|
|
Analýza ropných velmocí: Případová studie Ruska a Ázerbájdžánu
Tomanec, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou ropných velmocí, Ruska a Ázerbájdžánu na základě teorie prokletí přírodních zdrojů, která je základním konceptuálním rámcem této práce. Teorie popisuje státy bohaté na suroviny jako více náchylné autoritativní vládě, což bude následně zkoumáno na základě případové studie Ázerbájdžánu a Ruské federace skrze komparativní analýzu vybraných faktorů a příjmů státního rozpočtu z ropy a zemního plynu. V první kapitole tak bude představena metodologie, analýza důležité literatury a také samotná teorie prokletí přírodních zdrojů a krátce i holandská nemoc, která s tímto fenoménem rovněž souvisí. Následně se tato práce bude zabývat ve druhé a třetí kapitole analýzou Ruské federace a Ázerbájdžánu skrze vybrané faktory represe, války, korupce a svobody médií, což představuje hlavní výzkum této práce. Základním východiskem této práce je exportní struktura obou států, které jsou na vývozu převážně fosilních paliv závislé. Na základě tohoto vztahu bude rovněž testována hypotéza, která následně teorii prokletí přírodních zdrojů potvrdí anebo vyvrátí. Nashromážděná data budou zároveň komparována s vybranými evropskými státy a Spojenými státy americkými, což výzkumu dodá kýženou hodnotu. Čtvrtá a zároveň poslední kapitola se bude věnovat výsledku zkoumání Ruské federace a...
|
|
|
Russian Hegemony in the post-Soviet Region: The Case of the 2020 Nagorno-Karabakh War
Hanzelková, Karolína ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Solovyeva, Anzhelika (oponent)
Diplomová práce zkoumá hegemonní snahy Ruska posílit svůj vliv v oblasti Náhorního Karabachu, a tedy i v ruském regionu tzv. blízkého zahraničí. Práce je vedena jako případová studie Druhé války o Náhorní Karabach v roce 2020 a následného nasazení výhradně ruské mírové mise v regionu. Cílem práce je zjistit, zda fyzická přítomnost ruských mírových sil v oblasti Náhorního Karabachu a nových skutečnosti po válce v roce 2020 zvýšily vliv Ruska a posílily tak jeho hegemonní postavení v oblasti Jižního Kavkazu či nikoli. Práce je zasazena do teorií hegemonní stability a regionálního bezpečnostního komplexu a doplněna o empirická data.
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Brisku, Adrian (oponent)
Vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století, hledalo Turecko nové cesty pro ekonomické, kulturní a politické spojenectví. Turecko kvůli tomu odmítlo roli v napjaté situaci mezi Západem a Východem a bylo nuceno se obrátit na Východ. Z tohoto důvodu bylo optimálním východiskem sblížení se s Ázerbájdžánem, ať už z národního či etnického hlediska. Diplomová práce si tedy klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analyzovat trendy sbližování vztahů mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, udělat rozbor rolí vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a rovněž provést rozbor role právního rámce při budování těchto vztahů.
|
|
|
Oil and its influence on the development of democracy. Comparative study of Norway and Azerbaijan
Bárta, Richard ; Guasti, Petra (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato Bakalářská práce zkoumá vztah zisků z těžby ropy a zemního plynu a demokracie na případě států Norska a Ázerbájdžánu. Norsko je jednou z mála zemí na světě, které se povedlo vyhnout se takzvanému ropnému prokletí, a zachovat si demokratické instituce i solidní ekonomickou výkonnost. Ázerbájždán je naopak typickým příkladem státu, ve kterém zisky z těžby ropy a zemního plynu napomohli k přežití autoritářského režimu. Práce se pomocí komparativní analýzy snaží nalézt klíčové faktory, které vedly k relativnímu úspěchu Norska v práci s nerostnými zdroji, a zda-li právě tyto faktory chyběly v případě Ázerbájdžánu. Práce sleduje příliv zisků z těžby ropy a zemního plynu, reakce jednotlivých vlád při práci s finančním kapitálem, a vliv těchto financí na úroveň demokracie v jednotlivých zemích. Práce na závěr odpovídá na výzkumné otázky: je kvalita demokracie ovlivněná množstvím výdělků z ropy a zemního plynu? Jakým způsobem výdělky z těžby uchránily stávající režimy? Může být Norský přístup k ropě a zemnímu plynu považován za vzorový příklad?
|
|
|
Analýza vztahů jihokavkazských států
Makovský, Pavel ; Jelen, Libor (vedoucí práce) ; Uchočová, Michaela (oponent)
Pavel Makovský: Analýza vztahů jihokavkazských států Abstrakt Jižní Kavkaz je velmi heterogenní a dynamický region. V oblasti se střetávají nejen křesťanství s islámem, ale i významní geopolitičtí aktéři. Díky nalezištím ropy, zemního plynu a transportu nerostného bohatství se v lokalitě snaží prosazovat světové mocnosti. Cílem práce je na základě principů liberálně-idealistické tradice analyzovat vzájemné vztahy všech tří států. Rozebrána je ekonomická síla a vzájemná provázanost zahraničního obchodu, intenzita a výsledky zahraničních schůzek politiků nebo angažovanost nadnárodních institucí a jejich přínos. Každý stát zaujímá ke svým sousedním státům zcela odlišný postoj a výsledné vztahy jsou proto zcela rozličné. Různorodost prohlubuje orientace států na světové mocnosti a instituce, jejichž zájmy staví tyto potenciální partnery proti sobě. Nestabilitu celé oblasti stvrzuje konflikt o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem, který je stále aktuální, jelikož ještě v dubnu 2016 docházelo ke vzájemným ozbrojeným střetům. Klíčová slova: Arménie, Ázerbájdžán, Gruzie, Jižní Kavkaz, liberálně-idealistická tradice mezinárodních vztahů, geopolitika
|
|
|
Constructing Nagorno-Karabakh: a diachronic discourse analysis
Davidson White, Imogen ; Aslan, Emil (vedoucí práce) ; Horák, Slavomír (oponent)
In over 20 years of the Nagorno-Karabakh conflict, there has been no significant progress towards a peaceful agreement. It has been argued that there is not enough incentive for leaders to agree to a compromise and that the citizens are not ready to accept one. In this context, the way the conflict and the enemy are described in public discourse is important not only because it represents the viewpoints of those producing the discourse but because it can have a real effect on public opinion. This paper examines discourse on Azerbaijan and the future of Nagorno-Karabakh in an official newspaper, showing that distrust of Azerbaijan and rigid expectations about the future of Nagorno-Karabakh are dominant.
|
|
|
Dynamic of Turkish-Azerbaijan relations in the 1990s
Jafarli, Faig ; Horák, Slavomír (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Po rozpadu SSSR v 90. letech 20. století se vznikem multipolarity a formováním nových entit v eurasijském prostoru Turecko hledalo nové cesty kvůli klesající roli v napětí mezi Západem a Východem muselo se obrátit na Východ. V této oblasti je optimálním východiskem sblížení s Ázerbájdžánem z národnostního a etnického hlediska.. Tímto způsobem si diplomová práce klade za cíl analyzovat turecko-ázerbájdžánské vztahy v 90. letech 20. století. Za tímto účelem byly stanoveny následující úkoly. Analýza trendů sbližování ve vztazích mezi Ázerbájdžánem a Tureckem po získání nezávislosti, analýza role vnitřních a vnějších faktorů v této oblasti a také role právního rámce při budování vztahů.
|
|
| |
|
|
The Element of Surprise: A Study of Two Modern Surprise Attacks
Tadevosyan, Tatevik ; Ludvík, Jan (vedoucí práce) ; Rosendorf, Ondřej (oponent)
Práce analyzuje dva moderní překvapivé útoky - Falklandskou válku z roku 1982 mezi Argentinou a Velkou Británií a válku z dubna 2016 (známá též pod názvem čtyřdenní válka) mezi Ázerbájdžánem, Arménií a fakticky Republikou Náhorní Karabach. Studie se pomocí literatury Teorie překvapení pokouší zjistit, proč státy zvolily strategii překvapení a jakým způsobem se rozhodovaly o načasování válek. Zároveň ukazuje nedostatky, které jsou vlastní strategii překvapení, a poukazuje na to, kde leží chyby a falešné předpoklady bojovníků v těchto dvou případových studiích. Na závěr, srovnávací studie případů vyzdvihuje myšlenky, které mohou zlepšit připravenost státu a snad ss vyhnout podobným překvapivým útokům v budoucnosti. Název práce: Prvek překvapení: Studie dvou moderních překvapivých útoků Autorka: Tatevik Tadevosyan
|
|
|
Institutional reforms of monetary policy in Azerbaijan
Guliyev, Farid
Bakalářská práce se zabývá institucionálními reformy měnové politiky v Ázerbájdžánu. Cílem této práci je popsat institucionální reformy měnové politiky země a posoudit ekonomicky dopad těchto reforem. Práce je zaměřena na výchozí situaci v hospodářství zemi a budování centrální měnové instituce po rozpadu Svazu Sovětských Socialistických Republik. Práce zahrnuje období transformace hospodářství od centrálně plánované ekonomiky do volného tržního systému, nezávislosti měnové centrální banky a výkonu měnové politiky. V praktické části autor hodnotí změny v institucionálních reformách měnové politiky pro tři různá časová období. Byl hodnocen vliv institucionálních reforem monetární politiky na hlavní ekonomické ukazatele. Na základě těchto údajů je možné říci, že dopad reforem na první dvě analyzovaná období byl pozitivní, nicméně nedávné reformy očekávaný pozitivní vliv neměly.
|
host ::
RSS.