|
Způsoby vedení porodu a následné poporodní péče ve vztahu k prevenci poporodní inkontinence
Křížová, Michaela ; Popelka, Jiří (vedoucí práce)
Močová inkontinence je definována jako nechtěný a vůli neovlivnitelný únik moči, který je objektivně prokazatelný. Prevalence inkontinence moči roste s tím, jak stárne populace. Jedná se o závažný sociální a hygienický problém. Na konci 20. století se odborná veřejnost začala více zajímat o vznik inkontinence v souvislosti s těhotenstvím a porodem. Ovšem stále chybí studie, které by jednoznačně potvrdily příčinnou souvislost mezi těhotenstvím a porodem na straně jedné a vznikem močové inkontinence na straně druhé. V průběhu těhotenství je jedním z mechanismů přípravy organizmu k porodu rozvolnění a zvýšení elastičnosti pánevního dna. Stejný mechanizmus zároveň přispívá ke vzniku stresové inkontinence. Významným faktorem podílejícím se na vzniku poporodní inkontinence je vaginální porod. Narůstá tedy zájem o poznání mechanizmu traumatizace pánevního dna při porodu a dále snahy o nalezení nejoptimálnějšího způsobu jak vést vaginální porod, aby toto poškození bylo co nejmenší. Studie prokázaly, že i při postupech lege artis, jsou instrumentální porody spojeny s vyšším výskytem poranění hráze a análního svěrače. U nejčastější porodnické operace episiotomie se názory odborníků rozcházejí. Některé studie prokazují snížení počtu ruptur 3. stupně při provedení mediolaterální epiziotomie, jiné dávají naopak...
|
|
Studium morfo-fyziologických aspektů růstu Candida albicans ve vztahu k lidským hormonům
Vaculíková, Petra ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
1. ABSTRAKT Vaginální zánět vyvolaný mikroskopickými houbami je velmi častou komplikací žen fertilního věku. Mezi faktory, podílející se na vzniku vulvovaginální kandidózy jsou řazeny rovněž pohlavní hormony. Praktické zkušenosti ukazují, že tato nemoc často vzniká u žen v luteální fázi menstruačního cyklu, tedy v době, kdy jsou zvýšené hladiny estrogenu i progesteronu.. V naší práci jsme se zaměřili na vliv pohlavních hormonů na růst a citlivost sledovaných kmenů k antifungálním látkám. Do pokusů bylo zahrnuto 6 kmenů Candida albicans. Všechny kvasinky byly vaginálními izoláty získánými od pacientek trpících vulvovaginální kandidózou. Testována byla kombinace vždy jednoho antimykotika (flukonazol, amfotericin B, flucytosin) s jedním hormonem (testosteron, estradiol, progesteron). Vizuálně a spektrofotometricky jsem odečítali MIC antimykotika v kombinaci s pěti koncentracemi (10-6 - 10-10 mol/L) daného hormonu. Z našich výsledků vyplynulo, že nejlepší antifungální efekt na růst kmenů C. albicans měla kombinace amfotericinu B s progesteronem. Tato kombinace byla hodnocena jako adice. Naopak nevýhodnou - antagonistickou - kombinací se jevila kombinace flukonazolu se všemi testovanými hormony.
|
|
Ošetřovatelská péče u žen před a po LAVH
MAREŠOVÁ, Petra
Tato bakalářská práce se zabývá ošetřovatelskou péčí o ženy před a po LAVH (laparoskopicky asistovaná vaginální hysterektomie). Popisuje přípravu pacientek před výkonem, ošetřovatelskou péči před výkonem a po něm. Práce se také zaměřuje na psychickou přípravu pacientky, neboť psychika ženy hraje v tomto případě velkou roli. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část bakalářské práce byla vypracována na podkladu odborné literatury a nejnovějších poznatků. Praktická část bakalářské práce je zaměřena na výzkum strachu, který mají ženy bezprostředně před operačním výkonem a na změnu tělesného obrazu po operačním výkonu. V bakalářské práci byly stanoveny celkem dva cíle. Cíl 1: Zjistit, z čeho mají ženy největší strach před operačním zákrokem. Cíl 2: Zjistit, jak se změnil tělesný obraz ženy po operačním zákroku. Na základě stanovených cílů byly vytvořeny čtyři výzkumné otázky. První výzkumná otázka zní: "Jaké techniky využívají ženy ke zmírnění strachu?", druhá: "Čeho se ženy nejvíce obávají před operačním zákrokem?", třetí: "Jak jsou ženy informovány o operačním zákroku?", čtvrtá: "Jak vnímají ženy svůj tělesný obraz po operačním zákroku?" Ke zpracování výše uvedené problematiky bylo stanoveno kvalitativní výzkumné šetření. Sběr dat probíhal ve dvou případech formou nestrukturovaných hloubkových rozhovorů. Na základě těchto dvou rozhovorů bylo stanoveno několik nejdůležitějších otázek, na jejichž podkladu výzkum dále probíhal formou polostrukturovaných rozhovorů. Výzkumný soubor prezentovaly náhodně vybrané ženy podstupující LAVH v Příbrami, které souhlasily se spoluprací. Rozhovory probíhaly až po ústním informovaném souhlasu respondentky a byly zcela dobrovolné. Respondentky byly seznámeny s tím, že získané údaje budou anonymně zpracovány v bakalářské práci. Respondentky jsou v práci označeny jako R1-R10. Výzkumné šetření probíhalo v měsíci březnu v Oblastní nemocnici Příbram na základě písemné žádosti (viz. příloha č. 2: Souhlas s provedením výzkumného šetření). Pro kvalitativní výzkum bylo vybráno deset žen, kterým byla indikována LAVH. Informace získané od jednotlivých žen byly průběžně zapisovány a přepisovány do spisovného jazyka. Výpovědi respondentek jsou v textu označeny kurzívou. Výzkum je rozdělen do dvou částí, na část před výkonem a část po výkonu. Na základě výzkumného šetření bylo zjištěno, že oslovené respondentky mají největší strach z narkózy, což potvrdilo osm z deseti dotazovaných. Tělesný obraz se změnil pouze u třech z deseti dotazovaných respondentek, které se změnou počítaly již před výkonem. Na první výzkumnou otázku se nám dostalo odpovědi, že nejčastější využívanou technikou ke zmírnění strachu je rozhovor s lékařem, který respondentky považují za klíčový. Nejlépe jsou poučeny respondentky, které informace čerpaly od svého gynekologa. Zatímco respondentky, které hledaly informace na internetových diskuzích apod., měly informace mnohdy zmatené a nepřesné, což dokazovaly při rozhovorech. Tento fakt nám odpovídá na třetí výzkumnou otázku. Poslední výzkumná otázka se týká změny tělesného obrazu, která úzce souvisí s naším druhým cílem. Celkově lze soudit, že pro mnohé ženy odstranění dělohy neznamená ztrátu ženství. Toto tvrzení potvrzují pouze tři respondentky z deseti.Do budoucna by práce mohla sloužit jako informační materiál pro ženy, které budou absolvovat LAVH a chtějí se více přiblížit této problematice. Podstatnou součástí informačního materiálu jsou samotné názory žen, které již tento zákrok podstoupily.
|
|
Studie léčivých přípravků připravovaných v lékárně
Charvátová, Ivana ; Kotlářová, Jana (vedoucí práce) ; Solich, Jan (oponent)
STUDIE LÉČIVÝCH PŘÍPRAVKŮ PŘIPRAVOVANÝCH V LÉKÁRNĚ Autor: Charvátová I., Lékárna Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Konzultant: Kotlářová J., Katedra sociální a klinické farmacie, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika Úvod: Cílem této práce bylo analyzovat současnou přípravu léčivých přípravků v lékárnách. Cíl práce: Primárním cílem bylo analyzovat soubor z těchto hledisek: četnost výskytu LP v průběhu roku, složitost LP, složení LP, výskyt HVLP, typ přípravy, léková forma, množství LP a odbornost předepisujícího lékaře. Dalším cílem bylo hledání vztahů mezi lékovou formou a ostatními výše uvedenými hledisky. Metodika: Průzkum jsem prováděla v Lékárně Vltavínská v období od 1. 9. 2002 do 31. 8. 2003, přičemž materiál jsem sbírala za jednotlivé měsíce. Zaměřila jsem se na ty IPLP, které byly expedovány na lékařský předpis. Složení LP jsem podrobně sledovala u nejčastěji se vyskytujících LP, ostatní hlediska u celého souboru. Sledovaná kritéria jsem hodnotila za dvou pohledů - z hlediska jednotlivých receptur a z hlediska všech LP, kdy se receptury mohly opakovat. Zvlášť jsem rozebrala oční, vaginální a rektální LP. Elektronickou databázi jsem vyhodnotila pomocí kontingenčních tabulek. Výsledky: Hlavní databáze obsahovala 453 položek, po rozvedení...
|
|
Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii
FILIPOVÁ, Marcela
Tématem bakalářské práce je Úloha porodní asistentky při uspokojování potřeb u ženy po hysterektomii. Bakalářskou práci tvoří dvě části, a to část teoretická a část výzkumná. V teoretické části jsou definovány gynekologické operace, především je zde rozebírána hysterektomie. V oblasti předoperační péče a pooperačního průběhu je popisována úloha porodní asistentky. Je zde zmíněna potřeba pohybu, hygieny a čistoty, dýchání, spánku, výživy a vylučování, sexuální potřeba, potřeba bezpečí a potřeba sounáležitosti a lásky. Teoretickou část práce uzavírá kapitola věnující se edukaci ženy po hysterektomii porodní asistentkou. Pro účely bakalářské práce byly stanoveny dva cíle. Prostřednictvím prvního cíle bylo zjišťováno, jaké jsou potřeby ženy po hysterektomii. Druhý cíl se zaměřoval na otázku spokojenosti ženy po hysterektomii s péčí porodní asistentky. Pro tyto dva cíle byly určeny tři výzkumné otázky: Které bio-psycho-sociální potřeby u žen po hysterektomii byly nejvíce změněny? Jak ženy po hysterektomii hodnotí péči porodní asistentky? Jaká byla očekávání žen po hysterektomii v souvislosti s péčí porodní asistentky? Kvalitativní výzkumné šetření bylo provedeno pomocí hloubkových individuálních polostrukturovaných rozhovorů. Rozhovory byly vedeny s osmi ženami po hysterektomii v měsících březen a duben v roce 2016. Rozhovory probíhaly ve vybraných gynekologických ambulancích v Jihočeském kraji. Samotným rozhovorům předcházelo seznámení žen a gynekologů s tématem a výzkumnými cíli bakalářské práce. Ženy byly ujištěny o zachování anonymity a o nakládání se získanými daty dle etických norem. Na tomto základě byly podepsány Žádosti o souhlas ke spolupráci. Získané rozhovory byly se souhlasem žen nahrávány na audiozáznam, následně přepsány do tištěné formy a analyzovány pomocí metody barvení textu. Na základě analýzy výpovědí žen byly stanoveny hlavní významové kategorie a podkategorie. Celkem byly zvoleny čtyři hlavní významové kategorie, které byly doplněny čtrnácti podkategoriemi. Pomocí výzkumného šetření bylo zjištěno, že nejčastější indikací žen k podstoupení hysterektomie byly děložní leiomyomy, ty jako důvod operace uvedly ženy Ž1, Ž2, Ž5, Ž7, Ž8. Dalšími důvody, proč bylo u žen z výzkumného souboru přistoupeno k chirurgickému odstranění dělohy, byly prekancerózní stavy, maligní nádory těla děložního a prolaps dělohy. Výsledky výzkumu ukázaly, že ženy před operací nejčastěji pociťovaly strach a úzkost. Ukázalo se, že ke změně došlo zejména v saturaci potřeby pohybu a spánku v bezprostředním pooperačním období. Změna se také odehrávala v uspokojování potřeby bezpečí a v saturaci potřeby být bez bolesti. V naplňování těchto potřeb má nepostradatelnou úlohu porodní asistentka, jelikož je v častém kontaktu se ženou a může reagovat na její měnící se potřeby. Bylo zjištěno, že v oblasti uspokojování potřeby dýchání, hygieny, výživy, sexuální potřeby a potřeby sounáležitosti a lásky nedošlo u žen po hysterektomii k výraznějším změnám. Nejčastějšími pooperačními komplikacemi, které ženy z výzkumného souboru uváděly, bylo zvracení a nauzea, pooperační krvácení a vaginální mykózy. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že většina žen byla s péčí porodní asistentky spokojena, ale ženy Ž1 a Ž4 postrádaly ze strany porodní asistentky prostor pro otázky. Za povšimnutí stojí fakt, že ženy Ž5, Ž6 a Ž8 z výzkumného souboru nevěděly, že o ženu po hysterektomii může pečovat porodní asistentka a neměly tedy žádná očekávání ohledně její péče. Domnívaly se, že porodní asistentka pečuje o ženu v období těhotenství, při porodu a v šestinedělí, zatímco o ženu s gynekologickým onemocněním a po gynekologické operaci pečuje dle respondentek ženská sestra. Ostatní ženy ve svých očekáváních ohledně péče PA uváděly zejména profesionalitu, schopnost empatie a komunikace. Bakalářská práce poukazuje na nedostatky v péči porodní asistentky o ženu po hysterektomii a zároveň se snaží najít vhodné kroky pro zlepšení péče o ženu.
|
|
Vliv snížení radikality onkochirurgické léčby karcinomu děložního hrdla na snížení morbidity urogenitálního traktu
Chmel, Roman ; Rob, Lukáš (vedoucí práce) ; Halaška, Michael (oponent) ; Mlynček, Miloš (oponent) ; Roztočil, Aleš (oponent)
Karcinom děložního hrdla představuje v České republice čtvrtou nejčastější gynekologickou malignitu. V roce 2008 dosahovala incidence karcinomu děložního hrdla 19,2/100 000 (1021 žen) s úmrtností 6/100 000 žen. Radioterapie i chirurgická léčba časného stádia karcinomu děložního hrdla má srovnatelné výsledky, ale radikální operace zůstává preferovanou modalitou, a to zejména u mladých žen. Velmi úspěšná léčitelnost časných stádií tohoto onemocnění (88-97 %) na podkladě individualizované terapie vede v současnosti k akcentaci zvyšování kvality života léčených žen. S léčbou spojená morbidita souvisí zejména s radikalitou operace. Dominantním cílem předkládané práce byla prospektivní detekce předoperačního a pooperačního stavu kontroly mikce a kontinence moči u 142 hodnocených žen, které podstoupily "nervy šetřící" abdominální radikální hysterektomii - typ C1, méně radikální operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a laparoskopicky asistovanou vaginální hysterektomii typ A a méně radikální fertilitu zachovávající operaci - pánevní laparoskopickou lymfadenektomii a simplexní trachelektomii. Pooperační morbidita souvisí jak s pánevní lymfadenektomií, tak i s resekcí parametrií a horní části pochvy s poraněním nervus hypogastricus a plexus hypogastricus inferior. Funkce dolního močového traktu byla před i...
|
|
Adhezivní vlastnosti oligoesterů kyseliny mléčné a glykolové větvených dipentaerythritolem
Páblová, Sylva ; Šnejdrová, Eva (vedoucí práce) ; Dittrich, Milan (oponent)
1. SOUHRN Teoretická část rigorózní práce popisuje koncept bioadheze v podání léčiv a charakterizuje několik základních cest pro podání léčiv (orální, perorální, oční, nosní, vaginální). Také vyjmenovává používané bioadhezivní lékové formy. Experiment práce se zabývá studiem adhezivních a reologických vlastností oligoesterů kyseliny D,L-mléčné a glykolové větvených dipentaerythritolem. Na Materiálovém testovacím stroji Zwick/Roell T1-FR050TH.A1 byla měřena síla Fmax v jednotkách Newton potřebná k odtržení vzorku od podkladu jako míra adhezivních vlastností oligoesterů. Hodnoty Fmax byly poté přepočítány na velikost kontaktní plochy a porovnány s výsledky získanými v diplomové prácii . Viskozita byla měřena při teplotě 40řC na viskozimetru Brookfield DV-E s adaptérem pro malé množství vzorku za použití vřetena č. 14. Z výsledků měření adheze vyplývá, že adhezivní síla Fmax klesá s rostoucí molární hmotností a stupněm větvení nosiče. Při adhezi na modelový teflonový podklad dosáhly nejvyšších hodnot nosiče PLGA, 0,5D a 1D. Nižší sílu vykazoval nosič 2D. Při testování adhezivity plastifikovaných nosičů na kůži ze zadní strany prasečího ucha byly naměřeny hodnoty adhezivní síly několikanásobně nižší. Z výsledků měření dynamické viskozity vyplývá, že nejvyšší hodnoty dosáhl lineární oligoester PLGA. Nižší...
|
|
Význam myofeedbacku v rehabilitaci anální inkontinence
Černovská, Markéta ; Nováková, Tereza (vedoucí práce) ; Neuwirthová, Svatava (oponent)
Název: Význam myofeedbacku v rehabilitaci anální inkontinence Úvod: Inkontinence stolice je závažným příznakem, který významně zhoršuje kvalitu života. Myofeedback je dle výsledků zahraničních studií efektivní možností konzervativní léčby tohoto onemocnění, i přesto je v České republice využívána jen na několika pracovištích. Cíle: Hlavním cílem této práce je zhodnotit význam myofeedbacku jako součásti rehabilitační léčby. Dalšími cíli jsou posoudit vliv využití vaginální elektrody místo elektrody anální a porovnat korelaci výsledků vyšetření anorektální manometrie, výsledků naměřených pomocí povrchového EMG a subjektivní zlepšení kontinence z pohledu pacienta. Metodika: Do výzkumného projektu bylo zařazeno 8 žen. Objektivní metodou hodnocení efektu léčby bylo vyšetření svalů pánevního dna pomocí anorektální manometrie a povrchového EMG. Úspěch terapie byl hodnocen pomocí St Marks incontinence score a probandkami hodnocen pomocí dotazníku kvality života. Výsledky: Během tříměsíční rehabilitace došlo u většiny pacientek ke zlepšení subjektivních i objektivních parametrů. Výsledky studie jsou srovnatelné s výsledky zahraničních studií. Z výzkumu nebyl prokázán vliv využití vaginální elektrody místo anální, přesto je jako terapie volby doporučeno využití myofeedbacku pomocí anální elektrody....
|
|
Predispoziční faktory rekurentního vulvovaginálního dyskomfortu
Stopková, Eva ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kestřánek, Jan (oponent)
1 Souhrn V rigorózní práci jsme se zabývali predispozičními faktory vedoucími k rekurentrnímu vulvovaginálnímu dyskomfortu (RVVD) kvasinkového původu. Vaginální kandidóza patří mezi nejčastější poševní onemocnění. RVVD je definována čtyřmi a více potvrzenými atakami vulvovaginálního dyskomfortu za rok. Pro tuto práci byly vypracovány dotazníky, pomocí nichž jsme se snažili zjistit možné predispoziční faktory tohoto onemocnění. Každý dotazník se skládal ze 17 stran a obsahoval 49 otázek. Náš dotazník vyplnilo celkem 145 žen z celkového počtu 199 dotazníků (návratnost byla 145 ze 199 dotazníků, což je 72,8%). V dotazníku jsme pokládali otázky, které úzce souvisejí s predispozičními faktory RVVD kvasinkového původu, jsou to zejména tyto: konzumace potravin s vysokým obsahem sacharidů, trvalé používáni intimních vložek i mimo menstruaci, formy antikoncepce, dlouhá horká sprcha, nošení těsných kalhot, kouření cigaret, vyšší počet sexuálních partnerů, vyholování ochlupení v klíně z větší části, vyšší frekvence pohlavních styků, nekoitální sexuální praktiky (cunnilingus, masturbace, anální sex, používání vibrátoru), vyšší výskyt alergií a užívání antibiotik. Dále jsme se žen ptali na spokojenost s obecnými stránkami života, a to na jejich zdraví, finanční situaci, na volný čas, partnerství a manželství, na...
|
|
Predispoziční faktory rekurentní vulvovaginální kandidózy IV
Stopková, Eva ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Kestřánek, Jan (oponent)
1 Souhrn V diplomové práci jsme se zabývali predispozičními faktory vedoucími k rekurentní vulvovaginální kandidóze (RVVK). Vaginální kandidóza patří mezi nejčastější poševní onemocnění. RVVK je definována čtyřmi a více potvrzenými atakami vulvovaginální kandidózy za rok. Pro tuto práci byly vypracovány dotazníky, pomocí nichž jsme se snažili zjistit možné predispoziční faktory tohoto onemocnění. Každý dotazník se skládal ze 17 stran a obsahoval 49 otázek. Náš dotazník vyplnilo celkem 145 žen z celkového počtu 199 dotazníků (návratnost byla 145 ze 199 dotazníků, což je 72,8%). V dotazníku jsme pokládali otázky, které úzce souvisejí s predispozičními faktory RVVK, jsou to zejména tyto: konzumace potravin s vysokým obsahem sacharidů, trvalé používáni intimních vložek i mimo menstruaci, formy antikoncepce, dlouhá horká sprcha, nošení těsných kalhot, kouření cigaret, vyšší počet sexuálních partnerů, vyholování ochlupení v klíně z větší části, vyšší frekvence pohlavních styků, nekoitální sexuální praktiky (cunnilingus, masturbace, anální sex, používání vibrátoru), vyšší výskyt alergií a užívání antibiotik. U některých faktorů nejsme schopni určit, zda jsou příčinou onemocnění nebo až jejím důsledkem. Jedná se zejména o přípravky určené na intimní hygienu.
|
host ::
