Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 78 záznamů.  začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Zhodnocení ekologických rizik areálu dolu Rožná I a návrh na využití území po skončení těžebních prací
Ondra, Marek
Předmětem této bakalářské práce je zhodnocení ekologických rizik areálu dolu Rožná I a možnosti jeho využití po skončení těžebních prací. Prvotně je shrnut přehled literatury, týkající se těžby uranu, historie a současnosti dolu Rožná I, možných ekologických rizik, a s problematikou související legislativy. V práci je také popsáno zájmové území včetně budov areálu Rožná I a možných polutantů. V praktické části jsou zpracována měřená data z budov, která jsou komparována s limity stanovené vyhláškou. V závěru práce je popsána využitelnost budov, zhodnocení vlivů na životní prostředí a jsou navrženy možnosti dalšího možného využití areálu.
Použité jaderné palivo - inventář, ionizující záření a zbytkový výkon
Hájková, Barbora ; Šťastný, Ondřej (oponent) ; Katovský, Karel (vedoucí práce)
V bakalářské práci na téma Použité jaderné palivo – inventář, ionizující záření a zbytkový výkon se seznamujeme především s jadernou fyzikou, druhy ionizujícího záření a poločasem rozpadu jednotlivých izotopů, které obsahuje jaderné palivo. Dále pomocí kódu UwB1 simulujeme vyhořívání jaderného paliva používaného v jaderné Elektrárně Dukovany od vložení paliva do reaktoru až po uložení do hlubinného úložiště v roce 2065.
Radiační zátěž horníků při těžbě uhlí
BÁŇOVÁ, Denisa
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou radiačního zatížení horníků při těžbě uhlí. Jedná se o téma, o kterém se málo mluví, a samotní horníci o něm mnoho nevědí. Pro zpracování této práce byly stanoveny tyto cíle: Zmapovat radiační zatížení u horníků při těžbě uhlí a zmapovat jaké povědomí mají horníci o rizicích jejich práce. A tyto výzkumné otázky: Do jaké míry dochází u horníků při těžbě uhlí k radiační expozici? Uvažuje se u horníků při těžbě uhlí o radiační ochraně? Jak horníci vnímají hrozby spojené s prací v uhelném dole? S jakými riziky se horníci při těžbě uhlí ve své praxi setkali? Jaké povědomí mají horníci při těžbě uhlí o radiačním zatížení? Teoretická část této bakalářské práce klasifikuje a udává základní vlastnosti uhlí a jeho nejvýznamnější ložiska na světě. Následně popisuje přírodní radionuklidy a jejich obsah v horninách, samotnou radiační zátěž horníků a jiná rizika spojená s hornictvím. Poslední úsek teoretické části popisuje radiační ochranu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. Praktická část byla zpracována na základě studia literatury a kvalitativního výzkumu. Ke sběru dat byl použit polostrukturovaný rozhovor s horníky, kteří dříve pracovali v uhelných dolech, a s horníky, kteří jsou stále aktivní. Dále byl proveden rozhovor s odborníkem, který se zabývá zdroji ionizujícího záření ve formě průmyslových aplikací. Po provedeném výzkumném šetření lze odpovědět na výzkumné otázky následovně. Ze studia literatury lze jasně prokázat, že radiační zatížení u horníků existuje. Z rozhovorů však jasně vyplynulo, že horníci o této problematice mnoho nevědí, a většina z nich si riziko radiačního zatížení neuvědomuje. Radiační ochrana v českých uhelných dolech je regulována legislativou. Musí docházet na základě platné legislativy k měření průměrných objemových aktivit radionuklidů v ovzduší u pracovišť s materiálem se zvýšeným obsahem přírodních radionuklidů. Horníci však uváděli, že se nesetkávali s tím, že by k měření radiace v uhelných dolech docházelo. Z toho tedy je možné vyvodit, že v dolech, ve kterých horníci pracovali, nedochází k překročení úrovní, které udává legislativa. Nebo se tímto nikdo nezabývá, což naznačuje i rozhovor s odborníkem pro radiační aplikace. Někteří horníci hrozby spojené se svojí prací vnímají a někteří už ne. Uváděli např. závaly, otřesy, přítomnost metanu a uhelného prachu, různé úrazy a další. Ti, co neuvedli konkrétní hrozby, odpovídali v tom smyslu, že už za roky svých praxí, hrozby jako takové nevnímají. Respondenti uváděli poměrně velké množství rizik, se kterými se při své práci setkávali. Jednalo se např. o závaly, úrazy, otřesy, pády kamenů, proměnlivé teploty, riziko vzniku nemocí z povolání, možnost výbuchu metanu, přítomnost hluku a vibrací při práci se stroji.
Statistical analysis of laser spectroscopy measurements
Slávik, Ľuboš ; Bednář, Josef (oponent) ; Hübnerová, Zuzana (vedoucí práce)
The goal of this bachelor's thesis is to briefly describe Laser-induced breakdown spectroscopy method for analysis of elemental composition of studied samples. Outcomes of LIBS analysis (emission spectra) are further proceeded with mathematical methods of regression analysis. The goal is to find relations between measured chemical elements. These two methods are used for analysing real data based problem, that is to find specific relation between presence of uranium and hydrozirconium in a studied sample uranium-hosted sandstone.
Vliv těžby uranu na životní prostředí v oblasti Žďáru nad Sázavou
Bártová, Alžběta ; Teodoridis, Vasilis (vedoucí práce) ; Vacek, František (oponent)
Bakalářská práce se zaměřuje na problematiku těžby uranové rudy a jejího vlivu na životní prostředí v oblasti Dolní Rožínky. První část práce shrnuje poznatky o uranu z mineralogického a geologického hlediska, geologicky vymezuje zkoumanou oblast a charakterizuje uranové ložisko Rožná. Je zde popsána také historie těžby uranu a stručný technologický postup zpracování vytěžené uranové rudy v podniku DIAMO, resp. GEAM Dolní Rožínka. Dále jsou popsány specifické aspekty provozu odkaliště a sanační a rekultivační činnosti v těžbou porušené krajině širšího okolí Dolní Rožínky. Druhá část práce je věnována vlivu těžby uranové rudy na jednotlivé složky životního prostředí včetně nebezpečí úniku radionuklidů do okolí s důrazem na znečištění vod, ovzduší, půdy a změnu krajiny a druhové skladby ekosystémů. V neposlední řadě má vliv těžby uranu i na zdraví horníků, zaměstnanců chemické úpravny a také na obyvatele nejbližších obcí. KLÍČOVÁ SLOVA uran, těžba, rekultivace krajiny, životní prostředí, Dolní Rožínka, výuka, základní škola
Uran v historických keramických glazurách: Stanovení detekcí alfa záření, porovnání s dalšími metodami
Vopat, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Jelínek, Emil (oponent)
V Čechách se v předválečném a meziválečném období vyráběly v průmyslovém měřítku žluté a slonovinové glazury s uranem ve firmách Ditmar-Urbach a Terra Teplice. Produkce těchto glazur probíhala nejpozději od roku 1900, hmotné prameny existují od roku 1912. Jejich výroba končí v roce 1945. Jako nejvhodnější metoda nedestruktivního stanovení uranu bylo aplikováno měření povrchové alfa aktivity na rovinných površích sondou vlastní konstrukce se ZnS (Ag) scintilátorem. Celkem bylo měřeno 85 vzorků, hmotných dokladů této produkce. Pro určení přepočtu zjištěné plošné alfa aktivity na obsah uranu byla zvolena metoda nepřímé kalibrace naměřením obsahu uranu ve třech typech glazur WDS analýzou. Ve studovaném souboru se obsahy uranu pohybovaly v rozmezí 0,2-2,2 % s nejvyšší četností v rozmezí 0,5-0,6 % U. 16 vzorků žlutých a slonovinových glazur bylo bez přidaného uranu s obsahy pouze do 322 ppm eU. Srovnání obsahů uranu stanovených na základě měření povrchové alfa aktivity s hodnotami plošné beta aktivity potvrdilo, že glazury netvoří pro beta záření nasycenou vrstvu. Tři typy glazur analyzované WDS byly současně měřeny pomocí XRF. Srovnáním obsahů uranu stanovených oběma metodami bylo zjištěno, že XRF není vhodné pro kvantitativní stanovení obsahu uranu v glazurách, pravděpodobně kvůli jejich malé tloušťce....
Faktory ovlivňující příjem a distribuci uranu v rostlinách
Krejčová, Daniela ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Tylová, Edita (oponent)
Uran je radionuklid, který se v malém množství přirozeně vyskytuje v zemské kůře. V těchto koncentracích není příliš nebezpečný, ale jeho koncentrace se kvůli antropogenní činnosti zvyšuje a dá se očekávat, že i v budoucnosti bude jeho množství narůstat. Proto je nutné zkoumat možnosti, jak takovouto kontaminaci co nejšetrněji a zároveň efektivně odstranit. Vhodným řešením by mohla být fytoremediace, ale tato metoda je v případě kontaminace uranem relativně na začátku. Proto je třeba studovat vliv uranu na rostliny a zjistit, nakolik jsou vhodné pro fytoremediaci uranem kontaminovaných areálů. Fytoremediační metody jsou založené na schopnosti rostlin přijímat a akumulovat dané polutanty. Nejzásadnější faktory ovlivňující příjem uranu rostlinou se dají v zásadě rozdělit do čtyř skupin: druh rostliny, oxidační stav uranu, pH média nebo substrátu a ligand, který je na uran navázán (Mitchell, 2013). S tím úzce souvisí i transport uranu do nadzemních částí rostliny. Rostliny se musí s přijatým uranem vypořádat; kromě radiologického rizika vyplývajícího z vlastností radioizotopu, je uran zároveň i těžký kov. Pro rostliny je výrazně závažnější chemická toxicita uranu způsobující mimo jiné oxidativní stres, než radioaktivita uranu. Informace o působení uranu na rostliny jsou velmi důležité pro další rozvoj...
Datování sekundárních uranových minerálů metodou Termálně ionizační hmotové spektrometrie a α-spektrometrie
Roll, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Strnad, Ladislav (oponent)
Tato práce se zaměřuje na analytické metody, konkrétně hmotnostní spektrometrii s termální ionizací a alfa-spektrometrii, obě metody se často používají k datování minerálů či hornin. Cílem této práce je porovnat obě metody a posoudit jejich vhodnost pro datování sekundárních uranových minerálů. Metody jsou velmi rozdílné každá pracuje na jiném principu a pro posouzení byly zohledněny všechny faktory, tedy kromě výkonnostních charakteristik jako je přesnost a rychlost, které jsou na straně hmotové spektrometrie, také dostupnost přístrojů, cena a publikované výsledky, které hovoří ve prospěch alfa-spektrometrie. Byl zde též navržen model spolupráce obou zmiňovaných přístrojů, který se jeví jako nejefektivnější varianta a byly zde navrženy i jiné principiální možnosti studia sekundárních uranových minerálů.
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z chemické těžby uranu a samotné kontaminanty využívá pro rekonstrukci sedimentárních procesů. Cílem diplomové práce bylo jednak zhodnocení geochemické situace v povodí řeky Ploučnice na lokalitě Boreček využitím povodňových sedimentů z této lokality jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let. Pomocí hloubkových profilů, gamakarotáže, XRF a faktorů nabohacení (LEF) jsme se pokoušeli o chemostratigrafickou korelaci sedimentů. Jako zájmové prvky jsou zde brány U, Ba, Zn a Ni, jejichž koncentrace jsou vztaženy na zrnitost sedimentu. Dále je zde rozvíjena teorie sekundárního znečišťování.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 78 záznamů.   začátekpředchozí31 - 40dalšíkonec  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.