|
Pluh, který zoral pláně (1934) a Řeka (1936), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku
Přibylová, Květoslava ; Kozák, Kryštof (vedoucí práce) ; Calda, Miloš (oponent)
V bakalářské práci: Pluh, který zoral pláně (1936) a Řeka (1937), jako úspěšný příklad filmů na vládní objednávku se na případu dvou dokumentárních filmů z období New Dealu snažím ukázat, že vládou produkované filmy nemusejí vždy končit jako prvoplánová,, svému producentovi poplatná, ideologická propaganda. Tyto filmy Parea Lorentze, přestože je produkovala americká vláda, se zařadily mezi klenoty světového dokumentárního filmu a byly přínosem nejen pro kinematografii, ale i pro americkou kulturu obecně. Zároveň je nutné podotknout, že oba filmy si získaly široké publikum. Nejedná se tedy o filmy oceňované pouze úzkou skupinou odborné kritiky, ale o snímky, které mohly mít celospolečenský dopad. V této práci se na základě zařazení filmů do tehdejšího kulturního a společenského kontextu, konkrétní faktografie týkající se vzniku filmů, a konečně filmů samotných, zabývám otázkami: proč zrovna tyto vládní filmy byly tak úspěšné, jakou roli v tomto úspěchu hrály státní peníze, a co zabránilo tomu, aby se filmy zvrhly v bezcennou či manipulativní státní propagandu. Zároveň doufám, že tato případová studie může alespoň skromným dílem přispět k širší diskuzi o, v českém kontextu aktuálním, problému státní podpory kinematografie.
|
|
Žák-cizinec v české škole očima svýma a očima svých spolužáků. Případ jedné třídy.
Flousková, Klára ; Levínská, Markéta (oponent) ; Bittnerová, Dana (vedoucí práce)
Ve své práci se věnuji v dnešní dobč pomčrně frekventovanému tématu - postavení žáků-cizinců v českých základních školách. Problém jsem se rozhodla pojmout holisticky, ale v jednom, konkrétním, malém společenství. Pracovala jsem ve škole s vybranou osmou třídou. Zaujala mě pro své pestré složení. Třídu navštěvovalo 20 žáků ve věku 13 až 15 let. Pět z nich se deklarovalo jako cizinci, několik dalších mělo cizince ve svém blízkém okolí. Ve třídě byli navíc integrováni také dva hoši s hraničním intelektem, s nimiž pracovaly asistentky. V tomto prostředí jsem provedla kvalitativní i kvantitativní sběr dat pomocí polostrukturovaného rozhovoru, zadání slohové práce na téma Jaké to je být cizincem v naší škole? a aplikování sociometrického ratingového dotazníku. Získaná data jsem analyzovala s prioritním zaměřením na postavení žákůcizinců v třídním společenství. Z výpovědí žáků se ukázalo a závěry literatury potvrdilo, že při začleňování žáka-cizince do kolektivu hraje zásadní roli komunikativní znalost českého jazyka. Jakmile žák ovládá český jazyk, spolužáci se s ním začnou bavit a je nějakým způsobem včleněn. Obtíže má naopak ten jedinec, kterému komunikace v češtině činí problémy. U něho jako by si žáci ani neuvědomovali jeho další jazykové kompetence, tj. znalost mateřského jazyka. Svou třídu považuje většina...
|
|
Burjatský šamanismus
Havlíček, Marek ; Pargač, Jan (oponent) ; Kašpar, Oldřich (vedoucí práce)
Predlozemi prace struene analyzuje situaci burjatskeho samanismu v jeho tradienich aspektech s poukazem na soueasnou situaci jednotlivy-ch jew. V teto posledni easti zbYva doplnit nekolik podnetu, k nirnZ doposud nebyla prilezitost vyjadrit se. Vetsina soueasnych samanu se svemu tradienimu remeslu stale jeste uei. Snazi se pritom, aby jejich zkusenosti zUstaly v souladu s "narodnimi tradicemi", ktere v zivote Burjatu hraji vy-znamnou roli. Podstatna pfitom zllstava vzajemna interakce mezi jednotlivy-mi samany i laiky, behem niz se ustaluji interpretace spomych otazek i)rkajicich se kosmologie, pantheonu, ritualnich praxi, spravneho vy-kladu atributu, znalosti norem a tabu. Individualni pojeti jednotlivy-ch samanu jsou podrobovana vzajemne konfrontaci pri nekdy az ostr)rch polemikach a postupne se tak stabilizuji v urCite obecne koncepce, ktere se stavaji zakladem novy-ch dogmat. Prikladem takoveho procesu muze b)ri sledovani vYvoje v uZivani terminu "sabdag", ktery se postupne dostal do samanske kosmologie. Jelikoz se jedna 0 pojem prevzaty z buddhismu teprve v nedavne dobe, v zadne starsi literature tykajici se samanismu se s nim nelze setkat. Sabdag predstavuje ducha nizsi socialni lirovne, ktery obYva nejruznejsi mista, muze posednout lidi nebo jim Pllsobit problemy. Obetovavani na vetsine posvMnych mist...
|
|
Pohled členů folklorních souborů na folklor a folklorismus v ČR
Mudruňková, Kateřina ; Uherek, Zdeněk (vedoucí práce) ; Czumalo, Vladimír (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá pohledem členů folklorních souborů na současný folklor a folklorismus v České republice. Předmětem první části je podoba tradičního folkloru, jeho charakteristiky a funkce, poté je pozornost zaměřena na další pojem folklorismus a komparaci těchto dvou na sobě závislých jevů. Zvláštní pozornost je při tomto srovnání kladena na prostředí, ve kterém se jevy folkloru a folklorismu projevují, jejich odlišné funkce a míru stylizace. Předmětem další části je vývoj postojů veřejnosti k folkloru v různých historických obdobích, které byly do velké míry ovlivněny vládnoucí společenskou třídou, dosavadní poznatky bádání o folkloru a folklorismu v českém prostředí, a také postoj českých i nadnárodních institucí k této části kulturního dědictví v současnosti. Folklorismus je také začleněn do širšího kontextu masové kultury a masové komunikace. Další část práce se zabývá folklorními soubory jako specifickými sociálními skupinami, které ve své činnosti vycházejí z folklorních pramenů a podílí se tak na uchování a rozvíjení folkloru, zároveň však plní roli volnočasové aktivity a vystupují jako obchodní artikl zaměřený na komerční úspěch. Podobný přístup je použit také pro popis folklorních souborů, na kterých jsou projevy folklorismu prezentovány. Na teoretické poznatky navazuje...
|
| |
| |
|
Heritage education and learning: Cases from the North Catalonia
Pavlová, Anežka ; Hnilica, Jiří (vedoucí práce) ; Charvát, Petr (oponent)
Patrimoine en relation avec l'Ecole : Situation en Catalogne du Nord Kulturně historické dědictví ve vztahu se školou: Na příkladech ze severního Katalánska Anotace: Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na propojenost památek a škol ve Francii, konkrétně možnostmi výchovy ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Zkoumá vazby mezi školou a kulturním dědictvím. Výzkum jsem provedla v oblasti východních Pyrenejí, která je také známá jako "Severní Katalánsko".V první části práce jsem se obecněji zabývala vysvětlením pojmu "kulturní dědictví ". Dále různými organizačními celky, které sdružují kulturní památky v této oblasti.Ve druhé části jsem se zaměřila na školní prostředí a jeho možnosti reflektování kulturního bohatství. Detailněji se zde zabývám projektovým vyučováním, které považuji za vhodné ve výchově ke vztahu ke kulturně historickému dědictví. Zabývám se rovněž oběžníky a věstníky , které právně tuto oblast zakotvují. Jedná se o materiály, které ve Francii vznikly ve spolupráci ministerstva školství a ministerstva kultury.V poslední části představuji funkci tzv. "edukačního servisu", ryze francouzského specifika, a také konkrétní příklad projektu, který ve spolupráci právě se "service educative" realizovali francouzští žáci.Na závěr je nutno zmínit, že kulturní dědictví není chápáno ve...
|
|
Sociokulturní dopady likvidace starého města Most
Rak, Ondřej ; Matějů, Martin (oponent) ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce)
Práce Sociokulturní dopady likvidace starého města Most analyzuje okolnosti a situaci vzniklou po likvidaci historického města Most. Práce přistupuje k problematice popisem výchozí situace, analýzou důsledků likvidace a nastíněním možností řešení vzniklé situace. Při popisu kontextu likvidace byly využity historické materiály mapující danou situaci. Analýza stavu mimo jiné probíhala s použitím terénního výzkumu, jež pomohl popsat postoje pamětníků této kulturně-historické katastrofy. Řešení vzniklé situace je nastíněno v komparaci s obdobnými případy ze zahraničí, přičemž je brán v potaz kontext českého kulturního prostředí. Z této práce vyplývá, že rozhodnutí zlikvidovat staré město Most zanechalo silné a mnohdy nenávratné důsledky v mnoha oblastech. Z této práce vyplývá, že se dopady likvidace starého města Most projevily na historické, kulturní, ekologické, psychologické a sociologické rovině.
|
| |
|
Struktura románů Jurije Andruchovyče
Sevruk, Alexej ; Morávková, Alena (oponent) ; Chlaňová, Tereza (vedoucí práce)
Románový svět Jurije Andruchovyče vykazuje značnou vnitřní soudržnost díky společným místům, objevujícím se ve všech jeho románech. Tato místa vytváří systém, jenž se stal předmětem dané práce. Autor aktualizuje předrománové literární žánry, což implikuje fabulační schéma iniciačního románu. Postavy Andruchovyčových románů splňují požadavek tzv. "iniciačního trojúhelníku", jež ve spojení s teatrálností a karnevalovostí postav propůjčuje Andruchovyčovým románům postmoderní intersémiotický rozměr. Karneval představuje základní téma Andruchovyčovy tvorby a poutá významy vlastní tomuto kulturnímu fenoménu. V karnevalovosti nacházejí svůj odraz takové postmoderní textotvorné praktiky, jakými jsou metatextovost a intertextualita literárního díla. Odkazy na jiné texty dávají Andruchovyčovu tvorbu do kontextu analogických historických literárních praktik a žánrů. Textový amalgam imituje pestrý a nejednoznačný obraz světa. Stěžejním prostorovým motivem v Andruchovyčově díle je město. Autor klade důraz na důležitost města jako kulturního a kulturotvorného činitele. Autor pracuje s jednotlivými toposy se sobě vlastní ironií a podle postmoderního klíče zpochybňuje některé významy, jež se k nim vážou. Motiv iniciace v obecnější rovině funguje jako zasvěcení ukrajinské literatury do světového kulturního dědictví....
|
host ::
