|
|
Problém vcítění v kontextu filosofie Edity Steinové
ŠTORKÁNOVÁ, Radka
Práce si klade za cíl vnořit se hlouběji do rané filosofické tvorby Edity Steinové a to především s přihlédnutím na její disertační práci K problému vcítění. Tu obhájila roku 1916 u Edmunda Husserla a jejím hlavním přínosem je otevření otázky po možnosti zprostředkování poznání světa mezi subjekty navzájem. Ve své prvotině se Steinová zaměřuje na samotný akt vcítění, konstituci psychofyzického individua a ptá se po jejich podmínkách a po možnostech vciťování a našeho vlastního sebe-pojetí. Práce bude sledovat podrobně linku jejího uvažování a pokusí se uceleně a v kontextu uchopit její přínos k tématům, jako je intersubjektivita a konstituce našeho já a prožívání, na hranici fenomenologické metody. Stranou nezůstanou ani přidružené otázky, včetně problémů spojených s otázkou vcítění.
|
|
| |
|
|
Druhý u J.-P. Sartra a E. Lévinase
Tlapa, Tomáš ; Blažková, Miloslava (vedoucí práce) ; Hogenová, Anna (oponent)
Tato diplomové práce je filosofickou interpretací problému intersubjektivity v díle Jeana- Paula Sartra (1905 - 1980) a Emmanuela Lévinase (1906 - 1995). V první části práce pojednává o Sartrově pojetí intersubjektivity, jak je vypracováno v díle Bytí a nicota. Kapitola o Sartrovi (po stručném úvodu do jeho filosofie) tematizuje jednotlivé aspekty Sartrovy teorie intersubjektivity. První část diplomové práce je zakončena kritikou Sartrovy teorie intersubjektivity, která nám umožňuje pojednat o Lévinasově pojetí intersubjektivity jako o koncepci alternativní. Jádrem interpretace Lévinasovy koncepce je kniha Totalita a nekonečno. Závěrečná část práce shrnuje hlavní rozdíly obou koncepcí. Klíčová slova: intersubjektivita, druhý, existence, svoboda, etika, Sartre, Lévinas
|
|
|
Smrt a intersubjektivita
Härtel, Filip Hanuš ; Němec, Václav (vedoucí práce) ; Čapek, Jakub (oponent)
Tématem této práce je vztah smrti a intersubjektivity jako dvou skutečností, které zásadním způsobem utvářejí naši existenci. Východiskem pro zkoumání této problematiky jsou texty Paula Ludwiga Landsberga a Karla Jasperse. To se soustředí na fixování a výklad klíčových pojmů a představ, které jsou v těchto textech obsaženy. Skrze srovnání těchto pojmů, představ a celých filosofických koncepcí nabízí tato práce perspektivu porozumění tématu smrti a intersubjektivity.
|
|
|
Securitizing Culture: Normative Behavior and the US Central Intelligence Agency in the Global War on Terror
Svítek, Filip Jakub ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Bureš, Oldřich (oponent)
Bibliografický záznam SVÍTEK, Filip. Bezpečnostní kultura: Normativní chování a Ústřední zpravodajská služba USA v Globální válce proti teroru. Praha, 2016. 82 s. Diplomová práce (Mgr.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut politologických studií. Katedra bezpečnostních studií. Vedoucí diplomové práce JUDr. PhDr. Tomáš Karásek, Ph.D. Abstrakt Tato monografie se soustředí na průzkum zpravodajských služeb ve Spojených státech z konstruktivistického hlediska s cílem porozumět domácí bezpečnostní politice aplikované na mezinárodní hrozby. Výzkumné otázky se zabývají schopností Ústřední zpravodajské služby Spojených států efektivně použít kontroverzní taktiky, jako je zadržení bez soudního řízení a zastrašování během výslechu, ve společnosti zastávající zásady liberální demokracie - tedy takové, která by měla lidská práva spíše upřednostňovat, než je porušovat. Vyvstávají zde dva hlavní pojmy: bezpečnostní opatření jako zásadní článek společnosti (jako produkt) a bezpečnostní opatření jako subjektivní počin (jako proces). Tato práce tedy zpracuje pojmy Národní bezpečnostní kultury a zabezpečení jako produkt a proces, s použitím výslechů osob podezřelých z terorismu jako příklad. Bazální výsledky dokládají, že normy, pravidla a kultura národní bezpečnosti zpracovány pomocí identity a jazyka...
|
|
|
Dynamics of Everyday Life in Dialogue with Emmanuel Lévinas
Jandová, Tereza ; Sokol, Jan (vedoucí práce) ; Bierhanzl, Jan (oponent) ; Novotný, Karel (oponent)
Hlavním cílem této práce je uchopit téma každodenního života z dynamického úhlu pohledu. Každodenní život definujeme jako přítomnost subjektu ve světě s druhým(-i) a tato charakteristika také určuje dva hlavní dynamické póly každodenního života: svět a druhého. Smyslem této disertace je ukázat, že právě odlišné postoje ke světu a k druhému v pracech Husserla a Lévinase následně zásadně ovlivňují pojetí každodenního života jako takového, stejně jako i nároky, které takováto pojetí poté kladou na subjekt. Kapitola věnovaná Husserlovi zdůrazňuje jeho pojetí světa jako horizontu, nenahraditelné postavení vnímání v našem přístupu ke světu a vznik jinakosti v jádru samotného subjektu. Oproti tomu Lévinas zdůrazňuje proces oddělení a zrození subjektu, přičemž svět a druhého chápe jako nedílné součásti tohoto nekonečného dění. Právě motivy závislosti a zodpovědnosti vůči jinakosti shledává tato práce jako zásadní rozdíl mezi Lévinasovým a Husserlovým přístupem. Zatímco Husserl nám nabízí subjekt ve světě, k němuž se váže vnímáním a v němž se setkává s druhým, Lévinas ukazuje subjekt, který se rodí do světa předreflexivního, vždy již intersubjektivního, od nějž se musí teprve osamostatnit. Každodenní život postavený na Lévinasově postoji je tedy vskutku dynamický proces, který je výsledkem dialogu s druhým,...
|
|
|
Prostor, kde budeme společně sami
Jiříčková, Adéla ; Čech, Viktor (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent)
Míjení a setkávání či hledání společného prostoru, kde budeme společně nebo kde budeme společně sami. Je možné aspoň na malou chvíli vstoupit do světa toho druhého? Hledání sebe sama společně s hledáním toho druhého. Poznáme hranici, když ji překročíme? Tato práce by se měla zaměřit a) na zkoumání prostoru, b) zkoumání prostoru v nás a c) střet, dotyk, přibližování a vzdalování se (na fyzické i psychické úrovni) dvou prostorů - prostoru soukromého a veřejného - jejichž hranice se v dnešní době stírají. Tento tematický okruh je aplikován i na oblast výtvarného umění (zejména na díla akčního umění) a jeho východiska se zohledňují ve vlastní tvůrčí práci. KLÍČOVÁ SLOVA subjektivita, intersubjektivita, prostor, tělo, samota, tenze
|
|
| |
|
|
Přirozený svět u Husserla a Patočky
ANDERSOVÁ, Adéla
Cílem práce je představit problém přirozeného světa u Edmunda Husserla a Jana Patočky. Práce v krátkosti představuje fenomenologickou filosofii, jako svébytný filosofický obor spolu s její specifickou metodou. V jednotlivých pasážích se věnuje nejprve Edmundu Husserlovi, jakožto zakladateli této filosofie a objeviteli "přirozeného světa". Dále pak představuje Patočkovo detailnější rozpracování struktur "přirozeného světa" spolu s jeho vlastním pojetím.
|
|
|
Tělo druhého: fenomenologie intersubjektivity
Krejcar, Václav ; Zika, Richard (vedoucí práce) ; Novotný, Karel (oponent)
V diplomové práci se zabývám tématem zkušenosti o druhém člověku z pozice fenomenologické filosofie. Text navazuje na mou práci bakalářskou, kde jsem toto téma otevřel. Dvěma ústředními motivy v diplomové práci jsou: za prvé vykázání posunu v myšlení fenomenologie intersubjektivity Edmunda Husserla, za druhé doložení překonání Husserlova myšlení filosofií Merleau-Pontyho. V první kapitole vykazuji, co Husserl rozumí termínem vcítění ve svých Karteziánských meditacích a jak toto pojetí navazuje na Theodora Lippse. V druhé kapitole vykládám Husserlovo myšlení intersubjektivity z Idejí k čisté fenomenologii a fenomenologické filosofie II. Ve třetí kapitole se zabývám fenomenologií intersubjektivity u Merleau-Pontyho. Ve čtvrté kapitole jsem myšlenkové proudy obou autorů interpretoval a komparoval. Snažím se ukázat, že Merleau-Pontyho pojetí mezitělesnoti překračuje Husserlovo pojetí intersubjektivity. V páté a poslední kapitole se od tohoto svého názoru snažím učinit kritický odstup pomocí Zahaviho interpretace Merleau-Pontyho filosofie v knize Husserl and Transcendental Intersubjectivity. Touto diplomovou prací tak dovršuji analýzu jednoho zdroje myšlení o zkušenosti o druhém člověku. Dokončuji tak pomyslný kruh, který jsem začal psát ve své předchozí práci.
|
host ::
RSS.