|
|
Územní ochrana přírody a soustava NATURA 2000
Bůžková, Renáta ; Franková, Martina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Rigorózní práce je zaměřena na téma aktuální snad v každé době a i v každém státě, a to na územní ochranu přírody. My sami jsme součástí přírody a příroda je všude kolem nás. Je nutné ji chránit, aby i budoucí generace mohly poznat krásy nejen naší vlasti. Větší zájem o toto téma vzbudilo v autorce její zaměstnání, proto se rozhodla o něm pojednat a nastínit i jeho určitá úskalí. Práce samotná je rozdělena do tří částí. Většina první části je zaměřena na zvláštní územní ochranu přírody a krajiny spočívající ve vyhlašování jednotlivých kategorií zvláště chráněných území a na nástroje zabezpečující jejich ochranu a péči o ně. Opomenuta není ani obecná územní ochrana přírody a krajiny, která za použití určitých institutů poskytuje ochranu významným fragmentům přírody či územím, která však nedosahují takových hodnot, aby byla vyhlášena za zvláště chráněná. V druhé části rigorózní práce autorka pojednává o typu územní ochrany, která je v České republice poměrně nová a začala se vytvářet v souvislosti se vstupem do Evropské unie. Na základě směrnice o stanovištích a směrnice o ptácích je poskytována ochrana evropsky významným stanovištím, druhům rostlin a živočichů včetně ptáků a pro tyto druhy se vytváří lokality se specifickou ochranou, které se souhrnně označují jako soustava NATURA 2000. Třetí část...
|
|
|
Porovnání modelových chráněných území - hodnocení kvality a konektivity habitatů
Hrdina, Aleš ; Romportl, Dušan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá horkými skvrnami biodiverzity - oblastmi s vysokou biodiverzitou a velkým zastoupením endemických druhů, které zároveň už ztratily značnou část původního habitatu. Zhodnocen je historický vývoj konceptu horkých skvrn biodiverzity, všech 34 hotspotů je charakterizováno, je analyzována druhová diverzita a endemismus rostlin i živočichů, potenciální vegetace, ohrožení, antropogenní vliv, konzervace chráněnými územími, územími kategorií I-IV systému chráněných území IUCN i národními parky. Vytvořena byla kompletní digitální vektorová databáze národních parků. S pomocí Myersovy metody je vyhodnocen kvalitativní význam habitatu jednotlivých hotspotů a jsou určeny oblasti světa s nejvyšší prioritou ochrany přírody. Klíčová slova: horké skvrny biodiverzity, kvalita habitatu, chráněná území, národní parky
|
|
|
Ekoturismus a udržitelnost v CHKO České republiky
Jonák, Michal ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Ulčák, Zbyněk (oponent)
Předmětem zkoumání této diplomové práce je rozkrytí vazeb mezi ekoturismem a udržitelností. Konkrétně se tato práce zaměřuje na teoretický potenciál ekoturismu a jeho schopnost vytvářet podmínky pro dlouhodobou udržitelnost. Teoretický potenciál ekoturismu je konfrontována s názory odborníků v rámci polostrukturovaných rozhovorů, které jsou následně analyzovány metodou rámcové analýzy. Kompatibilita ekoturismu a udržitelnosti je poté detailněji zkoumána v případové studii CHKO Slavkovský les, jež ukazuje, že je možné za určitých podmínek očekávat rozvoj udržitelnosti prostřednictvím ekoturismu (turismu). Z této případové studie také vyplývá, že je možné vytvořit zjednodušený teoretický model, který je při vhodných úpravách možné aplikovat na vhodná chráněná území České republiky. Detailnější výzkum jednotlivých aspektů udržitelnosti v ekoturismu by mohl pomoct vytvořit přesnější a konkrétnější model udržitelnosti ekoturismu pro chráněná území. Tento model by následně mohl poskytnout spolehlivější rámec k analýze potenciálu jednotlivých chráněných oblastí využít ekoturismus jako rozvojový nástroj. Klíčová slova: turismus, ekoturismus, udržitelný cestovní ruch, udržitelnost, udržitelný rozvoj, chráněná území, rámcová analýza
|
|
|
Právní ochrana neživé přírody
Hynčicová, Kateřina ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Sobotka, Michal (oponent)
Tato diplomová práce podává uceleným způsobem výklad o právní ochraně neživé přírody. Práce se věnuje analýze právní ochrany neživé přírody pouze v rámci českého práva a primárním zdrojem pro tuto práci je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny. Práce je rozdělena do dvou základních částí. První část práce se věnuje analýze právní ochrany konkrétních specifických složek neživé přírody, jako jsou jeskyně, paleontologické nálezy a nerosty. V této části práce analyzuje, jak je ochrana těchto složek neživé přírody v zákonech upravena a nakolik je právní úprava v praxi účinná. Druhá část práce se zaměřuje na právní ochranu neživé přírody v rámci nástrojů územní ochrany přírody a krajiny, a to jak obecné, tak zvláštní. Analyzuje právní ochranu významných krajinných prvků, které jsou součástí neživé přírody, dále právní ochranu zachování krajinného rázu v kontextu neživé přírody a ochranu útvarů neživé přírody prostřednictvím zvláště chráněných území včetně nástrojů evropské soustavy Natura 2000. V této souvislosti je pozornost věnována i ochraně prvků neživé přírody jako biotopů rostlin a živočichů a významu neživé přírody pro zachování druhové rozmanitosti. Kromě přehledné a komplexní analýzy právní ochrany neživé přírody v ČR práce také poukazuje na nedostatky právní úpravy a nastiňuje možná...
|
|
|
Právní úprava národních parků v ČR
Chlíbek, Pavel ; Žákovská, Karolina (vedoucí práce) ; Stejskal, Vojtěch (oponent)
Tématem diplomové práce je právní úprava národních parků v České republice. Národní parky jsou vyhlašovány v rámci zvláštní územní ochrany přírody na místech s přirozenými nebo lidskou činností málo ovlivněnými ekosystémy. Práce je členěna na deset kapitol a věnuje se v nich vyhlašování NP, ochranným podmínkám, návštěvním řádům, plánům péče, zonaci a ochranným pásmům. V samostatných kapitolách se zabývá možností zavedení poplatků na území NP a nalezení kompromisu mezi ochranou přírody a cestovním ruchem. Závěrečná část poukazuje na nedostatky institucionálního zabezpečení národních parků. Cílem práce je pojednat o platné právní úpravě a navrhnout její změny za účelem efektivnější ochrany přírody na území NP.
|
|
|
Sociální motivace k ochraně přírody v ČR do roku 1956: analýza vybraných (chráněných) území
Léblová, Kateřina ; Rynda, Ivan (vedoucí práce) ; Pojer, František (oponent)
13 Abstrakt Předložená diplomní práce se zabývá tématem sociálních nebo psycho−sociálních motivací k ochraně přírody. Na základě analýzy téměř sta vybraných zvláště chráněných území a několika dalších vhodných lokalit, které již nejsou nebo nikdy nebyly státem chráněny, se snaží odhalit, jaké motivace hrály nebo dosud hrají největší roli v ochraně přírody na území České republiky. Lokality byly vybrány na základě prostorového rozmístění v rámci ČR (početně alespoň srovnatelné zastoupení v každém kraji). Mapováno je období od počátků ustavování ochrany přírody jako cílevědomé činnosti (cca 1800) do roku 1956, kdy byl schválen první zákon na ochranu přírody v tehdejší ČSSR. Cílem práce je nejen kategorizovat rozpoznané motivace a určit jejich významnost, ale také určit nejčastější iniciátory a předmět ochrany, jejich vzájemný vztah a naplnění původního záměru. Na základě výsledků práce je následně možné stanovit předpoklady pro oživení občanských aktivit směřujících k ochraně přírody, zájmu o lokální dění a převzetí odpovědnosti za stav životního prostředí (přírody) alespoň v blízkém okolí bydliště. Výzkum by měl například odkrýt, jaký objekt má největší šanci na ochranu, jací aktéři v ochraně nejčastěji vystupují, či zda je pro ochranu přírody důležité vzdělání. Klíčová slova Ochrana přírody, chráněné území,...
|
|
|
Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR
Görner, Tomáš
Vyhlašování chráněných území představuje nejrozšířenější formu ochrany přírodních ekosystémů. Primárním účelem chráněných území je ochrana přírody, která by měla být aplikována v souladu s názory a přesvědčením hlavních aktérů (včetně místních lidí a turistů) v území. Studie zaměřené na charakteristiky a postoje těchto aktérů (nejen) k ochraně přírody mohou zefektivnit management chráněných území, odstranit řadu konfliktů či nastínit možnosti jejich řešení. Práce "Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR" se zaměřuje na český Krkonošský národní park (KRNAP), Národní park (NP) a Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Šumava, a na polský Karkonoski park Narodowy (KPN). Socioenvironmentálních průzkumů byla zejména v obou českých NP provedena již celá řada, výsledky takových průzkumů se však mohou lišit v závislosti na místě či času šetření. Cílem práce je odlišit možné vlivy času (zima, léto) a místa (odlišné typy chráněných území) na výsledky šetření v chráněných územích, a to na případě turistů i místních obyvatel. První část výsledků popisuje rozdíly v charakteristice a názorech turistů mezi sousedními krkonošskými NP - KRNAP a KPN. Šetření proběhlo v zimní a letní sezóně roku 2000. Nejvýraznější rozdíly mezi turisty obou NP byly detekovány v jejich národnosti, velikosti sídla...
|
|
|
Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR
Görner, Tomáš ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Fialová, Dana (oponent) ; Plesník, Jan (oponent)
Vyhlašování chráněných území představuje nejrozšířenější formu ochrany přírodních ekosystémů. Primárním účelem chráněných území je ochrana přírody, která by měla být aplikována v souladu s názory a přesvědčením hlavních aktérů (včetně místních lidí a turistů) v území. Studie zaměřené na charakteristiky a postoje těchto aktérů (nejen) k ochraně přírody mohou zefektivnit management chráněných území, odstranit řadu konfliktů či nastínit možnosti jejich řešení. Práce "Udržitelný turismus ve vybraných zvláště chráněných územích ČR" se zaměřuje na český Krkonošský národní park (KRNAP), Národní park (NP) a Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Šumava, a na polský Karkonoski park Narodowy (KPN). Socioenvironmentálních průzkumů byla zejména v obou českých NP provedena již celá řada, výsledky takových průzkumů se však mohou lišit v závislosti na místě či času šetření. Cílem práce je odlišit možné vlivy času (zima, léto) a místa (odlišné typy chráněných území) na výsledky šetření v chráněných územích, a to na případě turistů i místních obyvatel. První část výsledků popisuje rozdíly v charakteristice a názorech turistů mezi sousedními krkonošskými NP - KRNAP a KPN. Šetření proběhlo v zimní a letní sezóně roku 2000. Nejvýraznější rozdíly mezi turisty obou NP byly detekovány v jejich národnosti, velikosti sídla...
|
|
|
Rekreačně turistické využívání centrálních částí KRNAP a CHKO Beskydy
Svobodová, Božena ; Čihař, Martin (vedoucí práce) ; Görner, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zabývá zhodnocením návštěvnosti centrálních částí Krkonošského národního parku v letních měsících pomocí tříletého periodického monitoringu a v rámci ojedinělého šetření zhodnocením návštěvnosti chráněné krajinné oblasti Beskydy. Srovnává výsledky z těchto chráněných území navzájem a s dalšími vybranými národními parky v Severní Americe, Austrálii a v Evropě. Zaznamenáváno bylo kvantitativní zatížení vybraných lokalit v KRNAP (Luční bouda, Labská bouda a U čtyř pánů) a CHKO Beskydy (Pustevny), na těchto lokalitách pak probíhaly řízené rozhovory s návštěvníky. Díky použité metodě byla získána vysoká návratnost (kolem 92 %). Zaznamenáno bylo celkem 44 281 pěších turistů, nejfrekventovanějšími stanovišti v KRNAP byla shledána Luční bouda a U čtyř pánů. Přesto se svou aktuální situací nemohou rovnat stanovišti Pustevny, které převyšuje jednotlivé lokality KRNAP téměř dvojnásobně. Dále byla statisticky zjištěna závislost některých odpovědí na demografických charakteristikách populací respondentů. Z toho byly vyvozeny jednak závěry platné zejména pro uvedené populace návštěvníků, ve srovnání s ostatními chráněnými oblastmi byly vysloveny také závěry o participantech cestovního ruchu horských chráněných území vůbec. Tyto závěry z diplomové práce budou poskytnuty Správě KRNAP a CHKO...
|
|
|
Jezdecká turistika v Národním parku České Švýcarsko a krajině pražské aglomerace
Krejčová, Linda ; Čermák, Daniel (vedoucí práce) ; Thöndlová, Gabriela (oponent)
Tato diplomová práce je studií, kvalitativním výzkumem, který má za cíl zjistit, zda ve vybraných dvou oblastech, chráněném a nechráněném území, funguje jezdecká turistika a do jaké míry odpovídá konceptu šetrné turistiky. Vzhledem k tomu, že jezdecká turistika je velmi mladý rozvíjející se druh sportovní aktivity, věnuje se práce i zodpovězení otázek, jaké má v dané oblasti jezdecká turistika podmínky a zda při jejím provozu nedochází k uživatelskému konfliktu na stezkách nebo jiným sporům. Důležité bylo i zjištění míry spolupráce jednotlivých aktérů, které tvoří komunikační síť. Pro realizaci výzkumu byla zvolena kvalitativní strategie sběru dat pomocí polostrukturovaných rozhovorů a analýza získaných dat prostřednictvím metody zakotvené teorie. Koncept tzv. měkké turistiky vychází z rešerše odborné literatury. Její znaky de facto apelují na dodržování zásad trvale udržitelného rozvoje, ze kterého tak nutně vychází teoretický rámec rozhovorů. Klíčová slova: jezdecká turistika, metoda zakotvené teorie, chráněná území, trvale udržitelný rozvoj, šetrná turistika, hipostezka, síť aktérů, komunikace, regionální politika, udržitelný cestovní ruch. Abstract My thesis is a qualitative research using inductive methods. Its aim is to create a theory about management of equine tourism in two selected areas,...
|
host ::
RSS.