|
|
Metodika návrhu systému využití šedých vod ve vybraných objektech
Raček, Jakub ; Pollert,, Jaroslav (oponent) ; Stanko,, Štefan (oponent) ; Raclavský, Jaroslav (vedoucí práce)
Koncepce opětovného využití odpadní vody v budovách nabývá v poslední době stále většího významu. Suchem a měnícími se klimatickými podmínkami klesá vydatnost zdrojů pitné vody. Šedou vodu můžeme obecně definovat jako málo znečištěnou odpadní vodu z umyvadel, sprch, van, kuchyňských dřezů a praček na prádlo. Koncepce založená na využití alternativních zdrojů vody by nemusela vykazovat tak přísné sledované ukazatele, jako je tomu u vody pitné. Dizertační práce se zabývá šedou vodou z umyvadel, sprch a praček na prádlo, sbíranou odděleně od ostatních odpadních vod a to v objektech jako jsou vysokoškolské koleje, prádelny, hotely, rodinné domy, plavecké bazény, administrativní budovy a další objekty. Výzkum ukázal, že membránová filtrace splňuje všechny potřebné parametry kvality vody a lze ji úspěšně aplikovat v systémech budov, kde vyčištěnou bílou vodu použijeme na splachování toalet, zavlažování zahrady nebo travnatých ploch. Systémy využití šedých vod ve vybraných objektech jsou podrobně řešeny v dizertační práci se zaměřením na návrh systému.
|
|
|
Vliv technologických procesů na obsah prioritních kontaminantů v čistírnách odpadních vod
Mikulíková, Iva ; Čáslavský, Josef (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Voda představuje jednu z nejrozšířenějších látek na Zemi a je nezbytnou součástí našeho života. Její znečištění má dopad na celý ekosystém. Polybromované difenylethery jsou syntetické perzistentní organické polutanty používané jako retardéry hoření v různých komerčních a domácích produktech. Předložená práce je zaměřena na posouzení míry odstranění PBDEs na čistírnách odpadních vod (ČOV) s různými technologickými procesy čištění. Vzorky byly odebrány na tři ČOV v Jihomoravském kraji, a to na ČOV Brno – Modřice, ČOV Mikulov a ČOV na VFU Brno.
|
|
|
Rozklady organických barviv metodami AOP
Olexová, Barbora ; Dzik, Petr (oponent) ; Kozáková, Zdenka (vedoucí práce)
Tato diplomová práce je zaměřena na studium vlivu pokročilých oxidačních procesů (AOP) na rozklad organických barviv. Mezi AOP – velmi účinné fyzikálně-chemické metody čištění odpadních vod – patří aplikace silných oxidačních činidel, UV a ionizujícího záření a elektrického výboje. Pro tuto práci byly zvoleny dvě z těchto metod – aplikace oxidačního činidla (ozón) a UV záření. Spolu s elektrolýzou, jež je v této práci zmíněna spíše okrajově (její studie je předmětem předchozí práce), jsou tyto jevy produktem elektrického výboje v kapalinách, kde se různou měrou podílejí na rozkladných procesech. Pro všechny série měření byla za modelové sloučeniny zvolena dvě přímá azobarviva – C.I. Direct Blue 106 a C.I. Direct Red 79. Pro rozklad barviv pomocí ozónu byl použit ozonizátor, do kterého byl jako výchozí plyn pro generaci ozónu zaváděn buď O2 anebo syntetický či technický vzduch. Vznikající ozón byl zaváděn do promývačky s roztokem barviva o různé počáteční koncentraci (10–130 mg.dm-3), na kterou navazovala promývačka s roztokem KI pro následné analytické stanovení množství generovaného ozónu. Z dalších parametrů byl měněn průtok plynu (1–2 dm3.min-1), výkon ozonizátoru (minimální a maximální), druh barviva, pH roztoku barviva (neutrální a kyselé) a přídavný elektrolyt (NaCl, Na2SO4 nebo žádný). Reaktor pro studium vlivu UV záření na rozklad barviv tvořil UV sterilizátor, do kterého byl umístěn odpovídající objem roztoku barviva. Možnosti nastavení experimentu zde byly omezenější, nastavoval se pouze druh barviva a přídavného elektrolytu a pH roztoku barviva (vše jako v případě ozónu). Celkem bylo naměřeno několik sérií měření za různě nastavených podmínek, které více či méně ovlivňovaly rozklad zvolených barviv. Bylo zjištěno, že v případě obou použitých metod se lépe odbourává barvivo Direct Blue 106, přičemž ozónem podstatně lépe než UV zářením. K rozkladu barviva Direct Red 79 došlo pouze působením ozónu, při aplikaci UV záření k rozkladu nedošlo. Při zkoumání vlivu počáteční koncentrace barviva na jeho rozklad bylo potvrzeno, že s rostoucí počáteční koncentrací barviva roste i jeho konečná koncentrace, přičemž při nízkých koncentracích (10–50 mg.dm-3) již nehraje počáteční koncentrace roli. V případě obou použitých metod měl urychlující efekt na rozklad barviva přídavek elektrolytu (NaCl i Na2SO4 vykazoval podobné konečné výsledky i přes rozdílný průběh rozkladu), přídavek HCl pak urychlil rozklad pouze v případě UV záření, při aplikaci ozónu nemělo pH prostředí na rozklad barviva vliv. Z plynů pro generaci ozónu měl nejlepší účinnost O2 a syntetický vzduch (srovnatelné výsledky), v případě technického vzduchu byla konečná koncentrace barviva o zhruba 30 % vyšší. Optimální objemový průtok plynu byl stanoven na 1,5 dm3.min-1, optimální výkon ozonizátoru na 30 W (maximální), při minimálním výkonu ozonizátor prakticky nepracoval.
|
|
|
Hormonálně aktivní látky ve vodním prostředí a rizika pro vodní organismy a člověka.
Duisembay, Zhuldyz ; Bušová, Milena (vedoucí práce) ; Ezechiáš, Martin (oponent)
Cílem této bakalářské práce je zkoumat přítomnost, zdroje a dopady hormonálně aktivních látek neboli endokrinních disruptorů (ED) ve vodním prostředí. Tyto látky, včetně dlouhodobých perzistentních organických polutantů (POPs), např. pesticidů a polycyklických aromatických uhlovodíků (PAHs), a nepersistentních polutantů, jako je bisfenolA a alkyfenoly, přímo či nepřímo ovlivňují hormonální systémy vodních organismů a člověka. Bylo například zjištěno, že zvýšené koncentrace některých progestagenů ovlivňují plodnost, reprodukční procesy, vyvolávají transkripční změny a mění poměr pohlaví v rybích populacích. Četné studie v této oblasti se zaměřují na hodnocení projevů ED ve vodě, jejich vlivu na chování a životní funkce vodních organismů a člověka a na problémy spojené s jejich detekcí a odstraňováním z odpadních vod vypouštěných do životního prostředí. Nedávné výzkumy odhalily zvýšené koncentrace specifických ED v různých regionech včetně České republiky (v řece Blanici byly zjištěny významné koncentrace levonorgestrelu, megestrol acetátu (MGA), drospirenonu a dienogestu). To svědčí o nedostatečné regulaci a možných obtížích při účinném odstraňování těchto látek z vody běžnými technologiemi čištění odpadních vod. Další důležitou součástí bakalářské práce je řešení omezení tradičních technologií...
|
|
|
Problematika čištění průmyslových odpadních vod a využití tematiky ve výuce přírodopisu
Rychtecká, Karolína ; Skýbová, Jana (vedoucí práce) ; Říhová, Dagmar (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika čištění průmyslových vod a využití této tematiky ve výuce přírodopisu na základních školách. Cílem práce je seznámit čtenáře hlouběji průmyslovými odpadními vodami, zjistit, jak danou problematiku vnímá běžná populace konkrétně navrhnout a ověřit v praxi, jak by se tematika dala zapojit do výuky přírodopisu. teoretické a praktické části. Teoretická část práce se věnuje definici průmyslových odpadních vod a jejich složení. Charakterizuje vybrané průmyslové odpadní vody a čistírenské procesy, které se k odstraňování polutantů v průmyslových odp vodách využívají. Okrajově se také dotýká tématu hospodaření s průmyslu. Kapitoly teoretické části také shrnují vliv znečištění odpadních vod ve vztahu k člověku a životnímu prostředí. Dále je součástí práce také část věnovaná l ě čištěním průmyslových odpadních vod. Závěr teoretické části se věnuje výukovým metodám pro zapojení problematiky průmyslových odpadních vod do výuky školách Praktická část se věnuje vlastnímu výzkumu ke zjištění vnímání problematiky čištění odpadních populaci a konkrétním návrhům tematiky do přírodopisu. Do výuky byla navržená do čistírny odpadních vod na dané téma. Závěr práce se věnuje ověření didaktické hry ve výuce přírodopisu na základních školách KLÍČOVÁ SLOVA Odpadní voda, průmyslová odpadní...
|
|
|
Removal of emerging contaminants from water by a hybrid membrane-catalytic oxidation process
Bourassi, Mahdi ; Klusoň, Petr (vedoucí práce) ; Bendová, Magdalena (oponent) ; Granger, Pascal (oponent)
Nově se objevující kontaminanty byly detekovány v různých typech povrchové vody po celém světě. Tyto aktivní molekuly ovlivňují životní prostředí (dále jen ŽP) již ve stopových koncentracích a dostávají se tam z čistíren odpadních vod, protože přetrvají po konvenčním zpracování odpadních vod. Jako důsledek vzniká rezistence mikrooorganismů vůči antibiotikům, dochází k bioakumulaci těchto látek v organismech a jejich přítomnost v ŽP vede k jeho degradaci. Tato disertační práce se zabývá čištěním odpadních vod zatížených perzistentními polutanty. Cílem bylo zhodnotit technologii membránové separace a proces katalytické oxidace mokrým vzduchem (dále jen KOMV) a spojit je do hybridního procesu k řešení této problematiky. První část hybridního procesu je zaměřena na výzvy, kterým čelí proces membránové separace, zejména na jejich zanášení a selektivitu. Tato část shromažďuje 6 publikací zaměřených na čištění odpadních vod pomocí membránové separace. První publikací je rezence, která se zabývá problematikou nově vznikajících kontaminantů a potenciálem membránového procesu pro regeneraci vody. Recenze identifikuje výhody a výzvy znečištění a selektivity membránového procesu. Kapitola o zanášení membrán zahrnuje dvě publikace: " Removal of ibuprofen from water by different types of membranes" a " Modified...
|
|
|
Problematika nepřímého vypouštění průmyslových odpadních vod do kanalizace
Keprtová, Karolína ; Kolář, Jan
Vypouštění odpadních vod je jedním ze zdrojů znečištění životního prostředí. Mezi zásadní zdroje znečištění odpadních vod patří průmysl vypouštějící odpadní vody z výroby. Průmyslové odpadní vody mohou být po vyčištění vypouštěny přímo do recipientu nebo nepřímo do kanalizační sítě zakončené dalším stupněm čištění odpadních vod. Nepřímé vypouštění odpadních vod se řídí smluvním vztahem mezi producentem odpadních vod a provozovatelem kanalizační sítě. Emisní limity pro nepřímé vypouštění nejen průmyslových odpadních vod nejsou legislativou přímo stanoveny. Až v posledních letech se začíná prosazovat regulace nepřímého vypouštění odpadních vod v prováděcích rozhodnutích Komise, kterými se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (závěry o BAT).
Plný text:  PDF
|
|
|
Biotechnologický potenciál řas a sinic z chladných prostředí
Faško, Adam ; Nedbalová, Linda (vedoucí práce) ; Vítová, Milada (oponent)
Se zvýšením zájmu o biopaliva vzrostlo povědomí o biotechnologickém potenciálu řas a sinic a ve veřejném prostoru probíhá diskuse o dalších možných způsobech využití těchto mikroorganismů. Řasy a sinice z chladných prostředí v rámci svých adaptačních strategií disponují výjimečnými vlastnostmi. Cílem této práce je zhodnotit, zda je možné těchto vlastností využít v biotechnologiích. V práci jsem se zaměřil na tři nejčastěji diskutované oblasti využití řas a sinic z chladných prostředí: produkce polynenasycených mastných kyselin, barviv a antioxidantů a čištění odpadních vod. Na základě dostupné literatury jsem dospěl k závěru, že řasy a sinice adaptované na chlad mohou v určitých podmínkách předčít mesofilní druhy co do produkce požadované látky nebo odběru živin z média. Zásadní vliv na míru využití těchto mikroorganismů bude mít selekce vhodných kmenů, optimalizace podmínek kultivace a aplikace metabolického inženýrství a syntetické biologie.
|
|
|
Klasifikace koncentrátu z membránových procesů
Vespalec, Jan ; Mergl, Václav (oponent) ; Repková, Martina (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá klasifikací koncentrátu z membránových procesů, konkrétně koncentrátu z reverzní osmózy. Membránová technologie byla použita ve dvou lokalitách, a to v lokalitě čistírny odpadních vod a dále v lokalitě průmyslové prádelny. Při opětovném získávání vody pomocí membránových procesů je nutné se zamyslet nad následným nakládáním s koncentrátem. Koncentrát může být zakoncentrovaný do takové míry, kdy již nesplňuje zákonem definované limity. Cílem této práce je zjistit, zda lze vypouštět koncentrát z reverzní osmózy do recipientu/kanalizace a zda se nejedná o nebezpečný odpad. Z výsledků této práce vyplývá, že sledované ukazatele vyskytující se v koncentrátu z reverzní osmózy jsou nad limitem pro vypouštění do recipientu/kanalizace, ale jsou pod limitem klasifikace coby nebezpečný odpad.
|
|
|
Průmyslové odpadní vody v ČR
Sikora, Petr ; Konečná, Eva (oponent) ; Vondra, Marek (vedoucí práce)
Motivací této práce je umožnit čtenáři získat ucelený vhled do různých aspektů produkce průmyslových odpadních vod v ČR s bližším zaměřením na vinařství, což je vedle výroby piva velmi aktuální odvětví (z hlediska produkce odpadních vod), které se nejen v tuzemsku těší velké popularitě. Práce proto kromě výstavby teoretického základu nezbytného pro porozumění problematice nabízí také zajímavý souhrn a porovnání aktuálních statistických údajů o produkci a vypouštění průmyslových odpadních vod v ČR, a to s využitím jak nejnovějších dostupných publikací poskytovaných pravidelně Ministerstvem životního prostředí či Českým statistickým úřadem, tak také dat z online databáze Integrovaného registru znečištění. Zpracovaná data dávají do souvislostí mj. vývoj kvality a kvantity vypouštěných odpadních vod na území ČR v posledních desetiletích a poukazují tak na současné trendy reagující na různé ovlivňující faktory a události. Nechybí také přehled důležité legislativy relevantní k tématu práce včetně uvedení vybraných pasáží z emisních standardů.
|
host ::
RSS.