|
| |
|
| |
|
|
Veganství jako fenomén z pohledu marketingové komunikace
Bártová, Tereza ; Rosenfeldová, Jana (vedoucí práce) ; Schneiderová, Soňa (oponent)
Tato bakalářská práce se snaží zkoumat vztah mezi neveganskými spotřebiteli a společnostmi, které zahrnují ve svém portfoliu veganské produkty, dále se zabývá nejčastějšími motivátory, které vedou neveganské spotřebitele k nákupu těchto produktů. Práce se zároveň pokouší zjistit, jaký je názor zmíněných spotřebitelů na současnou komunikaci veganských značek a jakým způsobem by bylo možné tuto komunikaci zlepšit. V první části je stanoven teoretický základ práce a vymezení základních pojmů vztahujících se k veganství a marketingu. Součástí teoretického základu je stručná analýza současné online komunikace a PR aktivit vybraných veganských značek, které působí na českém trhu. Druhá část práce se věnuje praktickému výzkumu a analýze získaných dat. Data byla opatřena na základě polostrukturovaných rozhovorů s vybraným vzorkem 7 respondentů.
|
|
|
Veganská výživa u dětí a dospívajících
KVÍČALOVÁ, Kamila
Práce se zabývá specifiky veganské stravy u dětí a dospívajících. Zkoumá vhodnost veganského způsobu stravování u dětí od narození až po období dospívání, definuje nezbytné složky potravy a jejich zastoupení a roli v dětské výživě. Dále se zaměřuje na možné nedostatkové živiny ve veganské stravě, jejich potřebné množství pro správný růst a vývoj dítěte, hlavní zdroje těchto živin v rostlinné stravě a jejich případné nahrazení a doplnění formou obohacených potravin či doplňků stravy. Pozornost je také věnována stravě matky v období těhotenství a kojení a jejímu vlivu na vývoj dítěte. Praktická část obsahuje výsledky rozhovorů s matkami z České republiky a Slovenska, jež stravují své děti vegansky. Zjišťuje informovanost těchto matek na poli dětské veganské výživy, způsob stravování jejich dětí, jejich zdravotní stav, ale také vztahy a podporu těchto rodin s jejich blízkým okolím, rodinou a přáteli, přístup pediatra a školních zařízení k tomuto jejich rozhodnutí.
|
|
|
Mediální reflexe současných trendů ve stravování
Šulcová, Barbora ; Zábrodská, Kristina (vedoucí práce) ; Osvaldová, Lucia (oponent)
(abstrakt) Cílem bakalářské práce Mediální reflexe současných trendů ve stravování je popsání mediálního obrazu čtyř stravovacích stylů (veganství, vitariánství, paleo diety a bezlepkové diety) na příkladu sedmi online médií (iDNES.cz, Novinky.cz, Blesk.cz, Aktuálně.cz, Deník.cz, Lidovky.cz a IHNED.cz), a to v období od května 2014 do května 2016. Výzkum proběhl použitím metod kvantitativní obsahové analýzy a kvalitativní obsahové analýzy. Kvantitativní analýza odpovídá na otázky týkající se tonality mediálních obsahů, komunikace témat v čase a podle médií a tematického zařazení textů i konkrétních trendů ve stravování. Tato analýza je doplněna kvalitativní metodou, která podrobněji popisuje mediální reflexi vybraných trendů ve stravování.
|
|
| |
|
| |
|
|
Přenos hodnotového modelu vegetariánství z rodičů na děti
Vastlová, Markéta ; Cirklová, Jitka (vedoucí práce) ; Janas, Martin (oponent)
(abstrakt) Tato bakalářská práce se, jak již její samotný název vypovídá, zabývá pojetím výchovy vlastního potomka rodičem vegetariánem, případně veganem. Je zde zkoumáno to, zda se snaží o předání vlastního modelu hodnot - tedy vegetariánství nebo veganství dítěti, ale také tím, jaké aspekty budoucí hodnotovou orientaci dítěte v průběhu primární socializace ovlivňují nejvíce. V potaz je tedy bráno působení nejen ze strany partnera rodiče - informátora, ale i prarodičů potomka, dále vzdělávacího zařízení dítětem navštěvovaného. Tam dochází ke styku s hodnotami a normami jinými, než které mu mohou být blízké z prostředí domova a je pak právě na rodičích, jak nastalou situaci vyřeší. Práce samotná je členěná do tří hlavních částí, které jsou následující: Teoretický úvod, Metodologie, a Výzkumná část. Část první je věnovaná teoretickému zázemí umožňujícímu ukotvení dat potřebných pro samotnou analýzu. Konkrétně tedy přibližuje hodnotovou základnu vegetariánství, vysvětluje rozdíl mezi vegetariánstvím a jeho radikálnější formou, veganstvím, nastiňuje vliv rodiny a vzdělávacího zařízení na pozdější hodnotovou orientaci dítěte. Druhá z hlavních kapitol, tedy metodologie, seznamuje čtenáře s procesem celého výzkumu, od výběru informátorů přes jejich dotazování až po samotný způsob analýzy textu. Ta je...
|
|
|
Dobrovolná skromnost ve vztahu k veganství
KYSELOVÁ, Jitka
V bakalářské práci jsou představeny dva životní styly/filosofie, dobrovolná skromnost a veganství. Cílem výzkumné části práce bylo zjistit, zdali lidé, kteří se cítí být vegany a ztotožňují se s filosofií veganství, znají termín dobrovolná skromnost, a zdali je jejich životní styl v souladu s vybranými charakteristikami této koncepce. Z výzkumného šetření, které bylo zpracováno metodou kvantitativního výzkumu (forma dotazníkového šetření), se ukázalo, že termín dobrovolná skromnost zná jedna třetina veganů. Většina však má představu, jakými hodnotami a postoji je dobrovolná skromnost charakterizována. Většina veganů se také domnívá, že žije skromněji než lidé v jejich okolí. U dvou třetin veganů nacházíme v každodenním životě proenvironmentální jednání. Vegani se často angažují v dobrovolnických organizacích a jejich jednání bývá také často ovlivněno zohledňováním znevýhodněných vrstev obyvatel.
|
|
|
Informovanost vegetariánů o deficitu konkrétních nutričních látek ve vegetariánské stravě a jejich kompenzaci
VORLÍČKOVÁ, Markéta
Tato bakalářská práce se zabývá informovaností vegetariánů o nedostatku konkrétních nutričních látek ve vegetariánské stravě a jejich kompenzaci. Cílem práce bylo zmapovat, zda mají vegetariáni dostatečné informace o nutričním složení jejich výživy, zda mají zájem si tyto informace hledat a zda jim informace přijdou dostupné a dostačující. Dále jsem zjišťovala, zda se lidé s touto stravovací preferencí snaží předcházet možným nutričním deficitům a následným zdravotním problémům. Byly stanoveny tyto 3 výzkumné otázky: "Jak často a kde si nejčastěji vegetariáni vyhledávají informace o bezmasé výživě?", "Jakým způsobem dosahují vegetariáni plnohodnotného jídelníčku?" a "Jaká je informovanost veganů o možném nedostatku v jejich výživě a jakým způsobem se mu snaží předcházet?". V teoretické části se zabývám především vegetariánstvím jako životním stylem, rozdělením vegetariánství na jeho podskupiny, důvody pro přechod na tento způsob života, poté složením vegetariánské stravy se zaměřením na složky výživy, které mohou být deficitní, také vegetariánstvím a jeho dopadem na organismus v různých fázích vývoje a nakonec dopadem bezmasé stravy na zdraví člověka. Praktickou část jsem zpracovala formou kvalitativního výzkumu, konkrétně jsem zvolila polostrukturované rozhovory. Sběr dat jsem provedla pomocí rozhovorů. Rozhovor obsahoval čtrnáct nebo patnáct otázek, ženy byly navíc dotazovány ohledně období těhotenství. Rozhovory jsem směřovala k problematice vegetariánství, veganství či vitariánství. Zajímala jsem se o individuální stravovací návyky, znalosti z oblasti výživy a vlastní zkušenosti respondentů. Sběr dat probíhal v období mezi lednem 2014 až březnem 2014. Výzkumný soubor tvořilo 6 respondentů. Skupina byla tvořena ženami i muži ve věkovém rozmezí od 20-ti do 30-ti let. Respondenti byli z řad vegetariánů, veganů i vitariánů a doba, po kterou preferovali specifický způsob života, se různila. Všichni respondenti byli obeznámeni s účelem poskytování rozhovoru a souhlasili s publikováním. Rozhovory jsem prováděla vždy osobně a zaznamenávala je na diktafon v mobilním telefonu. Z výsledků mé práce vyplývá, že většina respondentů si informace o bezmasé stravě vyhledává. Nejintenzivnější vyhledávání učinili logicky při přechodu k jinému stravovacímu způsobu, ale i nyní se dozvídají stále nové informace. Nejčastěji využívají internet, konkrétně často zaznívala webová stránka www.soucitne.cz nebo www.vegan- fighter.com. Dalšími využívanými zdroji jsou knihy, články, studie, a nebo informace předané od přátel či členů rodiny. Respondenti uvádějí, že díky takto získaným informacím se stravují vyváženě. Často se snaží o pestrost, kombinují různé potraviny, jako jsou luštěniny s obilovinami. Vitariáni uvádějí, že často konzumují klíčky, semínka, ořechy a samozřejmě velké množství syrové zeleniny a ovoce. Všichni vegani i vitariáni vědí o možném nedostatku vitaminu B12, někteří z tohoto důvodu využívají suplementy. Také jsou zmiňovány suplementy proteinů čikomplexní suplementy určené přímo pro vegany.
|
host ::
RSS.