|
|
Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku
Kasalová, Michaela ; Janečková, Denisa (vedoucí práce) ; Drda Morávková, Alena (oponent)
Bakalářská práce: Cirkadiánní preference se zaměřením na děti žákovského věku Řešitel: Michaela Kasalová Vedoucí práce: PhDr. Denisa Janečková, Ph.D. Abstrakt: Chronobiologie (název je odvozen z řeckého slova chronos = čas) je vědní obor zabývající se biologickými rytmy, které podléhají určitým cyklům s různou délkou periody. Za nejdůležitější rytmy pro člověka lze považovat tzv. cirkadiánní, jejichž perioda je přibližně 24 hodin. Tyto rytmy ovlivňují individuální načasování fyziologických, biochemických a psychologických proměnných, které odborně nazýváme chronotypy. Bakalářská práce si klade za cíl zmapovat chronotypy z historického pohledu, nastíní jednotlivé typy a jejich specifika, biologickou podstatu a souvislost s cirkadiánními rytmy a spánkovým režimem. Rozdíly mezi chronotypy nejsou pouze u jednotlivých osob, ale liší se i s věkem, proto se zaměříme na děti školního věku. Žáci jsou dnešním školním systémem tlačeni k určitému rytmu, který nemusí ladit s jejich přirozeným vnitřním biorytmem, a to může ovlivňovat jejich prospěch i další studijní možnosti.
|
|
| |
|
|
Intervence sester v souvislosti s prevencí spánkové deprivace pacientů na jednotkách intenzivní péče
Růžičková, Martina ; Jirkovský, Daniel (vedoucí práce) ; Vaňková, Milena (oponent)
V odborné literatuře lze najít celou řadu studií zabývajících se problematikou spánku v souvislosti s výkonem práce ve směnném provozu. Naopak málo studií se věnuje podmínkám pro kvalitní odpočinek a spánek pacientů hospitalizovaných na jednotkách intenzivní péče. Nedostatečný nebo nekvalitní spánek a odpočinek patří k nejčastějším problémům, které uvádějí pacienti po proběhnuté hospitalizaci na jednotkách intenzivní péče (JIP). Spánek patří mezi základní biologické potřeby člověka. Nedostatek spánku však může vést jak k fyziologické tak psychické dysfunkci, což má za následek ovlivnění procesu hojení. Diplomová práce se věnuje problematice spánku pacientů hospitalizovaných především na jednotkách intenzivní péče. Cílem práce je zjistit názory sester pracujících na jednotkách intenzivní péče ohledně uspokojování potřeb v souvislosti se spánkem a odpočinkem u hospitalizovaných pacientů a zmapování, jakých opatření využívají pro zabránění výskytu obtíží v této oblasti. Teoretická část práce popisuje nejprve fyziologii spánku a biologických rytmů, následně poruchy spánku, dále pak faktory ovlivňující spánek spolu s důsledky jeho nedostatku a nakonec ošetřovatelský proces u pacientů s poruchou spánku. Empirická část práce prezentuje výsledky dotazníkového šetření a následně provedené statistické...
|
|
|
Cirkadiánní regulace proteinu STAT3 v SCN a vliv leptinu na jeho aktivaci v SCN, v jiných částech hypotalamu a epifýze
Moníková, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Jelínková, Dana (oponent)
Signální dráha JAK/STAT je jedna z nejlépe prostudovaných intracelulárních kaskád přenášejících signály z extracelulárního prostředí do buněčného jádra s cílem ovlivnit expresi cílových genů. Cirkadiánní hodiny lokalizované v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu jsou citlivé zejména ke světlu, mohou však reagovat na nesvětelné signály jako jsou růstové faktory, opioidy, cytokiny a leptin, u kterých bylo prokázáno, že vykonávají svoji funkci prostřednictvím JAK/STAT signální dráhy. Nedávné výsledky naší laboratoře ukázaly, že protein STAT3 je silně produkován SCN potkana. Naše experimenty měly primárně za cíl otestovat cirkadiánní regulaci produkce STAT3 v SCN a popsat vliv exogenně podaného leptinu na fosforylaci STAT3 v SCN, epifýze a strukturách hypotalamu zodpovědných za regulaci potravního chování a energetický metabolismus. Protože aktivace leptinových receptorů může stimulovat i řadu jiných signálních kaskád, zvolili jsme fosforylované formy kináz ERK1/2 a GSK-3β jako další markery intracelulárních změn po aplikaci leptinu ve studovaných strukturách. Naše výsledky prokázaly rytmickou produkci proteinu STAT3 v SCN potkana a naznačily cirkadiánní regulaci citlivosti hypotalamických struktur k leptinu. Získaná data také naznačila, že aktivita buněk SCN a epifýzy měřená zvolenými markery...
|
|
|
Vliv endotoxinu lipopolysacharidu na cirkadiánní systém
Štěrbová, Petra ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Svobodová, Irena (oponent)
Biologické hodiny jsou zodpovědné za řízení cirkadiánních rytmů v řadě fyziologických a behaviorálních funkcí, včetně aktivity imunitního systému. U savců jsou tyto hodiny uloženy v suprachiasmatických jádrech hypothalamu a vyskytují se také na periferii. Hlavní oscilátor v SCN synchronizuje fáze periferních oscilátorů v tkáních a jiných částech mozku, a řídí také syntézu melatoninu v epifýze. Jeho vnitřní perioda Tau (τ) je v přirozených podmínkách synchonizována s vnějším 24hodinovým dnem, zejména střídáním světla a tmy během dne a noci, ale také nesvětelnými stimuly. Narušení přirozených vnitřních podmínek organismu podáním endotoxinu způsobuje aktivaci imunitní odpovědi, behaviorální změny a fázové změny cirkadiánních rytmů. Tato práce zkoumá vliv akutně podaného endotoxinu lipopolysacharidu na buněčné signální kaskády v buňkách suprachiasmatických jader a epifýzy. Naše výsledky ukazují, že hladiny fosforylovaných forem kináz GSK3β, a ERK1/2, a hladiny fosforylovaných forem transkripčních faktorů STAT3 jsou po podání LPS výrazně modifikovány jak v suprachiasmatických jádrech, tak zejména v epifýze potkana. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Hodinové geny v cirkadiánním pacemakeru savců
Cimerová, Veronika ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Polidarová, Lenka (oponent)
Chování savců a jejich fyziologické procesy jsou závislé na denních rytmech. Ty jsou řízeny endogenními cirkadiánními hodinami, které reagují na cykly světla a tmy prostředí. U savců jsou cirkadiánní hodiny uspořádány hierarchicky a pracují téměř ve všech buňkách a tkáních. Suprachiasmatické jádra (SCN) v hypotalamu jsou na vrcholu této hierarchie a pracují jako hlavní cirkadiánní pacemaker. Tato práce představuje jednotlivé geny, které byly za posledních dvacet let v SCN savců objeveny. První kapitola se zaměřuje na obecný mechanismus cirkadiánních rytmů a strukturu SCN. V druhé kapitole jsou popsány transkripčně-translační zpětnovazebné smyčky, které jsou nezbytnou součástí správné funkce cirkadiánních hodin, a stručně je v této kapitole představena funkce jednotlivých genů. Následující kapitoly patří již chronologické charakterizaci Clock, Bmal1, Period a Cryptochrom genů, tak jak byly objeveny. Pokud je známá i jiná funkce hodinových genů než v molekulárním mechanismu cirkadiánních oscilací, je uvedena v závěrečném odstavci každé kapitoly. Závěrečné kapitoly se zabývají dalšími molekulami, kasein kinázami, ROR a REV- ERB receptory, které svojí funkcí ovlivňují expresi a degradaci jednotlivých cirkadiánních genů v SCN. Klíčová slova: suprachiasmatické jádro, cirkadiánní rytmy, Clock, Bmal1,...
|
|
|
Exprese podjednotek AMPA glutamátových receptorů v suprachiasmatickém jádře potkana
Červená, Kateřina ; Bendová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Zemková, Hana (oponent)
Hlavní cirkadiánní pacemaker savců uložený v suprachiasmatických jádrech hypotalamu (SCN), je adaptován ke změnám ve vnějším prostředí synchronizací své endogenní periody střídáním světla a tmy během dne a noci. Informace o světle putuje glutamátergním retinohypotalamickým traktem do ventrolaterální části SCN. Aktivace ionotropních glutamátových receptorů v této oblasti prokazatelně zprostředkovává přenos informace o světle na transkripční aparát světloreaktivních buněk. Hojně prozkoumané jsou receptory typu NMDA, jejichž některé podjednotky vykazují v SCN cirkadiánní rytmus a zvýšenou expresi po světelném pulzu. AMPA signalizace v SCN je daleko méně prozkoumaná. Cílem této práce bylo určit, které podjednotky AMPA receptorů jsou exprimovány v SCN potkana, zda tyto podjednotky vykazují denní rytmus a reaktivitu na světelný pulz a nastínit, jaké různé úlohy mohou jednotlivé receptory typu AMPA v SCN plnit. Klíčová slova: cirkadiánní rytmy, suprachiasmatická jádra, glutamátové receptory, AMPA
|
|
|
Cirkadiánní hodiny během ontogeneze
Olejníková, Lucie ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Cirkadiánní systém umožňuje organismům adaptovat se na periodicky se měnící podmínky na Zemi. U savců se skládá z centrálního pacemakeru v suprachismatických jádrech (SCN) hypotalamu a dalších oscilátorů, které se nacházejí v jiných částech mozku a v periferních orgánech a tkáních. Ontogenetický vývoj cirkadiánního systému probíhá postupně a největší změny prodělává během pozdně embryonálního a raně postnatálního vývoje. Pro jeho správnou funkci není důležitý pouze morfologický vývoj jeho jednotlivých součástí, ale také vývoj jejich synchronizace jak s vnějším prostředím, tak mezi sebou navzájem. SCN začíná vykazovat oscilace v expresi hodinových genů už před narozením, ale vzhledem k nepřítomnosti detekovatelných hladin jejich proteinových produktů, je schopnost SCN generovat tyto oscilace in vivo před narozením stále diskutována. Po narození jsou již hladiny těchto proteinů prokazatelné a rytmy v expresi hodinových genů dosahují úrovně dospělého organismu v době ukončení synaptogeneze v SCN. Pro vývoj cirkadiánních oscilací není přítomnost funkčního cirkadiánního systému matky bezpodmínečně nutná, protože na SCN mláďat má pouze synchronizační vliv a cirkadiánní oscilace se vyvíjejí i u mláďat arytmických matek. Ostatní oscilátory v těle se vyvíjejí se zpožděním vzhledem k SCN. Jejich ontogeneze je...
|
|
|
Synchronizace cirkadiánního systému během prenatálního a časného postnatálního vývoje
Houdek, Pavel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Novotná, Růžena (oponent)
Jednou z nemnoha vlastností společných takřka všem živým organismům je schopnost vytvářet a udržet endogenní rytmy, které jsou řízeny biologickými hodinami. Opakují-li se takové děje s periodou přibližně 24 hodin, mluvíme o rytmech cirkadiánních. Cirkadiánní hodiny řídí rytmy molekulárních, fyziologických i behaviorálních dějů a přizpůsobují jejich chod pravidelnému střídání dne a noci a změně roční doby. V případě savců je centrální oscilátor biologických hodin uložen v suprachiasmatických jádrech (SCN) hypotalamu a synchronizuje rytmy periferních oscilátorů uložených v buňkách ostatních tkání. Centrální oscilátor synchronizuje své rytmy s vnějším prostředím především skrze pravidelné střídání světla a tmy, ale mohou na něj působit i jiné podněty. Například, během prenatálního vývoje jsou fetální biologické hodiny v synchronizaci svých rytmů zcela odkázány na nesvětelné podněty vysílané mateřským organismem. Tato studie je zaměřena na zkoumání mechanismů komunikace mezi mateřským a fetálním centrálním oscilátorem. V práci je testována hypotéza, zda mateřský melatonin hraje významnou úlohu při zprostředkování synchronizace cirkadiánních hodin ve fetálních SCN. Navíc se práce zabývá také mechanismem, kterým by k této synchronizaci mohlo docházet na úrovni molekulárního mechanismu hodin v SCN....
|
|
|
Úloha glukokortikoidů v cirkadiánním systému
Tejkal, Karel ; Sumová, Alena (vedoucí práce) ; Forman, Martin (oponent)
Glukokortikoidy jsou savčí hormony steroidní povahy sekretované z nadledvin. Jejich hladina v organismu se vyznačuje denním rytmem rytmem s maximem na počátku aktivní periody organismu a minimem na jejím konci. Glukokortikoidy ovlivňují množství pochodů organismu a jejich sekrece je přesně regulována. Tato regulace je závislá mimo jiné na cirkadiánním systému, který dále pomocí glukokortikoidů seřizuje periferní tkáně organismu indukováním rytmické genové exprese. Mechanismus účinku glukokortikoidů na hodinový systém savců však doposud nebyl přesně definován, především co se týká rozdílného vlivu glukokortikoidů na genovou expresi v jednotlivých tkáních a dynamiky obsazení glukokortikoidních receptorů (GR). Tato práce se zabývá vlivem absence glukokortikoidní signalizace vyvolané pomocí adrenalektomie na expresi hodinových genů v centrálních hodinách suprachiasmatických jader a v periferních hodinách v hipokampu a distálním kolonu. Efekt adrenalektomie na genovou expresi vybraných genů v hipokampu je dále porovnán s efektem omezení doby příjmu potravy, který taktéž ovlivňuje hladinu kortikoidů v těle. Další experimenty byly zaměřeny na zjištění vlivu změn aktivity GR na expresi vybraných genů pomocí syntetického antagonisty GR in vitro. Výsledky získané těmito experimenty potvrzují existenci...
|
host ::
RSS.