|
|
Cohousing jako developerský projekt
Orlová, Lenka ; Vařechová, Martina (oponent) ; Hlavinková, Vítězslava (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá komunitním bydlením zvaným cohousing. Popisuje jeho charakteristické rysy, odlišnosti v závislosti na skladbě obyvatel a možnosti právního ošetření vlastnických vztahů. Podrobněji se věnuje vzniku cohousingu formou developerského projektu. Praktickou částí práce je návrh reálného cohousingu a vyhodnocení podmínek jeho prodeje v závislosti na situaci realitního trhu.
|
|
| |
|
|
Nové formy bydlení: případová studie cohousingu
Svátková, Lucie ; Špačková, Petra (vedoucí práce) ; Spilková, Jana (oponent)
Tématem bakalářské práce je popis cohousingu - modelu bydlení, ve kterém se spojují prvky podporující komunitní vazby s prvky zaměřenými na soukromí jedince. Práce se věnuje přiblížení tohoto fenoménu sociálně-geografické vědě skrze hodnocení migračních motivací, které jsou s cohousingem spojené. Dalším záměrem je zmapování vývoje a rozšíření cohousingového způsobu bydlení v České republice. Podrobnější studii je podroben projekt, který byl prvním cohousingovým projektem v Česku a který nebyl zakončen realizací. Projekt je ukázkou toho, jaké bariéry se mohou objevit při utváření cohousingu.
|
|
|
NÁMESTOVO : Možnosti města
Kubík, Lukáš ; Mašek, Radomír (oponent) ; Marek, Jiří (vedoucí práce)
Najsevernejšie územie Slovenska. Horná Orava. Bezprostredné susedstvo s Poľskom, blízkosť hraníc s ČR. Centrum rozľahlého a relatívne husto osídleného okresu (má rozlohu 690, 46 km2 a žije tu 60 653 obyvateľov). Celý okres je chránenou krajinnou oblasťou, bohato zalesnený. Priamo katastrom mesta prechádza Ramsarská chránená oblasť. Mesto leží na úpätí Oravských Beskýd, Magury a brehoch Oravskej priehrady, ktorá zaplavila západnú časť Oravskej kotliny. Do okresu nevedie železnica, pomerne hustý raster sídel generuje rozvinutú cestnú sieť a frekventovanú prímestskú autobusovú dopravu. Mestá Tvrdošín a Trstená sú od Námestova vzdialené len 14 km. Spolu 24 800 obyvateľov spája atraktívna trasa popri Oravskej priehrade, ktorej potenciál by sa znásobil dobudovaním cyklistického chodníka. Námestovo je aj napriek nižšiemu počtu obyvateľov (8000) sídlom spoločnej administratívy verejnej správy, centrom rekreácie, letných festivalov a nočného života, ktoré lákajú do mesta veľký počet návštevníkov. Riešené územie sa nachádza na spojnici centra mesta Námestovo a sídliska Brehy – miesta s najväčšou koncentráciou obyvateľov mesta . Význam neveľkého centra neveľkého mesta naberá na vážnosti veľkosťou svojej spádovej oblasti . Funkcie nadmestského významu sú lokalizované do štyroch oblastí – Námestie P. O. Hviezdoslava s komerčnou zónou, obchodom a službami, Námestie A. Bernoláka – administratíva a úrady, Dolné Brehy – zdravotníctvo, Priemyselná zóna – sústredené výrobné služby a pracovné príležitosti vo výrobe. Z týchto lokalít sa nachádzajú v riešenom území celkom dve – obchodná a zdravotnícka. Napriek svojmu významu, ktorú mu prirodzene dodávajú spomínané oblasti – Zdravotnícka (poliklinika) a obchodná (nákupné centrum), svojim vzhľadom, stvárnením a charakterom nezodpovedá svojej funkcii. Absentuje tu hlbší výraz, uchopenie a následné využitie verejného priestoru, koncepcia či dlhodobá stratégia.
|
|
|
specifické formy bydlení - cohousing
Bímová, Marta
Bydlení je významným fenoménem, který podstatně ovlivňuje typologii měst. Bydlení zajišťuje řadu základních lidských potřeb, zejména přístřeší, bezpečí a soukromí. Stálé bydlení je také podmínkou zapojení člověka do společnosti. Práce se bude zabývat konceptem skupinového bydlení, jeho historií a procesem plánování výstavby. Součástí práce bude hledání a charakteristika cílové skupiny pro tuto specifickou formu bydlení a zkoumání fungování komunitního společenství jako celku.
|
|
|
BUDOUCNOST BRNĚNSKÝCH SÍDLIŠŤ
Merta, Jakub ; Pavlovský, Tomáš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Práce ukazuje možnou strategii jak zacházet se sídlištními celky u nás. A že statické a jednotvárné sídliště může být flexibilní strukturou. Strategie ukazuje jeden z možných přístupů k transformaci sídlištní struktury. Jde o návrat k tradiční blokové zástavbě a tím docílení městského charakteru bydlení a využití výhod, které tato struktura nabízí. Doplněním městotvorných prvků, jako je např. ulice, náměstí a městský blok, se stává sídliště čitelné.
|
|
|
ZBROJOVKA BRNO
Zabadalová, Kateřina ; Stuchlík, Aleš (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Předmětem diplomové práce je urbanisticko-architektonická studie postindustriálního území továrního areálu Zbrojovka Brno. Hlavním motivem řešení je návrh dostavby, nové funkční využití a nové prostorové uspořádání s volbou vhodných programů pro dnes nevyužívané území. Návrh se zaměřuje na městskou polyfunkčnost, kvalitu veřejných prostorů a uplatnění principů udržitelného urbanismu.
|
|
|
Havířov – postsocialistické město
Moler, Vít ; Guzdek, Adam (oponent) ; Havliš, Karel (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá Havířovem, městem plného fenoménů. Je to nejmladší město v celé ČR, bylo založeno na zelené louce v moravskoslezském kraji. Architektura Havířova je jednotná a byla silně ovlivněna Sorelou. Město leží na rovině, obklopeno vodními nádržemi a nad nimi se ční Bílé Karpaty. Z celého okolí má město Havířov nejčistější ovzduší. Cílem práce bylo dát Havířovu novou ideu a odstranit nedostatky. Projekt řeší rozlehlou část v centru Havířova, kde chybí příjemné a útulné náměstí s obchůdky. Součástí řešeného území, je i vypořádání se s problematikou rychle stárnoucího města s velkým množstvím obyvatel. Součástí řešeného území, je vypořádání se s problematikou rychle stárnoucího města s velkým množstvím obyvatel. Obyvatelstvo ve stejné věkové skupině, se zde nastěhovalo v 50. letech 20. Století a byli to právě mladí lidé jdoucí za prací do dolů a železáren.
|
|
| |
|
|
Obytný soubor na ul. Pastviny v Brně - Komíně
Preininger, Petr ; Vrbka, Jan (oponent) ; Makovský, Zdeněk (vedoucí práce)
Lokalita je jednou z nejžádanějších v Brně a přilehlém okolí. Mým cílem bylo vytvořit uzavřený blok (čtvrť ve čtvrti), kde se sousedé budou znát a vytvoří silnou komunitu. Abych zaručil určité soukromí, rozdělil jsem souvislou podélnou zástavbu, která podporuje spádovost pozemku, do jednotlivých skupin 3-6 řadových domů. Těm jsem přiřadil jejich společné prostory, který působí jako jeden celek – zahrada. Samotná parcela má největší hodnotu v podobě, v jaké je dnes. Konec vesnice plynule navazuje na les a je určitou „nárazovou bariérou“. Síla lokality je v přímém kontaktu s lesem. Proto jsem se rozhodl zapustit zástavbu pod vizuální horizont a zachovat „zahrádkářskou kolonii“, ovšem na střechách budov.
|
host ::
RSS.