|
|
Novinářská organizace v kontextu událostí Pražského jara a jeho následků v době normalizace
Suková, Jana ; Cebe, Jan (vedoucí práce) ; Končelík, Jakub (oponent)
Diplomová práce se zabývá situací ve Svazu českých novinářů v období Pražského jara a normalizační době. Cílem práce je objasnit čtenáři, jakým způsobem se vyvinula situace po intervenci Sovětských vojsk v srpnu 1968. Pražské jaro je obecně pojímáno jako období, ve kterém došlo k uvolnění režimních opatření a nastolení progresivních myšlenek. Naopak po okupaci nastala doba normalizace, jež s sebou přinesla mnohá represivní opatření. To vše se odrazilo i ve fungování Svazu novinářů, potažmo v celém mediálním odvětví. Na funkci Svazu je pohlíženo především z hlediska politického a ideového ukotvení. Pozornost je věnována i organizaci Svazu. Text se týká let 1968 až 1972 a pojímá tak část historie od Pražského jara po VI. sjezd Svazu, který prezentoval oddanost novinářské obce Komunistické straně Československa. Popisuje, jak novináři přizpůsobovali svou činnost režimu. Důraz je kladen na to, jakým způsobem se novináři prezentovali, jaké vztahy ve Svazu panovaly a jak se měnilo postavení a prestiž novinářského povolání ve společnosti před, ale i během normalizačního období. To vše je pevně historicky ukotveno tak, aby se případný čtenář mohl lépe zorientovat a pochopit celkové dobové souvislosti.
|
|
|
Analýza vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR v oblasti médií
Trkovská, Jana ; Hanák, Peter (vedoucí práce) ; Benda, Josef (oponent)
Tato bakalářská práce se zaměřuje na analýzu vybraných rozhodnutí Ústavního soudu ČR, které se týkají oblasti médií. Je rozdělena do čtyř kapitol, první dvě jsou teoretické, druhé dvě pak praktické. V rámci teoretické části první kapitola vymezuje pojem mediální systém, představuje jednotlivé modely mediálních systémů a zařazuje Českou republiku do jednoho z nich. Dále v základních obrysech popisuje legislativní úpravu, jednak samotného fungování medií, též i legislativu týkající se svobody projevu a ochrany osobnosti. Druhá teoretická kapitola je zaměřena na Ústavní soud ČR, jeho postavení v soustavě soudů a způsoby, jakými může ovlivňovat fungování médií a práci novinářů, dále také se zabývá závazností judikatury v našem systému práva. V praktické části jsou analyzována vybraná rozhodnutí Ústavního soudu ČR. Práce v této části odkrývá vliv Ústavního soudu na české mediální prostředí a samotnou práci novinářů. Ústavní soud svými rozhodnutími vymezil jednak hranici výkonu práva na svobodu projevu a také určité pojmy spojené s médii. Jak ukazuje tato práce, Ústavní soud ovlivňuje práci novinářů, neboť díky jeho rozhodnutí vědí, jak a co formulovat aniž by se dostali do konfliktu se svobodou projevu.
|
|
|
Etnické skupiny v Singapuru a jejich prezentace v médiích
Korbel, Matouš ; Šatava, Leoš (vedoucí práce) ; Pargač, Jan (oponent)
Bakalářská práce "Etnické skupiny v Singapuru a jejich prezentace v médiích" představuje Singapur jako multikulturní stát, ve kterém žijí tři etnické skupiny - Číňané, Malajci a Indové. Teoretická část přibližuje historii Singapuru a vývoj soužití etnických menšin, představeny jsou i teorie nacionalismu a etnicity. Pozornost je zároveň věnována i mediálním teoriím, především konceptům agenda setting a gatekeeping. Praktická část představuje kvantitativní a kvalitativní obsahovou analýzu nejčtenějšího singapurského deníku v anglickém jazyce, The Straits Times, v období od 1. 1. 2011 do 31. 12. 2011. Analýza se věnuje mediálnímu obrazu etnicity a etnických skupin.
|
|
|
Sport v československém denním tisku mezi lety 1918 a 1928
Kalát, Ondřej ; Lukšů, David (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Tato diplomová práce rozebírá stav a vývoj československé sportovní žurnalistiky v rámci denního tisku mezi lety 1918 a 1928. Vychází ze studia pěti dobových deníků - Národních listů, Lidových novin, Národní politiky, Práva lidu a Českého slova. Vzhledem k nedostatku původní literatury jsou informace z těchto pět tiskovin základním zdrojem analýzy. Cílem bylo zjistit, jak často a jakým způsobem tehdy novináři psali o sportu a jestli se sportovní rubriky staly během zkoumaného období pevnou součástí tehdejších novin. Jednou z částí rozboru bylo i zjištění, kteří novináři do sportovních rubrik přispívali, a jestli se byla sportovní žurnalistika jejich jediným zaměřením. Rozbor se také zaměřuje na stav fotografií a inzerce v rámci sportovních rubrik a na vývoj zpravodajství z olympijských her. Součástí práce je i nastínění procesu vzniku sportovní žurnalistiky jako svébytného novinářského oboru od samotného jejího počátku až do roku 1918. Další část popisuje stav českého sportu mezi lety 1918 a 1928. V práci je také úsek, který charakterizuje mediální situaci v Československu v letech 1918-1928 se zaměřením na sportovní žurnalistiku a pozici profese sportovního novináře. Tato část se věnuje také sportovní fotografie v daném období.
|
|
|
Posesivní adjektiva - konkurence jmenného a tvrdého adjektivního skloňování
Vraná, Michaela ; Synková, Pavlína (vedoucí práce) ; Chromý, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je ucelit pohled českých gramatik a dalších prací na jazykovou problematiku skloňování posesivních adjektiv a zjistit, jak se čeští novináři pracující ve vybraných komerčních médiích orientují v této jazykové kategorii. V teoretické části jsme se pokusili shrnout, jaký je obraz o posesivních adjektivech v současné české jazykovědě, v praktické části jsme vyložili, jak jsme přistupovali k tvorbě dotazníku na téma užívání přivlastňovacích adjektiv publicisty metodou dotazníku a výsledky našeho průzkumu. Hlavním zjištěním bylo, že respondenti mají tendenci odpovídat spisovně a upřednostňují posesivní adjektiva před genitivy. Tato práce je přínosem, protože sumarizuje znalosti uvedené v gramatikách na dané téma a ukazuje, jak se čeští publicisté vybraných periodik orientují v problematice přivlastňovacích přídavných jmen.
|
|
|
Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)
Ševčíková, Markéta ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Cebe, Jan (oponent)
Rigorózní práce: "Mezinárodní organizace novinářů (1946-1995)" pojednává o historii, vývoji, cílech, činnosti a působení Mezinárodní organizace novinářů (dále jen MON) v letech 1946-1995, tj. od doby jejího vzniku v roce 1946 až do roku 1995, kdy se uskutečnil poslední kongres MON v jordánském Ammánu. Úvodní část textu je věnována stručné rekapitulaci nejvýznamnějších mezinárodních novinářských organizací, které byly založeny do roku 1946, tj. do vzniku MON. Jedná se o Mezinárodní kongres novinářů, Mezinárodní federaci novinářů a Mezinárodní federaci novinářů ze spojeneckých a svobodných zemí. Ve druhé kapitole je nejprve shrnuta historie vzniku MON a popsány hlavní etapy vývoje - ty jsou periodizovány podle kongresů MON. Nedílnou součástí popisu a periodizace je zaznamenání hlavních světových i domácích politických událostí, které měly na organizaci nesporný vliv. Poté jsou uvedeny cíle, činnosti, působení a struktura MON. Nakonec jsou uvedeny hlavní osoby MON a zmíněny životopisy pěti čelních představitelů. Třetí kapitola je věnována působení MON na území ČSSR/ČSFR/ČR, a to v době od roku 1947 až do roku 1991, kdy se poprvé objevilo formální rozhodnutí o odejmutí práva MON mít sídlo na území ČSFR, jakož i vyvíjet související činnost. V textu jsou zahrnuty právní a finanční vztahy MON vůči ČSSR,...
|
|
|
Novináři a výzkumy veřejného mínění: reprezentace veřejného mínění v médiích na příkladu prvních přímých prezidentských voleb v ČR
Burdová, Václava ; Škodová, Markéta (vedoucí práce) ; Dvořák, Tomáš (oponent)
Předkládaná diplomová práce Novináři a výzkumy veřejného mínění: reprezentace veřejného mínění v médiích na příkladu prvních přímých prezidentských voleb v ČR se zabývá problematikou mediální prezentace výzkumů veřejného mínění a přístupem novinářů k těmto výzkumům. Z teoretického hlediska se práce zaměřuje na vymezení konceptů veřejnosti a veřejného mínění, jejich pojetí v rámci výzkumů veřejného mínění a možného vlivu, které jejich zveřejňování může mít na příjemce mediálních sdělení. Hlavní část práce se soustředí na výzkumy, které mapují problematiku mediálního zpracování výsledků průzkumů veřejného mínění. Analýza je rozdělena do dvou částí se zaměřením na mediální obsahy a samotné novináře. Z výsledků analýzy je možné usuzovat na spíše skeptický přístup dotazovaných novinářů k výzkumům veřejného mínění a zároveň spíše nekritický přístup v rámci prezentace předvolebních výzkumů. Vyvstává tak otázka, proč není skeptický přístup novinářů doprovázen kritičtější prací při publikování předvolebních výzkumů. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Bezpečnost válečných zpravodajů aplikovaná na první čečenskou válku
Štěpánková, Anna ; Němcová Tejkalová, Alice (vedoucí práce) ; Hájek, Roman (oponent)
Tato bakalářské práce se zabývá bezpečnostní válečných zpravodajů především během první čečenské války. Na začátku teoretické části přibližuji samotný konflikt z historického hlediska. Zmiňuji, co mu předcházelo, průběh války i její následky. Válku poté popisuji i očima válečných zpravodajů, kteří tam byli a v knihách popsali své zážitky. Dále se zabývám vývojem ochrany válečných zpravodajů. Zmiňuji zákony, deklarace i studie, které se jejich bezpečností zabývaly ve 20. století i v posledních letech. Dále na základě literatury rozebírám přípravné kurzy na válečné konflikty i bezpečnostní pravidla a vybavení, které ve válce měli. Zaměřuji se především na čečenský konflikt. V analytické části vycházím z osobních rozhovorů se třemi českými novináři, kteří se první čečenské války zúčastnili. Hovořila jsem s nimi o bezpečnostních pravidlech, kterými se tam řídili, o vybavení, které měli k dispozici, o finanční situaci a celkových problémech, které tam museli řešit. Novináři porovnávají svoje podmínky s podmínkami zahraničních kolegů. Ptala jsem se jich také, jak se psychicky vzpamatovávali ze zážitků, které tam prožili. Tématem rozhovorů byly i přípravné kurzy. O nich jsem mluvila také s lidmi z armády, kteří je připravovali. Zajímala mě i zpětná vazba od účastníků těchto kurzů. Výpovědi respondentů...
|
|
|
Právní ochrana novinářů v ozbrojeném konfliktu
Benešová, Barbara ; Bílková, Veronika (vedoucí práce) ; Balaš, Vladimír (oponent)
Resumé Diplomová práce se zabývá ochranou novinářů v ozbrojených konfliktech. Podle mého názoru je toto téma aktuální s odkazem na nedávnou válku v Iráku a také řadu dalších ozbrojených konfliktů. Ve světě se touto problematikou zabývá mnoho odborníků, ale u nás toto téma, až na pár výjimek, zatím otevřeno nebylo. Cílem této práce je poskytnout ucelený pohled na ochranu novinářů v ozbrojených konfliktech - to znamená popsat stávající právní úpravu a rovněž uvést návrhy týkající se možné budoucí úpravy. Základní otázkou je, zda současná úprava je dostatečná k poskytování odpovídající ochrany novinářům a pracovníkům médií v ozbrojených konfliktech. Domnívám se, že by měla být přijata nová úmluva, která by obsahovala speciální status pro novináře a také by pro ně zakotvila ochranný znak, a v této práci se pokusím svůj postoj vysvětlit. Práce se skládá ze třinácti kapitol, které jsou následně členěny na podkapitoly. Obecně ji lze rozdělit na dvě hlavní části. Ta první se zaměřuje na platnou právní úpravu - zejména Dodatkový protokol I k Ženevským úmluvám z roku 1949. Začátek části se zabývá výkladem pojmu "novinář" a dále stručně popisuje historii ochrany novinářů v ozbrojeném konfliktu. Na tyto dvě kapitoly navazuje kapitola třetí, která představuje základní kategorie novinářů podle mezinárodního humanitárního...
|
|
|
Novináři a ochrana zdrojů ve filmové tvorbě
Kroupa, Tomáš ; Bednařík, Petr (vedoucí práce) ; Wolák, Radim (oponent)
Diplomová práce s názvem "Novináři a ochrana zdrojů ve filmové tvorbě" se zabývá zobrazením investigativních žurnalistů ve filmových dílech původem z angloamerické jazykové a kulturní oblasti. Zkoumány jsou filmy, jež byly natočeny, resp. měly premiéru v posledních třech desetiletích století dvacátého a prvního desetiletí století dvacátého prvního. Ze sedmdesátých let jeden, z následujících desetiletí vždy dva. V teoretické části práce jsou vysvětleny potřebné pojmy. Následuje výběr z historie investigativní žurnalistiky v anglicky mluvících zemích. Je připomenuto i několik významných událostí a osobností investigativní žurnalistiky dvacátého století. Krátce je pojednáno o politickém filmu šedesátých let a následujících desetiletí. Metoda kvalitativní analýzy a předpoklady rozboru jsou uvedeny. V praktické části je každý analyzovaný film popsán a následně detailně rozebrán. Specifická metoda kvalitativní analýzy je u všech filmů stejná a výsledky jsou zapsány v podkapitolách podle stejné struktury k přehlednému srovnání jednotlivých filmů. Detailní popisy zkoumaných sekvencí jsou umístěny v příloze.
|
host ::
RSS.