|
| |
|
|
Tlumočení mezi angličtinou a českým znakovým jazykem v českém vysokoškolském prostředí
Machač, Filip ; Hynková Dingová, Naďa (vedoucí práce) ; Stará, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá tlumočením mezi angličtinou a českým znakovým jazykem ve vysokoškolském prostředí. Teoretický základ práce definuje potřebnou terminologii, vymezuje pracovní jazyky tlumočníka, popisuje tlumočení do aktivního cizího jazyka, tlumočení mezi dvěma cizími jazyky, možnosti odborné přípravy a profesního uplatnění tlumočníků angličtiny a českého znakového jazyka a online tlumočení a jeho využití na vysokoškolských přednáškách. Výzkumná část se zaměřuje na konkrétní tlumočnickou situaci - na online přednášku zahraniční lingvistky znakových jazyků tlumočenou z angličtiny do českého znakového jazyka. Cílem výzkumné části bylo pomocí strukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami vedených se zadavateli tlumočnické zakázky, se zahraniční přednášející, s tlumočníky a s neslyšícími a slyšícími návštěvníky přednášky popsat situaci v tlumočení mezi angličtinou a českým znakovým jazykem ve vysokoškolském prostředí. Klíčová slova: tlumočník znakového jazyka, čeština, angličtina, český znakový jazyk, znakový jazyk, vysoká škola
|
|
|
Typologie chyb v tlumočení z češtiny do českého znakového jazyka
Hynková Dingová, Naďa ; Macurová, Alena (vedoucí práce) ; Čeňková, Ivana (oponent) ; Kučera, Pavel (oponent)
Disertační práce je zaměřena na analýzu simultánního tlumočení z češtiny do českého znakového jazyka a chyb, které v tomto procesu vznikají. Při jejich popisu autorka primárně vychází z taxonomie D. Cokelyho (1985). Cokelyho pět typů chyb v tlumočení do znakového jazyka (omise, adice, substituce, interference a anomálie) bylo identifikováno i v analyzovaných textech, a to včetně jejich podtypů. Práce je založena na analýze chyb tlumočeného textu, jež potvrdila hypotézu práce, a sice že tlumočníci českého znakového jazyka využívají jen velmi okrajově volné tlumočení. Adekvátním způsobem tlumočníci nezohledňovali ani pragmatickou stránku dialogu a nevyužívali specifické jazykové prostředky znakového jazyka. Tlumočníci také ve velké míře spoléhali na znalost většinového jazyka na straně neslyšících recipientů. V dalších částech práce se autorka zaměřuje na další specifika chyb vzniklých při tlumočení do znakového jazyka. Jsou jimi např. deformace znaku, pohyb úst při produkci znaku, použití znaku v kontextu ad. Věnuje se také nežádoucímu "přízvuku", v jehož rámci hraje roli umístění znaku, volba znaku, rytmus, zbytečné opakování znaku ad. Poznatky této práce mohou být významné pro oblast vzdělávání a odborné přípravy tlumočníků především v tom, že potřebám a nárokům neslyšících klientů by měla být...
|
|
|
Konceptualizace emocí v českém znakovém jazyce (Na příkladu hněvu)
Gardelková, Barbora ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Saicová Římalová, Lucie (oponent)
Práce se zaměřuje na konceptualizaci emocí v českém znakovém jazyce, zejména na jazykovou konceptualizaci hněvu. Autorka nejprve seznamuje se základními postuláty a teoretickými východisky kognitivní lingvistiky mluvených a znakových jazyků. Dále předkládá souhrnné informace o metafoře a metonymii v mluvených i ve znakových jazycích, zabývá se přitom zejména metaforicko-metonymickou konceptualizací hněvu a ukazuje metafory a metonymie spojené s hněvem v angličtině, polštině a češtině. Jádro práce tvoří vlastní výzkum hněvu v českém znakovém jazyce. Analýzou empiricky získaného jazykového materiálu autorka dospívá k základním metaforám a metonymiím pojmu HNĚV v českém znakovém jazyce. Ty pak v závěrečné tabulce srovnává s konceptualizacemi hněvu ve zmiňovaných jazycích mluvených. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, emoce, konceptualizace emocí, pojem HNĚV, český znakový jazyk, metafora, metonymie, metaforické mapování, ikonické mapování, ikonicko-metaforické mapování.
|
|
|
Změny ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace
Lachmanová, Denisa ; Richterová, Klára (vedoucí práce) ; Okrouhlíková, Lenka (oponent)
Tato práce se věnuje změnám ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace. Teoretický základ práce vychází z odborné české a zahraniční literatury o fonologických procesech v řeči. Součástí práce je prvotní vhled do problematiky klasifikace fonologických procesů ve znakových jazycích. Výzkum změn ve výšce realizace znaků českého znakového jazyka vlivem koartikulace navazuje na aktuální výzkumy o změně výšky artikulace znaku u mluvčích holandského, amerického, australského a novozélandského znakového jazyka (Ormel, Crasborn, Kooij 2013; Tyrone, Mauk 2010; Grosvald, Corina 2012a; Russell, Wilkinson, Janzen 2011; Lucas et al. 2002; Schembri et al. 2009). Cílem výzkumu je u jednoručních znaků s místem artikulace v oblasti hlavy (cílových znaků VĚDĚT (VÍM) a PAMATOVAT) popsat změny ve výšce artikulace znaku, k nimž dochází vlivem "fónového" okolí. Materiál do výzkumu byl pořízen během natáčení znakovaných projevů 15 participantů, mluvčích českého znakového jazyka. Celkem bylo excerpováno a analyzováno 1440 tokenů cílových znaků. Výsledky výzkumu jsou porovnány s dosavadními poznatky o koartikulaci v cizích znakových jazycích. Klíčová slova: český znakový jazyk, produkce znaků, místo artikulace, koartikulace, výška znakování, redukce v řeči, typ znaku.
|
|
|
Úpravy textů pro děti a mládež pro neslyšící děti
Weiserová, Hana ; Adam, Robert (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce se zabývá zkoumáním textů upravovaných pro neslyšící konkrétně texty pro děti a mládež. Cílem práce je na základě kritické analýzy porovnat výslednou kvalitu upravené verze konkrétní knihy pro děti a mládež. Zhodnotit, zda upravené texty respektují ustálená ediční pravidla a nepoškozují originální verzi a zároveň jsou opravdu přístupnější pro neslyšící dětské čtenáře. Upravované texty pro neslyšící jsou obecně kritizovány a považovány za nepovedené. Tato práce se snaží o objektivní reflexi těchto děl, zkoumá, jakým způsobem jsou úpravy prováděny a zda jsou úpravy pro neslyšící doopravdy přínosné. Na základě zjištěných informací jsou vytvořeny návrhy pro jejich zkvalitnění. První kapitoly jsou zaměřeny na ediční praxi a typy úprav, které jsou prováděny v knihách pro děti a mládež, následuje popis úprav pro neslyšící děti. Kritické analýze je podrobeno dílo Honzíkova cesta od Bohumila Říhy upravené Janou Purovou. Analýza spočívá v porovnání indexu čitelnosti originální i upravené verze a rozboru první kapitoly, který se skládá ze dvou částí. První část je věnována odhalení všech úprav v 1. kapitole, které jsou následně kategorizovány. Druhá část je rozebrání dopisu od babičky, kde jsou analyzovány pravděpodobné důvody pro úpravy a zhodnocení jejich vhodnosti. Klíčová slova: literatura...
|
|
|
Jazykové kompetence žáků mladšího školního věku s těžkou sluchovou vadou v českém znakovém jazyce
Schäfferová, Erika ; Kotvová, Miroslava (vedoucí práce) ; Hádková, Kateřina (oponent)
Cílem této práce je analyzovat komunikativní kompetence žáků mladšího školního věku s těžkým sluchovým postižením v českém znakovém jazyce. Teoretická část práce pojednává o problematice bilingvální komunikace a bilingválního vzdělávání těchto žáků, o českém znakovém jazyce, ontogenezi jeho vývoje a o jeho vzdělávacím obsahu na vybraných základních školách pro sluchově postižené v České republice. Kvantitativním šetřením zjišťuje komunikativní kompetence žáků mladšího školního věku s těžkou sluchovou vadou v českém znakovém jazyce a to ve třech nestandardizovaných testovacích bateriích, vytvořených pro jazykovou oblast znakové zásoby, porozumění jazyka a schopnosti vyjadřování se v českém znakovém jazyce. Výsledky šetření byly vyhodnoceny pro skupinu neslyšících žáků ze slyšících rodin a neslyšících žáků z neslyšících rodin, které poukázaly na významné rozdíly v kategorii porozumění a vyjadřování v českém znakovém jazyce. Šetření také sledovalo korelaci mezi znakovou zásobou a porozuměním s vyjadřováním v českém znakovém jazyce u vybrané skupiny žáků s těžkou vadou sluchu. Klíčová slova bilingvální komunikace, bilingvální vzdělávání, český znakový jazyk, komunikativní kompetence, neslyšící žák, ontogeneze vývoje znakového jazyka, těžká sluchová vada
|
|
|
Pojmové schéma cesta v českém znakovém jazyce
Moudrá, Anna ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Macurová, Alena (oponent)
Diplomová práce navazuje na probíhající bádání o pojmovém schématu CESTA v češtině. Po teoretickém úvodu ke kognitivnělingvistické teorii pojmových, resp. představových schémat (image schemas) a o specifičnosti ikonického a ikonicko- metaforického (zdvojeného) mapování ve znakových jazycích jsou dosavadní teoretické a metodologické poznatky komparovány s jazykovým materiálem, který zachycuje projevy schématu CESTA v českém znakovém jazyce. Pro tyto účely byl pořízen korpus znaků, v nichž se schéma CESTA v českém znakovém jazyce uplatňuje. Analyzované znaky jsou kategorizovány podle cílových oblastí (významových okruhů) a také podle kritéria fonologické struktury znaků. Klíčová slova: kognitivní lingvistika, český znakový jazyk, metafora, ikonické mapování, ikonicko-metaforické (zdvojené) mapování, pojmová schémata, pojmové schéma CESTA
|
|
|
Postupná modifikace českého znakového jazyka v komunikaci s neslyšícími s progredující vadou zraku
Kalendová, Jana ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Nováková, Radka (oponent)
Bakalářská práce popisuje modifikace českého znakového jazyka užívané v komunikaci s neslyšícími s různými stupni progredující vady zraku. Teoretická část blíže představuje modifikovaný a taktilní znakový jazyk, jelikož cílová skupina osob v průběhu života pravděpodobně pro komunikaci postupně využije oba tyto komunikační systémy. V krátkosti je rovněž nastíněna problematika tlumočení pro osoby s hluchoslepotou. Praktická část práce se zabývá analýzou videonahrávek konverzace dvou prelingválně neslyšících lidi s jejich partnery s hluchoslepotou, které byly srovnávány se záznamem konverzace prelingválně neslyšících komunikačních partnerů bez zrakové vady na stejná témata. Výstupy provedeného výzkumu ukázaly, ze základní principy modifikací byly oběma mluvčími realizovány obdobně, lišila se však četnost jejich provedení v závislosti na stupni zrakové ztráty hluchoslepého recipienta. Na základě tohoto zjištění byla stanovena orientační doporučení pro komunikaci a tlumočení pro danou skupinu osob. Klíčová slova: český znakový jazyk, taktilní znakový jazyk, modifikovaný znakový jazyk, hluchoslepý, neslyšící
|
|
|
Nos v českém znakovém jazyce ve srovnání s češtinou
Redlich, Karel ; Vaňková, Irena (vedoucí práce) ; Nebeská, Iva (oponent)
Svou prací navazuji na kognitivně-lingvistický výzkum somatismů a pojmových profilů, do kterého přináším poznatky z výzkumu českého znakového jazyka. Provedl jsem strukturní analýzu znaků, v nichž se jako místo artikulace uplatňuje nos. Následně jsem tyto znaky kategorizoval pomocí pojmových profilů: GESTO, VZHLED/MANIFESTACE, FUNKCE a LOKALIZACE. Na základě tohoto profilování se ukázaly nové možnosti etymologického výkladu poměrně velkého množství znaků. Takto vytvořený jazykový obraz nosu v českém znakovém jazyce jsem porovnal s jazykovým obrazem nosu v češtině. Dále jsem provedl předběžné sondy do jiných znakových jazyků, které mi posloužily jako vodítko pro efektivnější uchopení celé problematiky.
|
host ::
RSS.