|
| |
|
|
Normativní moc jako základ EU peacebuildingu: Šíření normativní moci EU na západním Balkáně
Petrlová, Eva ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
Tato práce si klade za cíl propojit teorii normativní moci s působením Evropské unie v oblasti západního Balkánu. Teoretický koncept normativní moci je založený na vnímání EU jako normativního aktéra, který je schopen prostřednictvím svých norem, hodnot a principů působit jako významný civilní aktér v mezinárodních vztazích a obzvláště v konfliktním managementu. Teoretická část práce se proto zaměřuje na koncept normativní moci EU (NPE) tak, jak jej prezentoval Ian Manners, a jak se její normativní charakter odráží ve společné bezpečnostní a obranné politice. Následně dochází k rozboru toho, jakým způsobem je NPE ve vybraných zemích západního Balkánu šířena, a to prostřednictvím čtyř vybraných Mannersových mechanismů, které současně tvoří operacionalizaci diplomové práce. Cílem tohoto textu je tedy přispět nejen k dalšímu rozšíření debaty o roli EU v mezinárodním systému, ale současně zjistit jakým způsobem jsou její normy a hodnoty přenášeny ve vybraných zemích jejího blízkého sousedství - Bosně a Hercegovině, Makedonii a Kosovu. To vše s ohledem např. na demokracii, lidská a menšinová práva, mírové řešení sporů, dobré vládnutí, tj. základní hodnoty EU. Operacionalizace umožnila zjistit, že ačkoli se EU ve svých postojích snaží jednat na normativní bázi, jsou v jejích aktivitách reflektovány...
|
|
|
Balkán jako geopolitické a geoekonomické hřiště mezi EU a Ruskou federací
Fojtík, Petr ; Romancov, Michael (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
V průběhu posledních dvou dekád došlo z globálního pohledu k mnoha významným politickým změnám. Evropská unie se rozšířila o více než polovinu nových členských států a představuje tak dnes největší zónu volného obchodu na světě. Na základě nově přijatých smluv došlo také k politickému prohloubení této unikátní mezinárodní organizace. Rusko se po rozpadu Sovětského svazu vypořádalo s dědictvím tohoto impéria a nejen díky své geografické rozloze patří dnes mezi světové velmoci. Region Balkánu byl z historického hlediska oblastí, kde se střetávaly zájmy evropských mocností a nejinak je tomu i dnes. Evropská unie nabídla zemím západního Balkánu pod hlavičkou Stabilizačního a asociačního procesu právoplatné členství v Unii. Rusko v této oblasti naopak rozšiřuje zejména své ekonomické zájmy mající regionální přesah, a tudíž zkoumaný region nabývá na geopolitickém a geoekonomickém významu. Diplomová práce nesoucí název "Balkán jako geopolitické a geoekonomické hřiště mezi Evropskou unií a Ruskou federací" je rozdělena do tří vzájemně propojených částí. Teoreticko-metodologická část ukotvuje práci z teoretického hlediska, představuje operacionalizaci proměnných a definuje hypotézu. Kvantitativně nejobsáhlejší praktická část, rozdělená do dvou částí, jednak aplikuje teoretické koncepty a zároveň detailně...
|
|
|
Češi hrají balkán: výzkum stereotypů českých hudebníků
Libánská, Alena ; Jurková, Zuzana (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Předkládaná diplomová práce nabízí vhled do komunity pražských hudebníků, kteří hrají tzv. "balkánskou muziku". Ve výzkumu se věnuji českým hudebníkům, bez zjevných vazeb na Balkánský poloostrov a jejich představě Balkánu. Hudbu a hudební události považuji za momenty, ve kterých hudebníci svůj postoj a představy o Balkáně demonstrují. Převážná část práce vychází z mé osobní zkušenosti s "balkánskou muzikou" v českém prostředí a z působení v kapele Džezvica, na jejímž působení západní představu o Balkáně ukazuji především. Práce je spojením teoretických přístupů týkajících se stereotypizace a balkanismu, a terénního výzkumu, provedeného během let 2010 - 2012 v Praze. Nedílnou součástí je analýza polostrukturovaných rozhovorů s muzikanty na téma "balkánská hudba". Práce zachycuje, zda je možné na "český balkán" pohlížet optikou balkanismu a zda, jak a na jakém základě hudebníci své představy tvoří.
|
|
|
Jiří Viktor Daneš (1880-1928)
Hanták, Daniel ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Martínek, Jiří (oponent)
Tato práce je biografií Jiřího Viktora Daneše (1880 - 1928). První kapitola shrnuje zásadní etapy Danešova života (studia, první světová válka, diplomatické působení v Austrálii), Danešovu smrt a jeho odkaz. V druhé kapitole je přiblížena Danešova cestovatelská činnost, s důrazem na velké cesty - na Jávu a do Austrálie s Karlem Dominem (1909 - 1910) a jeho cestu kolem světa (1920 - 1923). Poslední kapitola přibližuje v základních obrysech Danešovu vědeckou práci.
|
|
|
Osmanský dům v Anatolii a na Balkáně
Vytejčková, Kateřina ; Procházka, Lubomír (vedoucí práce) ; Pospíšilová, Dagmar (oponent)
OSMANSKÝ DŮM V ANATOLII A NA BALKÁNĚ Osmanské domy se vyskytují v Anatolii a na Balkáně v oblastech, na nichž byl uplatňován osmanský centralizovaný správní systém a byly po několik staletí součástí Osmanské říše. Tyto domy si nechali stavět muslimové i křesťané. Byli to státní úředníci, lokální feudálové, obchodníci a řemeslníci. Vzhled těchto domů reflektuje jejich statut a životní styl. Většina dochovaných domů pochází ze 17. až přelomu 19. a 20. století. Jsou to domy vícepatrové, které mají některé charakteristické vnější i vnitřní znaky. Jsou pro ně typická do stran přesahující horní patra, které podpírají dřevěné vzpěry. Nejčastěji mají přízemí zděné z kamene a patro hrázděné s výplní z nepálených cihel. V přízemí se nachází technické zázemí a v patrech obytné místnosti, které byly rozděleny na mužskou a ženskou/rodinnou zónu, nebo dle ročního období na místnosti pro zimní a letní bydlení. Specifická je jejich multifunkčnost.
|
|
|
Cesta Černé Hory k nezávislosti: role Mila Djukanoviće
Hurajčíková, Veronika ; Šístek, František (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Cílem bakalářské práce je zmapovat cestu Černé Hory k nezávislosti v její poslední etapě, respektive v období od rozpadu Socialistické federativní republiky Jugoslávie a vzniku Svazové republiky Jugoslávie v roce 1992 až k vyhlášení nezávislé Černé Hory v roce 2006. V této souvislosti bude pozornost zaměřena především na politiku Mila Djukanoviće a jeho proměnu od komunistického prominenta a Miloševičova spojence k muži, který začal spolupracovat se Západem a usilovat o nezávislost Černé Hory. Na základě získaných informací se autorka pokusí shrnout a zhodnotit, jakou roli sehrála Djukanovićova politika a v čem spočíval její význam na cestě Černé Hory k její nezávislosti. V závěru se také pokusí zamyslet se nad tím, jak může jedna osoba, respektive její posun v myšlení, změnit a ovlivnit dějiny a chod celého státu. Kromě samotné politiky Mila Djukanoviće bude pozornost zaměřena i na média a samotnou politickou stranu Mila Djukanoviće, Demokratickou stranu socialistů (DPS). Konkrétně se bude autorka věnovat i jejich roli a významu na cestě Černé Hory k její nezávislosti, zejména pak tomu, jak ovlivňovaly politiku Mila Djukanoviće nebo, jak se s jejich působením musel Milo Djukanović vypořádat.
|
|
|
Islám a komunistické režimy na Balkáně
Šimek, Petr ; Pikal, Kamil (vedoucí práce) ; Tejchman, Miroslav (oponent)
Účelem této bakalářské práce je popsat a pochopit existenci muslimských komunit v rámci komunistických států na Balkáně. Tři státy jsou předmětem výzkumu: Jugoslávie, Bulharsko a Albánie. Všechny tyto země mají významné muslimské populace a islám hraje důležitou roli v jejich historii. Na základě studia pramenů a relevantní literatury, tento papír odpovídá na pět základních otázek: 1. Jak přistupovali jednotlivé státy k muslimům a jejich náboženství a jaké bylo jejich postavení v zemi? 2. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých zemí v rámci světového komunistického hnutí na osud jejich muslimských menšin? 3. Jaký vliv měl vývoj jednotlivých režimů na muslimské obyvatelstvo? 4. Existoval nějaký vliv islámu na politiku jednotlivých režimů 5. Lze vysledovat vliv vnitřní náboženské politiky Albánie, Jugoslávie či Bulharska na vztahy se třetími státy a naopak? Došel jsem k následujícím závěrům: 1. Nejlepší kvalita pro vyznavače islámu bychom nalezli v komunistické Jugoslávii. V Bulharsku se situace muslimské menšiny v průběhu komunistického období neustále zhoršovala. Vývoj v Albánii byl velmi specifický, protože od roku 1967 bylo zakázáno náboženství v zemi úplně. 2. Vztahy v rámci mezinárodního komunistického hnutí výrazně ovlivnil islám především v Albánii, ta se cítila jako jediná opravdu socialistická...
|
|
|
Změny geopolitické mapy Balkánu a jejich vliv na bezpečnost a stabilitu Evropské unie
Friček, Michal ; Hnízdo, Bořivoj (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Friček, Michal. Změny geopolitické mapy Balkánu a jejich vliv na bezpečnost České republiky. Praha: Univerzita Karlova v Praze, Fakulta sociálních věd. 2012. Počet slov: 20 435. Počet znaků bez mezer: 125 104. Vedoucí diplomové práce: Doc. PhDr. Bořivoj Hnízdo, PhD. Práce hodnotí objektivní rizika plynoucí pro bezpečnost České republiky ze strany geopolitických změn na Balkáně v jednotlivých sektorech bezpečnosti. Konkrétně pro bezpečnost vojenskou, společenskou a politickou. Vývoj těchto hrozeb je porovnán s dynamikou vojenských konfliktů na území západního Balkánu. To je východiskem pro posouzení adekvátnosti sekuritizace těchto problémů ze strany českého bezpečnostního aparátu. Klíčová slova: bezpečnost ČR - geopolitika Balkánu
|
|
|
Jazyk a etnicita na Balkáně a v Británii
Blažek, Jan ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Soukup, Martin (oponent) ; Brouček, Stanislav (oponent)
Cílem této práce je přispět k popisu etnického vědomí v oblasti Balkánu a Velké Británie, a to pomocí studia etnické inkluzivity (překračování etnických hranic) a etnické exkluzivity (posilování výše zmíněných hranic). Autor vycházel z klasické definice národa od Benedicta Andersona (národ = myšlené společenství), a proto si za vlastní předmět svého studia zvolil jazyk (respektive jazyky zkoumaných oblastí), jakožto oblast, v níž se manifestuje myšlení. Ve třech kapitolách se věnoval nejprve strukturálnímu a lexikologickému aspektu jazyka, potom aspektu terminologickému (studium významu a etymologie etnonym) a nakonec aspektu textologickému (studium národních mýtů a jazyka, v němž jsou předávány z generace na generaci). Výše popsané bádání vedlo k jasnému závěru, že zatímco angličtina (v nespolední řadě díky své gramatické přímočarosti a lexikologickému bohatství) je mluvčími jiných mateřských jazyků v Británií vnímána jako výrazně inkluzivní (ať už jde o příslušníky autochtonních menšin či imigranty), na Balkáně jsou naopak jazyky pojímány jako výlučný majetek té či oné etnické skupiny, což vede dokonce i k řízenému vytváření umělých rozdílů mezi nimi. Britský přístup přitom očividně podněcuje kvalitnější interetnické soužití. Tyto závěry potvrzuje i studium etnonym (nejinkluzivnějším ze všech...
|
host ::
RSS.