|
| |
|
|
Vliv chemické meliorace na půdní prostředí v kořenové zóně smrku ztepilého v oblasti Nízkého Jeseníku
Hošek, Michal
U vybrané přírodní lesní oblasti (PLO 29) byl pozorován vliv aplikovaných hnojiv na vybrané pedochemické charakteristiky v zóně kořenového balu smrku ztepilého (Picea Abies /L./ Karsten). Založeny byly dvě výzkumné plochy s dílčím dělením na parcely a byly tvořeny zajištěnými kulturami smrku ztepilého. Na jednotlivých parcelách proběhla aplikace práškových hnojiv řady Silvamix, Silvamix R + stimulátor a Silvamix A. Pravidelně byly odebírány půdní vzorky z kořenové zóny smrku. Vliv hnojiv na pedochemické charakteristiky byl pozorován po dobu dvou let. Z výsledků měření je pozorovatelné, že aplikovaná hnojiva ovlivňují půdní prostředí a při správné aplikaci mohou pozitivně ovlivnit pedochemické faktory. Efekt hnojiv také limitují jednotlivé ekologické podmínky stanovišť. Největší vliv byl pozorován u hnojiva Silvamix R + stimulátor, které se nejvíce lišilo od kontrolní parcely.
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z chemické těžby uranu a samotné kontaminanty využívá pro rekonstrukci sedimentárních procesů. Cílem diplomové práce bylo jednak zhodnocení geochemické situace v povodí řeky Ploučnice na lokalitě Boreček využitím povodňových sedimentů z této lokality jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let. Pomocí hloubkových profilů, gamakarotáže, XRF a faktorů nabohacení (LEF) jsme se pokoušeli o chemostratigrafickou korelaci sedimentů. Jako zájmové prvky jsou zde brány U, Ba, Zn a Ni, jejichž koncentrace jsou vztaženy na zrnitost sedimentu. Dále je zde rozvíjena teorie sekundárního znečišťování.
|
|
|
Kontaminace nivy Ploučnice těžkými kovy ve vztahu k její architektuře
Hošek, Michal ; Goliáš, Viktor (vedoucí práce) ; Kříbek, Bohdan (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena především na mapování kontaminantů uvolněných do prostředí pravděpodobně z těžby uranu. Současně jsou kontaminanty využívány pro rekonstrukci říčních sedimentárních procesů. V práci hodnotíme geochemickou situaci na lokalitě Boreček (součást obce Ralsko) za pomoci povodňových sedimentů jako sedimentárního archivu znečištění posledních desítek let prvky U, Ba, Zn a Ni. K výběru zájmové oblasti byla využita jednak mapa letecké gamaspektrometrie, pro bližší lokalizaci následně povrchová gamaspektrometrie. Celkem bylo na Borečku odebráno deset hloubkových profilů nivních sedimentů (max do 230 cm) a jeden v Mimoni, všechny byly dále podrobeny rtg fluorescenční spektrální analýze (XRF), napříč nivou byly provedeny gamakarotáže, pro interpretace stavby nivy byly využito odporového profilování (ERT) a u vybraných profilů změřeno 226 Ra a 210 Pb. Vztah mezi 226 Ra a Ba dokládá přítomnost radiobarytu jako hlavního zdroje gama záření. Poměru 210 Pb/226 Ra bylo použito pro orientaci ve stáří sedimentů. Za použití faktorů nabohacení (LEF) jsme dále provedli chemostratigrafickou korelaci sedimentů, k tomu jsme koncentrace zájmových prvků vztahovali na zrnitost sedimentu pomocí normalizace. Analýzy prokázaly, že uložení kontaminace v nivě je nerovnoměrné, a to jak do hloubky, tak...
|
|
| |
|
|
Bariéry zamezení průniku výluhu ze skládek TKO
Hošek, Michal ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šebek, Ondřej (oponent)
Tato práce rekapituluje současné poznatky o možnostech zamezení migrace výluhů do prostoru mimo skládky TKO. V detailu se zabývá především charakteristikou tzv. inženýrských bariér, složených z funkčních vrstev navzájem se doplňujících a tím schopných poskytnout lepší ochranu prostředí v blízkosti skládky proti pronikajícím znečišťujícím látkám. Tyto bariéry, podporované přírodní geologickou bariérou v podloží, jsou typicky sendvičové konstrukce. Pro spodní těsnění se využívají materiály jako geosítě, fungující především jako odvodňovací vrstva. Jsou typické svou nízkou stlačitelností i při velkém tlaku nadloží. Geomembrány, vyznačující se svou chemickou a mechanickou stálostí, slouží jako bariéra proti tekutinám a výparům. U přírodních jílů se využívá především jejich schopnost sorpce, závislá však na jejich mineralogickém složení. Bentonitové rohože, zaručující propustnost nejméně 4.5 × 10-11 m.s-1 slouží jako ochranná bariéra vůči kontaminaci podzemních vod a zároveň chrání těsnící fólie ve spodních vrstvách. Pro zvýšení účinnosti je tento systém doplňován drenážní vrstvou, která snižuje tlak skládkových výluhů na inženýrské těsnění. Důležitým prvkem celkové konstrukce tělesa skládky je i vrchní kryt, minimalizující množství vody vstupující do skládky. Kromě geomembrán a drenážního systému sezde...
|
|
|
Efekt aplikace minerálních hnojiv a organominerálního stimulačního přípravku na výživu, vývoj a odrůstání smrkových monokultur v PLO 29 - Nízký Jeseník
Hošek, Michal
Ve vybrané přírodní lesní oblasti byl sledován vliv aplikovaných hnojiv na výživu a odrůstání smrku ztepilého (Picea Abies (L.) Karsten). Byly zde založeny 2 výzkumné plochy se zajištěnými kulturami smrku ztepilého. Plochy byly rozděleny na jednotlivé hnojivové parcely. Na jednotlivých variantách byly následně aplikovány prášková hnojiva řady Silvamix (Silvamix R + stimulátor, Silvamix A) a organominerální přípravek Vermaktiv Stimul. Vliv aplikovaných hnojiv byl vyhodnocován 1. rok po aplikaci. Pravidelně (jednou ročně) byly odebírány vzorky jehličí a měřeny morfologické parametry ošetřených jedinců (výška, tloušťka). Z výsledků bylo pozorováno, že aplikace hnojiv může mít positivní vliv na výživu a odrůstání kultur smrku ztepilého. Efekt hnojiv se ovšem liší v závislosti na ekologických podmínkách stanoviště. Nejlépe působící hnojiva byly Silvamix R + stimulátor a Silvamix A.
|
|
| |
|
| |
host ::
RSS.