|
|
Kulturní rubrika listu Prager Abendblatt v roce 1938
Svítilová, Tereza ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Krejcar, Robert (oponent)
Bakalářská práce Kulturní rubrika listu Prager Abendblatt v roce 1938 vychází z problematiky německy psaného tisku v Praze v období před druhou světovou válkou. Stať práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola zpracovává historický vývoj česko- německých vztahů od počátků společného soužití Čechů a Němců s důrazem na rok 1848, kdy Prager Abendblatt začal vycházet (nejprve jako příloha Prager Zeitung, od roku 1867 vycházel samostatně). Samostatná podkapitola se zabývá událostmi roku 1938. Druhá kapitola se věnuje představení deníku Prager Abendblatt, jeho historii a charakteristice mediálního prostředí, do kterého list vstoupil. Je zde uveden přehled šéfredaktorů od roku 1918 a významní přispěvatelé kulturní rubriky ve 30. letech. Zpracováno je obsahové zaměření novin a jednotlivých rubrik. Zachyceny jsou změny, které deník postihly po přijetí mnichovské dohody. Třetí kapitola analyzuje kulturní rubriku a zjišťuje, o které oblasti kulturního života se objevuje nejvíce zpráv a zda převažují články o českých, německých či zahraničních umělcích.
|
|
|
"Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945
Smudková, Tereza ; Míšková, Alena (vedoucí práce) ; Nováková, Tamara (oponent)
Bakalářská práce ""Odsun" Němců a Postoloprty v roce 1945" se v teoretické části věnuje vztahům Čechů a Němců v předválečném období a jejich vyústěním po druhé světové válce, tj. odsunem Němců z Československa. V druhé - praktické části je práce zaměřena na konkrétní oblast (obec Postoloprty), ve které došlo k násilnostem spáchaných na německém obyvatelstvu. V této části se především pracuje s výpověďmi svědků, kteří se byli ochotni podělit se svými zážitky a vzpomínkami. Závěrečná část práce je věnována vyšetřování z roku 1947 a nakonec se ve zkratce zabývá novodobým vyšetřováním. Klíčová slova: vztahy, Mnichovská dohoda, Sudety, Postupimská konference, odsun, Postoloprty, svědci, vyšetřování, tisk
|
|
|
Státoprávní změny v ČSR v letech 1938-1939
Hofman, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Starý, Marek (oponent)
Shrnutí Tato práce se zabývá právními aspekty změn v ČSR v letech 1938 až 1939. Dává nejprve stručný přehled historického pozadí a vztahů, jež se utvářely po dobu existence první republiky. Dále se zabývá zejména ústavním vývojem v průběhu tzv. mnichovské krize, tj. popisuje uvažované plány na přebudování Československa, jakož i přijatá opatření a samu mnichovskou dohodu, jež vedla k okleštění státu a likvidaci jeho politické i hospodářské neodvislosti. Kromě toho se práce zabývá vývojem pomnichovské druhé republiky, a to z hlediska vnitřního i mezinárodního. V oblasti vnitřních změn poukazuje na vznik autonomních celků, volbu prezidenta Háchy, přijetí zmocňovacího zákona a voleb do sněmů. Pro dokreslení situace jsou vybrány rovněž některé otázky upravené na zákonné úrovni, jež prokazují odklon od humanistických principů a demokracie. Část mezinárodní popisuje územní ztráty ve prospěch sousedních zemí, snahu o získání garancí hranic a uvádí hlavní formy nucené spolupráce s Německem. Závěr práce je věnován rozpadu státu, tj. vyhlášení samostatnosti Slovenska a invaze do českých zemí a na Karpatskou Ukrajinu.
|
|
|
Stavitelé a obránci dělostřeleckých tvrzí československého opevnění 1935 - 1938
Kužel, Petr ; Čechurová, Jana (vedoucí práce) ; Kvaček, Robert (oponent)
Stále živá otázka možností obrany Československa v září roku 1938 nenechává spát mnoha badatelům i po více než sedmdesáti letech od podepsání potupného mnichovského diktátu. Nejmohutnějšími prvky pevnostního systému, dosud největší stavby na našem území, byly takzvané dělostřelecké tvrze zahrnující rozsáhlé podzemní prostory, spojující povrchové pevnosti projektované pro nejvyspělejší technické mechanismy meziválečného období. Kapitoly bakalářské práce se snaží otevřít nové pohledy na důvody výstavby opevnění v našich zeměpisných šířkách, exponovat stavby dělostřeleckých tvrzí v kontextu prvorepublikové fortifikace, přiblížit vynikající organizovanost složek zajišťujících jejich výstavbu a zdůraznit vynikající výběr vojáků zvláštních útvarů hraničářských pluků, který se projevoval nejen během příprav tvrzí na obranu, ale i po rozpuštění těchto útvarů. Klíčová slova Československo 1938, Mnichovská dohoda, opevnění, dělostřelecká tvrz
|
|
|
Mnichovské dny a jejich ohlas v rozhlasovém vysílání
Šubrová, Klára ; Michela, Miroslav (vedoucí práce) ; Randák, Jan (oponent)
Celý rok 1938 byl naplněn množstvím vypjatých událostí, které vyvrcholily na podzim podepsáním Mnichovské dohody. Tato smlouva, která byla podepsána bez účasti představitelů Československého státu, byla jedním z prvních střípků v mozaice Hitlerových kroků, které vyústily k celosvětovému konfliktu - druhé světové válce. V napjatém a nepřehledném roce 1938 zastával rozhlas významnou úlohu. Rozhlas jako významná instituce se výrazně od svého vzniku podílel na rozvíjení kultury, vzdělání a osvěty. Po přijetí Mnichovské dohody se místo vzdělávacích pořadů vysílaly především výzvy k občanům. Odvysílané pořady se orientovaly na historicko-kulturně-vlasteneckou tematiku a na podporu práce pro republiku. Rozhlas během měsíce září 1938 odvysílal důležité projevy československých osobností, které umožnily posluchačům být součástí společenského a politického dění. U všech projevů jsem provedla analýzu a na jejich základě jsem stanovila jejich hlavní rysy. Rozhlas se v tomto období stal pravděpodobně nejvlivnějším sdělovacím prostředkem, který okamžitě zprostředkoval důležité a aktuální informace.
|
|
|
Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938
VOSÁHLO, Jan
Bakalářská práce Příčiny mnichovské kapitulace v roce 1938 vysvětluje historické příčiny, které vedly k Mnichovské dohodě, která byla zásadním dějinným zvratem před druhou světovou válkou. Cílem práce je popsat příčiny které vedly k přijetí Mnichovské dohody dne 29. září roku 1938. Dané příčiny budou rozebrány ze čtyřech hlavních pohledů a to z mezinárodního, vnitrostátního, vojenského a morálního. Tato práce bude mít využití v pedagogické oblasti jako dokument shrnující a vysvětlující tuto událost, která až do dnešních dnů není pro českou společnost uzavřená.
|
|
|
Válečná ekonomika v Protektorátu Čechy a Morava v letech 1939-1941
Weber, Jan ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Skřivan, Aleš (oponent)
Předmětem analýzy této práce bude jedno z nejčernějších období historie českých zemí za posledních několik desítek let. Tato práce je vymezena roky 1939 a 1941. Okupace a aplikace válečné ekonomiky německým diktátorským režimem na zabraném území českých zemí je zásadním mezníkem ve vývoji českého hospodářského systému. Práce popisuje v první části politicko-hospodářské pozadí a důsledky Mnichovské dohody pro tehdejší Československo. Výklad kontinuálně navazuje popisem vzniku Protektorátu Čechy a Morava se zaměřením na hospodářské důsledky. V další části je hlavním cílem popis konkrétních změn procesu transformace českého hospodářství z mírového na příkazové, kde se uplatňují nároky na podporu německého válečného tažení v druhé světové válce.
|
|
| |
|
|
Mezinárodní postavení Československa v období tzv. 1. republiky
Němcová, Tereza ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Nechvátal, Martin (oponent)
Diplomová práce se zabývá mezinárodním postavením Československa v letech 1918 až 1938. Jejím cílem je prozkoumat možnosti a šance malého státu na přežití a prosperitu. Práce analyzuje cestu Československa za ziskem samostatnosti během první světové války, jeho účast na Pařížské mírové konferenci, vystupování ve Společnosti národů, vývoj vzájemných vztahů s velmocemi a s nástupnickými státy Rakouska-Uherska a zrod a fungování Malé dohody. Práce se také věnuje událostem, které předcházely podpisu Mnichovské dohody v září roku 1938 a snaží se odpovědět na otázku, zda se mu dalo zabránit a jestli existovala jiná možnost, jak na něj reagovat.
|
|
|
Mnichovská dohoda a versailleský systém mezinárodních vztahů
Miňovská, Veronika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám versailleským systémem mezinárodních vztahů od jeho vzniku na Pařížské mírové konferenci, přes změny, kterými prošel ve 20. a 30. letech 20. století, až po jeho zánik. Snažím se poukázat na to, že nastavení tohoto systému posloužilo Hitlerovi jako mocná politická zbraň při jednání se západními mocnostmi. V rámci zmíněné časové etapy se také snažím objasnit příčiny, které vedly k podepsání Mnichovské dohody. Zabývám se tak politikou appeasementu, systémem kolektivní bezpečnosti, který ve 30. letech vykázal několik vážných selhání, ale také se snažím objasnit sudetský problém, který byl díky říšské propagandě vyhrocen do nevídaných rozměrů a následně využit ve prospěch Hitlera. Část práce je také věnována nástupu nacismu v Německu, jeho okolnostem a důsledkům.
|
host ::
RSS.