|
|
K společenskému postavení židovské menšiny v Německu v letech 1871-1890
Plíčková, Helena ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Práce se zabývá společenským postavením židovské menšiny v Německu v prvních desetiletích císařství; je zamýšlena především jako příspěvek k sociálním dějinám s důrazem na dějiny každodennosti, jež se má mj. pokusit odpovědět na otázku, proč přes zdánlivě úspěšnou asimilaci, respektive akulturaci se židé koncem sedmdesátých a během osmdesátých let stali znovu terčem nenávistných útoků. Pomocí nejrůznějších metod je zkoumáno, jak vypadala a žila německo-židovská rodina, zda a jak se lišil její přístup ke vzdělání a struktura zaměstnání od přístupu a struktury majoritní společnosti. Je sledováno, jak společenskohospodářské poměry ovlivňovaly pozici minority, její účast na životě sjednocené země a postoj k nově vzniklému státnímu útvaru; v neposlední řadě pak, jak vnímala sama sebe, východožidovské imigranty a antisemitismus většinové společnosti. Výsledkem práce je zjištění, že hodnoty a zvyklosti německo-židovské menšiny odpovídaly především zvyklostem a hodnotám měšťanské vrstvy, specifickým rysem snad byla jen endogamie. Přes zklamání a frustraci ze znovuobjeveného antisemitismu přetrvala u německých židů důvěra ve stát a optimismus, a i v čase všeobecného příklonu ke konzervatismu zůstávali liberály. Ovšem rozšířený diskurs rasových teorií ovlivnil i je svým vypjatým patriotismem, němectvím a...
|
|
|
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620
Šmíd, Petr ; Čechura, Jaroslav (vedoucí práce) ; Hrachová, hana (oponent)
Hrdelní soudnictví, kriminalita a každodenní život na panství Náchod a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620 Tato diplomová práce pojednává o roli kriminality v každodenním životě na náchodském panství a v královském městě Nymburce v letech 1513-1620. Pokusil jsem se popsat způsob práce městských soudů. Jak přistupovali k jednotlivým deliktům a s jakými svody raněnovověkého práva pracovaly. Provedl jsem statistické vyhodnocení všech kriminálních deliktů, o nichž byl nalezen záznam v náchodském, či nymburském archivu. Pracoval jsem především se smolnými knihami a doplňkovým soudním materiálem včetně ortelních manuálů apelačního soudu, které jsou uloženy v Praze. Využil jsem moderních historických metod (např. historická antropologie a mikrohistorie) i klasických postupů právní historie. Snažil jsem se objasnit postoje raněnovověké společnosti ke kriminálním deliktům i problematickým fenoménům jako je předmanželský sex, sebevražda, znásilnění a čarodějnictví. Zabýval jsem se také skladnou trestů, které městské soudy vynesly. Dále jsem sledoval fakt, že rozhodnutí soudu bylo možné zvrátit. Soud byl otevřen přímluvám přátel odsouzených, vrchnostenských úředníků i místních kněží. Došel jsem k závěru, že nebylo velkých rozdílů mezi prací náchodského a nymburského soudu. Je zřejmé, že jako všechny městské...
|
|
|
Každodenní život během sociální transformace: sociabilita a sociální vztahy obyvatel vnitřního města v Brně a Ostravě
Mair, Jana ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Vaishar, Antonín (oponent) ; Pargač, Jan (oponent)
1 Abstrakt Disertační práce se zabývá otázkou každodenního života ve velkých městech během transformačních procesů. Jejím cílem je přispět k porozumění každodennímu životu obyvatel v Brně a Ostravě a pomoci vysvětlit vliv postsocialistické transformace na život a sociální vztahy v těchto městech. Výsledky této práce jsou založeny na terénním šetření (dotazníkové šetření a rozhovory s obyvateli vnitřních měst) v Brně a Ostravě v letech 2007 - 2009. Hlavním těžištěm terénního šetření byla etnografická práce s cílem popsat sociabilitu a sociální vztahy obyvatel vnitřních měst se zaměřením především na příbuzenské a sousedské vztahy. V období postsocialistické transformace prošlo Brno a Ostrava celou řadou významných změn od proměny struktury průmyslu až po vzhled města a život jejich obyvatel. V souvislosti s jejich předchozím rozdílným historickým vývojem se i jejich transformace odvíjela odlišně. Po roce 1989 bylo Brno oproti Ostravě více ekonomicky flexibilní a tedy i lépe prosperující. V postoji k vnitřnímu městu vykazovaly výpovědi respondentů obou měst velkou variabilitu. Pokud jde o sociabilitu samou, ukázalo se, že sousedské i příbuzenské vztahy tvořily zajímavou mozaiku přetrvávajících znaků, typických i pro předchozí období, a nových vlastností, které se objevily v souvislosti s rozvojem...
|
|
|
Kulturní a společenský život Vsetína za první republiky
Mikačová, Lucie ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Havlůjová, Hana (oponent)
Bakalářská práce pojednává o kulturním a sociálním životě Vsetína mezi lety 1918 a 1938. Nejprve předkládá historicko-geografická fakta a interpretuje sociální, dopravní i stavební vývoj města. Poté akcentuje vztah města k prvnímu československému prezidentovi T. G. Masarykovi. Přibližuje průběhem oslav státních svátků a jiných významných dnů první republiky. Zabývá se též divadelní produkcí, koncerty, přednáškami, založením muzea a veřejné knihovny i sportovními aktivitami města. V poslední kapitole přináší zprávu o stavu zdejšího školství s důrazem na nakonec úspěšné snahy o vybudování střední školy. Všechna tato dílčí témata mají poskytnout celkový pohled na charakter města před druhou světovou válkou.
|
|
|
Dělníci autorského práva. Agentura DILIA v období tzv. normalizace ve vzpomínkách tehdejších zaměstnanců
Burman, Markéta ; Krátká, Lenka (vedoucí práce) ; Vaněk, Miroslav (oponent)
Ve své práci bych chtěla představit Dilii, divadelní a literární agenturu, v době tzv. normalizace z perspektivy jejích řadových zaměstnanců. Nejdříve se pokusím především na základě dostupných dokumentů zmapovat historii agentury z pohledu organizačního od jejího počátku v roce 1949 až do roku 1990, kdy došlo k převratným změnám ve společnosti. Poté popíši organizační strukturu a činnost jednotlivých pracovišť a vrátím se znovu k historii, tentokrát optikou historických událostí především doby tzv. normalizace. Tyto události dám do souvislosti s tím, jak se ve vedení agentury střídali její ředitelé. Na pozadí doby budu zjišťovat, jak bývalí zaměstnanci vzpomínají na svůj každodenní život, pracovní i soukromý, na nucené členství ve společenských organizacích, a jak tuto dobu ze své dnešní pozice hodnotí.
|
|
|
Každodenní život rusky mluvících studentů v Čechách (na základě hloubkových rozhovorů)
Chernyshova, Evgeniia ; Šalanda, Bohuslav (vedoucí práce) ; Marková, Alena (oponent)
Téma práce se týká každodenního života rusky mluvicích studentů v Čechách. Jejím cílem je postihnout určité rysy každodenního života rusky mluvicích studentů v ČR. Skládá se z několika kapitol. Teoretická část je věnována vymezení klíčového pojmu "každodennost", jeho charakteristikám, obsahuje stručný přehled vybraných knih a teorií tykajících se této problematiky a také popis základních teoretických východisek v sociologii každodennosti. Historická část se zabývá popisem vybraných denních činností a zaměřuje se na život rusky mluvících studentů na území Čech v 20. letech XX. století. Metodologická část popisuje, co je kvalitativní výzkum, jak byla získána data a samotný průběh výzkumu. Praktická část se věnuje výsledkům výzkumu.
|
|
| |
|
|
Sociální zabezpečení a volnočasové aktivity zaměstnanců textilního podniku JITKA v období tzv. normalizace a transformace
Švepeš, Petr ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
"Sociální zabezpečení a volnočasové aktivity zaměstnanců období tzv. normalizace a transformace" je dnes již zaniklý závod, který byl po desítky let významným zaměstnavatelem jak pro Jindřichův Hradec, tak pro jeho okolí. Práce představuje sondu do každodenního života zaměstnanců cílem je popsat sociální podmínky zaměstnanců a kulturní a rekreační možnosti, které měli v práci jsou využity narativní , doplněné o ogická část obsahuje základní teoretický rámec orálněhistorického výzkumu a praktické zkušenosti autora s kapitole věnující se historickému kontextu problematiky načrtnut tručné dějiny Jindřichova Hradc ají až do období středověku. Na tuto navazuje historický vývoj podniku, který zároveň představuje pomyslnou tečku za Jindřichově Hradci. Empirická část se s pomocí pořízených rozhovorů blíže věnuje vybraným oblastem každodenního života zaměstnanců. Klíčová každodennost
|
|
|
Život v jednom podniku. Elektropřístroj Písek. Průzkum české společnosti v období 60. - 80. let.
Schwubová, Martina ; Hlaváček, Jiří (vedoucí práce) ; Krátká, Lenka (oponent)
Cílem práce je prostřednictvím metody orální historie a za využití dalších archivních pramenů rekonstruovat každodenní život zaměstnanců podniku Elektropřístroj Písek. Jednotlivá období byla poznamenána, jak budováním socialistické společnosti, tak její konsolidací. Pomoc zemědělcům patronátem nad JZD vystřídala později družba se sovětským podnikem. Také pracovní a sociální podmínky zaměstnanců se v průběhu jednotlivých etap komunistického režimu měnily. Pro období 60. let je charakteristický určitý proces demokratizace a společenského uvolnění vrcholící v roce Pražského jara, které se v této souvislosti odrazilo v občanské iniciativě zaměstnanců, i v organizaci podniku a jeho ekonomiky. Srpnová invaze byla náhlým zlomem a následné období kon- solidace poměrů zcela potlačilo liberální tendence předchozího vývoje. Celé období završuje stagnace 80. let, pokusy o oživení ekonomiky po nástupu Michaila Gorbačova, revoluce roku 1989 a odstátnění podniku v rámci velké privatizace. Klíčová slova: průmyslový podnik, centrální plánování, normalizace, transformace, orální historie, každodennost
|
|
|
Sémiotická a antropologická analýza pražského metra
Brabcová, Adéla ; Marcelli, Miroslav (vedoucí práce) ; Šafaříková, Radana (oponent)
Diplomová práce "Sémiotická a antropologická analýza pražského metra" nabízí sémiotický pohled na prostory pražského metra. Ústřední roli v celé diplomové práci hraje uživatel metra. Nejenže se práce věnuje zmiňovaným prostorám, ale také zohledňuje odkaz pevné struktury metra k městu. V prostoru metra se věnuje analýze znaků, se kterými se zde uživatel může setkat, a pomocí kterých, se zde může orientovat. V teoretické části je představena sémiotika jako věda a její přístupy. Dále se práce dotýká tématu města z pohledu antropologického zkoumání. Věnuje se například problematice místa a ne-místa, obrazu města, či mapě a itinerářům. Aplikovaná část představuje uplatnění teorie na pražské metro. Věnuje se orientačním, navigačním znakovým systémům a komunikačním systémům. Dalším tématem, které práce zohledňuje je zkoumání role pražského metra a jeho městského okolí v mentálním mapování města uživatelem. Dále prostor metra a jeho okolí ukazuje jako prostory každodenního života. Klíčová slova: Sémiotika, znak, komunikace, binární opozice, konotace, denotace, text, město, mentální mapa, místa a ne-místa, místo a prostor, mapa, itinerář, každodennost, piktogram, Pražské metro
|
host ::
RSS.