|
|
Literární rešerše evoluce zubů obratlovců
Čablová, Klára ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Řezníček, Jan (oponent)
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na srovnání zubů savců a člověka. Porovnávala jsem je z pohledu složení skloviny a pak také z jednotlivých přeměn typů zubů v rámci náročnosti na potravu a to, jak z pohledu vzhledu jednotlivých zubů, tak i z pohledu přeměn jednotlivých zubů. Také se zde zaměřuji na přístupu problematiky v jednotlivých řadách učebnic přírodopisu a biologie. Kde jsme vytvořila jednoduchou analýzu obsaženou v tabulce. Dále jsem se vytvořila návrh projektového vyučování na téma srovnání zubů savců a člověka, který slouží jako návod pro další učitele.
|
|
|
Chovy drobných obratlovců na základních školách. Komparace vybraných zemí EU
Bártlová, Zuzana ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Tato práce se zabývá tématem školních chovů obratlovců. Postihuje jejich problémy a přínosy. Jejím cílem je vytvořit přehledný text, nabízející informace případným zájemcům o tuto činnost. Při řešení práce byla použita dotazníková metoda zjišťující zkušenosti pedagogů, jak z České republiky, tak ze zahraničí (Norsko, Polsko, Španělsko). Výsledkem provedeného výzkumu je přehled, který nabízí srovnání zkušeností a názorů oslovených respondentů. klíčová slova: chov, škola, obratlovci, Norsko, Polsko, Španělsko, Česká republika
|
|
|
Preparace koster obratlovců
Poláchová, Tereza ; Řezníček, Jan (vedoucí práce) ; Mazalová, Jana (oponent)
Tématem předkládané práce je preparace koster obratlovců za využití dostupných a vhodných metod. Teoretická část je zpracována podle zahraničních a českých zdrojů. Využity jsou publikace v tištěné podobě, články z vědeckých časopisů a některé internetové zdroje. Práce shrnuje teoretické poznatky z oblasti výskytu a anatomické stavby obratlovců. Praktická část je tvořena metodikou zahrnující sběr, uchování a samotné zpracování kadáverů živočichů. Podrobně jsou popsány jednotlivé metody práce, které jsou na závěr zhodnoceny a porovnány. Navrhované postupy jsou využity u vybraných zástupců obratlovců v samotné kapitole - Výsledky. Výstupem diplomové práce jsou podrobné návody postupů zvolených metod a zhotovené kostry s popisem jejich charakteristických znaků. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Možnosti využití počítačové tomografie při výzkumu obratlovců
Piskáčková, Anna ; Frýdlová, Petra (vedoucí práce) ; Minařík, Martin (oponent)
Bakalářská práce shrnuje možnosti využití počítačové tomografie (CT) a především počítačové mikrotomografie (mikro-CT) ve výzkumu obratlovců. Práce sleduje použití této metody v zobrazování konkrétních struktur, podrobně mapuje doposud studované tkáně a dosažené rozlišení a hodnotí optimální využití mikro-CT. Cílem je navrhnout konkrétní oblasti, kde by bylo možné tuto progresivní metodu přinášející velmi detailní rozlišení struktur využít v kontextu morfologického, ekomorfologického a fylogenetického přístupu ke studiu obratlovců. Počítačová tomografie se dnes uplatňuje nejen v lékařské a veterinární praxi, ale začíná být více využívána i při biologickém výzkumu zvířat. Výhodou počítačové tomografie je to, že je rychlá a do značné míry neinvazivní. CT a mikro-CT dnes dokáže zobrazit nejen mineralizované struktury, ale za použití kontrastních látek i měkké tkáně. Pomocí mikro-CT lze vytvořit přesné trojrozměrné obrazy malých struktur, což nám může pomoci například při studiu prostorově velmi složitých lebek a koster, a to i u velmi malých obratlovců. Práce se snaží nejdříve zmapovat princip CT a mikro-CT, jejich historii a možnosti za současného rozvoje techniky. Dále se zabývá využitím této technologie v konkrétních studiích. Snaží se získat přehled o zkoumaných strukturách a tkáních u...
|
|
|
Vliv velikosti těla a teploty na funkci srdce obratlovců
Špičák, Luboš ; Starostová, Zuzana (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Srdce a oběhová soustava zajišťují velké množství biologických dějů v těle každého obratlovce. Zdá se, že ze všech požadavků, které určují vlastnosti srdce, je nejdůležitějším faktorem pokrytí spotřeby kyslíku. Spotřeba kyslíku úzce souvisí s hmotností těla a dalšími faktory, jako jsou teplota těla, teplota prostředí nebo úroveň aktivity. Můžeme proto předpokládat, že změny v hmotnosti těla a teploty budou mít značný vliv na velikost a činnost srdce. Tato práce má za cíl shrnout poznatky o škálování velikosti srdce, determinantách rozdílu srdeční činnosti na velkých taxonomických škálách a zaměřit se na vztah velikosti těla, tělesné teploty a činnosti srdce. Klíčová slova: velikost těla, teplota, rychlost srdečního tepu, tepový objem, velikost srdce, obratlovci
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu zárodečných kmenových buněk in vitro u vyšších obratlovců
Smolík, Ondřej ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Spermatogoniální kmenové buňky jsou zárodečné buňky zajišťující celoživotní produkci samčích pohlavních buněk, spermií. V roce 2004 byl realizován na myším modelu klíčový experiment, kdy v průběhu in vitro kultivace tyto zárodečné unipotentní buňky nabyly charakteristik embryonálních kmenových buněk, tedy znaků pluripotence. Takové buňky jsou schopny spontánně diferencovat do všech tří zárodečných vrstev, tedy entodermu, ektodermu a mezodermu, dále přenosu své genetické informace do dalších generací a také mohou dát vzniknout teratomům. Následovala řada studií zaměřená na další druhy obratlovců, jmenovitě na hlodavce, domácí zvířata i člověka. Diferenciaci těchto buněk je možné v in vitro podmínkách zacílit a generovat tak konkrétní buněčné typy. Jako takové jsou tedy spermatogoniální kmenové buňky alternativním zdrojem pluripotentních buněk, jenž nachází řadu uplatnění v biologických vědách. Cílem práce je shrnout současné poznatky o diferenciačních možnostech in vitro spermatogoniálních kmenových buněk vyšších obratlovců a pokusit se nalézt případné tendence, jaký diferenciační směr tyto buňky upřednostňují. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Geografická variabilita akustických projevů obratlovců
Cinerová, Michaela ; Petrusková, Tereza (vedoucí práce) ; Turčoková, Lucia (oponent)
Velké množství živočišných skupin se projevuje zvukem, ponejvíce kvůli komunikaci s příslušníky vlastního či jiného druhu. Komunikace pomocí zvuku se uplatňuje především v situacích či prostředí, kdy živočich dobře nevidí toho, komu je signál určen (nepřehledný terén, noc, velká vzdálenost). Známou skutečností je, že jednotlivé druhy mají specifické akustické projevy. Ty se však mohou lišit také v rámci druhu, a to buď v čase nebo prostoru. Tato práce se zabývá právě prostorovou variabilitou vnitrodruhové zvukové komunikace u všech obratlovců. Jejím účelem je zmapovat, u kterých živočišných skupin se vokalizace různí v prostoru. Dále se zabývá příčinami vzniku této variability, jako jsou genetické rozdíly mezi populacemi, působení prostředí, učení, a podobně, u různých skupin živočichů. V poslední části se potom snaží odpovědět na otázku, zda může prostorová variabilita akustických projevů ovlivnit vznik nových druhů a mít tak evoluční význam.
|
|
|
Vybraní obratlovci Jizerských hor v badatelsky orientované výuce zoologie na základních a středních školách
Kršková, Adéla ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce má dvě části, a to teoretickou, zahrnující samostatnou kapitolu o Jizerských horách jako celku s uvedením jejich geologické stavby, klimatu, botanického i zoologického složení a tří osobností, které jsou s Jizerskými horami spojovány, a část praktickou. V první kapitole jsou v deseti podkapitolách vytipováni obratlovci běžně obývající Jizerské hory, kteří by mohli být zařazeni do výuky přírodopisu sedmé a osmé třídy základní školy nebo biologie nižších ročníků víceletých gymnázií či zoologie gymnázií. V další kapitole jsou zmíněné naučné stezky, které jsou později v praktické části navrhovány jako obohacující prvky zoologických exkurzí, které v rámci chráněné krajinné oblasti musí být vedeny po vyznačených cestách. Své místo v práci má i kapitola o ptačí oblasti Jizerských hor, která byla vymezena díky tetřívku obecnému a sýci rousnému. V předposlední kapitole teoretické části jsou uvedena vybraná střediska ekologické výchovy, případně organizace, které pro školy pořádají programy zaměřené na obratlovce, dále je zde zmíněno zařazení výuky přírodopisu v základních školách a je zdůrazněn uskutečněný průzkum, který spočíval ve zjištění učebnic, které se na základních školách v okolí Jablonce nad Nisou používají. V závěru má své místo zařazení výuky biologie na gymnáziích s přihlédnutím k...
|
|
|
Je rozpoznávání predátorů obratlovci naučené nebo vrozené?
Antonová, Kateřina ; Fuchs, Roman (vedoucí práce) ; Adamová, Dana (oponent)
Rozpoznání predátora je nezbytným předpokladem efektivního antipredačního chování. Znalost predátorů může být buď vrozená a/nebo naučená. Pro savce i naprostou většinu ptáků je společná péče o potomstvo. Řada zástupců obou skupin také vytváří jednodušší nebo složitější society. To vše umožňuje naivním jedinců získávat poznatky o predátorech sociálním učením, které je efektivnější a méně riskantní než učení se z vlastní zkušenosti. Studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u savců a ptáků by tedy mohlo přinést obecnější závěry o roli různých forem učení v životě obou skupin. Překvapivě ale nebyla této problematice věnována soustavná pozornost. Stávající studie ukazují, že i naivní savci a ptáci mohou predátory rozpoznávat, jejich závěry ale nejsou jednotné. Rozpoznání zjevně závisí na typu předkládaného stimulu. Živý predátor vyvolává intenzivnější odpověď než model, u čichových stimulů zřejmě záleží na jejich "nosiči". Podstatná část stávajících studií navíc neumožňuje bližší určení přesnosti rozpoznání. To by vyžadovalo použití většího počtu predátorů i kontrol. Takové studie jsou ovšem vzácné. Je tedy zřejmé, že studium uplatnění vrozeného a naučeného rozpoznávání predátorů u ptáků a savců stále představuje atraktivní výzkumné téma. Klíčová slova: predátor, rozpoznávání,...
|
|
|
Mitogenomická fylogeografie a adaptivní evoluce norníka rudého Clethrionomys glareolus
Filipi, Karolína ; Kotlík, Petr (vedoucí práce) ; Munclinger, Pavel (oponent)
Práce je součástí projektu sekvenování genomu a transkriptomu norníka rudého (Clethrionomys glareolus). Význam selekce v evoluci mitochondriální DNA (mtDNA) je předmětem časté diskuse; zatímco některé studie nenašly důkazy, že by selekce významně ovlivnila fylogeografii studovaných druhů, jiné studie naopak adaptivní evoluci mtDNA přikládají velký význam. Norník rudý je hlavním modelem, na kterém studujeme adaptaci na klimatické změny. Jako v případě jiných druhů byla dosud fylogeografie norníka hodnocena na základě variability malé části mtDNA. Cílem mé práce ale bylo osekvenovat celou kódující část mitochondriálního genomu zástupců hlavních linií mtDNA norníka s využitím Sangerovy metody a technologie Illumina, a na příkladu tohoto druhu zhodnotit význam selekce a adaptace v evoluci a fylogeografii. Ačkoli adaptivní evoluce v mtDNA patrně nehrála klíčovou roli při postglaciální kolonizaci Evropy, známky adaptace v mtDNA norníka nalézt můžeme - identifikovala jsem záměnu aminokyseliny s možným funkčním významem a některé populace nacházející se na okrajích areálu rozšíření (severním a jižním) vykazují signifikantní změny fyzikálně-chemických vlastností proteinů kódovaných v mtDNA. Klíčová slova: adaptace, molekulární evoluce, populační genetika, sekvence DNA, mitochondriální DNA, mtDNA, cDNA,...
|
host ::
RSS.