|
Hybridní rozpoznávač izolovaných slov
Veselý, Karel ; Černocký, Jan (oponent) ; Grézl, František (vedoucí práce)
Rozpozávač izolovaných slov nezávislý na mluvčím má mnoho praktických použití. Například bude umožňovat ovládat hlasem různé domácí přístroje příští generace které budou komunikovat s PC. Ještě zajímavější je možnost jej vestavět do jakékoli aplikace nebo dokonce do operačního systému a rozšířit tak uživatelské rozhranní o nový prvek, hlasové ovládání. Dá se využít k ovládání pomocí klíčových slov, reakcí může být spuštění aplikace nebo jakákoli jiná specifická akce. Nejzajímavější možnost využití rozpoznávače izolovaných slov je v elektronických slovnících. Novým rysem slovníků příští generace by mohlo být hlasové vyhledávání slov. Velmi užitečná je možnost získat na výstupu seznam slov sežazený podle pravděpodobnosti vyslovení. Tento rys umožňuje uživateli jednoduše zjistit podobná slova a naučit se je lépe rozlišovat.
|
|
Integrace vysídlenců do sovětské okupační zóny Německa/NDR
Ordeltová, Susan Michelle ; Kunštát, Miroslav (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá integrací vysídlených Němců z poválečného Polska a Československa, kteří byli poválečnou situací donuceni přesídlit do sovětské okupační zóny Německa, resp. NDR. Přestože se integrace jeví jako zdařilá, doprovázely ji mnohé dílčí problémy. Počáteční chaos způsobený většinou spontánním a neorganizovaným vyháněním zkomplikoval vysídleným Němcům jejich výchozí situaci, kdy se jim podařilo zachránit jen skromný majetek a neměli příliš mnoho možností, jak začít nový život v nové vlasti. První krok k integraci byl zahájen registrací v táborech. Poté bylo zapotřebí zajistit vysídlencům bydlení, práci a také je zaopatřit materiálně. Tento několikaletý integrační proces byl Sovětskou vojenskou správou Německa oficiálně ukončen v roce 1948. Byl to však pouze oficiální konec politické integrace. Rozdíly mezi starousedlíky a nově usazenými vysídlenci byly stále markantní.
|
|
Migrant experience in contemporary black British fiction
Vítková, Veronika ; Nováková, Soňa (vedoucí práce) ; Kolinská, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá přistěhovalectvím, jak je zobrazeno v poválečné britské černošské literatuře. S pomocí vybraných textů převážně britsko-karibských spisovatelů rozebírá vliv diaspory na identitu imigrantů, analyzuje jejich pojetí domova a pocit příslušnosti ke společnosti, jíž se ne zcela dobrovolně stali součástí. Soustředí se na dvě generace přistěhovalců a analyzuje aspekty vzniklé v konfrontaci s impériem. Nahlíží i do historie, až k počátkům vztahů mateřské země a jejích kolonií, a to zejména proto, že tyto se významně odrazily ve vztahu britské společnosti 20. století k imigrantům. Jejím cílem je zmapovat zkušenost imigrantů a způsoby, jakými se vyrovnávali s vykořeněním, přesazením a hybriditou jako důsledky diaspory a kolonialismu. Nejprve se práce zaměřuje na imigranty první generace, kteří do Británie přicházeli v 50. a 60. letech 20. století plni nadějí na nový a lepší život. Jejich barva pleti se ale stala překážkou nejen k nalezení odpovídajícího zaměstnání a bydlení, ale byla i příčinou rozplynutí jejich iluze o nalezení skutečného domova. Většina z nich se nikdy nevrátila do bývalých kolonií a zůstala diskriminovaná, vykořeněná a izolovaná v zemi, kterou předtím považovala za zaslíbenou, v komunitě, která se vytvořila v konfrontaci s většinovou společností na bázi jejich...
|
|
Senioři v centrech měst: Komunitní zahrady v centrech městských metropolí
Látalová, Lucie
Senioři jsou umisťováni do zařízení, často situovaných mimo centrum města, bez jakýchkoli vztahů na něj a na sociální život, který se ve městě odvíjí. Nový domov by měl nabídnout svým obyvatelům především možnost vytvoření fungující komunity s vazbami na okolí a „běžný„ život kolem. Současná doba je hektická a lidé ve velkoměstech pracují pod tlakem. Hledají možnosti k odreagování se a aktivnímu odpočinku kreativní činností. Z tohoto důvodu začaly vznikat komunitní zahrady. Jde o místa v městské zeleni či nevyužívaných a opuštěných částech, které si skupina lidí v sousedství a společným zájmem obhospodařuje podle svého uvážení.
|
|
Artificial neural networks for clustering and rule extraction
Iša, Jiří
Název práce: Umělé neuronové sítě pro klastrování a extrakci pravidel Autor: Jiří Iša Katedra (ústav): Katedra softwarového inženýrství Vedoucí práce: RNDr. Iveta Mrázová, CSc. E-mail vedoucí: mrazova@ksi.ms.mff.cuni.cz Klíčová slova: fuzzy, pravidla, extrakce, neuronová síť Abstrakt: Problematika extrakce pravidel pomocí neuronových sítí byla během uplynulých desetiletí častým námětem výzkumných prací. Tato diplomová práce navrhuje nový model rostoucí fuzzy inferenční neuronové sítě, vycházejících z principu rostoucích neuronových struktur. To síti umožňuje pos- tupný nárůst počtu skrytých neuronů až do velikosti potřebné pro dané úlohy. Pro účely této sítě byla zvýšena citlivost již existujícího shlukovacího algoritmu vůči požadovaným výstupním hodnotám. Je také představen nový rychlý al- goritmus adaptace vah, inspirovaný teorií fuzzy množin. Vlastnosti navrženého modelu i nová metoda výběru signifikantních vstupních příznaků podporuje ex- trakci relativně malého množství jednoduchých fuzzy pravidel. Navržené tech- niky jsou experimenálně ověřeny na reálných datech popisujících vztah mezi různým typem bydlení v okolí Bostonu a jeho cenou. Data byla získána z databáze "Bostonské...
|
|
Literární tradice a současnost Benešova a okolí
Kartusová, Jitka ; Stejskalová, Anna (vedoucí práce) ; Hrabáková, Jaroslava (oponent)
Rigorózní práce Literární tradice a současnost Benešova a okolí se pokouší zmapovat vývoj literatury ve zmíněné oblasti od baroka po současnost. Snaží se rovněž vyložit obsah pojmů region, regionální a hledá vztahy a vazby mezi literaturou tzv. regionální na straně jedné a označovanou jako celonárodní na druhé. Práce se opírá o poznatky z odborné i krásné literatury i o četné cenné a dosud jen málo zpracovávané prameny (např. městské pamětní knihy, farní zápisy a jiné archivní materiály). Dokumentuje bohatý literární život region a uvádí rozsáhlý přehled autorů, jejichž úsilím byl položen základ místní literární tradice i těch, kde s nemenší snahou v jejich činnosti pokračují a tradici úspěšně rozvíjejí. Třemi autory se práce zabývá důkladněji. Jde o Karla Nového, Vladislava Vančuru a Jana Morávka. Výběr těchto tří prozaiků nebyl činem náhodným. Všichni vstoupili do české literatury v meziválečném období a Benešovsko se v jejich tvorbě stalo nezastupitelným a nosným prvkem. Dva se v regionu narodili, trvale se sem vraceli a stal se jim stálým zdrojem inspirace (Jan Morávek, Karel Nový). Třetí z autorů zde sice prožil relativně krátkou dobu (Vladislav Vančura), přesto zde však našel inspiraci k dílům trvalé umělecké hodnoty (Pekař Jan Marhoul, Tři řeky, Pole orná a válečná).
|
|
Studium distribuce halogenovaných difenyletherů do složek životního prostředí
Hroch, Martin ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Šucman, Emanuel (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V posledních letech je značná pozornost věnována problematice bromovaných retardátorů hoření (BFR’s – Brominated Flame Retardants), které tvoří různorodou skupinu organických sloučenin. Ještě v nedávné minulosti byly nejhojněji zastoupenou skupinou především polybromované difenylethery (PBDE), které nalezly široké použití v mnoha průmyslových odvětvích. Důvodem aplikace právě těchto látek je schopnost zpomalovat proces hoření a snižovat riziko vznícení při nadměrném záhřevu materiálu. Na druhou stranu přibyly vážné obavy související s užíváním PBDE. Nejzávažnějším problémem je zejména jejich možné uvolňování ze spotřebních výrobků při jejich běžném používání, toxicita a vysoká perzistence ve složkách životního prostředí. Některé z těchto kontaminantů se navíc vyznačují vysokým stupněm akumulace v biologických systémech. V předložené disertační práci byla prostřednictvím několika dílčích studií řešena problematika posouzení úrovně znečištění vodního a terestrického ekosystému vybraných lokalit České republiky PBDE. Jedním z cílů bylo rovněž zmapování situace v systému chovných rybníků nedaleko obce Záhlinice v oblasti střední Moravy. Zde byla posuzována míra kontaminace u ryb a ptáků, jako dvou po sobě jdoucích článků potravinového řetězce. Získané výsledky potvrdily z větší části předpoklad, že se vzrůstající trofickou úrovní organismů dochází k bioakumulaci a tím i k vyšším hladinám těchto xenobiotik. Pro porovnání byl odchyt ryb a ptáků realizován také v jiných lokalitách ČR. V Bartošovicích a Hustopečích nad Bečvou byly obsahy, které detekované u káněte lesního a volavky popelavé srovnatelné, u kormoránů byly naopak zjištěny obsahy PBDE řádově vyšší. Kromě toho byly posuzovány hladiny PBDE detekované ve tkáních jedinců bioindikačního druhu jelec tloušť, odlovených na jaře a na podzim ve dvou lokalitách na řece Svratce. Porovnávány byly nálezy PBDE ve svalovině, kůži a vnitřnostech. Získané výsledky ukazují, že mezi jednotlivými tkáněmi, resp. i mezi lokalitami, nebyla prokázána výrazná variabilita a nálezy sledovaných látek jsou prakticky srovnatelné. S cílem určit obsah PBDE v rybách žijících ve vodních nádržích na řece Svratce byl proveden odlov ryb na Vírské a Brněnské přehradě. V obou lokalitách byl pilotním monitorovaným druhem cejn velký, který byl doplněn i ostatními druhy ryb. Výsledky analýz indikují, že vyšší koncentrace PBDE byly zjištěny v rybách pocházejících z Brněnské přehrady. Rozdílná byla také distribuce jednotlivých kongenerů v rybách odlovených na obou odběrových místech. Pro zmapování úrovně kontaminace terestrického ekosystému PBDE bylo použito několik druhů rostlinných bioindikátorů. Jednalo se o jehličí (borovice lesní, borovice vejmutovka, jedle bělokorá, smrk pichlavý) sesbírané z různých lokalit České republiky. Další zvolenou rostlinnou matricí byla objemná krmiva (pšenice obecná, ječmen, vojtěška setá, jetel luční) a olejniny (řepka olejka), pocházející z oblasti Nového Jíčína, z hospodářství Školního zemědělského podniku Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Zjištěné hodnoty koncentrací PBDE byly velmi nízké, vesměs se pohybovaly na úrovni detekčních limitů použité analytické metody.
|
|
Alternativní životní styly: bezdomovectví versus squatterství
Čechová, Lucie ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Sládek, Jan (oponent)
Tato práce pojednává o dvou alternativních životních stylech: bezdomovectví a squatterství. Cílem je popsat jednotlivé styly, vymezit je a přiblížit čtenáři, jak žijí lidé bez domova a jak žijí squatteři. Poté je vzájemně porovnává a snaží se najít jejich podobnosti a rozdíly. Práce podává popis nejen těchto stylů života, ale také čtenáře seznamuje s pojmy životní styl a alternativní životní styl. Pro bezdomovectví i squatterství je důležitým pojmem domov. U bezdomovce jde o jeho absenci, u squattera o snahu někde nový domov vytvořit. Proto se tato práce věnuje také domovu. Pro lepší pochopení a vhled do dané problematiky byly v průběhu psaní této práce provedeny rozhovory s lidmi pohybujícími se mezi bezdomovci nebo squattery.
|
|
Administrativní centrum
Dohnal, Filip ; Štrba, Michal (oponent) ; Pilgr, Milan (vedoucí práce)
Cílem práce je návrh a posouzení ocelové konstrukce vícepodlažního objektu pro administrativní účely v Novém Jičíně. Objekt má obdélníkový půdorys o rozměrech 54 x 72 m, se zastřešeným atriem uprostřed. Budova má 6 nadzemních podlaží. Výška střechy je 29 m. Byly navrženy a posouzeny dvě konstrukční varianty. Podélnou a příčnou tuhost varianty A zajišťují příhradová ztužidla a variantu B ztužují rámová ztužidla. Stropy jsou u obou variant tvořeny ocelovými stropnicemi a průvlaky, které podporují sloupy. Fasáda a plášť střechy jsou tvořeny skleněnými panely.
|
|
Výroba dámské konfekce
Cahová, Barbara ; Štikar, Jaroslav (oponent) ; Nový, Alois (vedoucí práce) ; Donaťáková, Dagmar (vedoucí práce)
Studie výroby dámské konfekce řeší nový výrobní a administrativní prostor, který se nachází v sousedství bytových domů, hřbitova s krematoriem, vojenského prostoru a lesoparku Akátky v Brně v Židenicích. Stavba je začleněna do mírně svažitého terénu blízko stávajících budov a volně je doplňuje svojí prostorovou skladbou. Stavba je rozdělena do dvou funkčních celků, jednoho menšího objektu a druhého většího. První z nich obsahuje administrativu firmy a sociálně hygienické a stravovací prostory. Ve druhé části jsou to veškeré sklady – základního materiálu, hotových výrobků, oblastí stříhárny, dále pak technické místnosti a nakonec samotná výrobní hala. Okolo stavby jsou zpevněné parkovací plochy, plochy pro pěší a zelené plochy s vysázenými stromy pro využití v letních měsících ke krátkému odpočinku.
|
host ::
