|
| |
|
| |
|
| |
|
|
Komparace komunikace papeže Františka a papeže Benedikta XVI.
Divišová, Alice ; Halada, Jan (vedoucí práce) ; Shavit, Anna (oponent)
Bakalářská práce "Komparace komunikace papeže Františka a papeže Benedikta XVI." si klade za cíl porovnat marketingovou a mediální komunikaci dvou posledních úřadujících papežů - papeže Františka (2013-současnost) a papeže Benedikta XVI. (2005-2013). Sledovaným obdobím je období pontifikátů obou papežů - tedy od roku 2005 do konce roku 2014. Komparace probíhá metodou kvalitativní analýzy, a to především v rovině vybraných sledovaných marketingových kanálů (především sociálních sítí, papežské aplikace či oficiálních Vatikánských médií), papežských apoštolských listů a celkového mediálního obrazu jednotlivých papežů. Samotné komparaci komunikace dvou papežů předchází krátký úvod do dějin papežství, který se zaměřuje na dřívější papeže, využívající marketingové nástroje, poté úvod do marketingové komunikace římskokatolické církve, hledající jednotlivé využití marketingu uvnitř církve samotné, a to ať už využití úmyslné či neúmyslné, a nakonec stručné seznámení s faktickými údaji o jednotlivých komparovaných papežích - jejich životopisy, spisy, proslovy a apoštolskými listy. Samotná komparace je poté obšírně popsána v poslední kapitole bakalářské práce a zaměřuje se na komparaci papežských kanálů, mezináboženského dialogu, managementu reputace a celkového vnímání papeže jednotlivými věřícími či...
|
|
|
Reformace. Podmínky vzniku a společné znaky jejich růstu.
Kašlík, Daniel ; Veverková, Kamila (vedoucí práce) ; Lášek, Jan Blahoslav (oponent)
Práce sleduje počátky reformačních hnutí valdenských, husitů, Jednoty bratrské, luteránů a křtěnců. Zabývá se i situací v katolické církvi, protože právě z ní hnutí vznikají. Dále autor odpovídá na otázku, jestli existuje nějaký společný jmenovatel, který jednotlivá hnutí spojuje. Pokud ano, zabývá se tím, jaké předpoklady jsou nutné pro to, aby reformační hnutí vzniklo. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
"Kamarádi na cestách": mediální image papeže Jana Pavla II. a jeho poselství hromadným sdělovacím prostředkům
Seidl, Lukáš ; Provecho López, Juan Ignacio (vedoucí práce) ; Kraus, Jiří (oponent)
Papež Jan Pavel II., který stál v čele římskokatolické církve v letech 1978-2005, je považován za jednoho z nejvýznamnějších čelních představitelů této náboženské instituce. Velmi výrazná byla také jeho činnost v oblasti mediální komunikace, která je dodnes v mnoha ohledech považována za revoluční. Jan Pavel II. mimo jiné přímo vybízel k aktivnímu zapojení věřících do procesu mediální komunikace, zvyšování mediální gramotnosti, vzniku církevních sdělovacích prostředků a jejich spolupráci s veřejnoprávními či komerčními médii. Sám byl přitom ze strany žurnalistů velmi oblíbený. Tato diplomová práce s názvem "Kamarádi na cestách": mediální image papeže Jana Pavla II. a jeho poselství hromadným sdělovacím prostředkům se snaží zachytit přístup Svatého otce k masovým médiím a jejich aktivnímu využívání, jeho postřehy, které adresoval jak tvůrcům mediálních obsahů, tak jejich publiku, a analyzovat faktory, které vedly k papežovu úspěchu na poli mediální komunikace i jeho pozitivně vnímanému mediálnímu obrazu. Stěžejní část textu tvoří analýza papežských poselství ke Světovým dnům hromadných sdělovacích prostředků, z jejichž obsahu lze papežovy postoje k problematice médií velmi dobře vyčíst. Představeny jsou rovněž základní kontextové informace umožňující snazší vhled do tématu i zásadní mediální kroky,...
|
|
|
Stanoviska církví k eutanázii v České republice
Mlýnková, Kristýna ; Vogel, Jiří (vedoucí práce) ; Veverková, Kamila (oponent)
Diplomová práce s názvem "Stanoviska církví k eutanázii v České republice" pojednává o problematice eutanázie napříč dokumenty čtyř vybraných církví, působících v České republice. Jedná se o Římskokatolickou církev, Pravoslavnou církev v českých zemích a na Slovensku, Českobratrskou církev evangelickou a Církev československou husitskou, přičemž je přihlédnuto i k dokumentům, které vydala ekumenická grémia, mezi jejichž členy tyto církve patří. Cílem práce je vytvořit souhrnné pojednání o stanoviscích těchto církví. Po uvedení do problematiky eutanázie, vysvětlení základních pojmů a nastínění její historie se práce věnuje analýze dokumentů vybraných církví. Další metodou je komparace jednotlivých dokumentů, která ústí v definování aspektů, ve kterých se dané církve shodují.
|
|
|
Dějiny farnosti v Ústí nad Orlicí 1948-1963 a děkan Václav Boštík v zápase s komunistickým režimem v roli kněze a stavebníka
Sklenář, Michal ; Pullmann, Michal (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
8 Anotace Práce se věnuje dějinám římskokatolické církve v Československu v 50. letech 20. století. Usiluje přitom o mikrohistorický pohled na danou problematiku. Na příkladu Václava Boštíka, děkana v Ústí nad Orlicí v letech 1934 - 1942 a opět 1945 - 1961, je zde zachycen jak každodenní život církve ve stalinském a poststalinském období československých dějin, tak strategie přežití v této pro církev velmi komplikované době. Práce analyzuje situace, do nichž se děkan Boštík v 50. letech dostával, i rozhodnutí, která zvolil nebo byl nucen zvolit. Podle jakých měřítek se rozhodoval? Kde byl ochoten ke kompromisu s komunistickou mocí a kde naopak trval svých názorech? Jak tyto jeho postoje ovlivnily život farnosti? Kde byl konflikt mezi farníky a komunistickou mocí nevyhnutelný a kdy naopak docházelo k souběhu zájmů a vzájemné koexistenci? Proč došlo k odvolání děkana Boštíka až v roce 1961? Klíčová slova 20. století, dějiny komunismu, církev římskokatolická, Ústí nad Orlicí, Václav Boštík (1897 - 1963)
|
|
| |
|
|
Benediktinský klášter sv. Gabriela
Wagner, David ; Foltýn, Dušan (vedoucí práce) ; Těšínská Lomičková, Radka (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá historií benediktinského kláštera sv. Gabriela na Smíchově, který patřil do beuronské kongregace. Soustředí se na několik sporných momentů, které byly prozatím nedostatečně vyřešené a českou literaturou přehlížené. Zásadní otázkou totiž zůstává, proč přesně musely sestry odejít. K vyřešení tohoto problému jsem musel podniknout hlubší studii Beuronu jako fenoménu a pokusit se ho zařadit do kontextu konce devatenáctého a začátku dvacátého století a hlavně přesněji prozkoumat profily jednotlivých sester. V práci pak docházím mimo jiné k závěru, že důvodem jejich odchodu a celkové specifičnosti kláštera byla zvláštní kombinace do extrému dosaženého katolictví, němectví a vesměs šlechtického původu. Všechny tyto tři hodnoty stály přímo v opozici proti hodnotám vyznávaným nově vzniklým československým státem, jehož aparát navíc nechápal nebo nechtěl chápat mentalitu a závazky sester. Situace nakonec vrcholí odstěhováním sester ze země a prodejem budovy Ministerstvu pošt a telegrafů s vymíněním zvláštního věcného břemene: povinného konání bohoslužeb v kostele, který se tak zachoval dodnes téměř neporušený a je tak nejkomplexnější a největší památkou beuronského umění na světě.
|
host ::
RSS.