|
Kognitivní deficit u depresívních pacientů v remisi
Marčíková, Tereza ; Šípek, Jiří (vedoucí práce) ; Šivicová, Gabriela (oponent)
Cílem této práce bylo hloubji porozumt zp·sobu fungování kognice u jedinc· s unipol ární depresivní poruchou v remisi. Nejprve jsme uvedli nkteré výzkumy týkající se kognitivních funkcí u depresivních jedinc· v r·zné fázi jejich onemocnní, tato ást nám posléze slouila jako teoretické zázemí k vlastnímu zkoumání. S vyuitím kvalitativní metodiky jsme se pokusili zmapovat oblast kognice u nkolika respondent· s unipolární depresivní poruchou v anamnéze. Ná výzkum sestával z hloubkového polostrukturovaného rozhovoru celkem s esti respondenty, z nich pt naplnilo kritéria pro zařazení do vzorku - jednalo se o pacienty Psychiatrického centra Praha, s unipolární depresivní poruchou dle MKN 10 v anamnéze, kteří v dob rozhovoru nebyli hospitalizováni a nacházeli se v remisi (tj. skór MADRS byl u nich mení ne 12). Vytvořili jsme návod k rozhovoru, který se skládal z 9 klíových okruh· týkajících se hlavních oblastí kognitivních funkcí. Zajímalo nás, jak respondenti vnímají úroveň svých kognitivních funkcí v porovnání s obdobím před nástupem deprese. Dále jsme administrovali hodnotící kálu pro posouzení aktuální nálady MADRS. Rozhovory v trvání mezi p·l hodinou a hodinou jsme nahrávali na datové médium a poté převedli do psané podoby. Na základ analýzy transkribovaného textu jsme vytvořili pt kategorií: Dlouhodobá vs....
|
|
Cytokine expression in chemically-induced senescence
Nováková, Zora ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Hampl, Aleš (oponent) ; Dvořák, Michal (oponent)
Souhrn Buněčná senescence, kerá dokáže potlačit nádorové bujení, představuje odpověď buněk na stres a poškození DNA a způsobuje zástavu proliferace. Na tomto ději se zřejmě podílejí i produkované cytokiny. V současné době se mnoho vědeckých skupin snaží stanovit povahu a funkci sekrečního fenotypu spojeného se senescencí. Bylo zjištěno, že prozánětlivé látky sekretované senescentními buňkami ovlivňují okolní buňky i své vlastní producenty. Tyto poznatky byly získány především na modelech replikativní a onkogenem indukované senescence. Úkol této práce spočíval v definování cytokinové produkce senescentními buňkami indukovanými genotoxickými látkami bromodeoxyuridinem a distamycinem A. V tomto modelu jsme zjistili trvale aktivovanou interferonovou signalizaci spojenou se zvýšením interferonových cílových genů zahrnujících PML, STAT1 a IRF1. Při testování více než 160 cytokinů a jejich receptorů jsme nalezli zvýšenou hladinu u více než dvaceti cytokinů zahrnující prozánětlivé faktory IL-1, IL-6 and IL-8. Domníváme se, že cytokinová signalizace spojená se senescencí vyvolavou chemikáliemi představuje složitý a robustní děj, který je udržován pozitivními zpětnými vazbami. Charles University in Prague Faculty of Sciences PML (promyelocytární leukemický protein) a PML tělíska hrají roli v potlačování...
|
|
Role of PML in nucleolar functions
Kučerová, Alena ; Hodný, Zdeněk (vedoucí práce) ; Skalníková, Magdalena (oponent)
Promyelocytic leukemia protein (PML) je nádorový supresor, jehož hladina bývá často snížená u různých typů nádorů. PML hraje roli v celé řadě buněčných procesů včetně odpovědi na DNA poškození, senescenci či apoptóze a v buňce se nachází převážně ve strukturách nazývaných PML jaderná tělíska. Jadérko je klíčová jaderná struktura, kde dochází k transkripci ribozomální DNA a k tvorbě ribozomů. Jadérko bývá také označováno jako senzor stresu, protože hraje roli například ve stabilizaci p53 proteinu. Výrazně patrný přesun PML na periferii jadérka se objevuje při narušení jadérkových funkcí například při inhibici úprav rRNA nebo při inhibici aktivity RNA polymerázy I a II, které vedou k segregaci jadérka. Z toho vyplývá, že vztah mezi jadérkem a PML jadernými tělísky se jeví být důležitým při odpovědi na stres. Nicméně přesná role PML jadérkových struktur ve funkcích jadérka a mechanismus formování těchto struktur zůstává stále nejasný. V této práci popisujeme PML jadérkové struktury a mechanismus jejich vzniku. Ukázali jsme, že příčinou tvorby PML jadérkových struktur není replikační stres a že jejich výskyt není závislý na specifické fázi buněčného cyklu. Na základě pátrání potom, co indukuje PML expresi po inhibici DNA topoisomeráz, jsme prokázali, že PML exprese je v tomto případě řízená...
|
|
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů V
Kaloušová, Petra ; Musilová, Marie (vedoucí práce) ; Doležal, Pavel (oponent)
Termální analýza interakcí epidermálních lipidů V Petra Kaloušová, diplomová práce, červen 2009 Abstrakt Přirozenou funkcí kůže je chránit tělo před nepříznivými vlivy okolního prostředí. Během 50. a 70. let bylo zjištěno, že kožní bariéra je situována ve stratum corneum a určují ji lipidy v mezibuněčných prostorech této vrstvy. Transdermální aplikace léčiv má ve srovnání s perorálním podáním řadu výhod, na druhou stranu však právě stratum corneum představuje pro průnik léčiv určitou bariéru. Zaměřili jsme se proto na tuto lipidickou vrstvu a její interakce s vodou. Použili jsme in vitro vytvořené vzorky, které se skládaly z cholesterolu, pseudoceramidu a modulátorů transdermálního průniku. Snažili jsme se vzorky hydratovat a sledovali jejich charakteristiky a interakce pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie. Současně jsme se zabývali i hodnocením jednotlivých surovin a vhodnými experimentálními podmínkami pro tento druh měření.
|
|
Sémantické a pragmatické aspekty suprasegmentální složky sdělení v simultánním tlumočení
Marešová, Julie ; Sládková, Miroslava (oponent) ; Čeňková, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zamerila na suprasegmentální složku sdelení v ST z pohledu posluchace projevu, tlumocníka a posluchace tlumocení. Nejprve jsme popsali obecnou funkci prozodie a její roli v ST. Zmínili jsme Model úsilí D. Gilea, nebot s ním prozodická stránka výchozího projevu úzce souvisí, a zabývali jsme se také hodnocením kvality výkonu tlumocníka z hlediska klienta. V empirické cásti jsme zkoumali, jak v ST ovlivnuje prozodický charakter výchozího projevu práci tlumocníka a zda se promítne stejným zpusobem rovnež do posluchacova (klientova) hodnocení výsledného tlumocení. Pomocí pocítacové analýzy (program PRAAT) a retrospektivních dotazníku jsme zjistili, že tlumocníci si pri práci plne uvedomují prozodii výchozího projevu a pokud je nejakým zpusobem neprirozená ci nevhodná, zvyšuje nároky na pozornost a porozumení a tím ztežuje tlumocení. Nepotvrdila se hypotéza, že prozodie výchozího projevu se stejne projeví i v tlumocení. Posluchaci hodnotili tlumocení velmi ruzne zrejme v závislosti na osobních preferencích. Potvrdil se ovšem pozitivní vliv profesionální praxe na výslednou kvalitu tlumocení
|
|
Exprese různých forem aktinu v některých nesvalových i svalových tkáních a nádorech
Dundr, Pavel ; Povýšil, Ctibor (vedoucí práce) ; Marek, Josef (oponent) ; Mačák, Jiří (oponent)
SOUHRN Aktiny jsou ubikvitní eukaryotické proteiny. Aktinová filamenta se uplatňují v rámci rozmatitých funkcí včetně buněčné kontrakce, motility, adheze, dělení, udržování tvaru buňky a svalové kontrakce. Čtyři izoformy aktinu jsou tkáňově specifické (α-hladkosvalový aktin, α-skeletální aktin, α-kardiální aktin a γ-hladkosvalový aktin). Dvě další izoformy (cytplazmatický β- a γ-aktin) jsou ubikvitní. Exprese α-hladkosvalového aktinu (α-SMA) je typická pro svalovinu cév a zažívacího traktu, myoepitelie, myofibroblasty a pericyty. Exprese této izoformy aktinu však může být přítomna i v některých dalších buňkách a nádorech s preexistujícím odlišným fenotypem. Práce je zaměřena na studium výskytu jednotlivých izoforem aktinu v některých nesvalových i svalových tkáních a nádorech. Cíle práce lze shrnout do následujících bodů: 1. Analýza exprese jednotlivých izoforem aktinu v patologicky nezměněné, osteoartrotické, posttraumaticky změněné a transplantované chrupavce. 2. Analýza exprese α-SMA v buňkách některých nesvalových nádorů. 3. Analýza exprese aktinu v leiomyocelulárních nádorech dělohy po léčbě a v tzv. inkluzních tělíscích v leiomyomech zažívacího traktu a dělohy a bliž- ší charakterizace těchto tělísek. Celkem jsme imunohistochemicky s protilátkou proti α-SMA a svalově specifickému aktinu vyšetřili 82...
|
|
Individuální a univerzální duše u Plótina
Lomozová, Petra ; Špinka, Štěpán (oponent) ; Karfík, Filip (vedoucí práce)
Cílem práce bylo odhalit vztahy mezi dušemi a Intelektem a za tímto účelem jsme se zabývali otázkou jednoty všech duší, sesterství světové a individuální duše, funkcí a dalšími charakteristikami jak světové, tak individuální duše. Myšlenka pravého ... Intelektu se ukázala být velmi problematická, neboť ... individuální duše oproti duši světové a vůbec oproti tomu, co bychom v ... Otevřela se tak rozsáhlá problematika individuálních idejí, v rámci které bylo upozorněno jak na zásadní nedostatky teze o individuálních idejích, tak i na důsledky jejího odmítnutí. V ... Intelektu na jejich subjektivní stránku, která vůbec umožňuje jejich existenci, a jejich objektivníní stránku, která jejich existenci naopak nepotvrzuje.
|
|
Vztah rozumnosti a etických stavů u Aristotela
Kudláč, Jakub ; Barabas, Marína (oponent) ; Mráz, Milan (vedoucí práce)
V našem textu se věnujeme vztahu rozumnosti a etických stavů v Aristotelově Etice Nikomachově. Cílem práce je určit funkci rozumnost v etické ctnosti. Postupně analyzujeme jednotlivé momenty definice etické ctnosti z ENII, 6, tj. že ctnost je záměrně volícím stavem, který udržuje střed nám přiměřený, tak jak by jej vymezil člověk rozumný. Po analýze stavu, záměrné volby a rozumnosti dospíváme k určení rozumnosti jakožto původce výměru ctnostného jednání; jedině rozumnost může být kritériem, které vyřkne, co je špatné a dobré; sama touha totiž nemá schopnost rozvažovaní. Na to navazuje další otázka: jak může rozumnost ovlivňovat iracionální složku duše, ve které sídlí touha? Rozumnost, protože nemá žádný přímý vliv na touhu, využívá jako prostředníka etickou ctnost-uměřenost. Ta do nerozumné touhy vkládá intenci následovat rozum. skrz ni se stává rozumnost pánem nad touhou. Přínos naší práce vidíme jak v tom, že jsme přesněji určili funkci rozumnosti v aristotelské etice, tak i v tom, že jsme určili uměřenost jako nutnou podmínku ostatních ctností a racionálního jednání vůbec.
|
|
Vliv albendazolu na proliferaci buněk in vitro
Fišerová, Kateřina ; Szotáková, Barbora (vedoucí práce) ; Jirkovská, Anna (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biochemických věd Kandidát: Bc. Kateřina Knoppová Školitel: Doc. Ing. Barbora Szotáková, Ph.D. Školitel specialista: RNDr. Věra Králová, Ph.D. Název diplomové práce: Vliv albendazolu na proliferaci buněk in vitro Albendazol (ABZ) patří mezi benzimidazolová anthelmintika a je široce využíván k léčbě parazitárních onemocnění člověka i zvířat. Mechanismus účinku spočívá v inhibici polymerace mikrotubulů, ke které dojde po navázání ABZ na β-podjednotku tubulinu parazitů. V důsledku toho následně dochází k narušení životních funkcí parazita a k jeho smrti. Po objasnění tohoto mechanismu byl ABZ testován jako látka s možným protinádorovým účinkem. Bylo prokázáno, že je schopen inhibovat proliferaci některých nádorových buněčných linií. V této práci jsme se zabývali účinkem ABZ na proliferaci buněk in vitro. Pro potřeby našeho experimentu byly použity buněčné linie odvozené od kolorektálního karcinomu - SW 480 a SW 620 společně s buněčnou linií NCM 460, odvozenou z buněk normální střevní sliznice. Buňky byly ovlivněny koncentracemi ABZ v rozmezí 0,01 - 10 µM a následně inkubovány 24, 48 a 72 hod. Pro stanovení viability buněk jsme použili metody WST-1 a test neutrální červeně (NRU). V případě obou metod ABZ inhiboval proliferaci...
|
|
Místo a vývoj KDU-ČSL v politickém systému ČR
Lašťovička, Petr ; Stracený, Josef (vedoucí práce) ; Havlík, Radomír (oponent)
Naše práce měla několik cílů. Předně jím bylo seznámení se s fenoménem křesťanských stran. Především jakou funkci hrají v politickém prostředí a čím se vyznačují. Druhým cílem bylo popsat historii a vývoj katolických stran u nás, jmenovitě Československé strany lidové, později přejmenované na Křesťanskou a demokratickou unii - Československou stranu lidovou. Zaměřili jsme se především na působení této strany v demokratickém prostředí v období po roce 1989. Neopomněli jsme však ani začátky katolických stran na našem území a působení Československé strany lidové do roku 1989. Hlavní důraz byl však kladen na popis působení strany po roce 1989. Třetím a pravděpodobně nejdůležitějším cílem bylo zařazení Křesťanské a demokratické unie - Československé strany lidové do politického systému České republiky. Zaměřili jsme se na pokud možno širokou škálu faktorů, pomocí nichž jsme analýzu provedli. Na základě námi zjištěných informací a výsledků analýzy se pokusíme ještě odhadnout, jakým směrem se strana bude v nejbližší době ubírat.
|
host ::
