|
|
Kontaktní oddělení, experimentální forma ústavní výchovy
Obořilová, Dominika ; Bendl, Stanislav (vedoucí práce) ; Syřiště, Ivo (oponent)
v českém jazyce Tato bakalářská práce se nazývá "Kontaktní oddělení, experimentální forma ústavní výchovy". Záměrem práce je hlubší zamyšlení se nad problematikou ústavní výchovy a představení inovativního přístupu, jako možnou formu péče, v rámci zařízení pro výkon ústavní výchovy. Práce je strukturována do dvou základních celků - části teoretické a části praktické. V teoretické části popisuji pojetí ústavní výchovy v České republice a představuji systém práce v konkrétním výchovném ústavu na Praze 9. Praktická část je koncipována jako kvalitativní výzkumné šetření, za základě kterého se snažím získat odpověď, zda je tato inovativní forma péče přínosná pro děti zdržující se dlouhodobě na útěku. V závěru práce hodnotím výsledky šetření a jejich využití v současné praxi. Klíčová slova ústavní výchova, ochranná výchova, předběžné opatření, dítě, dobrovolný pobyt, schválený pobyt mimo zařízení, výchovný ústav
|
|
|
Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy
Nováková, Petra ; Turčová, Ivana (vedoucí práce) ; Nováková, Lenka (oponent)
Název: Aktivity v přírodě v podmínkách ústavní výchovy Cíl práce: Cílem této práce je zmapovat aktivity v přírodě v ústavní výchově v Libereckém kraji. Zjistit druhy aktivit a dobu strávenou aktivitami v přírodě. Metoda práce: Ke zpracování úkolu jsem použila dotazníkovou metodu. Respondenti dostali dotazníky s otevřenými a uzavřeným otázkami k danému tématu. Data byla zpracována kvantitativně a byla zanesena do koláčového grafu. Výsledky: V dotazníku jsem zjistila, že vychovatelé se domnívají, že aktivity v přírodě jsou vhodné pro děti z ústavní výchovy, a to nejen jako prostředek navazování nových kontaktů, ale především jako prostředek zvýšení odpovědnosti a sebepoznání. Nejčastěji AP využívají v podobě procházek či her v přírodě. Mezi aktivity, které jsou nejméně přístupné, patří lezení a plavání. Nejčastější aktivitou dětí je hraní na počítači a procházky s přáteli. Hraní her v přírodě a sbírání plodů je pro děti nejzábavnější. Aktivity v přírodě přinášejí dětem hlavně radost, zábavu a nové zážitky. Myslí si, že během aktivit v přírodě poznají něco nového o svých přátelích a získají větší důvěru ve vzájemných vztazích. Klíčová slova: Aktivity v přírodě, volný čas, sporty v přírodě, ústavní výchova, ochranná výchova
|
|
| |
|
|
Ztráta jistoty v rodině jako spouštěč poruch chování u dětí, kterým byla nařízena ústavní či uložena ochranná výchova.
SLÁDKOVÁ, Romana
Bakalářská práce se zabývá problematikou dysfunkční rodiny a mírou jejího vlivu na poruchové chování u dětí, kterým byla nařízena ústavní či uložena ochranná výchova. Teoretická část se zaměřuje na definování rodiny, jejích poruch a funkcí, dále se zaobírá poruchami chování, ústavní a ochrannou výchovou. Praktickou část tvoří vlastní šetření, které se snaží posoudit, zda dysfunkce v rodině zejména narušení citové a socializační funkce, může být spouštěčem poruch chování u dětí, kterým byla nařízena ústavní či uložena ochranná výchova.
|
|
|
Možnosti zkvalitnění práce výchovných ústavů v ČR
Petrovová, Petra ; Dvořáček, Jiří (vedoucí práce) ; Hadj Moussová, Zuzana (oponent)
Bakalářská práce je zaměřena na možnosti zkvalitnění činnosti výchovných ústavů v České republice. Teoretická část práce popisuje historický vývoj péče o mravně narušenou mládež na území České republiky, vymezuje pozici výchovných ústavů v systému institucionální výchovy a charakterizuje specifika těchto zařízení. Praktická část práce analyzuje současný stav výchovných ústavů v České republice, věnuje se otázce financování tohoto typu zařízení a jejím jádrem je především analýza některých problémů současného fungování výchovných ústavů a navržení konkrétních opatření k jejich nápravě. Nápravná opatření navržená v práci se týkají zejména sjednocení koncepce reedukace a resocializace, uzákonění vlastní kontrolní a hospitační činnosti v zařízeních, zajištění vyšší odbornosti pedagogických pracovníků výchovných ústavů a zvážení promíjení opatření ve výchově. Bakalářská práce si klade za cíl poukázat na nedostatky a nezbytnost změn v současném fungování výchovných ústavů v České republice.
|
|
|
Význam zájmové činnosti v resocializační práci
RAČÁKOVÁ, Jaroslava
Má bakalářská práce se zabývá problematikou zájmové činnosti ve vztahu k resocializační práci. Konkrétně jsem se zaměřila na etopedická zařízení Dětský domov se školou Šindlovy Dvory a Dětský diagnostický ústav Homole. Zde jsem provedla kvantitativní výzkum, metodou dotazování. Jako techniku jsem zvolila dotazníkové oslovení dětí a vychovatelů. V práci přibližuji náhled na problematiku ústavní výchovy, ochranné výchovy, předběžného opatření, dětského diagnostického ústavu, dětského domova se školou. Dále charakterizuji jedince přijímané do těchto zařízení, a to dle věku (období mladšího školního věku a období pubescence), a faktorů jako je rodina, možný syndrom CAN a případné poruchy chování, jež zapříčiňují potřebu resocializační péče. Důležitým pilířem dané problematiky je zájmová činnost, která rozvíjí motivační principy. Jako poslední teoretické východisko jsem přiblížila osobnost vychovatele. Stěžejním cílem bakalářské práce je zjištění, zda děti navštěvovaly před příchodem do již zmíněných zařízení volnočasové aktivity. Základní hypotézou práce je předpoklad, že děti před příchodem do etopedických zařízení nemají zkušenost se zájmovou činností. Z výzkumu vyplývá, že zájmové činnosti se před pobytem ve zmíněných zařízeních účastnilo cca 45, 5 % dotázaných dětí. Tato činnost není vždy vhodná. Zároveň ale z dotazníků vyplývá, že režim a smysluplné využití volného času ovlivňují např. získání nových dovedností nebo výběr profesní přípravy, atd. Důležitým poznatkem je zjištění, že 100 % dotazovaných vychovatelů se aktivně účastní zájmové činnosti pro děti. Tím děti nejen motivují, ale také si s nimi budují vztah, který je důležitý pro resocializaci.
|
|
|
Hodnotová orientace dětí z dětského domova
PLOCKOVÁ, Lenka
Tématem této bakalářské práce je Hodnotová orientace dětí z dětského domova. V teoretické části jsou vysvětleny základní pojmy jako je hodnota, hodnotová orientace, rodina a její funkce, poruchy chování, ústavní a ochranná výchova. Praktická část se orientuje na vymezení cílů práce, použitou metodiku a charakteristiku cílových souborů. Prvním cílem práce bylo zmapovat hodnotovou orientaci dětí z Dětského domova se školou Býchory. Druhým cílem bylo zjistit názor pracovníků Dětského domova se školou Býchory na utváření životních hodnot dětí v domově. Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, metoda dotazování a technika sběru dat, polostrukturované skupinové interview. Pro výzkum byly vybrány dva cílové soubory. Prvním cílovým souborem byly děti z Dětského domova se školou Býchory, kterým byla soudem nařízena ústavní výchova nebo uložena ochranná výchova z důvodu závažných poruch chování, které nebylo možné řešit běžnými pedagogickými postupy v rodinném prostředí těchto dětí. Výzkum probíhal v rámci jednotlivých rodinných skupin DDŠ Býchory v listopadu a prosinci 2010 a účastnilo se ho 26 dětí z tohoto zařízení. Druhým cílovým souborem pak byli pracovníci Dětského domova se školou Býchory. Výzkumu se zúčastnily 3 vychovatelky z tohoto zařízení. Výsledky výzkumu ukázaly, že děti z Dětského domova se školou Býchory znají pojem životní hodnota a rozumí mu. Jejich nejdůležitější hodnoty představuje rodina, dále pak zdraví, vzdělání, svoboda a láska. Tyto hodnoty byly podle slov dětí ovlivněny jejich rodiči, ale často také kamarády nebo vychovateli DDŠ Býchory. S tímto úzce souvisí domněnka dětí, že se jejich hodnotová orientace po příchodu do DDŠ změnila. Jen minimum dětí považovalo za důležité hodnoty svého života jiné hodnoty než rodinu, zdraví, svobodu, vzdělání a lásku. Z výzkumu dále vyplynulo, že děti mají představu o hodnotách svých rodičů. Myslí si, že pro jejich rodiče jsou největší hodnotou jejich děti. Tato práce může posloužit jako inspirace pro hlubší poznání hodnot dětí s poruchami chování z dětského domova se školou, a problematiky jejich utváření.
|
|
|
Analýza důvodů umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy
ŠUSTOVÁ, Lucie
Téma mé diplomové práce zní "Analýza důvodů umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy". Cílem bylo zjistit a analyzovat důvody, které vedly k umístění dětí do zařízení pro výkon ústavní a ochranné výchovy a zmapovat možnosti a využití všech zákonných opatření předcházející nařízení ústavní výchovy či uložení ochranné výchovy v praxi. V teoretické části práce se věnuji popisu sociálně patologických jevů v rodině, mapuji právní rámec problematiky umisťování dětí do etopedických zařízení vč. sociálně právní ochrany dětí, popisuji jednotlivé typy školských zařízení vč. práv a povinností dětí v nich umístěných a také zjišťuji, jaké jsou psychologické dopady ústavní péče na vývoj dítěte. V empirické části práci jsem zvolila metodu kvantitativního sociologického výzkumu, sekundární analýzu dat.Ve vztahu k cíli práce jsem na základě poznatků z odborné literatury stanovila 3 hypotézy. První hypotéza zněla: "Hlavním důvodem pro umístění dětí do ústavních zařízení je dysfunkční rodinné prostředí, ve kterém je výchova dítěte ohrožena sociálně patologickými jevy". Druhá hypotéza: "Věkový interval, ve kterém jsou děti nejčastěji umisťovány do ústavních zařízení, je 12-15 let". Třetí hypotéza zněla: "Skutečnost, že škola dlouhodobě neřeší problémové chování dítěte, se negativně projeví u více než 1/4 umístěných dětí". Realizovaným výzkumem byly potvrzeny dvě hypotézy. První hypotéza potvrzena nebyla.
|
|
|
Vybrané kapitoly z dětské kriminality se zaměřením na soudní řízení, na ukládaná opatření a na další institucionální pomoc
MICHLOVÁ, Markéta
Práce se zabývá dětskou kriminalitou se zaměřením na soudní řízení ve věcech nezletilých delikventů a na opatření, která můžou být uložena dětem mladších patnácti let, dopustí-li se činu jinak trestného. Dále se zabývá institucemi, které mají co do činění s nezletilými delikventy a popisuje jejich možnosti péče. První část práce se zabývá statistickými údaji týkající se stavu dětské kriminality v roce 2007 a jejím vývojem od roku 1989. Dále charakterizuje specifické znaky trestné činnosti dětí a základní faktory, které delikventní chování dětí ovlivňují. Věnuje se i často diskutovanému tématu snížení věkové hranice trestní odpovědnosti. Nejdůležitější část práce obsahuje informace o již zmíněném soudním řízení ve věcech nezletilých delikventů a o v něm ukládaných opatřeních. Popisuje instituce, do nichž se díky uloženému opatření může dítě dostat a popisuje i možnosti dalších institucí jako je policie, škola, odbor sociálních věcí v čele s kurátorem mládeže, pedagogicko-psychologická poradna či psychiatrická léčebna. Zabývá se i rodinou a zákonnými opatření v rámci rodiny. Zmiňuje i dobrovolnické programy, které se věnují u nás práci s delikventními dětmi. Nakonec popisuje pro inspiraci několik zahraničních způsobů pomoci dětským delikventům.
|
|
|
Legislativa ústavní výchovy dětského domova
ŘEPÁSKOVÁ, Daniela
Práce se specializuje na problematiku práv dětí umístěných do dětského domova. Zabývá se využitím dostupné legislativy k ochraně dětí, které nemohou z různých důvodů vyrůstat a být vychovávány v primární rodině. Teoretická část charakterizuje dostupné právní normy v ČR, které zajišťují ochranu práv dětí a bezpečí pro nezletilé, kterých se ústavní výchova týká. Praktická část obsahuje strukturu Dětského domova Lety. Cílem práce je především ukázat aplikovanou právní normu.
|
host ::
RSS.