|
| |
|
|
Otakar Šourek (1883-1956) a jeho hudebně kritické působení
Nová, Kateřina ; Gabrielová, Jarmila (vedoucí práce) ; Kachlík, Jan (oponent)
Předkládaná magisterská práce s názvem "Otakar Šourek (1883-1956) a jeho hudebně kritické působení" se zabývá osobností Otakara Šourka, autora dosud nejobsáhlejší monografie o Antonínu Dvořákovi. Šourek hrál v hudebním životě 1. Československé republiky (1918 - 1938) významnou roli. Byl aktivní v mnoha hudebních institucích, přispíval hudebními kritikami, recenzemi a studiemi do mnoha periodik, publikoval knihy. Na základě popisu Šourkova veřejného působení a jeho angažmá v několika hudebních "aférách" první republiky se práce pokouší zhodnotit Šourkovo postavení v hudebním životě této doby a charakterizovat ho jakožto hudebního kritika. Práce je založena na studiu části pramenných materiálů z pozůstalosti Otakara Šourka, uložené v Národním muzeu - Českém muzeu hudby a na studiu dobového periodického tisku. Klíčová slova: hudební kritika, hudba, hudba 1. pol. 20. století, 1. Československá republika, meziválečné období, Otakar Šourek
|
|
|
Ordo cisterciensis v období první Československé republiky. Proměny cisterciáckých klášterů v Československu ve světle relací pro generální kapituly řádu
TALÍŘ, František
Cílem předkládané práce je představit život cisterciáků v období první Československé republiky. Pro uvedení do širšího kontextu je práce rovněž věnována zhodnocení situace katolické církve jako celku, jehož nedílnou součástí byly i řeholní řády a kongregace. Cisterciácké kláštery, kterých se tato práce týká, byly v té době sdruženy do kongregace Nejčistšího Srdce Panny Marie. Patřila do ní tři opatství na území Československa, dvě opatství v Sasku a nově vzniklé převorství v Dánsku. Autor si v práci vytkl za úkol popsat materiální a personální stav těchto klášterů, založení a organizaci kongregace i každodenní život mnichů. Kromě toho se pokusil odpovědět na otázku, zda mohl mnišský kontemplativní řád, jakým cisterciáci byli, najít své místo v demokratické společnosti první republiky. Jako pramen při tom využil především relace, které byly určeny pro kapituly kongregace i celého řádu. Představení v nich popisovali nejen stav a disciplínu svých klášterů, ale také činnost řeholníků a řeholnic mezi obyvateli v okolí. Zvláštní pozornost je v práci věnována opatství ve Vyšším Brodě, které se nacházelo v regionu s převážně německým obyvatelstvem. Problém soužití obou národností a úlohu kláštera v této otázce se autor pokusil přiblížit využitím dobového tisku.
|
|
|
Dopady Velké hospodářské krize na československý strojírenský průmysl ve 30.letech 20.století
Herna, Marek ; Fabianková, Klára (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Práce se soustředí na rozbor stavu československého průmyslu ve 20. a 30. letech 20. století. Podrobně se zaměřuje na odvětví strojírenství. Důraz je kladen na dopady Velké hospodářské krize a na související protikrizová opatření v průmyslu. Analyzovány jsou přímé dopady krize na jednotlivé strojírenské podniky. Teoretická část je věnována teorii státních zásahů do ekonomiky a vývoji československého průmyslu ve 20. a 30. letech. Analytická část práce se věnuje protikrizovým opatřením v průmyslu, analyzuje přímé dopady krize na průmysl a vybrané strojírenské podniky. Popisuje také strategii podniků v období krize. Výsledkem výzkumu je zjištění, že struktura československé průmyslové výroby byla před vypuknutím krize poměrně zastaralá a nová odvětví stále nedosahovala významných podílů. Hospodářská krize vedla ke změně struktury průmyslu a rostl význam nových odvětví. Potvrzena byla hypotéza, že protikrizová politika vlády nebyla dostatečně účinná a přijatá opatření měla negativní dopad na strategii podniků.
|
|
|
Struktura a vývoj československého zemědělství s přihlédnutím ke specifikům českých zemí, Slovenska a Podkarpatské Rusi v letech 1918-1938
Bryknarová, Martina ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je shrnout vývoj československého zemědělství mezi lety 1918 až 1939, sestavit jeho strukturu a porovnat v této oblasti jednotlivé země, kterým bylo Československo tvořeno. Práce je rozčleněna do tří časových období podle politického a hospodářského vývoje a zabývá se rozdíly mezi českými zeměmi, Slovenskem a Podkarpatskou Rusí pramenícími z jejich odlišného historického vývoje. První část práce se bude týkat období bezprostředně po první světové válce až do roku 1923, kdy započala pozemková reforma. V druhé části mezi lety 1924 a 1929 se zemědělství v Československu ocitá v agrární krizi. Toto období bude zahrnovat také pozemkovou reformu, agrární cla a finanční a daňovou politiku ve prospěch buržoazie. Třetí část práce navazuje rokem 1930 a popisuje období hospodářské krize, která navázala na agrární a obilní krizi a silně ovlivnila nejen zemědělství.
|
|
|
Těžba hnědého uhlí na Karlovarsku v meziválečném období
Somogyi, Tomáš ; Jakubec, Ivan (vedoucí práce) ; Fabianková, Klára (oponent)
Cílem této bakalářské práce je rozbor situace hnědouhelné těžby na Karlovarsku v letech 1918 až 1938. Práce je rozdělena na teoretickou a analytickou část. Teoretická část popisuje rostoucí význam hornictví a rozvoj hnědouhelného dobývání před vznikem Československa. Analytická část se věnuje popisu největších důlních společností a porovnání se Severočeským revírem. V práci jsou využity data z nepublikovaných pramenů podnikového archivu a literatury regionálních autorů. Výsledkem výzkumu je zjištění, že z hlediska zaměstnanosti byl význam těžby srovnatelný se stavem v současnosti. Úroveň těžby byla o 75 % nižší než v revíru Severočeském. Vývoj produktivity v období mezi světovými válkami ovlivnila odbytová krize, Velká deprese a zbrojení v druhé polovině 40. let. 20. století.
|
|
|
Italsko-jugoslávský spor o hranice jako jeden z problémů evropské politiky po skončení první světové války
Škerlová, Jana
Příspěvek se zabývá otázkou sporů o hranici mezi Italským královstvím a Královstvím Srbů, Chorvatů a Slovinců (Královstvím Jugoslávie) v meziválečném období. Tento bilaterální spor měl celou řadu příčin a také důsledků nejen v domácí, ale především v mezinárodní politice. Cílem příspěvku je zmapovat vývoj italsko-jugoslávského hraničního sporu, ukázat, jak byl tento spor ovlivňován postojem velmocí a spojeneckých zemí, a analyzovat jeho dopad na mezinárodní politiku v Evropě v období mezi dvěma světovými válkami.
|
|
|
Analýza výroby a exportu dělostřeleckých zbraní Škodových závodů v letech 1918-1938
Pecková, Lenka ; Skřivan, Aleš (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Práce se zabývá analýzou výroby a exportu dělostřeleckých zbraní v meziválečném Československu. Škodovka se stala významnou dělovkou již za dob rakousko-uherské monarchie a své postavení si udržela i během meziválečného období. Během tohoto období se stala celá řada politických a ekonomických událostí, které ovlivnily zbrojní výrobu. Je tedy jedním z hlavních cílů práce analyzovat jejich vliv a dopad i na výrobu děl v Plzni. Výroba i export byly totiž často podmíněny politickými vztahy Československa. Z ekonomického hlediska se práce zaměřuje na ziskovost jednotlivých obchodů, a to jak z pohledu tuzemských, tak i zahraničních zakázek. Nelze opominout ani bližší analýzu exportu děl a navazovaných obchodních vztahů, neboť hrál export po většinu meziválečného období pro podnik důležitou roli.
|
|
|
Nezaměstnanost ve Velké Británii ve dvacátých letech 20. století
Havlíčková, Eliška ; Soběhart, Radek (vedoucí práce) ; Johnson, Zdenka (oponent)
Bakalářská práce se věnuje nezaměstnanosti Velké Británie v meziválečném období. Hlavní důraz je kladen na dvacátá léta 20. Století, tedy období, kdy se v Británii fenomén masivní nezaměstnanosti objevil. Na problematiku je nahlíženo v kontextu vývoje tzv. welfare state ve Velké Británii. K hlavním poznatkům práce patří, že masová nezaměstnanost se nejvýrazněji projevovala mezi léty 1920-21, trvala pak celá dvacátá léta a způsobilo ji spojení několika faktorů. K těm patří postoj společnosti k nezaměstnaným, zasažení první světovou válkou, a to nejen samotné Británie ale i světového obchodu a nepružnost mezd. V neposlední řadě mělo vliv na nezaměstnanost časté střídání vlád a s tím související sporadické přijímání zákonů, které se problematice věnují.
|
|
|
Mnichovská dohoda a versailleský systém mezinárodních vztahů
Miňovská, Veronika ; Veselý, Zdeněk (vedoucí práce) ; Šauer, Jaroslav (oponent)
Ve své bakalářské práci se zabývám versailleským systémem mezinárodních vztahů od jeho vzniku na Pařížské mírové konferenci, přes změny, kterými prošel ve 20. a 30. letech 20. století, až po jeho zánik. Snažím se poukázat na to, že nastavení tohoto systému posloužilo Hitlerovi jako mocná politická zbraň při jednání se západními mocnostmi. V rámci zmíněné časové etapy se také snažím objasnit příčiny, které vedly k podepsání Mnichovské dohody. Zabývám se tak politikou appeasementu, systémem kolektivní bezpečnosti, který ve 30. letech vykázal několik vážných selhání, ale také se snažím objasnit sudetský problém, který byl díky říšské propagandě vyhrocen do nevídaných rozměrů a následně využit ve prospěch Hitlera. Část práce je také věnována nástupu nacismu v Německu, jeho okolnostem a důsledkům.
|
host ::
RSS.