|
|
One Health approach to understand emerging zoonotic pathogens in the Trichophyton benhamiae complex
Čmoková, Adéla ; Hubka, Vít (vedoucí práce) ; Buchta, Vladimír (oponent) ; Gené, Josepa (oponent)
Komplex druhů Trichophyton benhamiae zahrnuje několik zoonotických patogenů, které vědeckou komunitu stále více znepokojují kvůli svému epidemickému šíření mezi domácími zvířaty a jejich majiteli. Zvláštní obavy vzbuzuje náhlé objevení a rychlé šíření kmenů se žlutým fenotypem druhu T. benhamiae v Evropě. U patogenů z tohoto komplexu byla zjištěna značná genetická a fenotypová variabilita, avšak druhové hranice a hostitelské spektrum nebyly dosud jasně objasněny. Abychom prozkoumali rozmanitost, epidemiologii a taxonomii komplexu T. benhamiae, vytvořili jsme s kolegy mezinárodní mezioborový tým a uplatnili holistický "One Health" přístup. Shromáždili jsme rozsáhlý set kmenů z několika kontinentů spolu se souvisejícími údaji o hostitelích, klinickém obrazu a lokalitě. Vzhledem k vysoké míře klonality u běžně používaných DNA markerů jsem vyvinula nové typizační schéma založené na deseti mikrosatelitních a čtyřech sekvenčních markerech. Pro zjištění druhových hranic v komplexu T. benhamiae jsme využili polyfázický přístup, ve kterém jsme zohlednili data z fylogenetických, a populačně-genetických, fenotypových a fyziologických analýz spolu s charakterizací příslušnosti k jedné ze dvou křížících idiomorf a s ekologickými údaji. Díky našemu přístupu se nám podařilo uvnitř komplexu popsat čtyři nové...
|
|
|
Studium bakteriální a mykotické mikrobioty člověka a domácích zvířat jako možného zdroje rezistence k antibiotikům
Wipler, Jan ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Kolář, Milan (oponent) ; Bardoň, Jan (oponent)
Studium bakteriální a mykotické mikrobioty člověka a domácích zvířat jako možného zdroje rezistence k antibiotikům Abstrakt Mikrobiologický aspekt vztahu domácích mazlíčků (DMZ) a jejich chovatelů se zaměřuje na mikroorganismy tvořících mikrobiom. Sdílení domácnosti majiteli a DMZ se promítá do oboustranné komunikace mikrobioty. Cílem disertační práce je zjistit druhové spektrum bakterií a kvasinek, které se dají kultivovat in vitro za běžných laboratorních podmínek. Antibiotická léčba za poslední rok by mohla ovlivňovat kolonizaci rezistentními mikroorganismy, a proto byl monitorován počet sdílených bakteriálních a kvasinkových druhů vykazující společný fenotyp ATB rezistence mezi chovateli a jejich DMZ s ohledem na behaviorální modely. Ze 120 domácností chovatelů a 80 účastníků kontrolní skupiny (KS) bez domácího mazlíčka bylo získáno celkem 1156 vzorků. Výtěry z nosní sliznice, meziprstí nohou, axil a zvukovodu byly odebrány od 145 chovatelů a vzorky nosní sliznice a zvukovodu od 128 DMZ. 320 vzorků bylo ze stejných anatomických lokalit poskytnuto také KS 80 lidí, kteří nemají kontakt déle než 1 rok s žádným zvířetem. Všichni chovatelé vyplnili dotazník s výpovědí o vztahu ke svým DMZ a předchozí antibiotické terapii. Bakteriální a kvasinkové izoláty byly určeny standardními laboratorními metodami a...
|
|
| |
|
|
Průnik B-laktamových antibiotik do likvoru a jeho vztah k markerům zánětu v průběhu invazivní bakteriální infekce
Prášil, Petr ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Marešová, Vilma (oponent) ; Boštík, Pavel (oponent)
Souhrn Cíl: Vyhodnotit průnik ceftriaxonu, penicilinu a cefotaximu do likvoru přes zánětlivě změněnou hematoencefalickou bariéru. Najít korelaci průniku do likvoru v závislosti na laboratorních markerech zánětu. Materiál a metody: Hladiny β-laktamových antibiotik byly vyšetřeny u 24 pacientů. U všech nemocných byl hodnocen průnik antibiotik do likvoru (kvocient likvor/sérum Kl/s, likvor n = 24, sérum n = 24) a korelován s laboratorními markery zánětu (CRP, fibrinogen, počty neutrofilů v likvoru). Kultivačně pozitivní likvory (n=13) byly vyšetřeny na baktericidii. Vedle toho byly stanoveny (n = 28) sérové hladiny antibiotik před a po podání. Celkem bylo vyšetřeno 76 vzorků biologického materiálu. Výsledky: Průměrné hladiny ceftriaxonu v séru před podáním (31,2 mg/l ± SD 12,29) a po podání (300,0 mg/l ± SD 125,9) i penicilinu před podáním (14,3 mg/l ± SD 15,8) a po podání (110,38 mg/l ± SD 63,9) byly statisticky významné - (ceftriaxon p = 0,000156, penicilin p = 0,0216). Hodnoty testovaných parametrů zánětu byly celkově vyšší u pacientů s Kl/s ≥ 0,1 v porovnání s pacienty s Kl/s < 0,1: počty segmentů v likvoru (p=0,0112), CRP (p=0,00192), fibrinogen (p=0,0178) u ceftriaxonu. U penicilinu korelovaly hodnoty CRP a počty segmentů v likvoru s výší Kl/s. Žádný z markerů zánětu (nebo jejich kombinace) spolehlivě...
|
|
|
Antimikrobní aktivita selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu
Vlach, Jaromír ; Jílek, Petr (vedoucí práce) ; Buchta, Vladimír (oponent)
1. Souhrn V naší práci jsme prokázali, že paroxetin a fluoxetin, látky ze skupiny selektivních inhibitorů zpětného vychytávání serotoninu (SSRI), mají antibakteriální účinek proti širokému spektru bakteriálních kmenů. Stanovili jsme minimální inhibiční koncentrace (MIC) obou látek mikrodiluční metodou v bujónu. MIC pro jednotlivé kmeny se pohybovaly v řádech desítek až stovek mg/l. Hodnoty MIC jsou vyšší v porovnání s průměrnými plazmatickými hladinami paroxetinu a fluoxetinu (desítky až stovky μg/l). Plazmatické hladiny však mohou stačit k ovlivnění patogenity mikroorganismu. Za určitých okolností, např. při kumulaci v centrálním nervovém sytému se mohou koncentrace in vivo blížit MIC stanoveným in vitro. SSRI vykazují aktivitu i proti houbám, rodům Candida a Aspergillus. Tyto látky jsou schopny potencovat účinek klasických antibiotik a zvrátit rezistenci odolných mikroorganismů. Svým působením na hladinu serotoninu v těle a inhibicí tvorby prostaglandinů ovlivňují a podporují činnost imunitního systému. SSRI mohou být nadějnou skupinou pro léčbu infekčních nemocí, mohou se stát užitečným doplňkem a alternativou stávajícím terapeutickým postupům, je však třeba je podrobit dalším a detailnějším výzkumům.
|
|
|
Studium stresových faktorů u Candida albicans
Vindušková, Renata ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Podholová, Beata (oponent)
Souhrn Kvasinky rostoucí na pevném povrchu vytvářejí mnohobuněčné struktury, tzv. kolonie, s charakteristickou organisovanou morfologií, která vzniká dělením nepohyblivých kvasinkových buněk. Organisace kvasinkových kolonií proto musí být zajištěna signály vysílanými a přijímanými dělícími se buňkami, které kolonii tvoří. Z tohoto pohledu připomíná vývoj kvasinkové kolonie tvorbu tkání a orgánů vyšších mnohobuněčných organismů Jednou z charakteristických vlastností mnohobuněčných organismů je jejich schopnost vysílat a přijímat signály na velké vzdálenosti. Kvasinkové kolonie využívají pro komunikaci mezi koloniemi jednoduchou plynnou látku, čpavek (amoniak), který kolonie produkují v pulsech. Vlivem amoniaku sousední kolonie synchronisují svůj vývoj. Přechod kolonií z kyselé fáze do fáze intensivní produkce amoniaku (alkalická fáze) je spojen s výraznými změnami metabolismu buněk kolonií. Můžeme se domnívat, že plyný amoniak se u kvasinkových kolonií uplatňuje jako jakýsi "alarm" signál, který indukuje změny vedoucí k zapnutí adaptivního metabolismu a úniku ze stresu. Do budoucnosti by zásahy do mezibuněčné signalizace mohly být vhodným cílem pro nově vyvíjené antimikrobní látky
|
|
|
Tvorba sekrečních aspartátových proteináz u patogenních kvasinek
Šlajchová, Andrea ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Konečná, Klára (oponent)
Univerzita Karlova v Praze Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Katedra biologických a lékařských věd Kandidátka: Andrea Šlajchová Školitel: Doc. RNDr. Vladimír Buchta, CSc. Název diplomové práce: Tvorba sekrečních aspartátových proteináz u patogenních kvasinek Cílem práce bylo zjistit vliv farnesolu, quorum sensing molekuly zajišťující mezibuněčnou komunikaci, na produkci sekrečních aspartátových proteináz (Sap) kvasinky Candida albicans. V teoretické části je shrnuta morfologie kandid, faktory virulence, onemocnění způsobené kandidami a jeho léčba. Samostatnou kapitolu tvoří pojednání o sekrečních aspartátových proteinázách a o farnesolu. Testované kmeny pocházely z klinických izolátů Ústavu klinické mikrobiologie FN Hradec Králové a dva kmeny ze sbírky kultur (10231 a 25188). Do testu byl zařazen kmen C. albicans ATCC 10231, u kterého byla prokázána produkce farnesolové kyseliny místo farnesolu. K testování byly použité speciální půdy s rozdílným pH, které obsahovaly jako jediný zdroj dusíku bovinní hemoglobin. Kmeny byly nejprve preinkubovány v přítomnosti exogenního farnesolu a následně naočkovány na testovací půdu o různých koncentracích farnesolu. Výsledky byly odečítány po sedmidenní inkubaci při 37 řC ve vlhké komůrce. Výsledky ukázaly, že že farnesol jako takový, ani v různých...
|
|
| |
|
|
Studium morfo-fyziologických aspektů růstu Candida albicans ve vztahu k lidským hormonům
Vaculíková, Petra ; Buchta, Vladimír (vedoucí práce) ; Vejsová, Marcela (oponent)
1. ABSTRAKT Vaginální zánět vyvolaný mikroskopickými houbami je velmi častou komplikací žen fertilního věku. Mezi faktory, podílející se na vzniku vulvovaginální kandidózy jsou řazeny rovněž pohlavní hormony. Praktické zkušenosti ukazují, že tato nemoc často vzniká u žen v luteální fázi menstruačního cyklu, tedy v době, kdy jsou zvýšené hladiny estrogenu i progesteronu.. V naší práci jsme se zaměřili na vliv pohlavních hormonů na růst a citlivost sledovaných kmenů k antifungálním látkám. Do pokusů bylo zahrnuto 6 kmenů Candida albicans. Všechny kvasinky byly vaginálními izoláty získánými od pacientek trpících vulvovaginální kandidózou. Testována byla kombinace vždy jednoho antimykotika (flukonazol, amfotericin B, flucytosin) s jedním hormonem (testosteron, estradiol, progesteron). Vizuálně a spektrofotometricky jsem odečítali MIC antimykotika v kombinaci s pěti koncentracemi (10-6 - 10-10 mol/L) daného hormonu. Z našich výsledků vyplynulo, že nejlepší antifungální efekt na růst kmenů C. albicans měla kombinace amfotericinu B s progesteronem. Tato kombinace byla hodnocena jako adice. Naopak nevýhodnou - antagonistickou - kombinací se jevila kombinace flukonazolu se všemi testovanými hormony.
|
|
| |
host ::
RSS.