Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 38 záznamů.  začátekpředchozí29 - 38  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Detekce signálních elektronů v prostředí vysokého tlaku plynů environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu
Neděla, Vilém ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Disertační práce se zabývá studiem vlastností nového systému pro detekci pravých sekundárních a zpětně odražených elektronů v podmínkách vysokého tlaku plynů komory vzorku nově postaveného environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu AQUASEM II. Detekční systém obsahuje tři detektory. Poprvé je představen a podrobně popsán princip činnosti ionizačního detektoru s elektrostatickým separátorem, který je v řadě experimentů porovnáván s ionizačním detektorem SE. Experimentálně jsou prokázány unikátní vlastnosti tohoto detekčního systému, zejména schopnost energiové separace detekovaných signálních elektronů. Pro různé pracovní podmínky jsou také analyzovány úrovně signálů detekovaných BSE YAG detektorem, koncipovaným jako součást nového detekčního systému a pracujícím v součinnosti s oběma ionizačními detektory.
Scintilační a ionizační detektor sekundárních elektronů pro REM pracující při vyšším tlaku v komoře vzorku
Novák, Pavel ; Špinka, Jiří (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problematikou environmentální rastrovací elektronové mikroskopie (EREM) a používanými detektory sekundárních elektronů. Základním zaměřením práce je objasnění funkce používaných detektorů sekundárních elektronů a srovnání těchto detektorů. Jmenovitě se jedná o scintilační detektor a ionizační detektor.
Víceelektrodový systém ionizačního detektoru pro environmentální rastrovací elektronový mikroskop
Uhlář, Vít ; Špinka, Jiří (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou environmentální rastrovací elektronové mikroskopie a detekce signálních elektronů s použitím ionizačního detektoru. První část práce hovoří o principu a uspořádání environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu. Druhá část práce popisuje druhy rozptylu a jednotlivé signály, které vznikají při interakci primárního elektronového svazku se vzorkem. Třetí část práce vysvětluje problematiku nárazové ionizace a ionizačního detektoru. Experimentální část práce se zabývá použitím segmentového ionizačního detektoru a stanovením zesílení výsledného signálu z mědi a platiny v závislosti na zapojení elektrod detektoru. Dále práce zkoumá vliv uspořádání elektrod ionizačního detektoru na materiálový kontrast a na změny napěťového kontrastu na přechodu báze emitor bipolárního tranzistoru typu NPN. Všechny experimenty byly prováděny v závislosti na tlaku nasycených par v komoře vzorku.
Vliv tvaru sacích kanálů na čerpání u scintilačního detektoru
Flídr, Karel ; Vyroubal, Petr (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Práce se věnuje návrhu tvaru sacích kanálů na čerpání u scintilačního detektoru. Úkolem je provést analýzu modelu detektoru současné koncepce a následně provést optimalizaci sacích kanálů podle požadavků na funkci. Na začátku práce je popsána historie mikroskopu a elektronová mikroskopie. Další kapitola je zaměřena na podrobnější popis ESEM. Následná kapitola se věnuje popisu scintilačního detektoru. V práci jsou uvedeny druhy proudění tekutiny. Také je popsán program SolidWorks a program Ansys Fluent. V další části práce je podrobnější popis nastavených parametrů pro výpočet simulace. V následující kapitole jsou představeny navržené změny tvaru sacích kanálů, jsou zobrazeny a popsány výsledky těchto navržených změn.
Víceelektrodový systém ionizačního detektoru pro environmentální rastrovací elektronový mikroskop
Uhlář, Vít ; Špinka, Jiří (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou environmentální rastrovací elektronové mikroskopie a detekce signálních elektronů s použitím ionizačního detektoru. První část práce hovoří o principu a uspořádání environmentálního rastrovacího elektronového mikroskopu. Druhá část práce popisuje druhy rozptylu a jednotlivé signály, které vznikají při interakci primárního elektronového svazku se vzorkem. Třetí část práce vysvětluje problematiku nárazové ionizace a ionizačního detektoru. Experimentální část práce se zabývá použitím segmentového ionizačního detektoru a stanovením zesílení výsledného signálu z mědi a platiny v závislosti na zapojení elektrod detektoru. Dále práce zkoumá vliv uspořádání elektrod ionizačního detektoru na materiálový kontrast a na změny napěťového kontrastu na přechodu báze emitor bipolárního tranzistoru typu NPN. Všechny experimenty byly prováděny v závislosti na tlaku nasycených par v komoře vzorku.
Ionizační detektor pro ESEM
Pokluda, Tomáš ; Špinka, Jiří (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na problematiku environmentálních rastrovacích elektronových mikroskopů, včetně popisu základních fyzikálních mechanismů. Popisuje návrh a realizaci elektrodového systému ionizačního detektoru vhodného pro detekci signálních elektronů s větším podílem sekundárních elektronů. Dále se zabývá simulacemi drah elektronů v elektrostatickém poli detektoru a ověřením funkčnosti detektoru v prostředí vodních par v komoře vzorku elektronového mikroskopu.
Metoda napěťového kontrastu při detekci sekundárních elektronů scintilačním detektorem ve VP SEM
Jabůrek, Ladislav ; Špinka, Jiří (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou elektronového rastrovacího mikroskopu pracujícího při vyšším tlaku v komoře vzorku. Hlavním cílem práce bylo sledování napěťového kontrastu na přechodu PN výkonového transistoru za vhodných pracovních podmínek za pomocí environmentální rastrovacího mikroskopu. Pozorování vzorku bylo umožněno pomocí scintilačního detektoru určeného pro pozorování ve vysokém tlaku.
Vyhodnocení vlivu vzdálenosti clonek u sekundárního detektoru na tlak v komoře scintilátoru s ohledem na kritické proudění pomocí systému FloWorks
Hladík, Jaroslav ; Špinka, Jiří (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá problémy proudění plynu v komoře detektoru enviromentálního rastrovacího elektronového mikroskopu. Popisuje základní vlastnosti elektronového mikroskopu a vyhodnocování výstupních signálů. Základním zaměřením práce je návrh umístění clonek v detektoru v prostředí programu SolidWorks 2008. U nich je pomocí systému COSMOS FloWorks provedena analýza čerpání plynu při různých tlacích a vzájemné poloze, která má v daných podmínkách proudění výrazný vliv. Programové prostředí umožňuje 3D modelování a vyhodnocování proudění metodou konečných objemů při zadání základních podmínek řešení, které by se měli co nejvíce přiblížit reálnému chování plynu v reálném detektoru.
Vyhodnocení vlivu tlaku v komoře vzorku a velikosti clonek na výsledný tlak u scintilátoru detektoru pomocí systému Cosmos FloWorks
Bordovský, Petr ; Špinka, Jiří (oponent) ; Maxa, Jiří (vedoucí práce)
Předkládaná práce se zabývá analýzou vlivu velikosti tlaku v komoře vzorku Enviromentálního rastrovacího elektronového mikroskopu a vlivu velikosti otvorů ve clonkách u scintilačního detektoru sekundárních elektronů pro EREM na výslednou velikost tlaku v komoře scintilátoru. Analýza probíhá na detektoru sekundárních elektronů vymodelovaném ve 3D CAD systému SolidWorks pomocí systému CAE Cosmos FloWorks.
Scintilační detektor SE pro EREM
Tihlaříková, Eva ; Neděla, Vilém (oponent) ; Jirák, Josef (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá problematikou environmentální rastrovací elektronové mikroskopie (EREM). Využití této metody umožňuje sledování nevodivých a vlhkých vzorků bez potřeby speciálních úprav vysoušením a pokovováním. Princip spočívá v použití vyššího tlaku v komoře vzorku, pohybujícího se v rozsahu 100 až 2000 Pa. Plyn v komoře vzorku však omezuje možnosti detekce signálu. Cílem této práce je prozkoumání možnosti ovlivnění detekce signálu sekundárních elektronů pomocí elektrostatického pole. Elektrostatické pole bylo realizováno soustavou čtyř elektrod umístěných před ústí scintilačního detektoru a mělo za úkol ovlivňovat dráhy sekundárních elektronů směrem do komory detektoru. Optimalizace napětí na elektrodách byla provedena pomocí simulačního programu SIMION. Výsledky simulací byly experimentálně ověřeny na laboratorním EREM.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 38 záznamů.   začátekpředchozí29 - 38  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.