóna. Na souběhu dvou rastrů vzniká v centrální části řešeného území náměstí lemované bytovými domy s polyfunkčním charakterem a zvýšeným komerčním parterem. Dominantou náměstí je nízký multifunkční objekt, plocha náměstí je ponechána vyjma drobných ploch zeleně volná, variabilní (možnost pořádání společenských akcí, trhů atd.). Na náměstí diagonálně navazuje další významná plocha - park s hřištěm - a menší náměstí s terasovým posezením. V této části jsou navrženy tři viladomy. Park ústí u řeky Ostravice, kde vzniká nábřeží s možností posezení. V severní části je umístěn hotel vzniklý rekonstrukcí původní průmyslové budovy doplněný o přízemní restaurační objekt. Kolem něj vzniká park se vzrostlou zelení a multigeneračním hřištěm. Terasové domy se nacházejí v severovýchodní části a hlavní obytné místnosti mají atraktivní výhled na řeku. Řadové rodinné domy lemují páteřní komunikaci – zde je kvůli hlukovému a vizuálnímu komfortu umístěna alej stromů. Typologie a rozmístění ostatních, samostatně stojících domů je inspirována koloniemi dělnických domů např. Baťovy domky ve Zlíně. Mezi jednotlivými pozemky není pevný plot, pouze jsou odděleny nízkou zelení.
|
|
|
Proměna nádraží Praha - Bubny v průběhu času a kultury
Doušová, Aleška ; Biegel, Richard (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Bakalářská práce "Proměna nádraží Praha-Bubny v průběhu času a kultury" se zabývá dodnes stále periferním územním úsekem holešovického meandru, nádražím Praha-Bubny. Popisuje historický vývoj oblasti od vzniku prvních obydlí u brodu spojujícího meandr s Prahou, přes průmyslovou revoluci a založení železničního areálu až po jeho opuštění a plánovanou přestavbu. Hlavním cílem práce ale je zmapování dodnes stojících drážních objektů s upozorněním na jejich historickou hodnotu a nutnost prezervace. V jednotlivých kapitolách jsou zohledněny dopady různorodých událostí na tyto nádražní objekty.
|
|
|
Průmyslové dědictví Kladna
Rojková, Veronika ; Kocian, Jiří (vedoucí práce) ; Rak, Jiří (oponent)
Průmyslové stavby a podniky patří neodmyslitelně ke tváři středočeského města Kladna. Prostřednictvím terénního průzkumu je v práci zachycen současný stav kladenských industriálních památek i zmapována jejich historie. Použity jsou pouze konkrétní případy, které jsou zapsány mezi technické památky a jsou zajímavé jak z historického, tak urbanistického či technického hlediska. Díky zachycení historické i současné situace vznikl ucelený pohled na technické památky v dané oblasti a současně došlo k seznámení se s přístupem a pohledem společnosti na industriální dědictví. Práce je rozdělena na tři hlavní části. První se věnuje úvodu do problematiky a vysvětlení základních pojmů. Druhá část se zaměřuje na historii hutnictví a hornictví na Kladensku a také se věnuje hlavním památkám, kde kromě jejich historie je zmíněn i současný stav. Třetí oddíl zachycuje současné využití památek, hledá inspiraci v České republice i v zahraničí, jak s nevyužívanými objekty naložit a nakonec i mapuje aktivity, které mají pomoci upoutat zájem veřejnosti o technické památky a především pomoci samotným památkám. V závěru jsou pak shrnuty hlavní myšlenky a závěry práce. Hlavním cílem práce bylo přiblížit jedno z měst s průmyslovou historií, zachytit a vyjádřit hodnotu průmyslového dědictví a zvážit nárok technických staveb...
|
|
|
Konverze industriální stavby na kulturní prostory využívané pro divadelní účely a scénický tanec
Tanzerová, Eliška ; Lindner, Milan (vedoucí práce) ; Hucková, Barbara (oponent)
Bakalářská práce se věnuje tématu konverze industriálních staveb na kulturní prostory využívané pro divadelní účely a scénický tanec. Cílem práce je analýza a zhodnocení stavu takovýchto nemovitých industriálních památek v České republice. Porovnává vybrané objekty s příklady ze zahraničí a předkládá návrhy na zlepšení nebo příležitosti dalšího rozvoje. Základem práce je teoretické vymezení průmyslových staveb, jejich kategorizace a rozdělení. Dále prozkoumává historii průmyslového dědictví a počátek jeho památkové ochrany. Práce se snaží stručně shrnout proměny architektury týkající se průmyslových objektů a to především v průběhu posledního století. Následně představuje možnosti proměny industriálních prostor a jejich animaci. Důležitou součástí jsou ekonomické a socioekonomické aspekty těchto projektů a možnosti nového využití. Následuje praktická část, která se zaměřuje konkrétně na divadlo Ponec a poté na podobné příklady konverzí z České republiky. V této části jsou poznatky z rozboru historické, funkční a ekonomické stránky vybraného objektu ze zahraničí srovnávacím způsobem využity a aplikovány do vybraného příkladu divadla Ponec.
|
|
|
Industrial sites vegetation area – Frydlant in Bohemia case study
Vokurková, Tereza
V posledním desetiletí zaniklo ve střední Evropě mnoho někdejších průmyslových podniků a tento trend stále pokračuje. V důsledku nové reorganizace hospodářství se zásadně mění vztah k pozůstatkům průmyslové doby. Mnoho výrobních areálů zůstává nevyužitých, chátrá a podobně často upadá i péče o jejich bezprostřední okolí. Většina populace současné generace přestává tyto areály uznávat jako hodnotné, přestože by mohla novým pohledem na ně těžit z hodnot pracně nabytých předchozími generacemi. Velký význam pro nové využití dřívějších průmyslových území má také právě úprava zeleně, která je obklopuje.
|
|
|
Vlněna – historie a současnost
Navrátil, Oldřich
Příspěvek na konferenci doktorandů fakulty architektury se věnuje problematice industriálního dědictví se zaměřením na areál bývalé textilní továrny Vlněna. Popisuje podmínky vzniku a rozvoje textilního průmyslu na Moravě a v samotném Brně. Dále se zaměřuje na historii továren, jejich založením, rozvojem až po ukončení výroby a současným stavem. Zabývá se také aspekty, které determinují možnosti jejího dalšího vývoje v budoucnosti v rámci města a přístupem orgánů státní správy, veřejnosti a odborníků k jejímu dalšímu využití.
|
host ::
RSS.