|
|
Ekologický pohled na morfologii rozsivek.
Fialová, Markéta ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Hodač, Ladislav (oponent)
Tradiční druhový koncept rozsivek je založen na morfologických znacích jejich křemičitých schránek. Multidisciplinární přístup k vymezování druhů rozsivek umožnil objevení skryté diverzity tradičně definovaných druhů. Nově rozpoznané druhy jsou ale značně morfologicky variabilní a pouhým okem nerozlišitelné. Z dostupných studií bylo zjištěno, že jednotlivé morfotypy vykazují rozdílné ekologické preference. Tato práce se zabývá otázkou, zda morfologie přírodních populací rozsivek druhového komplexu Frustulia rhomboides, který zahrnuje více tradičních i kryptických druhů, odráží působení podmínek prostředí. Pomocí landmarkových metod geometrické morfometriky byla analyzována tvarová variabilita schránek zástupců tohoto druhového komplexu v různých rašeliništních biotopech na území ČR. Byly měřeny vybrané parametry prostředí a zjišťováno druhové složení rozsivkových společenstev ve vzorcích. Tato data byla použita při analýze vztahů mezi tvarovou variabilitou buněk v rámci komplexu a podmínkami prostředí. Analýzy odhalily hlavní trendy morfologické variability, které souvisejí s různými podmínkami prostředí. V rámci druhového komplexu F. rhomboides byly objeveny dva morfotypy charakteristické pro odlišné typy biotopu. Ukázalo se, že typ lokality a pH mají signifikantní vliv na morfologii modelového...
|
|
|
Vliv environmentalních proměnných na tvar UV-reflektantní kresby u druhu Gonepteryx rhamni
Pecháček, Pavel ; Kleisner, Karel (vedoucí práce) ; Hořák, David (oponent)
Mnoho živočišných druhů je citlivých k ultrafialovému světlu. Některé z nich mají na těle zvláštní struktury, které mohou světlo v oblasti UV reflektovat. Takové struktury byly nalezeny u mnoha živočišných taxonů - jedněmi z nich jsou také motýli (Lepidoptera). Význam UV-reflektance u motýlů je spojován především s pohlavním výběrem a z tohoto hlediska se jím zabývá většina současných prací. Cílem této práce je nabídnout alternativní pohled na tento fenomén. Její snahou je odhalit, jak prostředí ovlivňuje tvaroprostor UV- reflektantní kresby a křídla u druhu Gonepteryx rhamni (Pieridae). Variabilita tvaru v závislosti na různých environmentálních proměnných (latituda, longituda, altituda, průměrná roční teplota, průměrné roční srážky, index zelenosti krajiny - NDVI, produktivita prostředí - NPP) je studována pomocí metod geometrické morfometriky. Práce se také zabývá tvarovou rozdílností mezi pohlavími, jedinci z různých lokalit či tvaroprostorovou diferencí mezi poddruhy G. rhamni. Do analýzy bylo zahrnuto celkem 118 samců a 67 samic G. rhamni a několik poddruhů z celé Palearktické oblasti. Pomocí mnohorozměrných regresí byl u samců prokázán vliv většiny sledovaných proměnných na tvarovou proměnlivost křídla a UV-reflektantní kresby. Nejvýznamnějšími faktory byly průměrné roční srážky a průměrná...
|
|
|
Revize ontogeneze trilobita Sao hirsuta Barrande, 1846 z kambria ČR
Laibl, Lukáš ; Fatka, Oldřich (vedoucí práce) ; Kleisner, Karel (oponent)
Solenopleuridní trilobit Sao hirsuta Barrande, 1846 je známý ze sedimentů "středního" kambria České Republiky, Německa a Španělska. Je jedním z prvních trilobitů, u kterého byl detailně popsán ontogenetický vývoj (Barrande, 1852). Předkládaná diplomová práce představuje první moderní revizi ontogeneze tohoto druhu po více než padesáti letech, která je založena především na kvantitativních metodách a detailním studiu morfologie exoskeletonu. Pomocí kvantitativních metod (biometrického měření a geometrické morfometriky) byly podrobně popsány změny dorzálního exoskeletonu v průběhu ontogenetického vývoje S. hirsuta, včetně objevení intrainstarové morfologické a velikostní variability a přechodu z alometrického růstu na izometrický. V rámci protaspidního období byly rozlišeny jednotlivé instary druhu S. hirsuta. Detailní studium morfologie prokázalo několik rozdílných protaspidních morfotypů, z nichž některé mohou představovat stádia odlišných taxonů. Byla popsána morfologie a usazení hypostomu, včetně změn kterými hypostom prochází v průběhu ontogeneze. Studiem segmentace byl u druhu S. hirsuta zjištěn hypoprotomerický typ vývoje s počáteční akumulační fází, střední rovnovážnou fází a terminální vyčerpávací fází. Klíčová slova: Sao hirsuta, trilobiti, ontogeneze, hypostom, geometrická morfometrika,...
|
|
|
Geometrická morfometrika schránek rozsivek.
Hubáčková, Kateřina ; Kulichová, Jana (vedoucí práce) ; Pichrtová, Martina (oponent)
Tato bakalářská práce obsahuje rešeršní a praktickou část. V literární rešerši se zabývám biologií rozsivek (Bacillariophyceae) s důrazem na problematické oblasti výzkumu. Podrobněji jsou probírány zejména morfologie specifické křemičité schránky a její morfogeneze, životní cyklus, který je charakteristický zejména vegetativní fází, při níž dochází kvůli rigidní buněčné stěně ke zmenšování buněk, a pojetí taxonomie těchto organismů, které je značně komplikované kvůli neujasněnému druhovému konceptu. Další část rešerše je věnována geometrické morfometrice, což je rychle se rozvíjející metoda, která přináší zcela nové možnosti pro uchopení a kvantifikaci biologického tvaru. V praktické části této práce prezentuji výsledky experimentu, který je úvodní studií k práci diplomové a má za cíl osvojit si nástroje geometrické morfometriky a prezentovat možnosti této metody. Tématem je morfologická variabilita tří kmenů penátních rozsivek, kultivovaných za standardních podmínek, studovaná pomocí landmarkových metod. Kladu si otázku, zda malé buňky těsně před sexuálním rozmnožováním, které prošly dlouhou fází vegetativního dělení, mají odlišnou morfologickou disparitu než velké buňky, vzniklé obnovením z auxospory po sexuálním rozmnožování.
|
|
|
Využití klasické versus geometrické morfometrie v antropologii
Pinkr, Tomáš ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Tvarové rozdíly a jejich analýza může ukázat na odlišnosti v procesech růstu a morfogeneze, vliv různých evolučních tlaků nebo důsledky nepřiměřené zátěže různých částí těla. Variabilitu některých znaků nelze změřit, ale lze ji pozorovat a slovně, případně fotograficky nebo schematicky popsat. Tím se zabývá morfoskopie a v současnosti využívá kromě tradičního přímého pozorování objektu také moderní technologie. Naproti tomu morfometrie se používá k měření a porovnání tvarů organismů a k analýze změn tvaru. Výstupem morfometrických zkoumání jsou tabulky čísel a pro získání informací z těchto dat se využívají matematicko-statistické operace. Současná antropologie dělí morfometrii na dva lehce odlišné soubory metod, na tradiční morfometrii a na geometrickou morfometrii. Tradiční morfometrie spočívá v přímém měření studovaného objektu a využívá klasické měřicí nástroje. Naopak pomocí geometrické morfometrie analyzujeme předmět ve virtuálním prostředí, což umožňuje řada přístrojů včetně speciálních softwarů. Zobrazovací metody tak umožňují zachovat informaci o geometrii předmětu. Vzniklé databáze se využívají nejen pro původní studie, ale i k dalším výzkumům, jako jsou studie jinak těžko přístupných struktur např. lebky apod. Metody geometrické morfometrie přináší v řadě morfologických výzkumů přesnější...
|
|
|
Sledování ontogenetického vývoje mandibuly na základě metod geometrické morfometrie
Kiebelová, Alena ; Velemínská, Jana (vedoucí práce) ; Brůžek, Jaroslav (oponent)
Během ontogeneze člověka dochází k četným vývojovým tvarovým změnám na celé kostře. Diplomová práce se věnuje tvarovým změnám probíhajícím na dolní čelisti, které jsou způsobeny vlivem různých faktorů, jak genetických a hormonálních, tak mechanických. K nejvýznamnějším mechanickým faktorům ovlivňujícím tvar mandibuly, řadíme vývoj dočasné a trvalé dentice, a také rozvoj žvýkacích svalů. Materiál diplomové práce tvoří 34 dětských mandibul známého věku a srovnávací soubor 14 dospělých mandibul. Data byla získána snímáním souřadnic 36 landmarků pomocí přístroje Microscribe G2X a dále zpracována v programech PAST a Morphologika2 za využití metod multivariační statistiky (PCA, MANOVA). Pro detailní analýzu tvarových změn mandibuly bylo využito metod geometrické morfometrie. Stanovený dentální věk se od věku chronologického neliší. Shrneme-li získané výsledky, dolní čelist se během růstu jedince zužuje, tělo se prodlužuje výrazněji v oblasti třetích molárů a větev roste hlavně v oblasti kondylárních výběžků. Během ontogeneze také dochází k zvýraznění prominence brady. V souboru dospělých jedinců je variabilita dána zejména výškou koronoidního výběžku a šířkou těla mandibuly. Hypotéza, že dané věkové skupiny se od sebe signifikantně liší, a tudíž dochází k výrazným tvarovým změnám v důsledku mineralizace chrupu,...
|
|
|
Ontogenetické změny obličeje.
Benešová, Eliška ; Eliášová, Hana (vedoucí práce) ; Dvořák, Daniel (oponent)
Lidský obličej je charakterizován kombinací morfologických znaků, které jsou pro každého jedince unikátní. Jednotlivé znaky podléhají během ontogeneze změnám ovlivněných věkem, patologickými stavy, úrazy. Cílem této diplomové práce bylo sledování věkových změn obličeje u jedinců ve věkovém rozpětí od jednoho do osmnácti let. Materiálem byly černobílé portrétní fotografie dívek a chlapců. Analýza věkových změn faciální oblasti byla provedena pomocí metody geometrické morfometrie, kontrétně metody tenkých ohebných plátků (TPS). Na základě tvarové analýzy bylo potvrzeno, že mezi věkem a tvarovými změnami obličeje existuje významný vztah. Bylo zjištěno, že dochází zejména k zásadním změnám ve výškových a šířkových poměrech. Dochází k prodlužování a zužování obličeje, snížení výšky čela a zároveň nárůstu dolní čelisti do délky. Změny obličeje jsou také ovlivněny pohlavím jedince, přičemž u dívek je celkový růst obličeje zastaven kolem patnáctého roku, u chlapců pokračuje až do osmnácti let. Klíčová slova Geometrická morfometrie, metoda tenkých ohebných plátků, ontogenetický vývoj obličeje, věkové změny.
|
|
|
Populační a geografická proměnlivost létavců (Miniopterus) v západní Palearktidě
Šrámek, Jan ; Benda, Petr (vedoucí práce) ; Hanák, Vladimír (oponent)
V této práci byla prostřednictvím multidisciplinárního přístupu (morfometrická kraniální, dentální, fenetická a tvarová analýza; molekulárně genetická analýza mt genu ND2) detailně prostudována pohlavní a zejména geografická proměnlivost různých populací rodu Miniopterus ze západní Palearktidy a navazujících oblastí: Miniopterus schreibersii (Maroko, západní Evropa, Panonie, Balkán, Kréta, Blízký východ, Střední východ), Miniopterus natalensis (Jemen, Etiopie) a Miniopterus inflatus (Etiopie). U druhu Miniopterus schreibersii byla testována a následně prokázána existence pohlavního dimorfizmu: samci mají lebky celkově větší a oproti samicím relativně vyšší, kratší a užší. Mandibuly mají celkově větší samice, stejně jako více než polovinu dentálních rozměrů. Samci mají výrazně větší špičáky a celkově, ku ostatním dolním premolárům, relativně vyšší dolní P4. Pohlaví se navzájem nejvíce liší ve tvaru P4 a horních molárů. Hodnocením mezipopulační variability druhu Miniopterus schreibersii bylo zjištěno, že vzorky západoevropské, panonské, balkánské, krétské, sicilské, gruzínské, příbřežní turecké a marocké nejspíše náležejí poddruhu M. s. schreibersii. Afgánské, íránské, ázerbájdžánské a vnitrozemní turecké pak poddruhu M. s. pallidus. Blízkovýchodní vzorky (jižní Anatolie, Kypr, Libanon, Sýrie),...
|
|
|
Forenzní identifikace dětských obličejů
Klíma, Ondřej ; Španěl, Michal (oponent) ; Beran, Vítězslav (vedoucí práce)
Tato práce se věnuje problematice srovnávání dětských obličejů. Jejím cílem je vytvoření aplikace poskytující funkce pro fotokomparaci a tzv. ageing. Obě tyto části pracují s portrétními fotografiemi dětí. Úkolem fotokomparace je morfometrické srovnání dvou jedinců a posouzení jejich podobnosti, a to nezávisle na věkovém rozdílu obou portrétů. Ageing je nástroj pro simulaci stárnutí jedince na fotografii. Postupy pro obě funkce jsou založeny na metodách geometrické morfometrie, konkrétně na prokrústovské analýze a metodě tenkých ohebných plátků.
|
|
|
Variation in the \kur{Melampyrum sylvaticum} group
TĚŠITEL, Jakub
This study deals with morphological variation in the Melampyrum sylvaticum group (Orobanchaceae). Populations of the Hercynian Massif, Western and Eastern Carpathians were investigated using both conventional and geometric morphometric methods. Individual morphological characters were evaluated in detail. Preliminary taxonomic concept of the group is presented. Biogeographical context of detected morphological variation is discussed.
|
host ::
RSS.