|
Okres na východě 1960-1989. Občané a nejnižší článek Státní bezpečnosti na příkladu okresu Havlíčkův Brod
Tomek, Prokop ; Rychlík, Jan (vedoucí práce) ; Hlavačka, Milan (oponent)
Tématem rigorózní práce je dosud nepovšimnutá problematika činnosti Státní bezpečnosti na úrovni běžného okresu. Zabývá se na jedné straně vývojem organizace aparátu politické policie mimo velká centra, personálním obsazením a začleněním struktury StB do tamního systému totalitní moci. Na druhé straně analyzuje zájmy Státní bezpečnosti, vývoj pojetí nepřítele a údajných či reálných rizik pro stabilitu státní moci. Časový úsek 1960-1989 byl vybrán pro stabilní podobu územního členění i jako období proklamovaného dobudování tzv. socialistické společnosti. V tomto rámci lze sledovat, jaký vliv na územní strukturu Státní bezpečnosti měly důležité mezníky, jako období okolo Pražského jara 1968, vzestup občanských aktivit od konce 70.1et i období pádu režimu koncem roku 1989. Práce vznikla především studiem původních, dosud vesměs neprobádaných archivních materiálů, s použitím nečetných memoárů a sekundární literatury. Úloha územních orgánů StB nespočívala v přímé a masové perzekuci občanů ale především v prevenci, výběrové perzekuci spíše ojedinělých iniciativ a v poskytování základních poznatků nadřízeným složkám. Územní orgány StB napomáhaly zabraňovat šíření protirežimních aktivit mimo hlavní centra, čímž významně přispívaly k monopolu komunistické moci.
|
|
Psychosociální adaptace na ochrnutí vzniklé v důsledku míšního poškození
Šámalová, Kateřina ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Černá, Petra (oponent)
Za jednu z náročných situací, která vstupuje do našich životů nečekaně a s kterou jen málokdo z nás počítá a připravuje se na ni, je pokládán vznik závažného trvalého fyzického postižení jakým je ochrnutí v důsledku traumatického nebo patologického poškození míchy. Vzhledem ke svým významným konsekvencím prakticky do všech oblastí života postiženého člověka a jeho blízkých lze psychosociální adaptaci na něj považovat za dlouhodobý a ve většině případů celoživotní proces. S vědomím skutečnosti, že průběh procesu psychosociální adaptace na vznik ochrnutí je určován celou řadou proměnných jak na straně ochrnutého člověka, tak i determinantami kotvenými v jeho fyzickém a sociálním prostředí, jsme se snažili na tuto problematiku poskytnout co nejvíce komplexní pohled. Předkládané pojetí nejenže reflektuje tradiční zákonitosti reakcí člověka na vznik závažného fyzického postižení, ale navíc usiluje o další exploraci způsobů, jakými se lidé s následky ochrnutí vyrovnávají, a současně identifikuje proměnné, které efektivitu osvojovaných coping strategií významně ovlivňují. Koncepce klinické sociální práce a ostatních zainteresovaných disciplín, které vyvíjejí svou činnost ve prospěch osob ochrnutých v důsledku míšního poškození, by měla prioritně vycházet právě z přesvědčení, že je možné a současně nutné ovlivňovat...
|
|
Psychosociální adaptace na ochrnutí vzniklé v důsledku míšního poškození
Šámalová, Kateřina ; Kodymová, Pavla (vedoucí práce) ; Černá, Petra (oponent)
Za jednu z náročných situací, která vstupuje do našich životů nečekaně a s kterou jen málokdo z nás počítá a připravuje se na ni, je pokládán vznik závažného trvalého fyzického postižení jakým je ochrnutí v důsledku traumatického nebo patologického poškození míchy. Vzhledem ke svým významným konsekvencím prakticky do všech oblastí života postiženého člověka a jeho blízkých lze psychosociální adaptaci na něj považovat za dlouhodobý a ve většině případů celoživotní proces. S vědomím skutečnosti, že průběh procesu psychosociální adaptace na vznik ochrnutí je určován celou řadou proměnných jak na straně ochrnutého člověka, tak i determinantami kotvenými v jeho fyzickém a sociálním prostředí, jsme se snažili na tuto problematiku poskytnout co nejvíce komplexní pohled. Předkládané pojetí nejenže reflektuje tradiční zákonitosti reakcí člověka na vznik závažného fyzického postižení, ale navíc usiluje o další exploraci způsobů, jakými se lidé s následky ochrnutí vyrovnávají, a současně identifikuje proměnné, které efektivitu osvojovaných coping strategií významně ovlivňují. Koncepce klinické sociální práce a ostatních zainteresovaných disciplín, které vyvíjejí svou činnost ve prospěch osob ochrnutých v důsledku míšního poškození, by měla prioritně vycházet právě z přesvědčení, že je možné a současně nutné ovlivňovat...
|
| |
|
Vliv radikálového poškození v časné fázi expozice hypoxii na rozvoj hypoxické plicní hypertenze
Lachmanová, Věra ; Herget, Jan (vedoucí práce) ; Geršl, Vladimír (oponent) ; Neckář, Jan (oponent)
Plicní řečiště je u dospělých jedinců nízkotlaké. Vzhledem k vysokotlakému systémovému řečišti a jeho orgánům protéká plícemi celý srdeční výdej. Plicní cévy reagují na hypoxii dvěmi různými ději. Jsou to hypoxická plicní vazokonstrikce (HPV) a hypoxická plicní hypertenze (HPH). Tyto dva děje se liší mechanismem vzniku, ale u obou je velmi pravděpodobně významná role volných kyslíkových radikálů (ROS) a oxidu dusnatého (NO). Dříve se předpokládalo, že HPV je izolovaná reakce plicních cév na akutní hypoxii a HPH na hypoxii chronickou. V dnešní době předpokládáme, že HPH se rozvíjí na podkladě HPV (Crossno, Garat et al. 2007) a remodelace periferních plicních cév (Reid 1986). Hlavním cílem práce bylo zjistit, zda podání antioxidantu v časné fázi expozice hypoxii ovlivní velikost plicní hypertenze více než jeho pozdní podání v období již rozvinutého poškození plicních cév. Jako antioxidační látku jsme použili N-acetyl-L-cystein (NAC). Sledovali jsme změny odporu plicního cévního řečiště, změny reaktivity plicních cév v závislosti na velikosti frakce vdechovaného kyslíku ve vdechovaném vzduchu. Tato měření byla provedena na modelu izolovaných perfundovaných plic laboratorního potkana. V další části práce jsme sledovali vliv časného a pozdního podání NAC na tlak v a. pulmonalis u laboratorních potkanů chovaných...
|
|
Rethinking risk management practices in light of the Icelandic financial crisis
Stárek, Václav ; Dvořák, Petr (vedoucí práce) ; Baran, Jaroslav (oponent)
Diplomová práce si předně klade za cíl zmapovat a analyzovat některé aspekty islandské finanční krize, které jsou relevantní vzhledem k řízení rizik, a to především v oblasti bankovnictví. Identifikuje šest možných zdrojů zranitelnosti, jež se vyskytly během předkrizového období. Tamní bankovní sektor spolu s celou islandskou ekonomikou byl vystaven tlaku, jenž postupně vedl k jejich pádu. Druhá kapitola otevírá diskuzi o povaze a vlastnostech nejistoty a rizika. Dále usiluje o rozčlenění stupňů nejistoty a kategorií (resp. prvků) obchodního a finančního rizika. Závěrečná kapitola zkoumá ošemetnost závislosti a očekávání (ve statistickém smyslu těchto slov). Zejména se zabývá omezeními, jež se vážou k lineární korelaci, a porušením předpokladů dvou přístupů k odhadu tržního rizika: metodám historické Value-at-risk a očekávaného propadu (anglicky Expected shortfall).
|
|
Dědičné senzomotorické neuropatie.
Jelínková, Zora ; Daňková, Pavlína (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Dědičné senzomotorické neuropatie (HMSN), taktéž známé pod názvem Charcot-Marie- Tooth disease (CMT) jsou klinicky i geneticky heterogenní skupina nejčastějších dědičných nemocí ovlivňujících periferní nervstvo. Tyto nemoci se obecně vyskytují v prevalenci 5 - 40 nemocných na 100 000 obyvatel. CMT byla poprvé popsána v roce 1886. Vzhledem k velkému množství různých druhů mutací je klasifikace HMSN nejednotná. Základní dělení je dle vedení vzruchu nervem na demyelinizační (CMT 1) a axonální (CMT 2) typ. Dále se pak klasifikuje převážně dle typu dědičnosti a fenotypového projevu. Autozomálně dominantní CMT 1 rozdělujeme na 4 základní formy - CMT 1A až D. Také CMT 2 můžeme rozlišit na jednotlivé genetické podtypy jako u CMT 1, nebo lze přistoupit ke klasifikaci na základě fenotypových projevů. Vedle autozomálně děděných HMSN jsou dalšími typy dědičných senzomotorických nemocí pohlavně vázané CMT, intermediární CMT, Déjerine- Sottas syndrom, kongenitální hypomyelizační forma a hereditární neuropatie s tendencí k tlakovým parézám. Jednotlivé typy HMSN jsou způsobeny mutacemi v různých genech nacházejících se na různých chromosomech. Nejčastějším typem CMT je autozomálně dominantní typ CMT 1A, kdy dochází k duplikaci v genu PMP22. Přestože tato onemocnění nejsou primárně smrtelná, velice ovlivňují...
|
|
Rozvoj logistiky v České republice
Džurňáková, Mária ; Pernica, Petr (vedoucí práce) ; Mervart, Michal (oponent)
Tato práce se zabývá přehledem formativního rámce logistiky, logistickým zázemím, přímými zahraničními investicemi, poskytovanými službami či logistickými trendy v České republice, doplněna o evropský a světový kontext. Vzhledem k závislosti logistiky na zpracovatelském průmyslu je v analytické části hodnocena také možnost výměny přímých zahraničních investorů z této oblasti s kvalitativně náročnějšími investory. Nákladní přeprava obsahuje aktuálně diskutovaná témata v jednotlivých dopravních oborech v rámci evropské perspektivy.
|
|
Variabilita ve zbarvení vaječné skořápky ve snůškách sýkory koňadry
Kratochvílová, Anna ; Svobodová, Jana (vedoucí práce) ; Veronika, Veronika (oponent)
Zbarvení vaječné skořápky ve snůškách ptáků vykazuje výraznou vnitrodruhovou variabilitu, která zatím nebyla zcela objasněna. Jeho charakter je udáván dvěma pigmenty: modro-zelený biliverdin zpravidla tvoří podkladovou barvu, zatímco hnědo-červený protoporfyrin je spojován s tvorbou skvrn. Vzhledem k povaze a metabolismu těchto dvou pigmentů v organismu ptáků se usuzuje, že mají vliv na hladinu oxidativního stresu, a jejich depozice do vaječné skořápky by proto mohla poukazovat na fyzickou kondici hnízdící samice. Z tohoto předpokladu vychází signální hypotéza zbarvení vaječné skořápky, která předpokládá, že její zbarvení by proto mohlo reflektovat individuální zdravotní stav a fyzickou kondici, případně by přímo mohlo indikovat anémii (anemická hypotéza). Tato práce testovala souvislosti mezi fyzickou kondicí samic sýkory koňadry (Parus major) a protoporfyrinovou makulací jejich vajec. Jako parametry zastupující fyzickou kondici byla zvolena standardizovaná hmotnost samic a jejich vybrané hematologické ukazatele (poměr heterofilů ku lymfocytům a podíl imaturních erytrocytů). Zbarvení vaječné skořápky bylo charakterizováno odstínem, sytostí a jasem protoporfyrinových skvrn, jejich standardizovaným počtem a procentuálním zastoupením, a reflektancí podkladové barvy skořápky. Bylo zjištěno, že samice vykazující vyšší hodnoty poměru heterofilů ku lymfocytům snášely v některých hnízdních sezónách vejce s větším počtem skvrn a vyšší reflektancí podkladové barvy. Vyšší počet skvrn na vejcích byl rovněž pozorován u samic s vyšším podílem imaturních erytrocytů v krvi. To naznačuje, že vyšší depozice protoporfyrinu indikuje zhoršený zdravotní stav a fyzickou kondici. Současně však bylo zjištěno, že větší a těžší samice snášely v některých případech vejce s nižší reflektancí podkladové barvy. Ačkoli výsledky jsou nejednoznačné, neodporují předpokladům signální hypotézy a částečně podporují anemickou hypotézu. Zjištěné závislosti však nebyly konzistentní pro všechny zkoumané hnízdní sezóny a naznačují tudíž, že v charakteru zbarvení vaječné skořápky hrají roli i další faktory.
|
|
Stanovení aminoglutethimidu pomocí HPLC-ED na uhlíkových pastách
Vlachová, Karolína ; Šestáková, Ivana (oponent) ; Zima, Jiří (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá stanovením aminogluethimidu (AGT), dříve využívaného jako protinádorové léčivo, zejména při léčbě karcinomu prsu u žen po menopauze nebo při léčbě karcinomu prostaty, metodou vysokoúčinné kapalinové chromatografie s UV spektrofotometrickou detekcí (HPLC-UV) a elektrochemickou detekcí (HPLC-ED) na uhlíkových pastových elektrodách (CPEs). CPEs byly připraveny z uhlíkových mikrokuliček a různých pastovacích kapalin - běžně používaného minerálního oleje (CPE-MO) a méně běžných trikresylfosfátu (CPE-TCP) a silikonového oleje (CPE-SO). Kalibrační závislosti AGT byly proměřeny pomocí HPLC-UV při 242 nm, HPLC-ED při potenciálu vloženém na pracovní elektrodu +1,3 V pro CPE-MO a +1,1 V pro CPE-TCP v mobilní fázi obsahující fosfátový pufr o pH 4 a MeOH 50:50 (v/v). Bylo dosaženo těchto mezí detekce - 3,6. 10-7 mol.l-1 pro UV spektrofotometrickou detekci, 2,5. 10-7 mol.l-1 pro elektrochemickou detekci na CPE-MO a 9,7. 10-7 mol.l-1 pro elektrochemickou detekci na CPE-TCP. Vzhledem k nestálosti CPE-SO další měření s touto pastou již nebyla prováděna. AGT byl stanoven v modelových vzorcích moči. Metodou HPLC-UV nebylo možné AGT stanovit, kvůli velké interferenci dalších látek. Pomocí HPLC-ED na CPE-MO bylo dosaženo meze detekce 5,2. 10-7 mol.l-1 AGT. KLÍČOVÁ SLOVA Aminoglutethimid HPLC s UV...
|
host ::
