Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 2 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Diverzita volně žijících diplomonád
Rmoutilová, Eva ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Kostka, Martin (oponent)
Řád Diplomonadida patří do říše Excavata a zahrnuje jak volně žijící, tak endobiotické prvoky. Více pozornosti bylo vždy věnováno endobiotickým zástupcům - zejména parazitu Giardia intestinalis, na kterém bylo provedeno velké množství studií. Diplomonády jsou anaerobní a postrádají aerobní mitochondrii, mají pouze redukované mitochondriální deriváty, hydrogenosomy nebo mitosomy. Podle stavby buňky se rozlišují unizoické (jeden karyomastigont) a diplozoické (dva propojené karyomastigonty). Evoluce stavby jejich buňky zůstává prozatím nevyřešena. Právě studium volně žijících diplomonád, kterým dosud bylo věnováno málo pozornosti, přitom může přispět k vyřešení tohoto problému. Diplomonády jsou významné i tím, že řada jejich zástupců je sekundárně volně žijící. Tato práce je zaměřena na fylogenezi a morfologii volně žijících diplomonád. Díky rozsáhlé sbírce kultur se nám podařilo určit celkem nových 65 sekvencí SSU rDNA převážně volně žijících zástupců řádu Diplomonadida. Fylogenetická analýza ukázala, že rody Trepomonas, Hexamita a unizoické diplomonády nejsou monofyletické. Také zřejmě existuje několik linií, které obsahují jak endobiotické, tak volně žijící zástupce. Provedli jsme podrobnou morfologickou studii izolátů rodů Trepomonas a Gyromonas. U rodu Hexamita podrobná studie morfologie nebyla...
Skupina Fornicata a biologické zvláštnosti druhu Giardia intestinalis
Rmoutilová, Eva ; Čepička, Ivan (vedoucí práce) ; Jirků, Miloslav (oponent)
Fornicata jsou relativně nov{ skupina n{ležející do říše Excavata a obsahují tři skupiny anaerobních prvoků: Diplomonadida, Retortamonadida a karpediemon{dy. Velk{ č{st těchto prvoků žije endobioticky, ale jsou i volně žijící z{stupci. Fornik{ti mají typicky exkav{tní morfologii, u diplomon{d však došlo k redukci některých exkav{tních znaků. Diplomonadida se odlišují od ostatních skupin charakteristickou zdvojenou (diplozoickou) stavbou buňky většiny jejich příslušníků. Existuje několik hypotéz ohledně evoluce této zvl{štní morfologie, ale zatím ž{dn{ nebyla přijata. Fornicata jsou blízce příbuzn{ skupin{m Parabasalia a Preaxostyla, s nimiž tvoří klan Metamonada. Ta byla spolu s dalšími skupinami prvoků řazena do říše Archezoa a považov{na za prim{rně amitochondri{lní. Objev homologů mitochondri{lních genů a posléze i redukovaných mitochondrií u příslušníků říše Archezoa ovšem teorii nakonec vyvr{tily. V r{mci fornik{t byl pozůstatek mitochondrie - mitosom - nalezen u parazita Giardia intestinalis. Giardia intestinalis je nejen parazitem člověka a dalších savců, ale také velmi zajímavým modelovým objektem mnoha experimentů. Nejvíce zkoumanými problémy jsou její překvapivě vysok{ genetick{ variabilita a dosud ne zcela pochopené rozmnožov{ní, dalšími pak dvě nestejn{ j{dra a komplikované buněčné...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.