|
|
Integration and everyday life of Italian refugees exiled to Northern Bohemia in the First World War :a microhistorical look at the daily experience of Sannicoló in Jablonné v Podještědí
Sbroscia, Emilia ; Konrád, Ota (vedoucí práce) ; Šmidrkal, Václav (oponent)
Výzkumným tématem této práce je zkušenost italskojazyčných uprchlíků během první světové války, v jejímž průběhu byli obyvatelé oblasti Tridentska (Trentino, Itálie) nejdříve nuceni opustit svá bydliště a posléze přemisťováni v rámci rakousko-uherské monarchie. Práce se blíže zaměří na osobní deník konkrétního italsky hovořícího uprchlíka, který zachycuje jeho odchod z Tridentska a následný příjezd a pobyt v severočeském městě Jablonné v Podještědí. V textu bude diskutována problematika vnitřní migrace a související politiky habsburské monarchie, se zvláštním ohledem na zkušenosti italskojazyčných uprchlíků. Deník muže známého jako Sannicoló bude v tomto ohledu využit jako východisko pro mikrohistorickou analýzu jeho chápání přesunu z Rovereta (Itálie) do Jablonného v Podještědí. Jeho osobní zkušenost jakožto italskojazyčného uprchlíka a občana habsburské monarchie poté bude porovnána se stávajícími poznatky o situaci uprchlíků v rámci Rakouska-Uherska a italskojazyčných uprchlíků obecně, s cílem určení jeho úspěšnosti při integraci do nové místní komunity. Klíčová slova: vnitřní migrace; Italsky mluvící uprchlíci; Rakousko-Uhersko; první světová válka; mikrohistorie; deník.
|
|
| |
|
|
Podoby autobiografických forem. Přestupný rok - Disiecta membra - Let let
Stejskalová, Anna ; Špirit, Michael (vedoucí práce) ; Heczková, Libuše (oponent) ; Tuckerová, Veronika (oponent)
Tato disertační práce se zabývá autobiografickými formami, a to jak obecnou charakteristikou, tak interpretací tří českých děl, která ukazují, nakolik je ona obecná charakteristika problematická a jakých podob mohou autobiografické formy nabývat. Cílem práce je rozšíření perspektivy, jíž lze na autobiografické formy nahlížet, a analýza prostředků, které jsou v autobiografických knihách využívány. V úvodní části definujeme pojem autobiografie, případně autobiografická forma, z hlediska literárněhistorického i literárněteoretického se zvláštním přihlédnutím k českému uvažování nad daným fenoménem. Věnujeme pozornost žánrovému vymezení autobiografických forem, opozici "literární" a "neliterární", případně "autentický" deník, spojení "autobiografický pakt" zavedeném Phillipem Lejeunem a různým modelům autobiografického vzpomínání představeným Jamesem Olneym. Klíčovým pro naše zkoumání je popis autobiografických forem pomocí stylu subjektu a jeho ilokučního postoje, jak je definují John Searle, Jean Starobinsky či Paul de Man. Z širokého pole uvažování o autobiografii se soustředíme na popis konstrukce autobiografického Já, především nás zajímá jeho jazyk, styl a využívané motivy, paměť a vztah k dalším osobám a textům. Komplexní povahu autobiografických forem demonstrujeme na příkladu tří prací...
|
|
| |
|
|
Cesta vietnamského poselstva vedeného Nguyen Thuatem k qingskému dvoru v kontextu dobových událostí na Dálném východě
Do, Bao ; Lomová, Olga (vedoucí práce) ; Hrubý, Jakub (oponent)
Tato diplomová práce pojednává o vietnamském vzdělanci jménem Nguyễn Thuật 阮述 (1842-1911) a jeho díle Deník z cesty do Tiānjīnu (Wǎng Jīn rìjì 往津日記; dále jen Deník), v němž autor zaznamenal průběh diplomatické cesty z Vietnamu do Číny, která proběhla v roce 1883. Na základě popisu událostí, k nimž během cesty došlo, bylo možné analyzovat strukturu díla a charakterizovat jeho výpovědní hodnotu včetně vztahu Nguyễn Thuậta k Číně v rovině politické a kulturní. Za tímto účelem obsahuje první kapitola výklad kulturního kontextu historických událostí 2. pol. 19. století. Těžištěm práce je kapitola druhá, v níž je blíže představena osoba Nguyễn Thuậta a jeho Deník. Závěr práce je věnován hypotézám týkajícím se důvodů, které vedly Nguyễn Thuậta k sepsání Deníku. Na tuto část navazuje analýza výpovědních hodnot deníku, jejichž znalost napomáhá hlubšímu pochopení vývoji čínsko-vietnamských vztahů.
|
|
|
60.léta v obraze literárních autobiografií
Procházková, Lucie ; Kubíček, Tomáš (vedoucí práce) ; Mocná, Dagmar (oponent)
Tato práce se snaží přiblížit 60. léta v obraze literárních autobiografií. První část je věnována teoretickým východiskům pro zkoumání námi zvolených čtyř textů autobiografické literatury. Na základě analýzy a následné komparace deníků Ivana Diviše a Pavla Juráčka a pamětí Václava Černého a Oty Filipa práce zkoumá, jakým způsobem tito autoři vytváří obraz 60. a počátku 70. let. Zkoumány jsou narativní aspekty, tedy jakým způsobem jsou v textech konstruovány postavy, časoprostor, kompozice, vztah ke čtenáři. Stranou pozornosti nezůstanou ani otázky po smyslu psaní autobiografické literatury v námi zvolených případech. Ústředními koncepty se stávají autorské konstrukce dějin, společnosti a kultury, jejíž projektovanou (a tedy středovou) součástí autoři jsou.
|
|
|
Anglie očima českých šlechticů na přelomu 16. a 17. století
Pribilinec, Petr ; Holý, Martin (vedoucí práce) ; Podavka, Ondřej (oponent)
Předkládaná práce se zabývá cestami českých šlechticů do Anglie na přelomu 16. a 17. století. Práce obsahuje obecné shrnutí cestování v době raného novověku. Je založena na rozboru osobních pramenů, jímž jsou cestovatelské deníky. Na jejich základě se v dalších částech práce zabýváme konkrétnějšími problémy cest do Anglie, jako byly příjezdy a odjezdy do země a ze země, anglickou společností a královským dvorem včetně jeho ceremoniálu, slavnostmi a zábavami, způsobem odívání, stolování či komunikace, návštěvami světských i církevních staveb, vzdělávacích i jiných institucí apod. Bakalářská práce je rozdělena do devíti kapitol spolu s úvodem a závěrem práce.
|
|
| |
|
|
Fotodeník. Deník jako způsob reflexe zážitku ve výtvarné výchově
Kunderová, Tereza ; Arbanová, Linda (vedoucí práce) ; Magidová, Markéta (oponent)
Bakalářská práce se věnuje fenoménu deníku, především pak jeho uměleckým a dalším vizuálním formám zpracování, zejména prostřednictvím fotografie. V teoretické části práce nastiňuje obecnou historii vývoje tradičních deníkových záznamů a poté se věnuje deníkům v díle vybraných českých uměleckých osobností, které tento fenomén zpracovávaly/zpracovávají netradičním vizuálním způsobem. Jedná se o Vladimíra Fuku, Jiřího Koláře, Josefa Jindřicha Šechtla a Františka Skálu. V následující kapitole práce uvádí fenomén deníků do kontextu dnešní doby. Stručně popisuje technologický vývoj směřující k možnosti vést deníky ve virtuálním prostředí internetu. Uvádí nejběžnější formy osobních online záznamů, soustředí se zejména na fotografické deníky a demonstruje šíři spektra jejich možných podob na několika konkrétních subjektivně zvolených příkladech. Ty jsou vybrány jak z profilů na sociálních sítích, tak z osobních stránek či uměleckých projektů. V praktické části představuje práce autorčino vlastní pojetí deníkového fenoménu ve fotografické podobě. Jedná se o cyklus každodenních fotografických záznamů vyjadřujících osobní prožitky a pocity z dní strávených na zahraničním studijním pobytu. Didaktická část se věnuje přenosu deníkových prvků do hodin výtvarné výchovy žáků druhého stupně základní školy....
|
|
|
Porovnání televizního komentáře Jaromíra Bosáka a jeho knižních fotbalových deníků
Holzknecht, Martin ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Slanec, Jaroslav (oponent)
V této práci zkoumám mluvený projev jednoho z předních komentátorů přímých přenosů fotbalových utkání v České televizi Jaromíra Bosáka. Časově je tato práce omezena na dva mezinárodní turnaje, a sice mistrovství světa ve Francii 1998 a mistrovství Evropy v Polsku a na Ukrajině 2012. V zápětí jsou obsahové a jazykové analýze podrobeny také knihy, které komentátor během těchto šampionátů sepsal v deníkové formě, tedy Francouzský deník Jaromíra Bosáka a Fotbalový deník Jaromíra Bosáka z Polska a Ukrajiny. Dále tato práce hledá souvztažnosti mezi těmito texty a na základě lingvistických definic pátrá po odlišnostech mluveného projevu. Tímto postupem vznikají premisy a v dalších kapitolách, především té závěrečné komparativní, zjišťuji, nakolik jsou tyto apriorní předpoklady obecně aplikovatelně právě na Bosákův mluvený a psaný projev. Ve druhém plánu podrobuji zkoumání vývoj Bosákova televizního vystupování během čtrnácti let a stejný postup je uplatněn i na jeho fotbalově-deníkové publikace. Pro uchopení všech souvislostí obsahuje práce životopis Jaromíra Bosáka, konkrétní definované body, ve kterých se podle lingvistů psaná a mluvená komunikace rozcházejí a stručné líčení teorie televizního a sportovního komentáře.
|
host ::
RSS.