|
|
Vývoj integračních politik v Norsku před a po roce 2011
Dorňáková, Tereza ; Lukešová, Anna (vedoucí práce) ; Šlosarčík, Ivo (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na vývoj integračních politik v Norsku v letech 2005 až 2017. Jako časový mezník je určen rok 2011, kdy Norskem otřásly dva teroristické útoky spáchané norským občanem Andersem Behringem Breivikem. Svůj čin namířil proti imigrantům v Norsku, a také proti multikulturalismu a politikům, kteří tento model podporovali. Cílem práce je proto zjistit, jak se v daném časovém období změnily integrační politiky Norska a zda se po roce 2011 zpřísnily. Práce se nejprve zabývá vývojem migrace v norském kontextu, multikulturním přístupem k přistěhovalcům, ale také proměnami na norské politické scéně ve sledovaném období. Další část je pak věnována samostatnému výzkumu jednotlivých norských integračních politik a jejich vývoji v letech 2005 až 2017.
|
|
|
Politická makrogeografie současného veřejného mínění o imigraci a uprchlické krizi v Evropské unii: víceúrovňové analýzy
Bořil, Vít ; Dostál, Petr (vedoucí práce) ; Čermáková, Dita (oponent)
Diplomová práce se snaží zachytit dopad tzv. "migrační krize" na veřejné mínění v Evropské unii (EU) v průběhu let 2014 až 2017. Staví především na konceptu pomyslné skupinové hrozby. Jejím hlavním cílem je analýza indiviudálních a kontextuálních faktorů, které se podílely na vývoji negativních postojů majoritních populací k imigrantům a uprchlíkům. Kontextem se rozumí území členských států EU. Součástí analýzy je posouzení relativního významu kontextuálních faktorů ve srovnání s faktory na individuální úrovni. Toho je dosaženo pomocí multinomiální víceúrovňové logistické regrese. Bylo zjištěno, že kontextuální faktory měly značný vliv na negativní postoje k imigrantům a velký vliv na negativní postoje k urprchlíkům, přičemž postupem času docházelo nejprve k nárůstu (rok 2015, resp. 2016) a následně k poklesu těchto vlivů. Analýzy rovněž odhalily, že efekty speficických kategorií vysvětlujících proměnných se v průběhu "migrační krize" vyvíjely různým způsobem. Dále se ukázalo, že úroveň vzdělání, preferovaná sociální identita a různá historická zkušenost s imigrací měly výrazně polarizovaný vliv na negativní postoje k uprchlíkům. Efekt některých indiviudálních faktorů se navíc výrazně lišil napříč členskými státy EU. Klíčová slova Postoje, imigranti, uprchlíci, Evropská unie, pomyslná skupinová...
|
|
|
Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR – březen 2018
Krajňák, Tomáš
V březnu 2018 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány názory na množství cizinců žijících v ČR, na to, zda by měl být cizincům umožněn dlouhodobý pobyt v ČR, za jakých podmínek, zda a jak moc by se cizinci měli přizpůsobit našim životním zvyklostem.
|
|
|
Současná úroveň výzkumů determinant zdraví u imigrantů v České republice a v Evropě
POVOLNÁ, Dagmar
Téma této práce jsem si vybrala z důvodu zajímavosti, aktuálnosti, ale také z důvodu špatných názorů mého okolí na migraci, jako problému. Hlavním cílem práce je zjistit, jaké oblasti v rámci determinantů zdraví u imigrantů nebyly za posledních pět let zkoumány - a to na území České republiky a v Evropě. Tento cíl je důležitý pro možnosti dalších výzkumů determinantů zdraví u imigrantů. Může napomoci výzkumníkům s tématem, které v posledních letech nebylo zkoumáno a je možnost ho více vyzkoumat. Ve výzkumné části diplomové práce byla zvolena kvantitativní metodika, kde se technikou stala komparativní metaanalýza. Analýza bude provedena z dostupných databázovaných časopisů (Scopus, Pub-med) a dostupných českých časopisů (i nedatabázovaných). Časové omezení práce je 5 let. V databázích Scopus a Pub-med bylo hledáno dle následujících kritérií: sociální determinanty zdraví, imigranti, Evropa, Česká republika (social determinants of health, immigrants, Europe, Czech Republic) s časovým omezením těchto článků 5 let. Přínosem práce je zjištění, které sociální determinanty zdraví nebyly zkoumány vůbec, a tím je doprava a stres v Evropě, dále v České republice nebyly žádné výzkumy provedeny na stres, dětství, nezaměstnanost, výživu a dopravu. Má diplomová práce přináší další možnosti zkoumání pro budoucí výzkumníky ve výzkumech, které ještě nebyly provedeny.
|
|
|
Role konceptu sociálního kapitálu v problematice mezinárodní migrace
Franclová, Alena ; Drbohlav, Dušan (vedoucí práce) ; Marešová, Jarmila (oponent)
Hlavním cílem předkládané diplomové práce je analýza role sociálního kapitálu v procesu mezinárodní migrace na dvou vybraných migračních skupinách v Česku. Konkrétně byli sledováni migranti z Ukrajiny a Vietnamu žijící na českém území a jejich vzájemné rozdíly. Práce se skládá z teoretické a empirické části. Teoretická část se zabývá především analýzou dostupné literatury a souvisejících výzkumů. Konkrétněji zkoumá proces mezinárodní migrace, sociálního kapitálu, sociálního kapitálu v mezinárodní migraci a také roli temperamentu v mezinárodní migraci. Rovněž práce poskytuje stručný náhled historického vývoje migračních tendencí sledovaných skupin na našem území. Navazující empirická část je založena na vlastním dotazníkovém šetření, přičemž výběr respondentů byl omezen na ty jedince, kteří byli navázáni na nevládní sektor. Konkrétně výběr dotazníků spočíval v organizaci snow-ball metody výběru respondentů pomocí nevládních organizací a jejich vazeb na migranty. Z kvantitativní statistické analýzy takto nasbíraných dat vyplynulo, že sociální kapitál je pro obě sledované migrační skupiny podstatným faktorem, který jim pomáhá a který využívají ve všech fázích migračního procesu. Mezi mírou sociálního kapitálu se mezi sledovanými skupinami respondentů neprojevil statisticky významný rozdíl, přesto u...
|
|
|
Názory veřejnosti na usazování cizinců v ČR – březen 2017
Čadová, Naděžda
V březnu 2017 Centrum pro výzkum veřejného mínění Sociologického ústavu AV ČR v rámci svého pravidelného šetření zkoumalo názory české veřejnosti na cizince dlouhodobě či trvale žijící v České republice. Konkrétně byly zjišťovány názory na množství cizinců žijících v ČR, na to, zda by měl být cizincům umožněn dlouhodobý pobyt v ČR a za jakých podmínek a zda a jak moc by se cizinci měli přizpůsobit našim životním zvyklostem.
|
|
|
Udržitelnost německého ekonomického modelu v globálních politických změnách: migrace jako výzva nebo příležitost
Lacová, Lucia ; Neumann, Pavel (vedoucí práce) ; Novotná, Markéta (oponent)
Tato diplomová práce je věnovaná opisu německé ekonomiky v posledních dekádách zahrnující sjednocení Německa a zavedení eura. Práce vymezuje základní rysy německého ekonomického modelu a identifikuje nejdůležitější ekonomické a politické selhání jako i úspěchy své vlády. Důležitou součástí jsou důsledky zavedení eura a následné zvýšení konkurenceschopnosti německé ekonomiky na úkor ostatních členů eurozóny. Hlavní část závěrečné práce zkoumá ekonomickou udržitelnost německého ekonomického modelu v kontextu současné evropské uprchlické krize. Tato práce se zaměřuje především na výzvy a příležitosti vyplývající z měnícího se globálního prostředí a zkoumá změnu populačních trendů v Německu a možné scénáře, které mohou imigranti způsobit. Tato práce hledá příležitosti, jak může změnit německý ekonomický model směrem k lepší udržitelnosti.
|
|
|
Sociální integrace mongolské menšiny v České republice
Roztočilová, Zuzana ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Klásková, Markéta (oponent)
Práce se zabývá začleňováním zástupců mongolské menšiny do české společnosti. Vychází z teorie, která vymezuje integraci jako čtyřdimenzionální proces, který spočívá v strukturální, kulturní, interaktivní a identifikační dimenzi. ě průběh tohoto procesu u generace mladých Mongolů, žijících dlouhodobě v České epublice. Soustředí se na to, jak vnímají trvalý pobyt a jak české občanství. J jí česká a mongolská kultura. pozici ve společnosti si přisuzují, zda se považují více za Mongoly nebo za Čechy a co ovlivňuje jejich sebe teoretické části práce autorka představuje teoretická východiska výzkumu sociální integrace a věnuje se také mongolské menšině v České epublice a její kultuře. Druhá část se týká především metodologie kvalitativního výzkumu, metody sběru dat a jejich analýzy. Autorka provedla celkem šest polostrukturovaných rozhovorů, které anal poslední části práce, která je strukturovaná podle dimenzí. V závěru pak odpovídá na
|
|
|
Ruští imigranti v Praze: koncentrace, integrace, soužití
Ignatyeva, Ekaterina ; Sýkora, Luděk (vedoucí práce) ; Uherek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce zkoumá vztah mezi procesy segregace a integrace pomocí studia každodenního soužití a sociální interakce, která probíhá v lokalitách koncentrace ruských imigrantů v Praze. Vzhledem k tomu, že některé pražské lokality mají dlouhodobé zkušenosti s imigrací Rusů, v práci je reflektován historický vývoj ruské imigrace z doby první republiky, který určitým způsobem pomáhá porozumět a vysvětlit procesy odehrávající v současnosti. Na nerovné sociální a právní postavení Rusů, jako imigrantů ze třetích zemí, nahlížím skrze migrační a integrační politiky České republiky. Analýza mediálního diskurzu ukazuje na vliv negativních reprezentací Rusů v českých médiích na sociální interakci s majoritou, což následně omezuje integraci a prohlubuje sociální nerovnosti. Na začátku jsou prostřednictvím kvantitativního výzkumu identifikovány a vymezeny lokality s významnou koncentrací ruských imigrantů. Dále pomocí kvalitativního výzkumu jsou zkoumány každodenní soužití a sociální interakce ruských imigrantů s členy majority ve vybraných lokalitách. V závěrech diskutuji jakým způsobem výzkum každodenního soužití a sociální interakce přispěl k poznání procesů segregace a integrace ruských imigrantů v lokalitách jejich koncentrace. Klíčová slova: imigranti, Rusové, soužití, integrace, interakce, segregace
|
|
|
Švédský vzdělávací systém a vzdělávání imigrantů
Vosejpková, Tereza ; Svobodný, Petr (vedoucí práce) ; Young, Mitchell (oponent)
Švédsko je již tradičně vnímáno jako stát s otevřenou imigrační politikou, proto se stává častým cílem neevropských imigrantů. Kvůli tomu musí čelit vysokému podílu přistěhovalců na celkovém složení obyvatelstva a pokusit se o co nejhomogennější společnost, čemuž může výrazně pomoci povinné základní vzdělávání. Práce má prostřednictvím analýzy vzdělávacího systému a jeho dokumentů, společně s pohledem na současnou situaci v reálu, pomoci pochopit nejen základní myšlenky v oblasti vzdělávání imigrantů, ale také důsledky, které s sebou odlišná edukace žáků bez znalosti švédštiny přináší, a posoudit, zda jsou všechny prvky jejich vzdělávání opravdu pouze integrační či nikoli.
|
host ::
RSS.