|
|
Heideggerovo pojetí univerzity
Zrno, Filip ; Strouhal, Martin (vedoucí práce) ; Koťa, Jaroslav (oponent)
Práce se zaměřuje na Heideggerovo pojetí univerzity. Nejprve je představeno složité Heideggerovo myšlení a na tomto základě je popsána vědeckost vědy, pojetí univerzity v období jeho rektorského působení ve Freiburgu a v poválečných letech. Práce rovněž ukazuje problém bytnosti techniky a dva způsoby myšlení, které s celou problematikou úzce souvisejí. Heideggerův celý koncept univerzity je posléze uveden do současné, postmoderní situace a jsou rozvedeny problémy, s nimiž se univerzita potýká a kterým bude muset v budoucnu pravděpodobně čelit.
|
|
|
Pravdivost ve smyslu pohlížení a vystavenosti
Jahoda, Lukáš ; Kouba, Pavel (vedoucí práce) ; Ritter, Martin (oponent)
Smyslem práce je výklad Heideggerova pojetí pravdy z rané fundamentální ontologie, vykázání jeho mezí a interpretace jeho prohloubení v pojmu pravdy z textů Vom Wessen der Wahrheit a Platons Lehre von der Wahrheit. Výklad pravdivosti jsoucna z fundamentální ontologie je přitom primárně veden ohledem na distinkci příručního a výskytového jsoucna a jí odpovídající způsoby rozumění: zacházení a pohlížení. Výklad Heideggerova pojetí pravdy z počátku 30. let má poukázat na hlubší rovinu zkoumání, kde základní distinkce jsoucna a jemu odpovídajícího rozumění ještě nevyvstává. Na této hlubší úrovni dochází Heidegger k pojmu pravdy jakožto vystavenosti jsoucnu v otevřenosti vztahování. Takto pojatou pravdu má práce představit jako předejití problematickému "dualismu" fundamentální ontologie a prohloubení tázání, v němž se pravda neodvozuje z rozumějící existence, ale z ek-sistentní vystavenosti jsoucnu, která se jím nechává vést.
|
|
|
Vnímání předmětu, či vidění věci?
Vávrová, Věra ; Benyovszky, Ladislav (vedoucí práce) ; Pětová, Marie (oponent)
Diplomová práce se zabývá vývojem struktury "něco jako něco" tak, jak je představená v Heideggerově Logice (GA 21) a ukazuje, že tato struktura byla vypracována na základě Brentanovy Psychologie 1 a Husserlových Logických zkoumání. Popisujeme, jak se tato struktura vyvíjí z Brentanova základního rozdělení fyzických a psychických fenoménů. Mentální fenomény představují základní sféru našeho poznávání a rozeznávání předmětů, které jsou jim imanentní. Předmět zastupuje stálost proti poudu prožitku (vztah předmět - prožitek). Tak je tedy předmět v prožívání dán tak, jak se jeví, jako co je prožíván. Toto je Brentanovo základní stanovisko, které přejímá Husserl, když výslovně dělí intencionální akt do jeho konstitutivních částí; pojetí a danosti. Objektu je dosahováno jako výkonu intencionálního aktu. Když je vztah mezi tím, co je míněno a co je dáno takový, že se vzájemně překrývají, pak tomu, co je míněno, odpovídá to, co je dáno tak, jak je to míněno. Heidegger pracuje se strukturou dáno tak, jak míněno a přesouvá ji mimo oblast vědomí. Tvrdí, že jako-struktura je abstraktním konstitutivním elementem vztahu mezi člověkem (pobytem) a věcí. To, s čím se ve světě setkává, je vždy již dáno jako něco. (Transformace vztahu pojetí a danosti.) Diplomová práce sleduje tento výše popsaný vývoj struktury "něco...
|
|
|
Boty v díle Vincenta van Gogha Nové interpretace od Derridy k dnešku
Zachariáš, Jan ; Konečný, Lubomír (vedoucí práce) ; Prahl, Roman (oponent)
V práci se zabývám interpretací obrazu Vincenta van GoghaPár bot. První kapitola je věnována detailní analýze Heideggerova spisu Původ uměleckého díla, kde se analyzuje obraz jako zobrazení příručního jsoucna, druhá kapitola je věnována reakci historika umění MeyeraSchapira, který odsoudil Heideggerův výklad a zároveň se snaží doložit, že dílo je metonymický autoportrét. Třetí část se zabývá interpretacemi obou výše zmíněných příspěvků, které zapojil do své knihy La verité en peinturefrancouzský filosof Jacques Derrida. Derroda kritizuje oba zmíněněné texty a snaží se vrátit - restituovat boty zpět do díla. Práci doprovází dva exkurzy, kde se zabývám specifickými problémy tvorby van Gogha. První exkurz je věnován syntéze barvy a kresby v jeho díle. Druhý recepci rokoka v umění druhé poloviny 19. Století, zvláště u van Gogha.
|
|
| |
|
|
Boredom as a sociological problem
Hochmuthová, Terézia ; Maršálek, Jan (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Napriek tomu, že nuda býva často považovaná za všednú súčasť každodenného života v dnešnej spoločnosti, akademický svet nie je jednotný v jej vysvetlení. Jednotliví autori sa rozchádzajú vo svojich stanoviskách jednak pri otázke, či je nuda univerzálnym alebo historicky vyvinutým javom a zároveň v položení dôrazu buď na subjekt alebo na vonkajšie podmienky pri otázke pôvodu a pôsobenia nudy. Predložená práca sa usiluje reflektovať tieto konceptuálne problémy a preklenúť ich pomocou alternatívneho, sociologicky relevantného prístupu. Navrhuje nový sociologický koncept, ktorý vychádza z výkladu nudy Martina Heideggera. Nudu chápe ako špecifický typ vzťahu medzi jedincom a jeho prostredím, resp. objektami v ňom. Pôvod a pôsobenie nudy vidí v pásme ich stretávania, čím sa usiluje odvrátiť epistemologické dilemy vyplývajúce z jednostrannej konceptualizácie. Koncept je následne empiricky využitý na interpretáciu konkrétneho segmentu cestovného ruchu, tzv. rekreačné zájazdy. Rekreačný zájazd ako ustálený model, vytváraný a poskytovaný cestovnými kanceláriami v podobe komplexného produktu, je tu chápaný ako inštitucionalizovaná a legitímna forma nudy. Aplikovanie konceptu poukazuje predovšetkým na aspekt dočasného vyviazania jedinca zo spoločnosti, ktorý rekreačné zájazdy umožňujú a povzbudzujú, a poukázať...
|
|
| |
|
| |
|
|
Kritika pozitivismu ve společenských vědách
Janas, Martin ; Holeček, Tomáš (vedoucí práce) ; Balon, Jan (oponent)
Cílem práce je představení kritiky pozitivismu ve společenských vědách. V první kapitole je pomocí různých zdrojů literatury ukázáno, co to vlastně pozitivismus je. S tímto pojmem je pak úzce spojen i pojem neopozitivismus a zároveň pojem "metafyzika". Druhá kapitola se zabývá knihou Petera Winche The idea of a social science and its relation to philosophy (Idea sociální vědy a její vztah k filosofii). Rozborem této knihy jsou ilustrována mnohá úskalí pozitivistického přístupu při zkoumání společnosti. Je zde představen Winchův koncept rozumění společnosti, který je založen na systému pravidel. Třetí kapitola se zabývá filosofií vědy Martina Heideggera. Pomocí Heideggerovy filosofie je nejdříve vysvětlen pojem metafyziky. Na tuto kapitolu pak navazuje rozbor významu vědy a techniky v moderní společnosti. Práce je uzavřena stručným porovnáním některých bodů Winchovy a Heideggerovy filosofie a načrtnutím možných témat, kterými by se sociologie mohla do budoucna zabývat.
|
|
| |
host ::
RSS.