|
|
Modelování a kultivace vybraných mikroorganismů na hydrolyzátech odpadních substrátů
Kecskésová, Viktória ; Obruča, Stanislav (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Cílem diplomové práce byla kultivace mikroorganismů Lactobacillus plantarum CCM 7039 a Bacillus coagulans CCM 2658 na hydrolyzované kávové sedlině, produkce kyseliny mléčné a modelování těchto procesů pro zjištění bližších charakteristik. Oba mikroorganismy byly nejdříve kultivovány v Erlenmeyerových baňkách na hydrolyzované kávové sedlině neextrahované a kávové sedlině, z níž byly vyextrahované lipidy. Byl sledován vliv zdroje dusíku a vliv inokulačního média na průběh kultivace. Zjištěné optimální podmínky byly použité pro následné fermentace v bioreaktorech. Mikroorganismy byly také kultivovány v Erlenmeyerových baňkách v kultivačních médiích založených na jednotlivých sacharidech obsažených v hydrolyzované kávové sedlině, pro zjištění schopnosti bakterií utilizovat tyto sacharidy. Fermentací v bioreaktorech bylo dosaženo výtěžnosti kyseliny mléčné ze sacharidů 97 % u Lactobacillus plantarum a 99 % u Bacillus coagulans. Růst a produktivita mikroorganismů byly modelovány v programu MATLAB pomocí logistické, generalizované logistické a Monodovy funkce. Obecně nejlepšího proložení dat bylo dosaženo při použití logistické funkce.
|
|
|
Využití antimikrobiálních produktů živočišného původu v kosmetice
Puškárová, Radka ; Bokrová, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá charakterizací a využitím syrovátky v její volné a enkapsulované formě a její aplikací do kosmetického průmyslu. Teoretická část se zaměřuje převážně na charakterizaci syrovátky, hlavně na její antimikrobiálních vlastnosti a dále na využití těchto vlastností k aplikaci do kosmetické chemie. Také zde byly popsány metody enkapsulace a charakterizace částic. V experimentální části byla syrovátka testována na antimikrobiální vlastnosti dvěma různými metodami, dále byla enkapsulována do třech typů částic: liposomů, alginátových a chitosanových části. U částic byla testována dlouhodobá koloidní stabilita v čase jeden a tři týdny v modelových podmínkách Na závěr byly připraveny krémy s přídavkem syrovátky. Krémy byly pomocí analytické centrifugace také testovány na sedimentační stabilitu.
|
|
|
Bio-kompozity na bázi termosetů kyseliny mléčné
Smiřický, Jan ; Černý, Miroslav (oponent) ; Figalla, Silvestr (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá syntézou polyuretanového lepidla, které je schopno lepit dřevěné piliny, a následným testováním mechanických vlastností vzniklého dřevokompozitu. Vzniklé lepidlo je biodegradabilní a je vyrobeno z obnovitelných zdrojů, proto by mohlo být vhodnou náhradou fenol-formaldehydových, melamin-formaldehydových a močovino-formaldehydových pryskyřic. Další nespornou výhodou je také absence aromátů ve struktuře makromolekul, které mohou působit karcinogenně. Pro syntézu polyurethanu byly vybrány látky, a sice kyselina polymléčná jako polyol, hexamethylendiisokyanát a glycerol jako extender. V teoretické části práce jsou popisovány vlastnosti použitých látek, jejich výroba a testování kompozitů. V experimentální části jsou popsány provedené experimenty.
|
|
|
Vliv dezinfekčních prostředků na obsah kyseliny mléčné při výrobě rafinovaného cukru
Novotná, Hedvika ; Skoumalová, Petra (oponent) ; Horák, Radek (vedoucí práce)
Diplomová práce porovnává účinnost dezinfekčních prostředků na obsah kyseliny mléčné. Dezinfekčními prostředky, které byly použity k experimentální části jsou formalin a BetaStab®. Také byl pozorován a porovnáván obsah glukózy a kyseliny mléčné při zpracování konvenční řepy a biořepy. Na základě analýzy naměřených dat bylo zjištěno, že nejvyšší dezinfekční účinek na obsah kyseliny mléčné měl formalin, průměrná hodnota kyseliny dosahovala 275 mg/l. Při použití dezinfekce BetaStab® byly hodnoty kyseliny v průměru 350 mg/l. Při zpracování konvenční řepy bez použití dezinfekce činilo toto průměrné množství 371 mg/l a u zpracování biořepy, která byla také neošetřená, dosáhl obsah kyseliny hodnoty 467 mg/l. Obsah glukózy u difuzní šťávy dezinfikované formalinem dosáhl průměrné hodnoty 573 mg/l. Při aplikaci dezinfekce BetaStab® činil obsah glukózy v průměru 348 mg/l a podobná hodnota byla naměřená u zpracování biořepy – 328 mg/l. Nejvyšším obsahem glukózy disponovala neošetřená konvenční řepa, kde bylo dosaženo průměrné hodnoty 690 mg/l.
|
|
|
Stanovení organických kyselin ve víně
Cindrová, Kristina ; Orsák, Matyáš (vedoucí práce) ; Weitosch, Štěpán (oponent)
Mezi hlavní komponenty, které určují kvalitu budoucího vína, patří kyseliny. Hlavními kyselinami jsou vinná a jablečná, které jsou oproti ostatním kyselinám v dominantním postavení. Dalšími kyselinami, které ovlivňují výslednou jakost vína, jsou kyselina citronová, mléčná, jantarová a také těkavé kyseliny mravenčí a octová. Během procesu vinifikace dochází ke změnám kyselin. Zastoupení kyselin je dále ovlivněno odrůdou, zdravím a vyzrálostí hroznů. Kyseliny určují kvalitu a charakter budoucího vína, proto je důležité sledovat jejich obsah.
Cílem této práce bylo stanovit organické kyseliny v různých fázích výroby vína metodou HPLC s DAD detekcí a zachytit změnu kyselin v průběhu zpracování vzorků. K měření bylo použito 8 bílých odrůd, které byly dodány z Mělnické podoblasti z Vinařského střediska Mělník - Chloumek. Vzorky byly dodány ve fázi po lisování hroznů A, po odkalení moštu B, ve fázi částečně zkvašeného moštu (burčáku) C a v průběhu zrání mladého vína D-G., vzorky byly odebírány v rozmezí 2-3 dnů. Červené vzorky nebyly k dispozici, proto bylo nakoupeno 5 lahvových vín a ke stanovení organických kyselin došlo u nich. K vyhodnocení vzorků byl použit statistický program GraphPad Prism a analýza rozptylu ANOVA.
Hypotéza, že kyselina vinná bude v převaze oproti jiným kyselinám, byla potvrzena u 5 odrůd bílých vzorků a u všech červených vzorků.
Byla také potvrzena hypotéza o rozdílu mezi bílými a červenými víny. Mezi bílými vzorky mladého vína a červenými víny byl rozdíl v obsazích kyselin a i v jejich zastoupení.
Hypotéza, že obsahy všech kyselin budou narůstat, nebyla potvrzena. Nejvýraznější trend změny byl zachycen u kyseliny vinné a jablečné, obě kyseliny měly klesající trend. U kyseliny jantarové, mléčné, mravenčí i citronové u některých odrůd nešlo určit, jedná-li se o trend klesající, či rostoucí vzhledem ke kolísavým hodnotám.
Na rozdíly kyselin mezi vzorky měly vliv odrůda hroznů, počasí v letních měsících a na podzim, procesy během zpracování a také práce se vzorky.
|
|
|
Způsoby snížení a zvýšení obsahu kyselin ve víně
Kokrhel, Jaromír
Souhrn: Tato bakalářská práce se zabývá možnostmi, jakými se může provádět zvyšování a snižování obsahu kyselin v bílých, růžových a červených vínech. Popisuje metody přirozené i metody používající chemické látky. Jde o stručný souhrn jednotlivých postupů. Tyto postupy se mohou vzájemně doplňovat. V bakalářské práci uvádím zákony České Republiky a Evropské unie, v kterých je výše uvedená problematika řešena. V těchto zákonech a vyhláškách jsou uvedeny látky, které se mohou při zvyšování a snižování obsahu kyselin ve víně používat. Krátký pohled do historie je připomenutím, že se tato problematika řešila už v době dávno minulé.
|
|
|
Polymerace laktidů v tavenině
Horkel, Ondřej ; Tomala, Libor (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou polymerace laktidů v tavenině. Teoretická část se zabývá vlastnostmi kyseliny mléčné, laktidů, polylaktidů a současně využívanými metodami jejich výroby. V praktické části byla navržena sada tří experimentů, konkrétně závislost střední molekulové viskozitní hmotnosti na koncentraci katalyzátoru, na polymerizační teplotě a na polymerizačním čase. Toho bylo dosaženo pomocí měření kinematické viskozity na Ubbelohdeho viskozimetru. Pomocí těchto experimentů bylo zjištěno, že jedna z možných kombinací podmínek vedoucích ke vzniku polymeru o vysoké molekulové hmotnosti je následující: poměr koncentrací katalyzátor/monomer 110–4, teplota polymerace 160 °C a doba polymerace 3 hodiny.
|
|
|
Roztoková syntéza PLA
Svítil, Jan ; Zdeněk, Přikryl (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce studuje syntézy polylaktidů metodou polymerace laktidů v roztoku. Teoretická část práce pojednává o kyselině mléčné, laktidech a polylaktidech, jejich vlastnostech a výrobě. Experimentální část shrnuje a ověřuje možnosti polymerace laktidů v roztoku. Byly provedeny syntézy tzv. “solvotermální“ metodou za použití 7 rozpouštědel (toluenu, chloroformu, 1,2-dichlorbenzenu, acetonu, tetrahydrofuranu, cyklohexanu a hexanu). Za použití rozpouštědla hexanu při poměru koncentrace katalyzátoru vůči laktidu 1 : 1 000, teplotě 160 °C a reakční době 20 h byl z laktidu syntetizován polylaktid se střední viskozitní molekulovou hmotností 179 000 gmol–1.
|
|
|
Přímá syntéza vysokomolekulárních polymerů kyseliny mléčné
Mikulík, David ; Kupka, Vojtěch (oponent) ; Petrůj, Jaroslav (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá problematikou přímé syntézy polymerů kyseliny mléčné. Teoretická část je zaměřena na výrobu kyseliny mléčné jako monomeru, a to jak přírodní, tak i syntetickou cestou, jejich výhodami a vlastnostmi. Dále se teoretická část zaměřuje na syntézy poly(mléčné kyseliny) (PLA) z laktidu a přímou polykondenzaci z kyseliny mléčné a pojednává o vlivu katalyzátorů, kokatalyzátorů a extendérů řetězce. Experimentální část práce je zaměřena na syntézu polymerů a kopolymerů PLA, kde zkoumá vhodné katalyzátory, reakční prostředí pro azeotropickou dehydrataci a vliv kokatalyzátoru pro přípravu požadovaného produktu. V závěru se experimentální část zabývá analýzou připravených polymerů PLA pomocí termických a analytických metod.
|
|
|
Využití separačních technik na bázi plynové a kapalinové chromatografie s různým typem detektorů pro stanovení biologicky aktivních látek a vybraných xenobiotik
Mravcová, Ludmila ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Chýlková,, Jaromíra (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Předložená práce se zabývá využitím separačních technik pro analýzu degradace polymerů a polycyklických aromatických uhlovodíků. Je rozdělena na dvě části, které jsou zpracovány samostatně. V první části práce byly studovány zejména degradační vlastnosti blokových kopolymerů na bázi kyseliny mléčné, glykolové a poly(ethylenglykolu) PLGA-PEG-PLGA a ITA-PLGA-PEG-PLGA-ITA (modifikovaný kyselinou itakonovou). S využitím těchto kopolymerů (především jejich termosensitivních hydrogelů) se počítá v ortopedii na léčbu zlomenin (jako „lepidlo“). U vybraných vzorků kopolymerů byly sestaveny diagramy jejich fázového přechodu sol-gel. Pro další studium byly použity vzorky tvořící gel při 37 °C. Vzorky byly degradovány ve fosfátovém pufru o pH 7,4, při teplotě 37 °C. Degradace vzniklých fyzikálních hydrogelů byla popsána poklesem molekulové hmotnosti polymeru a nárůstem koncentrací kyseliny mléčné a glykolové v roztoku pufru. Bylo zjištěno, že polymer modifikovaný kyselinou itakonovou podléhá rychlejší degradaci než stejný nemodifikovaný polymer, rovněž bylo prokázáno, že vzorky s nižším poměrem PLGA/PEG degradují rychleji než s poměrem vyšším. Rychlost degradace je také zavislá na hodnotě pH pufru a to v pořadí pH 4,0
|
host ::
RSS.