|
|
Intervence Mezinárodního trestního soudu při vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt
Patková, Lucie ; Werkman, Kateřina (vedoucí práce) ; Pulgret, Miroslav (oponent)
Diplomová práce se zabývá otázkou, za jaké situace se Mezinárodní trestní soud patrně rozhodne stíhat zločiny spáchané mimo ozbrojený konflikt. Otázka mezinárodněprávního stíhání takových zločinů je poměrně delikátní zejména s ohledem na značný zásah do suverenity dotčeného státu, která se projevuje i jako suverenita jurisdikční. Práce zkoumá případy vyšetřování keňských povolebních nepokojů na přelomu roku 2007 a 2008 a pokus o potlačení libyjské revoluce v roce 2011. Vedle toho vychází z teorie (liberálního) institucionalismu, kterou se pokouší aplikovat na případy vyšetřování zločinů spáchaných mimo ozbrojený konflikt ze strany MTS. Na základě pozorování se pak v rámci této práce pokouším dovodit určující kritéria pro rozhodování Mezinárodního trestního soudu, zda zasáhnout či nikoli v určitém případě porušování lidských práv. Za tímto účelem zohledním postavení země ve světě i v regionu, povahu aktérů útoků, rozsah útoků, vztahy země s velmocemi i připravenost země pachatele útoků stíhat v rámci národní jurisdikce. Závěrem srovnávám poznatky získané z aplikace teorie liberálního institucionalismu a z případových studií.
|
|
| |
|
|
The Concept of Responsibility to Protect in the conflicts in Libya and Syria
Kotrčová, Barbora ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Cílem této práce je zjistit, zda je koncept Odpovědnosti chránit schopen vysvětlit, proč v případě civilního konfliktu v Sýrii mezinárodní společenství neintervenovalo podobným způsobem, jako tomu bylo v Libyi. Primárně je definován teoretický rámec právě dle zmíněného konceptu Odpovědnosti chránit. Za účelem zodpovězení výzkumné otázky byla všechna kritéria, použita v analýze, operacionalizována v souladu se Zprávou Mezinárodní komise pro intervence a státní suverenitu a Závěrečným dokumentem Valného shromáždění OSN z roku 2005. Zároveň jsou popsány koncepty státní suverenity a humanitární intervence. I když konflikty v Libyi i Sýrii začaly v roce 2011 za vlády autoritářských režimů, vnitrostátní situace obou zemí nebyly totožné. Na základě analýzy obou případových studií jsem dospěla k závěru, že koncept Odpovědnosti chránit je schopen dostatečně vysvětlit rozdílnou reakci mezinárodního společenství, což potvrdilo mou hypotézu. Konkrétně se jedná o princip oprávněné autority, který nebyl v Sýrii naplněn, zatímco je třeba vzít na vědomí, že kritérium rozumných vyhlídek na úspěch se stává s postupným vývojem konfliktu více a více problematické. Oproti tomu intervence v Libyi byla právně i legitimně v pořádku. Přestože jednání mezinárodního společenství bylo dle konceptu Odpovědnosti chránit...
|
|
|
United Nations Performance and Responsibility to Protect
Vymětal, Václav ; Karlas, Jan (vedoucí práce) ; Parízek, Michal (oponent)
Diplomová práce "United Nations Performance and Responsibility to Protect" aplikuje výzkumný rámec výkonnosti mezinárodních organizací na případy dvou humanitárních krizí, do kterých se zapojila Organizace Spojených Národů v návaznosti na normu "Responsibility to Protect". Případy jsou intervence v Libyi (2011) a krize v sudánské provincii Dárfúr (2003). Práce využívá metodu srovnávací studie a hodnotí výskyt a míru zdrojů výkonnosti, které si ve svém teoretickém rámci definuje. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Rámcování zpravodajské fotografie v českém tisku na příkladu občanské války v Libyi
Polmanová, Magda ; Nečas, Vlastimil (vedoucí práce) ; Štefaniková, Sandra (oponent)
Diplomová práce s názvem Rámcování zpravodajské fotografie českými deníky na příkladu občanské války v Libyi zkoumá, jakým způsobem české deníky vizuálně informovaly o tomto konfliktu. Teoretická část práce se zabývá teorií rámcování a jejím ukotvením ve studiu médií. Zaměřuje se i na roli médií ve válečných konfliktech, vizuální chování člověka, specifika válečné zpravodajské fotografie a její rámcování. Neopomíjí ani důležitý vztah obrazu a textu. Výzkum čerpá z rozsáhlé literatury týkající se mediálního rámcování stejně jako ze zahraničních výzkumů a kombinuje kvantitativní a kvalitativní analytické nástroje. Praktická část vychází z teorie Johana Galtunga a jeho konceptů válečné a mírové žurnalistiky, které lze vnímat jako dva soupeřící rámce. Jednu z prvních obrazových kvantitativních analýz, která ověřovala Galtungovu teorii, provedli Shahira Fahmy a Rico Neumann, jejichž studie byla podkladem pro tuto práci. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaké rámce využívají k pokrytí válečného konfliktu česká média. Kvantitativní výzkum se zaměřil na tři soubory charakteristik - pozice fotografie a zdroje, obsah a formální prvky a rámcování. Nejdůležitější součástí analýzy bylo určení rolí zobrazených subjektů, na jejichž základě byly určovány rámce. Účelem kvalitativní analýzy bylo zjištění, zda a jakým...
|
|
|
Ruský pohled na vojenské intervence na základě principu "Responsibility to Protect"
Prokopová, Barbora ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
Ruská federace jako stálý člen Rady bezpečnosti OSN hraje podstatnou roli v diskusi o humanitárních intervencích. Ty jsou definovány principem Responsibility to Protect, který umožňuje mezinárodní vojenský zásah do vnitropolitických krizí jiných zemí, je-li ohrožena bezpečnost civilního obyvatelstva v dané oblasti. Rusko se odvolávalo na tuto zásadu, když vyslalo svou armádu do Gruzie v roce 2008 a na Krym roku 2014. Zároveň však byla jeho nevole ke schválení intervence jedním z určujících elementů diplomatických jednání během libyjské občanské války v roce 2011. Aktuálnost problému rozdílného chápání principu Responsibility to Protect ze stran různých světových mocností je viditelná také na probíhajícím konfliktu v Sýrii. Tato práce zkoumá přístup Ruské federace k vojenským intervencím na základě principu Responsibility to Protect. Určuje obecné faktory, které ovlivňují otázku humanitárních intervencí v rámci ruské zahraniční politiky, a zasazuje ruský přístup do celkového kontextu diskuse o tomto principu. Práce potvrzuje domněnku, že se R2P stalo instrumentem ruské zahraniční politiky, jenž zneužívá ve své sféře zájmu a za jehož pomoci naopak brání intervencím Západu. Předkládá však zároveň tvrzení, že užití tohoto konceptu v ruské zahraniční politice nemusí být nutně vnímáno jako nelegitimní....
|
|
| |
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Členské státy NATO a zahraniční vojenské intervence: srovnání postojů Francie, Německa a USA
Harmáčková, Lucie ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce srovnává postoje Francie, Německa a Spojených států amerických k zahraničním vojenským intervencím NATO v Kosovu (1999) a Libyi (2011) z hlediska vlivu veřejného mínění na jejich zahraniční a bezpečnostní politiku. Přestože neexistuje univerzálně akceptovaná teorie vztahu veřejného mínění k zahraniční a bezpečnostní politice, předpokládá se, že rozhodnutí vlád v demokratických státech veřejné mínění respektuje. Práce je zpracována jako komparativní studie tří případů, přičemž jejím cílem je určit, zda se většinový názor veřejného mínění daného státu projevil v rozhodnutí tohoto státu o zapojení či nezapojení do zahraniční intervence a zda v případě kladného rozhodnutí ovlivnil míru zapojení jednotek země do operací v rámci intervence.
|
|
|
The role of the civil society in the transformation of Egypt, Libya and Tunisia
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi a prezidenta Ben cAlího v Tunisku, přes revoluce až k post- revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye a Tuniska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti, sociální média a sítě, vzdělání mladých, ekonomická deprivace, politické prostředí a sociální kapitál. Všechny tyto faktory jsou analyzovány v...
|
host ::
RSS.