|
|
Diversity of iris coloration during evolution of geckos (Gekkota)
Ozerskyi, Serhii ; Brejcha, Jindřich (vedoucí práce) ; Šmíd, Jiří (oponent)
Iris je anatomická struktura, která plní funkci bránice ve vizuálním systému oka. Kromě hlavní funkce - nenechat světlo projít žákem, může duhovka hrát mnoho různých rolí kvůli velké variabilitě jejího zbarvení. Iris může být součástí kamufláže nebo aposematické barvy, hrát jinou roli ve vnitrodruhové nebo mezidruhové komunikaci. U některých druhů se jeho barva mění v závislosti na věku, ročním období, biologických cykolech nebo se dokonce rychle mění barvu v reakci na podněty. Gekoni (Gekkota) se vyznačují obzvláště velkou rozmanitostí barvy duhovky. A v mnoha z nich se vzor duhovky podobá větvícím se žilám. Jaký význam a historii evoluce má tento vzorec, je zajímavé. Použil jsem různé modely evoluční rekonstrukce v programu R ke studiu vývoje žilkovaného vzoru zbarvení duhovky, stejně jako fylogenetické srovnávací metody a binární model evoluce znaků k identifikaci jeho spojení s fúzí života a kontrastem jasu mezi okem a očním prstencem. Bylo zjištěno, že žilnatý vzor je podmínkou předků gekonů a je přítomen u většiny moderních druhů. Nejpřesněji je vývoj vzoru žíly popsán modelem all rates different (ARD). žilnatý vzor je spojen s nočním životním stylem a pravděpodobně se objevil po přechodu předků gekonů na noční životní styl v období křídy. Žilnatý vzor má tendenci mizet ve skupinách s denním životním...
|
|
|
Původ a funkce heterostylie u krytosemenných rostlin
Nainar, Adam ; Münzbergová, Zuzana (vedoucí práce) ; Slovák, Marek (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá fenoménem heterostylie, což je zvláštní vlastnost některých zástupců krytosemenných rostlin, například prvosenek /Primula/ založená na dvou nebo třech současně se vyskytujících formách jednoho druhu a projevuje se opačným výškovým postavením prašníků a blizen, což podporuje reciproké opylování a snižuje riziko samoopylení. Úvod na začátku práce porovnává heterostylii s různými dalšími adaptacemi, kterými se krytosemenné rostliny brání samoopylení. Dále je práce rozdělena na jednotlivé tematické kapitoly, například výskyt a typy heterostylie (distylie, tristylie), jsou zde také četné zmínky o historii zkoumání tohoto jevu a o možnostech, na základě kterých se heterostylie mohla vyvinout. V práci jsou také zmíněny další dodatečnévlastnosti heterostylních rostlin, například rozdíly v pylových zrnech. Tato práce se také zabývá interakcemi heterostylních rostlin s opylovači a stručně i genetickou podstatou heterostylie, což je pro vysvětlení všech těchto vlastností velmi důležité téma. V závěru je zmíněn projekt "Honba za Petrklíčí!", který v současné době mapuje populace prvosenky jarní /Primula veris/ v přírodě řady evropských zemí a poměr výskytu jednotlivých květových morf.
|
|
| |
|
|
Evoluce ochlupení u velkých lidoopů a člověka
Vejmělková, Anna ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Jarešová, Pavla Alexia (oponent)
Člověk se od ostatních primátů liší svým funkčně nahým povrchem těla, který je způsoben kombinací snížené hustoty ochlupení na těle spolu s typem chlupů nazývaných vellus, kterými je člověk převážně pokryt. Tento typ chlupů, představuje jemné a málo pigmentované chloupky, které jsou na rozdíl od chlupů terminálních málo viditelné. Sníženou hustotu ochlupení lze však zaznamenat také u dalších hominidů, kam řadíme k rodu Homo dále rody Pan, Gorilla a Pongo. V této práci nejdříve porovnáváme hustotu ochlupení vybraných partií těla u různých druhů primátů. Dále popisujeme stavbu a funkce ochlupení a diskutujeme hypotézy, které vysvětlují možné okolnosti vedoucí k postupnému snížení hustoty ochlupení. Zaměřujeme se zejména na klíčové hypotézy související s bipedální lokomocí, s obýváním tropických oblastí savan, s parazity či s vlivem pohlavního výběru. Uvádíme zde však i některé další hypotézy související s nošením oblečení či obýváním vodního prostředí našimi předky. Klíčová slova: člověk, velcí lidoopi, evoluce, chlupy
|
|
|
Evolutionary history, genetic diversity and human impact on selected leuciscids from the southern Balkans
Viñuela Rodríguez, Nuria ; Vukićová, Jasna (vedoucí práce) ; Perea, Silvia (oponent) ; Kalous, Lukáš (oponent)
- ABSTRAKT - Ryby jsou nejrozmanitější skupinou obratlovců na Zemi, z nichž polovinu tvoří sladkovodní druhy, i když obývají prostor, který zabírá pouhých 0,01 % světové vodní plochy. Balkán je považován za evropský hotspot biologické diverzity, a obzvlášť jeho jižní část je uznávána jako centrum ichtyologické rozmanitosti, vyznačující se výjimečnou diverzitou a vysokým stupněm endemismu. V rámci jižního Balkánu vyniká jónský ekoregion, který je, díky velmi složité geologické historii, jednou z nejizolovanějších ichtyologických oblastí v Evropě. Téměř všechny druhy sladkovodních ryb obývajících jónskou oblast jsou endemické a většina z nich má velmi malý areál rozšíření s výraznou geografickou strukturou. Západoegejská oblast je naopak považována za druhově chudý ekoregion v rámci jižního Balkánu, přestože se zde rovněž vyskytuje značný počet endemických druhů. Jakkoli je oblast jižního Balkánu zajímavá z hlediska ichtyofauny, o mnoha druzích ryb, které ji obývají, dosud nejsou dostatečné znalosti. V této práci se zabýváme dvěma rody, Pelasgus a Telestes, patřícíh do nejrozmanitější čeledi v této oblasti (Leuciscidae), s cílem lépe porozumět historickému šíření sladkovodních ryb na jižním Balkáně, jejich kolonizačním cestám z Asie do Evropy a odhalit, které překážky v jejich šíření podnítily jejich speciaci...
|
|
|
Evolutionary Design of EEG Data Classifier
Kuželová, Simona ; Jawed, Soyiba (oponent) ; Mrázek, Vojtěch (vedoucí práce)
This thesis focuses on developing an effective classifier for candidate classification based on a set of extracted Electroencephalography (EEG) signal features. To achieve this, a genetic algorithm was utilized for feature selection and optimalization of the classifier’s parameters based on five criteria: minimizing the number of features, minimizing inference time, and maximizing classification sensitivity, specificity, and accuracy. The eyes opened EEG data of 31 candidates suffering from Major Depressive Disorder (MDD) and 28 healthy candidates were used for feature extraction, with the goal of classifying candidates as either having MDD or being healthy. Two algorithms, NSGA-II and NSGA-III, were tested. The proposed algorithm operated with three criteria, but two additional criteria, sensitivity and specificity, were added. NSGA-III was more effective in this case and was used in the remaining experiments. Constraints were introduced to improve performance, and different values for the mutation and crossover probability were tried. The classifiers from the final result have an average accuracy of $91.36\%$, sensitivity of $91.82\%$, and specificity of $90.84\%$. In the final experiments most frequently used channels were F3 and C3 channels and most commonly utilized waveband was gamma waveband. Overall, this work presents effective classifiers that were obtained using the proposed algorithm, which utilizes a genetic algorithm for parameter optimization.
|
|
|
Variabilita spino-pelvického spojení v evoluci člověka
Mrázková, Karolína ; Rmoutilová, Rebeka (vedoucí práce) ; Hora, Martin (oponent)
Spino-pelvické spojení je oblast kaudální části páteře a pánve a jeho sagitální geometrie slouží u člověka k udržení stability při vzpřímeném postoji a bipední chůzi. Cílem této práce je popsat faktory, které mají vliv na základní parametry spino-pelvického spojení, a shrnout hlavní změny spino-pelvického spojení v evoluci člověka. Ačkoli je spino-pelvické spojení v průběhu ontogeneze formováno především vzpřimováním a bipední chůzí, je u moderního člověka velmi variabilní a některé parametry zůstávají v průběhu života relativně plastické. To zřejmě umožňuje zachovat biomechanicky výhodnou geometrii spino-pelvického spojení a vyrovnat se s vlivy, které na něj působí. Během evoluce homininů můžeme pozorovat změny spino- pelvického spojení související především s mírou vzpřímeného postoje a bipední lokomoce. Zdá se však, že existovaly výjimky, které naznačují, že neexistovala pouze jedna adaptační cesta ke vzpřímenému postoji a bipední lokomoci.
|
|
|
Karyotypová evoluce u astrildovitých pěvců rodu Lonchura
Janáková, Šárka ; Reifová, Radka (vedoucí práce) ; Augstenová, Barbora (oponent)
Karyotyp, čili soubor všech chromosomů v buňce, je důležitou charakteristikou jednotlivých druhů jak živočichů, tak rostlin. Karyotyp ptáků je typický svou stabilitou co do počtu chromozomů i jejich velikosti a přestavby mezi různými chromozomy jsou vzácné. Změny, které se mezi karyotypy ptačích druhů projevují, jsou častěji intrachromozomální, jako například inverze či duplikace a delece. Stále není jasné, jak často se takové změny vyskytují mezi blízce příbuznými druhy a zda mohou přispět ke speciaci. Tato práce si klade za cíl srovnání karyotypů celkem pěti druhů pěvců rodu Lonchura (panenka), které jsou si blízce příbuzné, a srovnávání chromozomálních změn tak umožňuje pozorovat změny, které by mohly ke speciaci přispívat. Studie je založena na analýze karyotypu metodou imunofluorescenčního barvení synapsovaných pachytenních chromozomů a následného určení a srovnání typů chromozomů. Tato metoda umožnuje dobře určit změny, kterými se projevují pericentrické inverze, kdy dochází ke změně pozice centromery. Výsledky potvrzují všeobecnou představu o ptačích karyotypech jakožto velmi konzervativních co se týká počtu chromozomů a jejich velikosti. Nicméně, u některých chromozomů se mezi zkoumanými druhy lišila pozice centromery, což by mohlo být způsobeno pericentrickými inverzemi. U čtyř z pěti...
|
|
|
Evoluční hypotézy vzniku obezity
Dundr, Matěj ; Hora, Martin (vedoucí práce) ; Vážná, Anna (oponent)
Obezita je velkým sociálním, ekologickým, ekonomickým a zdravotním problémem dnešní civilizace. Lidé se evolučně přizpůsobili na jiné prostředí, než ve kterém žijí dnes, měli více pohybu a konzumovali přirozené zdroje potravy. Nerovnováha v příjmu a výdeji energie, kterou pozorujeme u dnešních lidských populací je nejvíce skloňovanou příčinou obezity. Tato práce se však bude zabývat méně diskutovaným pohledem na vznik obezity, a to na možné vysvětlení vzniku obezity evolučními hypotézami. Práce se pokusí rovněž zhodnotit a diskutovat, na základě porovnání dostupné literatury, zdali by mohly tyto hypotézy skutečně objasnit původ obezity na globální úrovni. V úvodu práce představujeme problematiku obezity, její prevalenci v populaci a komorbidity s obezitou spojené. V další části je popsána diagnostika obezity, po které následuje část o historii obezity. Hlavní část je věnována evolučním hypotézám vzniku obezity, jmenovitě hypotézám adaptace na šetrnost, hypotéze genetického driftu a poté ostatním ekologicko-behaviorálním hypotézám a jejich zhodnocení. V závěru, práce shrnuje, že popsané hypotézy by mohli být užitečné pro objasnění rozdílu prevalence obezity mezi populacemi a studiu obezity v jednotlivých populací, nikoli však pro objasnění obezity v globálním měřítku.
|
|
|
Vliv predace amébami na evoluci virulence lidských patogenních mikroorganismů
Drncová, Eliška ; Šuťák, Róbert (vedoucí práce) ; Konupková, Anežka (oponent)
Améby působí jako jedni z hlavních regulátorů mikrobiálních společenstev, kde v důsledku jejich predace je vyvíjen selekční tlak pro vznik obranných mechanismů k dosažení rezistence. Tato adaptace umožňuje mikroorganismům náhodně infikovat lidský organismus a úspěšně se bránit složkám vrozené imunity, zejména makrofágům, které stejně jako améby jsou fagocytujícími buňkami. Projev virulence u oportunistických patogenů je způsoben konzervovanými drahami makrofágů sloužícím pro degradaci pohlceného materiálu, se kterými se mikroorganismus setkal již u améb. Díky této podobnosti lze využívat améby pro výzkum interakce mezi patogenem a jeho hostitelem, což zahrnuje i výzkum mechanismů virulence mnoha lidských mikrobiálních nákaz. Mezi nejpodrobněji zkoumané organismy, jejichž patogenita je výsledkem dlouhodobé interakce s amébami, patří bakterie Legionella pneumophila a mikroskopická houba Cryptococcus neoformans s velmi odlišnými strategiemi a projevy virulence. Porozumění evolučních souvislostí a výhod, které mikroorganismy získávají během interakce s amébami, nám podává informace o původů virulence oportunistických lidských patogenů.
|
host ::
RSS.