|
|
Nemajetková újma a její náhrada v soudní praxi
Kepková, Pavlína ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Nemajetková újma a její náhrada v soudní praxi Abstrakt Tato práce pojednává o tradiční soukromoprávní problematice nemajetkové újmy a její náhrady řazené do odvětví práva soukromého. Autorka práce se zaměřuje především na aktuální problémy týkající se nemajetkové újmy s důrazem na vývoj soudních rozhodnutí, a to nejen v českém právním řádu. Pozornost je rovněž věnována historické genezi právní úpravy i judikatury. V první řadě jsou rozebrány základní pojmy včetně terminologické nekonzistentnosti přehledně vyjádřené ve srovnávací tabulce. Následně je vcelku podrobně zaměřena pozornost na jednotlivá zákonná ustanovení věnující se problematice nemajetkové újmy a její náhrady v současném civilním kodexu. Práce je rozdělena do devíti kapitol. První kapitola vysvětluje klíčový pojem nemajetkové újmy a další pojmy odškodnění či soudní praxe. Druhá kapitola stručně představuje ochranu osobnostních práv a způsob přiměřeného zadostiučinění. Třetí kapitola pojednává o náhradě imateriální újmy na zdraví v občanském zákoníku, včetně právně nezávazného dokumentu nazvaného Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví. Tento nezávazný dokument byl vytvořen s cílem pomoci soudcům určit výši náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění a sjednotit tak rozhodovací praxi. Tato kapitola rovněž definuje...
|
|
|
Přiměřené zadostiučinění jako nekalosoutěžní nárok
Jakoubek, Michal ; Patěk, Daniel (vedoucí práce) ; Pelikán, Robert (oponent)
Tato práce se zabývá problematikou přiměřeného zadostiučinění, jakožto nároku vzniklého dotčené osobě z nekalosoutěžního jednání rušitele. Práce je rozdělena na tři části. V první části jsou vymezeny základní předpoklady vzniku nároku na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění, a to protiprávnost v podobě porušení zákazu jednat nekalosoutěžně, vznik újmy dotčené osoby, příčinná souvislost mezi nekalosoutěžním jednáním a vznikem újmy a zavinění rušitele. V druhé části práce jsou vymezeny osoby, které jsou oprávněny uplatňovat nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a osoby, které jsou povinny takový nárok uspokojit. Třetí část práce se zabývá formami, v jakých může být přiměřené zadostiučinění poskytováno a kritérii podstatnými pro stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích. Zvláštní pozornost je věnována problematice funkcí a účelu přiměřeného zadostiučinění v právu nekalé soutěže, zejména pak otázce, zda může přiměřené zadostiučinění plnit mimo funkce satisfakční rovněž funkci preventivní a sankční a zda tyto funkce mohou být zohledňovány při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění v penězích. Dále se pak práce zabývá rozsahem povinnosti tvrzení a důkazní dotčené osoby uplatňující nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění a na něj navázaného břemena tvrzení a břemena důkazního.
|
|
|
Kritické srovnání režimů náhrady nemajetkové újmy a vzniklé dvojkolejnosti
Tázler, Jakub ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent)
1 Kritické srovnání režimů náhrady nemajetkové újmy a vzniklé dvojkolejnosti Abstrakt Diplomová práce se zabývá kritickým srovnáním režimů náhrady nemajetkové újmy a vzniklé dvojkolejnosti. Cílem je popsat, jakým způsobem je odškodňována nemajetková újma při zásahu do zdraví poškozeného, a to se zvláštním zřetelem na porovnání režimu dle občanského zákoníku a dle zákoníku práce. Tento popis a kritické porovnání obou režimů vede k úvaze, že tato dvojkolejnost není v souladu s ústavními hodnotami a že bude nutné do budoucna učinit změny tak, aby tohoto souladu bylo dosaženo. Práce je rozdělena do šesti kapitol. První kapitola definuje základní pojem, se kterým se pracuje v textu - újma. Co to je, kdy se nahrazuje, jakým způsobem je upravena v občanském zákoníku a jakým způsobem v zákoníku práce. Druhá kapitola pojednává o historii a vývoji náhrady nemajetkové újmy při ublížení na zdraví. Následující kapitola popisuje stěžejní dokumenty pro výpočet výše odčinění - Metodiku Nejvyššího soudu a Nařízení vlády používané pro pracovní úrazy. V této kapitole jsou zmíněny i další dva předpisy, a to zákon o služebním poměru a zákon o vojácích z povolání. Kapitola "dvojkolejnost a její kritika" je stěžejní částí celé práce, neboť uvádí některé instituty, které jsou natolik rozdílné, že je třeba je popsat a jasně...
|
|
|
Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy
Vosečková, Lucie ; Pauknerová, Monika (vedoucí práce) ; Ondřej, Jan (oponent) ; Dolanská Bányaiová, Lucie (oponent)
196 Nemajetková újma v právní regulaci mezinárodní přepravy Abstrakt Práce se zabývá otázkami spojenými s právní úpravou nemajetkové újmy vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta se v posledních deseti letech dostává do popředí zájmu, zejména evropských institucí. První část práce je věnována obecnému teoretickému vymezení nemajetkové újmy jako takové a jednotlivým druhům nemajetkové újmy, které mohou při letecké přepravě vznikat. Těmi jsou újma na zdraví, emocionální újma způsobená prožitým stresem nebo jinak nekomfortní situací, a nemajetková újma způsobená tím, že se cestující kvůli zpoždění, zrušení letu nebo odepření nástupu na palubu nedostane včas na místo určení. Druhá část práce je věnována srovnání úpravě náhrady nemajetkové újmy v právní úpravě České republiky a Spojených států amerických, a to vývoji institutu nemajetkové újmy a náhrady této újmy. Pozornost je věnována zejména jednotlivým titulům, které jsou dle příslušné právní úpravy nahrazovány a porovnání výše náhrady nemajetkové újmy v rozhodování soudů obou zemí. Třetí část je věnována úpravě nemajetkové újmy a její náhradě, vznikající v souvislosti s mezinárodní leteckou přepravou. Ta je v současnosti na mezinárodní úrovni upravena ve Varšavské úmluvě, resp. Varšavském systému a v Montrealské úmluvě, na úrovni...
|
|
|
Náhrada při újmě na přirozených právech člověka
Malý, Petr ; Thöndel, Alexandr (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice újmy na přirozených právech člověka a jejího odškodnění. Práce se zaměřuje na stávající úpravu tohoto institutu obsaženou v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Dále je v této práci stávající úprava srovnána s úpravou předešlou, a to s občanským zákoníkem č. 40/1964 Sb. Hlavním cílem této práce je poskytnout základní a ucelený vhled do problematiky újmy na přirozených právech člověka se zaměřením na popis změn vyvolaných na základě přijetí nového občanského zákoníku. Dalším cílem práce je nastínění důsledků těchto změn. Na začátku se diplomová práce zaměřuje na všechny ustanoveními z první části občanského zákoníku, které se věnují úpravě přirozených práv. V další části práce poskytuje obecný vhled do problematiky vzniku odpovědnosti za způsobenou újmu na přirozených právech. Tento obecný základ je nutný pro další část práce, která se zabývá nároky na odškodnění nemajetkové újmy a rozhodování o její výši nového občanského zákoníku. Nejrozsáhlejší třetí část práce se tedy zabývá již konkrétními náhradami, a to náhradou při ublížení na zdraví a při usmrcení a odškodňování sekundárních obětí. Na konci se diplomová práce zmiňuje o dalším souvisejícím institutu, a to o promlčení nároku na náhradu nemajetkové újmy. Podrobněji se práce věnuje oblasti přiznávání...
|
|
|
Újma na přirozených právech člověka
Svoboda, Marek ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Újma na přirozených právech člověka Abstrakt Poznatky shromážděné v této rigorózní práci potvrzují, že funkční a velmi citlivé nastavení univerzálního soukromoprávního systému, zajišťujícího náležitou ochranu přirozenoprávních hodnot před širokým spektrem právně závadných zásahů, je zcela zásadním úkolem každého civilizovaného právního prostředí, neboť jde o hodnoty mimořádně vysoké důležitosti. Jak vyplývá z uvedeného textu práce, na podobu tohoto právního ochranného systému sestávajícího ze tří na sobě závislých klíčových komponentů (tzn. pojetí předmětu ochrany, občanskoprávní odpovědnost, katalog ochranných práv) působí ve větší či menší míře poznatky vyplývající z právní teorie, litery zákona a soudní rozhodovací činnosti. V úvodu této práce jsem se proto detailně zabýval prvním z uvedených komponentů právního ochranného systému. Elastický rozsah právní ochrany tohoto sytému se vztahuje na lidskou bytost, jakožto individualitu a v právním slova smyslu osobu práva. Dochází tak ke snaze o zajištění ochrany veškerých přirozenoprávních hodnot člověka, které ve svém souhrnu tvoří nejvlastnější, nejniternější a nejintimnější sféru fyzické osoby 1 , přičemž tyto jednotlivé dílčí hodnoty vykazují buď biologický nebo psychologický nebo sociologický charakter. Obsahové vymezení zájmu, který je právem chráněn,...
|
|
|
Újma v občanském právu se zřetelem k sankčním aspektům její náhrady
Hoblíková, Žaneta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Újma v občanském právu se zřetelem k sankčním aspektům její náhrady Abstrakt: Rigorózní práce se zabývá újmou a její náhradou se zaměřením na sankční aspekt náhrady újmy. Práce je rozdělena do dvou částí a obsahuje celkem šest kapitol, které jsou dále konkretizovány v příslušných podkapitolách. První část práce je věnována újmě a její náhradě v obecné rovině. Kapitola první definuje pro práci klíčové pojmy jako je újma, škoda a nemajetková újma tak, jak je chápe současná i minulá česká civilní právní úprava, odborná literatura či judikatura. Druhá kapitola se věnuje funkcím, které náhrada újmy plní. Kapitola třetí představuje hlavní pilíře náhrady újmy v účinném občanském zákoníku. S ohledem na rekodifikací přinesené koncepční a terminologické změny se s pomocí odborné literatury a judikatury snaží dovodit obecné předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy. Dále konkretizuje podmínky rekodifikací přinesené novinky, kterou možnost vzdání se práva na náhradu újmy přej jejím vznikem. Představuje i současnou koncepci prevenčních klauzulí a konfrontuje ji s dřívější právní úpravou. Samostatná podkapitola je věnována okolnostem vylučujícím protiprávnost. Podrobněji se pak věnuje samostatně vzniku povinnosti k náhradě škody, způsobu a výši její náhrady, ale také promlčení práva na náhradu škody. Stejná pozornost...
|
|
|
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana
Wipplerová, Tereza ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Vanduchová, Marie (oponent)
Poškozený v trestním řízení a jeho ochrana Diplomová práce se zabývá postavením poškozeného v trestním řízení a jeho ochranou. Je členěna do šesti kapitol, z nichž první tvoří úvod a poslední závěr. Práce čerpá z právních předpisů, odborné literatury, ze soudní judikatury a rovněž z elektronických zdrojů. Druhá kapitola je zaměřena na vymezení pojmu poškozeného. Věnuje se také tomu, jaký je rozdíl mezi poškozeným a obětí trestného činu. V třetí kapitole diplomové práce jsou vyjmenována možná hlediska členění práv poškozeného. V této části diplomové práce jsou kromě první podkapitoly věnované hlediskům členění práv další čtyři podkapitoly. První z nich je věnována právům poškozeného bez nároku na náhradu škody, nemajetkové újmy nebo na vydání bezdůvodného obohacení a druhá právům poškozeného, který tento nárok má. V rámci těchto podkapitol uvádím příkladmý výčet těchto práv a následně se věnuji některým vybraným oprávněním. Tato oprávnění podrobněji rozepisuji a uvádím nedostatky této právní úpravy. Čtvrtá podkapitola se zaměřuje na práva poškozeného stanovená v zákoně o soudnictví ve věcech mládeže a pátá podkapitola na práva nezletilého poškozeného. Čtvrtá kapitola se zabývá výhradně nemajetkovou újmou. Konkrétně se zaměřuje na východiska a kritéria, která berou soudy v potaz při rozhodování o...
|
|
|
Újma na přirozených právech člověka
Svoboda, Marek ; Křesťanová, Veronika (vedoucí práce) ; Frinta, Ondřej (oponent)
Resumé Poznatky shromážděné v této rigorózní práci potvrzují, že funkční a velmi citlivé nastavení univerzálního soukromoprávního systému, zajišťujícího náležitou ochranu přirozenoprávních hodnot před širokým spektrem právně závadných zásahů, je zcela zásadním úkolem každého civilizovaného právního prostředí, neboť jde o hodnoty mimořádně vysoké důležitosti. Jak vyplývá z uvedeného textu práce, na podobu tohoto právního ochranného systému sestávajícího ze tří na sobě závislých klíčových komponentů (tzn. pojetí předmětu ochrany, občanskoprávní odpovědnost, katalog ochranných práv) působí ve větší či menší míře poznatky vyplývající z právní teorie, litery zákona a soudní rozhodovací činnosti. V úvodu této práce jsem se proto detailně zabýval prvním z uvedených komponentů právního ochranného systému. Elastický rozsah právní ochrany tohoto sytému se vztahuje na lidskou bytost, jakožto individualitu a v právním slova smyslu osobu práva. Dochází tak ke snaze o zajištění ochrany veškerých přirozenoprávních hodnot člověka, které ve svém souhrnu tvoří nejvlastnější, nejniternější a nejintimnější sféru fyzické osoby 1 , přičemž tyto jednotlivé dílčí hodnoty vykazují buď biologický nebo psychologický nebo sociologický charakter. Obsahové vymezení zájmu, který je právem chráněn, nelze poskytnout zcela komplexně, neboť...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy u tzv. sekundárních obětí
Přenosilová, Klára ; Šustek, Petr (vedoucí práce) ; Hendrychová, Michaela (oponent)
RESUMÉ V této diplomové práci "Náhrada nemajetkové újmy u tzv. sekundárních obětí" jsem se zabývala problematikou sekundárních obětí. Sekundární oběť jsem si definovala jako poškozeného, který utrpěl nemajetkovou újmu v důsledku toho, co se přihodilo jiné osobě (primární oběti), jež byla porušením povinnosti ze strany škůdce poškozena bezprostředně. Zaměřila jsem se přitom výlučně na sekundární oběti podle ustanovení § 2959 o. z. 2012. Na základě ustanovení § 2959 o. z. 2012 mohou sekundární oběti po škůdci požadovat peněžitou náhradu za újmu, již utrpěly v důsledku usmrcení nebo zvlášť závažného ublížení na zdraví své osoby blízké (primární oběti). Při komplexní analýze ustanovení § 2959 o. z. 2012 jsem se vypořádala zejména s povahou újmy primární oběti, s otázkou okruhu oprávněných sekundárních obětí a kvalitou jimi utrpěné újmy i s rozsahem náhrady újmy sekundárních obětí. Využila jsem přitom komparativní metodu. Právní úpravu občanského zákoníku 2012 jsem porovnávala s předchozí občanskoprávní úpravou a související judikaturou českých soudů. Za účelem mezinárodního srovnání jsem doplnila jednotlivé kapitoly o poznatky o právním postavení sekundárních oběti (osob blízkých) v rakouském právu. Provedená analýza ukázala, že nová právní úprava občanského zákoníku 2012 situaci sekundárních obětí obecně...
|
host ::
RSS.