|
|
Komunikace s dítětem s PAS (poruchou autistického spektra)
DOČEKALOVÁ, Petra
Práce se věnuje analýze pedagogického výzkumu zkušeností a zpětných reakcí dítěte s dětským autismem a jeho nejbližší rodiny na konkrétní metody rozvíjející řeč a komunikaci. Hlavním cílem je výše zmíněné popsání v časové posloupnosti a doplnění pokroků, kterých, díky těmto speciálně pedagogickým i nepedagogickým metodám, dítě dosáhlo. Práce je rozdělena do dvou částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zaměřuje na vymezení pojmu PAS a seznámení s příslušnými diagnózami. Druhá kapitola dále popisuje nejčastější projevy této poruchy, třetí představuje náhradní a doplňující systémy komunikace. Poslední dvě součásti teoretické části představují HANDLE Přístup a Strukturované učení. Praktická část se věnuje samotnému pedagogickému výzkumu. Použity jsou metody pozorování, neformální rozhovor a analýza dokumentů.
|
|
| |
|
|
Týmová spolupráce při rozvoji komunikační schopnosti u žáků s kombinovaným postižením v základní škole speciální
Melicharová, Jana ; Hájková, Vanda (oponent)
Rigorózní práce v teoretické části vymezuje základní podstatu a funkci komunikace, motivaci ke komunikaci. Dále informativně seznamuje s narušenou komunikační schopností, strategií při terapii a terapeutickými metodami využívanými v logopedii. Následně je vymezen pojem žák s kombinovaným postižením, podmínky a cíle edukace v základní škole speciální s bližším zaměřením na problematiku rozvoje komunikační schopnosti žáků. Stěžejním tématem rigorózní práce je týmová spolupráce při rozvoji komunikační schopnosti u zmíněných žáků, kdy jsou vymezeny kompetence členů týmu a možné typy spolupráce. Na základě dotazníkového šetření je předložena analýza současné realizace týmové spolupráce, podíl odborníků z resortu školství a zdravotnictví, účel a intenzita spolupráce na vybraných základních školách speciálních v ČR. V doporučení pro praxi je předložen návrh možnosti realizace týmové spolupráce.
|
|
|
Logopedická intervence u dětí s poruchami autistického spektra
Horáková, Michaela ; Durdilová, Lucie (vedoucí práce) ; Felcmanová, Lenka (oponent)
NÁZEV: Logopedická intervence u dětí s poruchami autistického spektra AUTOR: Michaela Horáková KATEDRA: Katedra speciální pedagogiky VEDOUCÍ PRÁCE: Mgr. Lucie Durdilová ABSTRAKT: Tato bakalářská práce se věnuje problematice logopedické péče u dětí s poruchami autistického spektra. Její teoretická část nejprve pojednává o poruchách autistického spektra se zaměřením na jejich klasifikaci, etiologii, symptomatologii s důrazem na kvalitativní postižení v oblasti komunikace, a na možnosti péče o předškolní děti s tímto postižením. Dále se práce blíže zabývá teoretickými východisky logopedické intervence poskytované takto handicapovaným dětem. Praktická část práce se pak věnuje rozvoji komunikace v prostředí mateřské školy speciální. Obsahuje případové studie dvou chlapců s dětským autismem. Cílem tohoto kvalitativního šetření je zhodnotit jejich komunikační schopnosti, zachytit u nich aplikované metody rozvoje komunikace, a popsat chod práce s dětmi ve třídě ve vztahu ke stimulaci jejich komunikačních kompetencí. KLÍČOVÁ SLOVA: Poruchy autistického spektra; logopedická intervence; rozvoj komunikace; alternativní a augmentativní komunikace; předškolní vzdělávání
|
|
| |
|
| |
|
|
Makaton
Vostalová, Martina ; Okrouhlíková, Lenka (vedoucí práce) ; Vaňková, Irena (oponent)
V této bakalářské práci se zabývám popisem alternativních a augmentativních forem komunikace. Zaměřuji se především na komunikační systémy, které využívají manuální aktivity. Hlavním tématem práce je Makaton, komunikační prostředek kombinující řeč a manuální znaky. V praktické části práce porovnávám znaky českého znakového jazyka se znaky českého Makatonu. Zaměřuji se na znaky Makatonu, které jsou ovlivněny českým znakovým jazykem a vznikly určitými změnami parametrů znaků ČZJ (tvar ruky, místo artikulace, pohyb, orientace dlaně atd.). Shrnuji způsoby, jakými byly znaky českého Makatonu vytvořeny a zobecňuji možné strategie při změnách parametrů znaků ČZJ. Dále uvádím kazuistiky dětí, které ke komunikaci využívají Makaton, a zkušenosti jejich rodičů, které jsem získala prostřednictvím osobního setkání a rozhovoru s maminkami těchto dětí. Klíčová slova: Alternativní a augmentativní komunikace, Metody AAK, Metody AAK bez pomůcek, Makaton, slovník Makaton, porovnání znaků ČZJ a MA.
|
|
|
Aplikace pro alternativní a augmentativní komunikaci pro osoby s mentálním postižením
Vejtasa, Ondřej ; Zbořil, František (oponent) ; Kočí, Radek (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou, návrhem a implementací multi-platformní mobilní aplikace pro alternativní a augmentativní komunikaci u osob s mentálním postižením a kombinovanými vadami. Aplikace určená pro platformy iOS a Android umožňuje sestavování vět na základě skládání piktogramů včetně hlasového výstupu sestavených vět. Pro implementaci aplikace byl zvolen multi-platformní Java & HTML5 vývojový framework Oracle ADF Mobile. Aplikace byla verifikována prostřednictvím případové studie přímo v prostředí osob s mentálním postižením. Hlavním přínosem této práce je naplnění a verifikace požadavků počítačové terapie, která kromě jiného usiluje o řešení problematiky vhodného návrhu a použitelnosti implementace pro popsanou cílovou skupinu.
|
|
|
Komunikace s dětmi s Downovým syndromem s využitím znakové řeči
BERÁNKOVÁ, Veronika
Znakový jazyk jako jedna z forem alternativní a augmentativní komunikace je používána především k dorozumívání osob neslyšících, u kterých se nevyvinula nebo nebyla dostatečně vyvinuta verbální složka projevu. Ve zjednodušené podobě znakového jazyka pomáhá vyjadřovat se také dětem s Downovým syndromem. U této cílové skupiny slouží znakování jako podpůrná metoda, která by měla napomáhat rozvoji řeči, jež je v důsledku mentálního postižení opožděna. Při komunikaci s dětmi s Downovým syndromem se verbální řeč doprovází znaky. Ty pomáhají dítěti porozumět sdělení a taktéž mu dávají možnost vyjádřit se. Cílem práce bylo porovnat na základě studia českých i zahraničních odborných publikací dva rozdílné náhledy na využití znakové řeči při komunikaci s dětmi s Downovým syndromem a tyto náhledy ilustrovat pomocí kazustik. Práce obsahuje vymezení a charakteristiku Downova syndromu, vývoj řeči dětí s touto diagnózou, charakteristiku alternativní a augmentativní komunikace a její jednotlivé systémy, a také přínosům a možným rizikům znakování. V další části práce jsou poznatky z předchozích kapitol ilustrovány formou kazuistik. Na základě rozdílných zkušeností se znakováním byly vybrány dvě respondentky, matky dětí s Downovým syndromem. Odhalilo se, že při znakování je nutná podpora matky celou rodinou a její zapojení do procesu znakování. Dále se ukazuje, že nelze poznatky z odborné literatury aplikovat na celou cílovou skupinu, tj. děti s Downovým syndromem. Práce také ukazuje, jak málo odborných publikací se věnuje možným rizikům znakování. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro rodiče, kteří se rozhodují, zda se svým dítětem začít komunikovat za pomoci metody znakové řeči.
|
|
|
Alternativní komunikace v domovech pro osoby se zdravotním postižením
SVAČINOVÁ, Jana
Tato práce se zabývá problematikou využití augmentativní a alternativní komunikace (dále jen AAK) u klientů v pobytových zařízeních s kombinovaným postižením. Cílem této práce je získání relevantních informací ohledně AAK v domovech pro osoby se zdravotním postižením, a vytvoření funkčního metodického pokynu pro pracovníky přímoobslužné péče v zařízení, kde pracuji.Teoretická část práce jednak vymezuje pojmy alternativní a augmentativní komunikace a stručně popisuje používané komunikační systémy či pomůcky, dále pak popisuje vybraná pobytová zařízení, ve kterých jsem prováděla výzkumné šetření.Praktická část popisuje cíl práce a rozpracovává důvody zavádění AAK do pobytových zařízení. Pro realizaci výzkumného šetření jsem zvolila kvalitativní výzkum, jako metodu dotazování, techniku polostrukturované interview a hloubkový rozhovor. Vlastní šetření probíhalo přímou formou rozhovorů s klienty, jejich opatrovníky, zaměstnanci na pozicích přímoobslužné péče, sociálními pracovnicemi daných zařízení.Jak ukazují výsledky této práce, problematika AAK v pobytových zařízeních je často opomíjenou otázkou, na kterou upozorní až akreditační komise či supervize. Chybí jednotná metodika, často se velice různí názory na zavádění AAK do praxe, zaměstnanci pracují spíše na intuitivní bázi a systematická práce je spíše doménou speciálních pedagogů či terapeutů, než zaměstnanců, kteří s klientem tráví nejvíce času. Problémem je také nedostatečné proškolení řadového personálu a v neposlední řadě je velikým limitujícím faktorem finanční náročnost některých pomůcek.
|
host ::
RSS.