|
|
Komunistická propaganda v časopisu Mateřidouška (1945-1955)
Havránková, Petra ; Suk, Pavel (vedoucí práce) ; Knapík, Jiří (oponent)
Magisterská práce popisuje obsahový vývoj časopisu Mateřídouška v letech 1945 -1955 na pozadí dobových politických a společenských změn v poválečném Československu, jež provázela mj. rozsáhlá centralizace médií. Práce zkoumá prvky propagandy a její roli a aplikaci v médiích jako jednoho z klíčových nástrojů totalitních režimů. Dále popisuje roli a vývoj propagandy v československé literatuře pro děti a mládež. V druhé části charakterizuje vznik časopisu Mateřídouška a jeho postavení v dobových periodikách určeným nejmenším čtenářům. V této souvislosti zkoumá vliv tvorby dvou klíčových redaktorů, Františka Hrubína a Jiřího V. Svobody, na obsah časopisu. V třetí části práce pomocí hermeneutické kvalitativní analýzy popisuje, jakým způsobem byla komunistická propaganda na stránkách Mateřídoušky aplikována na dětské čtenáře v průběhu prvních deseti let existence časopisu. Analýza se zaměřuje na kult osobnosti, oslavu práce, roli armády a dalších dobových fenoménů.
|
|
|
Mediální obraz komunistického režimu v porevolučním denním tisku
Hybešová, Kateřina ; Jirák, Jan (vedoucí práce) ; Skalecká, Veronika (oponent)
Práce se zabývá mediálním obrazem komunistického režimu ve vybraných denících v raném období po listopadu 1989. Analýza se soustředí na zpravodajské články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta v období od 1. ledna 1990 do prvních svobodných voleb téhož roku a na články publikované na druhé straně deníku Mladá Fronta Dnes v období od 1. ledna do červnových voleb roku 1992. Vybranou metodou je prvotní kvantitativní obsahová analýza, zkoumající soubor článků vybraných podle konkrétních klíčových slov, která slouží především k přesnému výběru typických článků pro následnou analýzu sémiotickou, tedy kvalitativní, kterou se snažím na základě denotativního a konotativního rozboru co nejpřesněji přiblížit zkoumaný mediální obraz. Jako teoretická východiska pro tuto práci popisuji vliv médií na sociální realitu, uvádím základní zásady zpravodajství a popisuji historický kontext jak zkoumané doby, tedy období komunismu, tak i vybraných deníků.
|
|
|
"Hudebnice nebo kuriozity?" Československá dívčí kapela Satanic Girls
Svobodová, Eliška ; Havelková, Tereza (vedoucí práce) ; Seidlová, Veronika (oponent)
Práce se zabývá tématem československé dívčí kapely Satanic Girls (v jižní Americe vystupující pod názvem Las Satánicas), která působila od srpna 1968 v emigraci. Autorka na základě analýzy rozhovorů (vedených v období únor 2013 - březen 2014), článků z tisku, fotografií, videí a materiálů z archivů pomocí hudebně-antropologických přístupů popisuje, analyzuje a interpretuje historii kapely se zaměřením na procesy vyjednávání. Na vytyčené tematické linii "ženy - hudebnice - emigrantky", se v textu zabývá tím, nakolik emigrace, neustálé a extrémní změny kulturního prostředí a pokyny manažerů ovlivňovaly hudební i vizuální styl kapely. Jedno z ústředních témat představuje neustálá, nedobrovolná (a někdy i nevědomá) oscilace kapely mezi tím, být prezentovány jako hudebnice a nebo jako sexuálně přitažlivé atrakce.
|
|
|
Exil jako tvůrčí proces. Kapitoly z rumunské exilové literatury ve Francii.
Chojnacka, Olga ; Valentová, Libuše (vedoucí práce) ; Šrámek, Jiří (oponent) ; Vajdová, Libuša (oponent)
Exil hrál v dějinách rumunského národa vždy významnou úlohu. Z tohoto důvodu představuje rumunská literatura psaná v exilu po roce 1945 důležitou součást rumunské literatury jako celku. Francie se díky jazykové a kulturní spřízněnosti stala jednou z hlavních cílových zemí rumunských exilových spisovatelů. Úvodní kapitola je věnována popisu, klasifikaci a historii tohoto jevu v rumunském kontextu; dále se zabývá postavením exilové literatury a její recepcí v Rumunsku. V práci jsou podle data odchodu do exilu zastoupeni autoři starší (Mircea Eliade, Virgil Ierunca, Monica Lovinescu) i mladší (Paul Goma, Bujor Nedelcovici, Dumitru Ţepeneag) exilové generace. Skrze vybraná díla získáváme představu o tvorbě a životě jednotlivých spisovatelů během procesu integrace v nových podmínkách a zároveň jsme konfrontováni s reáliemi tehdejšího komunistického Rumunska - hlavním tématem autorů, kteří jsou představení jako zástupci exilové generace a jejichž prostřednictvím bylo možné načrtnout základní obraz tohoto jevu v rumunské literatuře.
|
|
| |
|
| |
|
|
Spor o třetí odboj
Konopásek, Štěpán ; Slačálek, Ondřej (vedoucí práce) ; Polášek, Martin (oponent)
Předmětem bakalářské bude analýza veřejné debaty, která proběhla zejména v souvislosti s přijímáním Zákona o protikomunistickém odboji. V první části si student připraví pro svou práci půdu přehledovou kapitolou o dosavadním stavu bádání v oblasti protikomunistického odboje a odporu v letech 1948-1989, připomene hlavní terminologické i normativní diskuse tohoto tématu. V následující části bude autor analyzovat diskurzy aktérů sporu o třetí odboj. Pozornost zaměří jednak na postoje politických stran, jednak na konflikt pamětí aktérů odboje padesátých let a disentu sedmdesátých a osmdesátých let. Klíčová slova Československo, odpor, odboj, komunistický režim, Zákon o protikomunistickém odboji
|
|
|
Politický proces s Dagmar Šimkovou a spol.
Blažek, Lukáš ; Kuklík, Jan (vedoucí práce) ; Soukup, Ladislav (oponent)
V své práci jsem se zabýval případem Dagmar Šimkové. Věnoval jsem se nejprve její trestné činnosti, zatčení a vazbě, následně pak vlastnímu procesu až po vynesení konečného rozsudku, době strávené ve výkonu trestu a podmínkám zde panujícím a v poslední části pak také rehabilitačním řízením v roce 1968 a v 90. letech. V úvodních kapitolách až po vynesení rozsudku jsem se zabýval také širším případem, akcí, která nesla dle pracovních dokumentů StB název "Zběhové" a v níž se jednou z odsouzených stala právě Dagmar Šimková. Díky studiu množství archivních materiálů z Národního archivu a z Archivu bezpečnostních složek jsem dospěl k několika závěrům. Co se týče první části, jež je zaměřena na trestnou činnost Dagmar Šimkové, podařilo se mi vysledovat a rozplést červenou nit celého případu dvou zběhů, který nakonec v součtu zahrnoval více než dvacet osob z celé ČR, které byly odsouzeny v sedmi na sebe více či méně navazujících procesech. Vycházíme-li z dobových materiálů a především pak z rehabilitačních rozsudků v roce 1968 a 1969 (zejména rozsudek s Věrou Černou), je nutným závěrem to, že přestože Dagmar Šimková vědomě vykonávala trestnou činnost, kterou vyjadřovala svůj nesouhlasný postoj s vládnoucím režimem a za niž byla odsouzena, tato její činnost rozhodně nebyla tak závažného charakteru, jak bylo v celém...
|
|
|
Pamětní místa. Topografie soudobé paměti národa a její reflexe
Čermáková, Barbora ; Devátá, Markéta
Metodika "Pamětní místa. Topografie soudobé paměti národa a její reflexe" se zabývá metodickým uchopením fenoménu pamětního místa jako základního prvku paměťových studií. Ukazuje způsob stanovení pravidel (kritérií pro zařazení) i význam pojmenování výjimek (posouzení z pohledu celku, souvztažnost pamětních míst). Dále metodika rozpracovává popis a dokumentaci pamětního místa a uvádí možné způsoby zpracování získaných dat, jež jsou nutným předpokladem pro odbornou analýzu a interpretaci.
Plný tet: Pametni mista_metodika -  PDF
Plný text: content.csg - PDF
|
|
|
KSČM a KSS - komparace programu a společenského vlivu
Šmýrová, Barbora ; Prorok, Vladimír (vedoucí práce) ; Lupták, Milan (oponent)
Práce se zabývá komparací programu a společenským vlivem komunistických stran v České a Slovenské republice. Autorka se věnuje historickému vývoji komunistických stran a režimu v Československu a pokračuje do současnosti. Hodnotí volební výsledky jednotlivých stran, srovnává jejich program a analyzuje jejich postavení na současné politické scéně jednotlivých zemí. Cílem je zjistit, proč existují rozdíly ve volebních preferencích KSČM a KSS, co mělo vliv na jejich odlišný vývoj po roce 1989 a zanalyzovat jejich potenciál v budoucím politickém spektru.
|
host ::
RSS.