|
Historie čísla PI
Bernátová, Eliška ; Kvasz, Ladislav (vedoucí práce) ; Pilous, Derek (oponent)
Má bakalářská práce "Historie čísla " má za cíl informovat o vývoji této konstanty. Snažila jsem se postupovat chronologicky od počátků v Egyptě přes starověké Řecko, středověk, renesanci až po novověk a počítačový svět. V kapitole "Tajemný středověk" a "Hon za přesnými čísly" se zaměřuji hlavně na nejvýznamnější osobnosti té doby. Samozřejmě se problematikou tohoto čísla zabývalo nespočet matematiků, ale zmínit se o každém z nich by zabralo spoustu času a tato práce by mohla mít i stovky stran. Podle svého uvážení jsem vybrala ty nejzajímavější osobnosti a ty, kteří se o vývoj čísla zasloužili nejvíce. V následující kapitole "Iracionalita a transcendence" se především zaměřuji na teorémy příslušných matematiků a jejich důkazy. Tato kapitola by měla být podle mého názoru nejdůležitější. Vyřeší se v ní spousta okolností ve vztahu k číslu . V závěrečné kapitole, kterou jsem nazvala " ve světě počítačů" se zmiňuji pouze o nejvýznamnějších počítačích do roku 1967, z důvodu velmi rychlého vývoje technologií.
|
|
Hmotnostní spektrometrie v proteomice: strukturní biologie a klinické aplikace
Pavlásková, Kateřina ; Šulc, Miroslav (vedoucí práce) ; Obšilová, Veronika (oponent) ; Hernychová, Lenka (oponent)
Hmotnostní spektrometrie (MS) je rychlá, specifická, citlivá a experimentálně variabilní metoda, kterou lze s úspěchem použít v celé řadě proteomických aplikací, např. při identifikaci a řešení primární struktury proteinů nebo pro studium terciární struktury a protein-proteinových interakcí. Zavedení tzv. měkkých ionizačních technik na konci 80. let minulého století umožnil ionizovat bez nežádoucí fragmentace biologické makromolekuly jako jsou proteiny, oligosacharidy nebo nukleové kyseliny, a tak nejvíce ovlivnil využití hmotnostní spektrometrie na poli proteomiky. Cílem této práce bylo použití současných přístupů hmotnostní spektrometrie při řešení několika proteomických otázek. První část práce je zaměřena na studium terciární struktury a protein-proteinových interakcí pomocí kombinace techniky chemického zesítění s MS analýzou ve třech modelových systémech: (1) homodimeru lidského regulačního proteinu 14-3-3, (2) systému proteinu 14-3-3 s regulační doménou tyrosinhydroxylasy, a (3) systému dvou membránových proteinů účastnících se biotransformace xenobiotik - cytochromu P450 2B4 a cytochromu b5. Tento metodický přístup pracuje s proteiny ve vodných roztocích za fyziologických podmínek a zachovává tak jejich nativní struktury. Ve druhé části práce byly pomocí MS studovány proteinové profily...
|
|
Studium antimykotické aktivity nově syntetizovaných sloučenin
Pašková, Barbora ; Konečná, Klára (vedoucí práce) ; Jílek, Petr (oponent)
Mgr. Barbora Pašková Studium antimykotické aktivity nově syntetizovaných látek Rigorózní práce Univerzita Karlova v Praze, Farmaceutická fakulta v Hradci Králové Studijní obor: Farmacie Cíl práce: Cílem této rigorózní práce bylo stanovit antimykotickou aktivitu 77 vzorků látek syntetizovaných na Katedře anorganické a organické chemie Farmaceutické fakulty v Hradci Králové Univerzity Karlovy v Praze. Metody: K testování byla použita kvantitativní mikrodiluční bujónová metoda a všechny látky byly testovány na osmi kmenech kvasinek a vláknitých hub. 77 testovaných látek bylo rozděleno podle chemické struktury do pěti skupin na salicylanilidové karbamáty, sulfonamidové močoviny - deriváty sulfamethoxazolu, sulfonamidové imidazolidintriony - deriváty sulfamethoxazolu, deriváty isoniazidu a látky s nejednotnou strukturou. Výsledky: Jako nejvíce účinná se projevila skupina salicylanilidových karbamátů, ze které bylo otestováno 28 vzorků, z nichž 18 prokázalo antimykotickou aktivitu. Naopak žádnou antimykotickou aktivitu neprokázala skupina isoniazidu. Nejcitlivějším kmenem byl Trichophyton mentagrophytes a nejrezistentnějším kmenem byl Aspergillus fumigatus. Závěry: Aby bylo možné použít tyto nové syntetizované látky v klinické praxi, bude zapotřebí provést další testy a klinické studie. Klíčová slova:...
|
|
Rakytník řešetlákový (Hippophae rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek
Blecha, Jan ; Hudeček, Jiří (vedoucí práce) ; Hodek, Petr (oponent)
Rakytník řešetlákový (Hippophae Rhamnoides L.) jako zdroj biochemicky aktivních látek ABSTRAKT Tato práce shrnuje dosavadní významné poznatky o chemickém složení plodů rakytníku řešetlákového (Hippophae rhamnoides L.). Bylo zjištěno, že zastoupení a množství jednotlivých chemických komponent je v bobulích různých vyšlechtěných kultivarů velice variabilní a také závislý na podmínkách, kde rostlina vyrůstala. Rakytníkové produkty jsou bohaté zejména na antioxidanty, jako je vitamín C (v množství až 2500 mg/100g čerstvých bobulí) a tokoferoly (481 mg/100 g plodů), flavonoidy (až 1100 mg/100 g čerstvých plodů) a karotenoidy (až 2139 mg/100g oleje). Mastné kyseliny v oleji jsou převážně nenasycené (až 89% všech mastných kyselin), v dominantních množstvích jsou v semenném oleji zastoupeny kyseliny linolenová a linolová a v dužinovém oleji kyseliny palmitoolejová a nenasycená palmitová. Tato práce se zaměřuje hlavně na shrnutí informací o chemickém složení a vlastnostech rakytníkového oleje. Dále je také poukázáno na obsah a účinky významných flavonoidů vyskytujících se v rostlině. Mezi významné biologické účinky rakytníku patří antioxidační působení, stejně jako vliv na správnou funkci kardiovaskulárního systému, hepatoprotektivní vlastnosti a u některých substancí i prokázaný protinádorový účinek. Díky tomu má...
|
|
Vizualizace chemického prostoru
Škoda, Petr ; Hoksza, David (vedoucí práce) ; Novák, Jiří (oponent)
Explorace chemického prostoru je nedílná součást procesu vývoje nových lé- čiv a její význam roste s nárůstem výpočetní síly umožňující průzkum větší části prostoru. Jednou z možností explorace chemického prostoru je pak jeho vizuali- zace. V současné době je implementováno několik přístupů k vizualizaci, chybí však framework, který by se primárně soustředil na podporu snadného vývoje nových metod.V této práci jsme sestavili požadavky na takový framework a v souladu s nimi jej následně implementovali. Framework je modulární a umožňuje snadnou implementaci jednotlivých částí vizualizace. Součástí frameworku je ob- služná aplikace, která poskytuje grafické rozhraní pro práci s moduly a prezentaci výstupů vizualizace. Pro jednoduché využití aplikace i bez nutnosti implementace vlastních modulů bylo implementováno několik přístupů k vizualizaci chemického prostoru. Tyto pak byly použity pro otestování funkčnosti nad uměle připrave- nými i reálnými daty. 1
|
|
Přehled typů končetinových vad u člověka.
Hundsnurscherová, Zdeňka ; Peterka, Miroslav (vedoucí práce) ; Novotná, Božena (oponent)
Vývoj horních a dolních končetin u člověka je citlivý k narušení během kritické periody, která začíná u horních končetin 25. den od početí a trvá do 35. dne. U dolních končetin nastupuje i končí vývoj o den a až dva později. Po 35. dni embryonálního vývoje pokračuje kritická perioda vývoje končetin, kdy již není možné vyvolat velkou vývojovou vadu, ale pouze vadu malou a tato perioda pokračuje do konce osmého týdne od početí. V začátku kritické periody vznikají vážné končetinové vady (amelie, fokomelie, hemimelie, ektromelie a sirenomelie), později vznikají vady menší postihující především distální struktury končetin (longitudinální preaxiální redukce, longitudinální postaxiální, longitudinální pre- a postaxiální). Na rozdíl od kritické periody existuje tzv. sensitivní perioda tj. perioda, kdy buňky vyvíjejícího orgánu jsou citlivé na negativní vlivy vnějšího prostředí. Obecně vnější negativní vlivy nazýváme teratogeny a do této skupiny patří chemické faktory jako léčiva (thalidomid, vitamín A, misoprostol, phenytoin, metotrexát). Mezi vnější negativní vlivy počítáme také fyzikální faktory, do kterých patří hypoxie a hypertermie, záření a faktory biologické, kterými jsou bakteriální, virové a parazitární infekce. Při vzniku končetinových vad se nejvíc uplatňují chemické a fyzikální vlivy. Klíčová...
|
|
Determination of structure and dynamics of biomolecules by theoretical calculations of NMR spectroscopic parameters
Benda, Ladislav ; Sychrovský, Vladimír (vedoucí práce) ; Munzarová, Markéta (oponent) ; Hrabal, Richard (oponent)
iii Abstrakt Název: Určování strukturních a dynamických vlastností biomolekul pomocí teoretických výpočtů parametrů spekter NMR Autor: Ladislav Benda, ladislav.benda@gmail.com Katedra/Ústav: Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i. Vedoucí doktorské práce: Dr. Vladimír Sychrovský, Ústav organické chemie a biochemie AV ČR, v.v.i., vladimir.sychrovsky@uochb.cas.cz Abstrakt: Předkládaná doktorská práce se zaměřuje na teoretické modelování parametrů spekter nukleární magnetické rezonance (NMR) v peptidech a nukleových kyselinách. Mo- delovány byly především závislosti NMR parametrů na molekulární struktuře a solvataci. Velký důraz byl kladen na porovnání vypočtených dat s experimentem. Studovanými modely byly především di-peptid l-alanyl-l-alanin (AA) a fosfátová skupina páteře nuk- leových kyselin. Na základě výpočtů se podařilo určit konformace všech tří nabitých forem AA v roztoku a vysvětlit experimentálně pozorované změny NMR parametrů při změnách pH. Byly kalibrovány závislosti NMR kros-korelovaných relaxačních rychlostí na geometrii molekuly AA. 31 P NMR parametry ve fosfátu nukleových kyselin byly systema- ticky modelovány v závislosti na konformaci a solvataci fosfátu. Navrhli jsme pravidla pro...
|
|
Bariéry zamezení průniku výluhu ze skládek TKO
Hošek, Michal ; Ettler, Vojtěch (vedoucí práce) ; Šebek, Ondřej (oponent)
Tato práce rekapituluje současné poznatky o možnostech zamezení migrace výluhů do prostoru mimo skládky TKO. V detailu se zabývá především charakteristikou tzv. inženýrských bariér, složených z funkčních vrstev navzájem se doplňujících a tím schopných poskytnout lepší ochranu prostředí v blízkosti skládky proti pronikajícím znečišťujícím látkám. Tyto bariéry, podporované přírodní geologickou bariérou v podloží, jsou typicky sendvičové konstrukce. Pro spodní těsnění se využívají materiály jako geosítě, fungující především jako odvodňovací vrstva. Jsou typické svou nízkou stlačitelností i při velkém tlaku nadloží. Geomembrány, vyznačující se svou chemickou a mechanickou stálostí, slouží jako bariéra proti tekutinám a výparům. U přírodních jílů se využívá především jejich schopnost sorpce, závislá však na jejich mineralogickém složení. Bentonitové rohože, zaručující propustnost nejméně 4.5 × 10-11 m.s-1 slouží jako ochranná bariéra vůči kontaminaci podzemních vod a zároveň chrání těsnící fólie ve spodních vrstvách. Pro zvýšení účinnosti je tento systém doplňován drenážní vrstvou, která snižuje tlak skládkových výluhů na inženýrské těsnění. Důležitým prvkem celkové konstrukce tělesa skládky je i vrchní kryt, minimalizující množství vody vstupující do skládky. Kromě geomembrán a drenážního systému sezde...
|
|
Karel Havlíček Borovský jako zakladatel českého ekonomického učení? Příspěvek k dějinám českého ekonomického myšlení.
Brožek, Jan ; Szobi, Pavel (vedoucí práce) ; Chalupecký, Petr (oponent)
Cílem práce je kritické přezkoumání teze, kterou zastává česká odborná veřejnost, zda byl Karel Havlíček Borovský zakladatel českého ekonomického myšlení. Vycházím z hypotézy, že Havlíček byl především ekonomický žurnalista se základními znalostmi liberálního myšlení, které chtěl ve svých článcích interpretovat široké české veřejnosti, aby se nově nastupující české národní hnutí seznámilo se základy ekonomické teorie. Na základě metodologického rámce dějin idejí chci přiblížit, jak vypadal liberalismus v českých zemích 19. století, podívat se na společenskou stratifikaci české společnosti a ukázat rozdíl mezi vědcem a žurnalistou. Ve své práci se nechci věnovat pouze otázce, co psal Havlíček ve svých textech, ale také se chci zabývat analýzou zájmů českého národního hnutí v polovině 19. století. Stranou nezůstane ani otázka, z jakých ideových směrů Havlíček vycházel, kteří autoři ho nejvíce ovlivnili (anglosaský či kontinentální liberalismus, německá historická škola, francouzské kořeny osvícenství aj.). V práci se také podívám, jak byl Havlíček interpretován v průběhu dějin.
|
|
Viskozita a kyselost vybraných druhů bílých jogurtů
BÁRTOVÁ, Zuzana
Cílem diplomové práce bylo posoudit kyselost a viskozitu bílých jogurtů v závislosti na různém přídavku sušeného odstředěného mléka a pomocí některé z metod senzorické analýzy vyhodnotit vnímání těchto vlastností mladými spotřebiteli. Součástí práce byla analýza kyselosti a viskozity ve vybraných druzích bílých jogurtů zakoupených v tržní síti ČR. V literární rešerši je zmíněna základní charakteristika jogurtů a jejich rozdělení, kyselost a reologické vlastnosti jogurtů včetně faktorů, které je ovlivňují a senzorická analýza. V experimentální části práce byly chemickými rozbory u vzorků bílých jogurtů zjišťovány hodnoty kyselosti, celková sušina a měřena viskozita. U vzorků jogurtů s rozdílným obsahem sušeného odstředěného mléka bylo také provedeno senzorické hodnocení a sestaveny grafy senzorického profilu. Zjištěné výsledky ukázaly, že ze vzorků jogurtů vyrobených v laboratoři byl nejvíce vyhovující vzorek, který obsahoval 10 % sušeného odstředěného mléka. U vzorků zakoupených v tržní síti ČR byly zjištěny velmi nízké hodnoty titrační kyselosti.
|
host ::
