|
|
Ošetřovatelská péče o pacientku s postpunkční cefaleou v porodnictví
Drahokoupilová, Milada ; Heczková, Jana (vedoucí práce) ; Kulhavá, Miluše (oponent)
O tématu mé bakalářské práce rozhodla má profese anesteziologické sestry na Gynekologicko-porodnické klinice, kde přicházím do kontaktu s bolestí rodiček velmi často. Snahou zdravotnického personálu je ulevit rodičkám od bolesti co nejvíce. Mezi metody tlumící bolest patří také aplikace epidurální analgezie k porodu. V ČR, stejně jako jinde ve světě evidujeme již 20 let stálý vzestup v používání této metody. Regionální analgezie má však své komplikace. Jednou z nich je postpunkční cefalea, která je v porodnictví poměrně častá (přibližně 1 % všech neuroaxiálních metod). Tato komplikace může mít fatální následky pro pacientku bez adekvátní léčby, ošetřovatelské péče, odpovídající komunikace a psychické odpory. Bakalářská práce přináší náhled do této problematiky. Práce se skládá ze dvou hlavních částí a zpracována je kazuistickou metodou. Teoretická část bakalářské práce je věnována přehledu metod regionální analgezie tlumící bolest. Popisuji rozdíly mezi epidurální a spinální analgezií a možné komplikace. Nejvíce prostoru je poskytnuto hlavní komplikaci, postpunkční cefalea. Pozornost věnuji specifickým psychologickým problémům v šestinedělí, které souvisí s komplikacemi regionální analgezie. V ošetřovatelské části mé bakalářské práce jsou uvedeny 2 kazuistiky s podrobným plánem ošetřovatelské péče...
|
|
|
Dlouhodobé cévní přístupy pro domácí parenterální výživu a jejich komplikace
Králová, Petra ; Novák, František (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Domácí parenterální výživa je léčebnou modalitou, která umožňuje pacientům s intestinálním selháním pobyt v domácím prostředí. Možnost zahájit a provádět domácí parenterální výživu vyžaduje nejen lékařský a farmaceutický tým, ale i nelékařský zdravotnický personál, který hraje významnou úlohu především v edukaci pacienta a jeho blízkých. Cílem výzkumu bylo charakterizovat pacienty v programu domácí parenterální výživy (DPV), katétry používané k tomuto účelu a dále analyzovat výskyt komplikací dlouhodobých cévních vstupů, které souvisí s následnou péčí a jejich užíváním. Do retrospektivního kvantitativního výzkumu byli zařazeni pacienti, kteří využívali domácí parenterální výživu od ledna roku 2009 do září roku 2015 v rámci jednoho nutričního centra. Sběr dat byl realizován studiem zdravotnické dokumentace. Do studie bylo zařazeno celkem 135 pacientů (93 žen a 42 mužů), kteří měli dohromady zavedeno 227 katétrů (114 Port, 73 Broviac a 40 PICC) s 86 187 katétrovými dny. Nejčastějším základním onemocněním byl nádor (36 %) a nejběžnější indikací k DPV byl syndrom krátkého střeva (50 %). Celková míra všech komplikací byla 2,12/1000 katétrových dnů (1,62 katétrové sepse, shodně pro místní infekce a trombotické komplikace 0,10 a 0,27 mechanické komplikace). Míra katétrových sepsí činila u typu Port...
|
|
| |
|
| |
|
|
Periferně zaváděný centrální žilní katétr - role sestry
Rosypalová, Marta ; Michálek, Pavel (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Předkládaná diplomová práce je věnována periferně zaváděným centrálním žilním katétrům, roli sestry v zavádění těchto systémů a péči o ně. Cílem práce, která částečně vychází z projektu PICC uspořádaného Klinikou anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze, bylo sledovat kvalitu života u pacientů s PICC po jejich zavedení, sledovat možné komplikace (trombóza žíly, bakteriémie, sepse, lokální infekce, dekubitus, rozpojení systému, mechanické komplikace aj.) a ověřit ekonomickou efektivitu systému PICC ve srovnání s jinými metodami. Cílem další části práce, jež se k projektu již nevztahuje, bylo zjistit povědomí všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o katétru PICC. Práce sleduje dvě tradiční linie - teoretickou a empirickou. Teoretická část se nejprve zabývá centrálním žilním katétrem obecně, poté charakteristikou systému PICC. Následuje přehled indikací, technik a komplikací zavádění PICC. Zpracována je též role sestry v zavádění a ošetřování těchto systémů. Empirická část je rozdělena do dvou oddílů. První je tvořen průzkumným dotazníkovým šetřením, kterým jsem zjišťovala informovanost všeobecných sester/zdravotnických záchranářů o systému PICC. Druhý oddíl vychází z již výše zmíněného projektu, pomocí něhož...
|
|
|
Fyzioterapie u pacientů po stabilizaci fraktury proximálního konce femuru pomocí dynamického kyčelního šroubu
Posejpalová, Klára ; Molnár, Petr (vedoucí práce) ; Horká, Bohumila (oponent)
V teoretické části mé bakalářské práce je zpracována anatomie, kineziologie a biomechanika kyčelního kloubu a proximálního femuru. Další kapitolu tvoří rozdělení zlomenin proximálního femuru, jejich prevence, diagnostika, léčba a socio-ekonomické aspekty. V poslední kapitole jsou uvedeny fyzioterapeutické postupy a jejich využití v postoperačním období. Praktická část se skládá z kazuistik dvou pacientů s frakturou proximálního konce femuru ošetřených osteosyntézou DHS. Tito pacienti byli hospitalizováni po operaci na traumatologickém oddělení chirurgické kliniky v Hradci Králové. Obě kazuistiky obsahují vstupní i výstupní kineziologické vyšetření, stanovení krátkodobého i dlouhodobého terapeutického plánu, záznam průběhu a zhodnocení výsledků léčby.
|
|
|
Diabetes mellitus 1. typu a pohybové aktivity
Prouza, Michal ; Bunc, Václav (vedoucí práce) ; Skalská, Marie (oponent)
1 Abstrakt Název práce Překážky pohybové aktivity u diabetiku I. typu Cíle práce Bakalářská práce se zabývá problematikou onemocnění diabetes mellitus I. typu, možnostmi jeho kompenzace pomocí adekvátní fyzické aktivity a diety a následných komplikací diabetu. Metody práce Jedná se o práci popisnou, bude použita metoda sběru dat z dostupné literatury a internetových zdrojů. V této bakalářské práci nebude prováděno žádné osobní dotazování. Výsledky práce Výsledkem bakalářské práce je souhrnný popis diabetu I. typu, otázka fyzické aktivity s vhodnou dietou u diabetiků I. typu a následných komplikací spojených s diabetem. Klíčová slova Diabetes mellitus, fyzická aktivita, komplikace, dieta, glykemie
|
|
|
Kinezioterapie po fraktuře distálního konce radia - operační a konzervativní léčba
Slavíková, Věra ; Vondráková, Ivana (vedoucí práce) ; Němeček, Ondřej (oponent)
124 ANOTACE Anotace (čj) Autor: Věra Slavíková Instituce: Rehabilitační klinika LF v Hradci Králové Název práce: Kinezioterapie po fraktuře distálního konce radia - operační a konzervativní léčba Vedoucí práce: Mgr. Ivana Vondráková Počet stran: 142 Počet příloh: 8 Rok obhajoby: 2014 Klíčová slova: kinezioterapie, fraktura, radius, léčba, komplikace V teoretické části této bakalářské práce je zpracována anatomie distálního konce radia, kineziologie zápěstí; traumatologie, způsoby diagnostiky a léčby zlomenin distálního konce radia a nejčastější komplikace. Tato část obsahuje také fyzioterapeutické postupy a možnosti fyzikální terapie, které je možné při terapii využít. Praktická část zahrnuje kazuistiky dvou pacientů s frakturou distálního konce radia, kteří docházeli na ambulantní rehabilitaci. Oba pacienti byli léčeni konzervativně. U obou pacientů je zpracované vstupní i výstupní kineziologické vyšetření, krátkodobý i dlouhodobý terapeutický plán, zaznamenán průběh jejich terapie a zhodnocení úspěšnosti terapie.
|
|
| |
|
|
Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II
Malá, Irena ; Hocková, Jana (vedoucí práce) ; Slabý, Josef (oponent)
Titul a jméno autora: Bc. Irena Malá Instituce: Universita Karlova v Praze, 1. lékařská fakulta Ústav teorie a praxe ošetřovatelství Vídeňská 800, 140 59 Praha 4 - Krč Obor: Navazující magisterské studium oboru ošetřovatelská péče v anesteziologii, resuscitaci a intenzivní péči Název práce: Časná pooperační péče u pacienta s levostrannou mechanickou srdeční podporou HeartMate II Vedoucí práce: PhDr. Hocková Jana, PhD. Počet stran: 170 Počet příloh: 41 Rok obhajoby: 2013 Klíčová slova: časná pooperační péče, hypotermie, krevní transfuze, tekutinová resuscitace, perioperační kardiovaskulární dysfunkce, farmakologická podpora, mechanická srdeční podpora HeartMateII, monitorace, přístroje, srdeční arytmie, ventilační strategie, pooperační antikoagulace, kontrola glykémie, selhání ledvin, nutrice, ošetřovatelství, komplikace, rehabilitace, psychologické aspekty Výskyt srdečního selhání se podobá svými rozměry epidemii s vysokou mortalitou. Tato skutečnost, společně se stagnujícím až klesajícím počtem vhodných dárců vedla k potřebě nahradit činnost srdce jako pumpy umělým čerpadlem. Mechanické podpůrné srdeční systémy jsou sofistikované přístroje, které jsou schopné na určitou dobu podpořit nebo úplně nahradit funkci srdce jako pumpy. Klinickou indikací implantace mechanické srdeční podpory je výrazné...
|
host ::
RSS.