|
|
Characterization and application of microwave plasma on wound healing
Truchlá, Darina ; Němcová, Andrea (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Non-thermal plasma has a lot of ways for using in nowadays medicine. It presents many useful actions like charged particles, UV light, electric field, radicals, excited atoms and molecules. That complicated chemistry directs to uncountable synergistic interaction between cold plasma and biological systems, involve cells and tissues. This thesis is about effects of cold plasma to wound healing. Two different microwave plasma systems were used for the presented study. The first one was argon plasma torch generated by surface wave using the quartz capillary, the second one was plasma torch with reverse vortex argon flow. Diagnostics of plasma jet by optical emission spectroscopy shown the presence of active particles, which are responsible for a lot of impact of plasma treatment. Concentrations of active particles generated by plasma are dependent on conditions of plasma generation like power of generator and gas flow. For visual evidence of effects on skin caused by active particles was created simulation of skin tissue. Interaction between plasma jet and artificial skin tissue shown that UV light and temperature are not responsible for all observed effects which are noticed after plasma treatment. Some part of experiments was realized in collaboration with Medical University of Sofia in Bulgaria. The theory of positive effect to wound healing was supported by experiments based on treating artificially created wounds on laboratory mice by cold plasma. It was proved, that process of wound healing is significantly shorter after using plasma treatment in comparison with normal wound healing. Plasma treating of wound for 10 seconds in two consequent days seems like more effectively than application of plasma only one day. This Thesis was carried out as a part of international project PLASMABORDER that was supported by European commission under cohesion funds; programme INTEREG SK-CZ under contract No. 304011P709.
|
|
|
The role of nitric oxide during embryonic wound healing and regeneration
Abaffy, Pavel ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Brábek, Jan (oponent) ; Krylov, Vladimír (oponent)
Studium mechanismů, které kontrolují hojení, je velice atraktivní oblastí biologie a medicíny. Hojení ran se obvykle dělí na dva základní typy. Prvním je hojení dospělých jedinců, které je pomalé a končí jizvou. Druhým je hojení embryí, které je velmi rychlé a bez vzniku jizvy. Hojení je složitý proces, který zahrnuje mnoho kroků a je regulován velikým množstvím různých druhů molekul. Jednou z důležitých molekul je oxid dusnatý (NO), jehož funkce je často spojována s regulací zánětu a angiogeneze v průběhu hojení u dospělých jedinců. Tato práce se zabývá popisem úlohy NO v průběhu hojení časných embryí, která ještě nemají vyvinutý imunitní a cévní systém. Bylo pozorováno, že vysoká koncentrace NO je produkována v průběhu prvních 30 minut po poranění od stádia blastuly po plovoucího pulce. Úlohou NO je hlavně regulace exprese genů, které jsou spojené s odpovědí na stres a souvisejí s buněčným metabolismem. Dopady produkce NO během hojení jsou však pozorovatelné i několik hodin po uzavření rány v námi nově popsané třetí fázi embryonálního hojení. Ve třetí fázi probíhá remodelace poraněné tkáně a NO reguluje expresi a aktivitu matrix metaloproteináz a migraci naivních buněk imunitního systému do místa poranění. Předkládaná práce ukazuje na nový mechanismus působení NO v procesu embryonálního hojení a...
|
|
|
Bazální membrána a úloha matrix metaloproteináz v průběhu embryonálního hojení ran
Kadlčíková, Dominika ; Šindelka, Radek (vedoucí práce) ; Tolde, Ondřej (oponent)
Proces hojení je atraktivním tématem biologie a medicíny. Existují dva typy mechanismu zacelování ran - u embryí a u dospělých jedinců. V případě embryonálního hojení je celý děj podstatně zjednodušen a zrychlen. Nežádoucí zápalová reakce, vyskytující se u dospělců, je v podstatě eliminována a rána je zhojena bez jizev. Lepší porozumění embryonálního hojení by mohlo vést k efektivnější léčbě úrazů, popálenin a chronických ran u lidí. Velmi důležité je studium molekulárních mechanismů procesu hojení také v souvislosti s pochopením regulace rakovinného bujení. Hojení ran připomíná v mnoha ohledech embryonální vývoj. U toho jsou klíčové tělní osy pro prostorově regulovanou aktivaci vývojově důležitých genů. V této práci byla testována hypotéza, že i orientace vedeného zranění je důležitá pro polaritu a motilitu buněk a při zavírání rány hraje roli, zda je zranění vertikální či horizontální. Významnou částí hojení i rozvoje rakoviny je degradace bazální membrány (BM) a extracelulární matrix (ECM). Ta je spuštěna koordinovaným působením několika tříd enzymů. V této práci byly studovány matrix metaloproteinázy (MMP) a jejich úloha v embryonálním hojení ran. Jedná se o enzymy důležité nejen při hojení, ale i v rozvoji rakoviny. U embryí drápatky vodní (Xenopus laevis) byly na základě RT-qPCR a RNA-Seq...
|
|
|
Hojení ran v proměnách času
ŠVANCÁROVÁ, Kristina
Bakalářská práce "Hojení ran v proměnách času" má teoretický charakter. Jejím cílem je analyzovat historický vývoj péče o rány jako nedílné součásti péče o nemocné v období od pravěku až po současnost. Práce je zpracována jako historicko - analytická studie primárních a sekundárních literárních zdrojů s následným vypracováním interpretativního textu, k čemuž bylo zapotřebí si stanovit výzkumné otázky: Jaký vývoj zaznamenala péče o rány z historického pohledu? Co ovlivnilo hojení ran v historickém kontextu? V souvislosti s těmito výzkumnými otázkami lze uvést, že vývoj péče o rány započal již v období pravěku, kde byl ovlivněn vývojem společnosti, dále se pak rozvíjel v souvislosti s několika významnými událostmi, mezi které lze zařadit zejména vliv náboženství (křesťanství) ve středověku, budování zdravotnických zařízení zejména díky Tereziánským a Josefínským reformám v období Osvícenství, dále 19. století, které bylo pro rozvoj péče o rány průlomové díky novému postavení žen v medicíně, ošetřovatelství jako povolání, založení ošetřovatelských škol a systematické vzdělávání sester, které se nadále vyvíjí i v současné době. Historický kontext, který měl vliv na hojení ran, je charakterizován v pravěku a starověku především uspořádáním společnosti, náboženstvím a kulturními zvyklostmi, které vedly k rozvoji chirurgie. Ve středověku metody hojení ran stagnovaly, oproti renesanci, kde se chirurgie díky Parému, Mondevillemu a Paracelsovi dočkala významného rozvoje. Osvícenství a 19. století bylo charakteristické rozvojem válečné chirurgie, průmyslovou revolucí, objevem antisepse (Lister) a antibiotik (Fleming). Dále 20. a 21. století bylo významné objevem moderních materiálů pro vlhké hojení ran a nejrůznějších léčebných metod využívaných při léčbě ran.
|
|
|
Porovnání managementu hojení ran v akutní a následné péči
ŠTEFFLOVÁ, Veronika
Cíl práce: Diplomová práce se zabývá porovnáním managementu hojení ran v akutní a následné péči. V teoretické části jsou prezentovány poznatky o akutních a chronických ranách, hojení ran a jejich fáze. Dále se práce zabývá způsoby léčby ran. V poslední kapitole teoretické části se pojednává o managementu a roli sestry v péči o pacienta s ránou. V empirické části bylo prvním cílem zjistit, zda všeobecné sestry z nemocnic Královehradeckého kraje znají dělení a typy ran. Druhým cílem bylo zmapovat, jaké možnosti mají všeobecné sestry k hojení ran. Dalším cílem bylo porovnat rozdíly mezi hojením ran v akutní a následné péči. Čtvrtý cíl mapoval znalosti všeobecných sester o materiálech k hojení ran. Následujícím cílem bylo zjistit, jaké materiály pro ošetřování ran jsou dostupné na odděleních nemocnic Královéhradeckého kraje. Šestým cílem bylo porovnat ekonomickou a časovou náročnost při hojení ran na odděleních akutní a následné péče. Posledním cílem práce je vypracovat seminář v rámci celoživotního vzdělávání všeobecných sester na téma efektivní hojení ran. Ke splnění cílů práce bylo formulováno 5 hypotéz a 2 výzkumné otázky. Způsob dosažení cíle: Stanovených cílů bylo dosaženo pomocí kvantitativního dotazníkového průzkumu a kvalitativního výzkumu pozorování a rozhovoru, které byli zvoleny jako doplnění k ucelení výsledků. Zkoumaný soubor zahrnoval všeobecné sestry pracující na interním oddělení, chirurgickém oddělení, oddělení jednotky intenzivní péče, anesteziologicko-resuscitačním oddělení a odděleních následné péče v nemocnicích Královehradeckého kraje. Celkový počet respondentů činil 120. Vědecké přínosy práce: Z celkového výzkumu vyplývá, že všeobecné sestry mají sice dostatek znalostí o ranách a jejich léčbě, ale jsou stále patrné nedostatky v některých oblastech. Dále z výzkumného šetření vyplývá, že všeobecné sestry nemají na pracovištích dostatek terapeutického materiálu k jejich léčbě. Oslovený soubor všeobecných sester uvedl, že si myslí, že moderní obvazové materiály mají pozitivní vliv na hojení ran. Výsledky práce mohou být využity pro praxi, v nemocničních i jiných zdravotnických zařízeních ke zkvalitnění hojení ran. Získané poznatky a závěry: Ve sledovaném souboru jsme ověřili, že se liší délka ošetřování ran na lůžkách akutní a následné péče (p = 0,002), z výsledků je patrné, že na následné péči se průměrný čas převazu rány prodlužuje. Naopak dostupnost převazových materiálů na příslušných odděleních se nelišila (p = 0,159). Dále jsme zjistili, že ekonomická náročnost je na lůžkách následné péče nižší, i přesto, že je zde provedeno více převazů ran než v péči akutní.
|
|
| |
|
| |
|
|
Příprava enkapsulovaných enzymů pro využití v kosmetice
Bokrová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá testováním vhodné formy enkapsulovaných enzymů určených k hojení ran a regeneraci tkání pro aplikaci v kosmetologii a farmacii. Pro enkapsulaci byly vybrány proteolytické enzymy bromelain, papain a kolagenasa. Enzymy byly enkapsulovány do alginátových a chitosanových částic připravených pomocí enkapsulátoru a do liposomových částic. U obou metod přípravy částic byla sledována účinnost enkapsulace pomocí stanovení bílkovin. Stabilita připravených částic byla sledována v modelovém a reálném prostředí pomocí spektrofotometrického stanovení množství uvolněných bílkovin. U uvolněných enzymů byla spektrofotometricky stanovována jejich proteolytická aktivita. Alginátové a chitosanové částice připravené pomocí enkapsulátoru byly vyhodnoceny jako vhodná forma enkapsulace enzymů určených pro hojení ran. Tyto částice vykazovaly vysokou enkapsulační účinnost a dobrou stabilitu v modelovém prostředí. U liposomů byla enkapsulační účinnost nižší a liposomové částice byly také méně stabilní. Jako reálné prostředí pro stanovení stability částic byl zvolen hydrogel a emulze oleje a vody. Prostředí hydrogelu bylo vyhodnoceno jako velmi vhodné pro úchovu částic i pro proteolytickou aktivitu enkapsulovaných enzymů. V emulzi byly částice nestabilní a proteolytická aktivita enzymů prudce klesala. Enkapsulace umožňuje dlouhodobou stabilizaci biologicky aktivních látek a možnost jejich cíleného transportu a postupného uvolňování. V práci byly naznačeny možnosti využití enkapsulace pro výrobu účinnějších hojivých prostředků, které by umožnily vyšší efektivitu léčby a zkrácení doby rekonvalescence.
|
|
|
Povědomí sester primární péče o vlhkém hojení ran
SEDLÁKOVÁ, Dana
Metoda vlhkého hojení ran je jedna z nových moderní metod, která napomáhá zdravotníkům léčit dlouhodobě nehojitelné rány. V minulosti byli lékaři i sestry zvyklí používat při hojení ran suchý obvazový materiál (gázu), ale dnes se nám nabízí mnoho možností jak zkvalitnit ošetřovatelskou péči. Aplikace moderního krytí je vysoce efektivní jak pro sestru, tak pro pacienta. Pacientova bolest je díky moderním obvazovým krytím zmírněna, rána není při převazu tolik bolestivá. Manipulace s moderními obvazy je velice jednoduchá, a to je její hlavní výhoda, jelikož edukovaný pacient je po nějaké době schopen se o ránu postarat sám. Většina moderních materiálů je koncipováno tak, aby udržovaly v ráně vlhké prostředí. Tekutina vzniklá v průběhu hojení obsahuje mnoho růstových faktorů a výživných látek, které přispívají ke zdárnému zhojení rány. Rány, které jsou v průběhu hojení udržovány ve vlhkém prostředí obsahují méně patogenů nežli rány hojené pomocí suché metody. Metoda vlhkého hojení ran je vhodná pro pacienty, kteří trpí jakýmkoliv chronickým kožním defektem, mají otevřené či dlouho se nehojící rány. Práce s názvem Povědomí sester primární péče o vlhkém hojení ran je rozdělena do dvou částí. Teoretická část bakalářské práce se snaží komplexně pojmout téma hojení ran a zdůraznit výhody metody vlhkého hojení ran. Práce se zabývají také vztahem sestra pacient a jejich vzájemnou spoluprácí v oblasti primární péče. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v druhé části bakalářské práce. Výzkum byl proveden kvalitativní metodou pomocí dotazníků, v západních Čechách (Cheb, Sokolov Karlovy Vary). Dotazníky byly rozdány sestrám pracujícím v ordinacích praktických a dětských lékařů, dále sestrám, které pracují na chirurgických ambulancích, na kožních ambulancích a sestrám z agentur domácí péče. V bakalářské práci byly stanoveny čtyři cíle a pět hypotéz týkajících se dané tématiky. Autorka se snažila zjistit, zda sestry pracující v oblasti primární péče mají povědomí o vlhkém hojení ran a zda jsou schopné tyto znalosti využívat v praxi. V závěru práce jsou shrnuty nejdůležitější informace týkající se výzkumu a jsou zde uvedeny možnosti řešení dané problematiky. Bakalářská práce může sloužit jako informační materiál pro sestry a studenty, také může být motivačním prvkem pro sestry, které doposud při své praxi metodu vlhkého hojení ran nepoužívaly.
|
|
|
Využití moderních metod v léčbě chronických ran
LEPIČOVÁ, Zuzana
Hojení a léčba chronických ran je velkým problémem a ovlivňuje celkový stav a další osud pacientů imobilních po těžkých poraněních nebo následkem některých chorob a po penetrujících poraněních. Prevence a léčba vycházející z přesného poznání anatomie a fyziologie kůže, patologie a patofyziologie vzniku defektů a procesu hojení přinesla v současné době velké pokroky v ošetřování těchto stavů. Práce má 2 části. Teoretická část se zabývá anatomií a fyziologií kůže, patologií a patofyziologií vzniku defektů, procesu hojení a správného ošetřování ran se zaměřením na rány chronické {--} syndrom diabetické nohy, bércové vředy žilní a arteriální a dekubity. Jsou popsána preventivní opatření zamezující vzniku dekubitů. Detailně je popsána dokumentace chronických ran, 3 fáze hojení a kontinuum hojení. Nejvýznamnější součást léčby je lokální péče o ránu {--} převaz. Převazy se řídí standardními postupy, které zahrnují přípravu pacienta, rány k převazu, instrumentária a ošetřujícího personálu. Důležitá je asistence u převazu. Moderní metody léčby zahrnují různé nové typy dédridementu (od mechanického přes autolytický a chemický až po enzymatický zahrnující např. použití larvoterapie) a užití velmi účinných metod vlhkého hojení. Používají se kontaktní neadherentní obvazy, pěny, algináty, hydrogely, antiseptické obvazy, krytí s aktivním uhlím, hydrokoloidy, hydroadherentní krytí, hydrofibrie, obvazy s aktivními ionty Ag, chitosin, krytí s obsahem kyseliny hyaluronové, kolagenní obvazy, krytí s jódem, mupirocinem či medem. Praktická část je věnována kvalitativnímu výzkumu formou nestandardizovaného rozhovoru. Cíle práce byly zmapovat využívání moderních metod hojení chronických ran a informovanost všeobecných sester v tomto oboru. Rozhovoru se zúčastnilo 15 sester z různých pracovišť ambulantních a lůžkových, kde se setkávají s chronickými ranami. Informace byly sbírány od února do dubna 2010 a zpracovány do 15 kazuistik. Analýza odpovědí byla přehledně uvedena v tabulce. V diskusi jsem rozebrala jednotlivé otázky a stanovila pro každý okruh 3 hypotézy. Okruh 1: H1: Moderní metody hojení ran se na většině pracovišť systematicky neužívají. H2: Na většině pracovišť neexistují jednotné postupy a indikace užití moderních metod. H3: Na řadě pracovišť se neprovádí statistika výskytu chronických ran. Okruh 2: H1 : Školení jsou organizována zdravotnickými pracovišti ve spolupráci s distribučními firmami, ale kapacitně nestačí zájmu uchazečů H2 : Většina sester deklaruje dobrou znalost stádií chronických ran i fázového hojení. H3 : Cost - benefit léčby chronických ran není dobře znám ani vedení zdravotnických zařízení ani zdravotním pojišťovnám. Závěr je shrnutím celé práce, je zde vyzdvihnuta důležitost následné péče a rehabilitace pro další osud postižených pacientů a jejich rodin.
|
host ::
RSS.