|
|
Problematika zavádění inovací ve vzdělávání z pohledu aktérů
Jarešová, Alžběta ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Zelinková, Anna (oponent)
Diplomová práce pojednává o problematice inovací ve vzdělávání. Ačkoli se společnost mění a s ní i požadavky na konkurenceschopného člověka, české školy stále výrazně neinovují. Práce tak má hlavní cíl zjistit a popsat současnou situaci v zavádění a uplatňování inovací a odhalit, kdy a proč k zavádění a uplatňování inovací dochází a nedochází. Popsány jsou tak podmínky vnější (legislativní ukotvení, financování, personální zajištění), ale i vnitřní (osobnost učitele, motivace, inovativní potenciál). Použit je design případové studie, zkoumána je Hejného metoda na konkrétní škole. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů (učitelé, ředitel) jsou identifikovány klíčové události, změny, ale i participující aktéři a podmínky. Odhalována je jejich role v daném procesu, vývoj v čase. Práce užívá konceptuálního rámce sestaveného z fázového modelu veřejně politického cyklu, Teorie tří proudů, analýzy silových polí a Modelu změny. Autorka odhaluje klíčovou roli aktérů v podobě promotéra politiky a odpůrce změny. Identifikováno je i mnoho formujících podmínek. Ty mohou být systémové, osobní, organizační i sociální. Práce poskytuje doporučení pro vybranou školu, jak probíhající proces změny úspěšně završit. Uvedena jsou i obecná doporučení pro zavádění inovací.
|
|
|
Pražský divadelní místopis
Kreyndel, Ksenia ; Dolenská, Jana (vedoucí práce) ; Hasil, Jiří (oponent)
Pražský divadelní místopis Cílem této práce je představit a postihnout pražský divadelní život během osmnáctého, devatenáctého a dvacátého století, podívat se na jeho proměny v čase a prostoru. Následující stránky popisují, co znamenalo divadlo pro český národ v době Národního obrození, odkud pochází tradice českého loutkového divadla, zjišťují začátky profesionálního divadla na území Čech. Dále se v textu připomíná důležitý přínos významných osobností devatenáctého století pro české divadlo, jimiž jsou Jan Nepomuk Štěpánek, Václav Kliment Klicpera a Josef Kajetán Tyl. Divadelní život v průběhu dvacátého století je popsán ve třetí kapitole. Důraz je v jednotlivých kapitolách kladen na umělecky a historicky významná období českého divadla. Praktická část práce se věnuje soupisu divadelních scén na území Starého a Nového Města v Praze v průběhu osmnáctého, devatenáctého a dvacátého století. Tato část představuje tři divadelní vycházky různých časových období se zakreslenými turistickými trasami na mapách. Klíčová slova Praha, dějiny, divadlo, inscenace, hra, režisér, herec, budova, průvodce, místopis
|
|
|
Kompetenční model divadelní herecké profese
Bartoš, Vojtěch ; Kocianová, Renata (vedoucí práce) ; Mühlpachr, Pavel (oponent)
Práce pojednává o kompetencích nezbytných pro výkon povolání divadelní herec/herečka a požadavcích a nárocích na pracovníky v tomto oboru. Cílem práce je vytvoření generického kompetenčního modelu divadelní herecké profese, vhodného pro využívání divadelními organizacemi činoherního zaměření v České republice. Práce přibližuje téma kompetencí a kompetenčního přístupu v personální praxi a věnuje se vybraným teoriím herectví. Na těchto teoretických základech jsou prostřednictvím metody panelu expertů identifikovány kompetence a sestaven generický kompetenční model herecké profese. Klíčová slova: kompetence, kompetenční model, řízení podle kompetencí, herec, herectví, herecká profese, panel expertů, K. S. Stanislavskij
|
|
|
Integrace dětí s ADHD na základním stupni vzdělávání
Richterová, Kateřina ; Angelovská, Olga (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Práce se zabývá tématem integrace dětí s ADHD do běžných základních škol. Projevy této poruchy ve vzdělávání často žákům vadí, je tedy potřeba, aby se jim věnovala individuálnější podpora. Díky novelizaci českého zákona v roce 2005 se těmto žákům se speciálními vzdělávacími potřebami věnuje větší pozornost. Autorka zkoumá implementaci integrační politiky žáků s ADHD prostřednictvím rozhovorů s liniovými pracovníky a jejich klienty. Při zhodnocení dvou dotazovaných případů se integrace žáků s ADHD v přítomnosti asistenta pedagoga jeví jako velmi dobré řešení. I přes to velkou roli v tomto procesu hrají samotní zainteresovaní aktéři (rodiče, učitelé, asistenti pedagoga, ředitelé, poradenští pracovníci). V integraci tedy můžeme najít několik nedostatků plynoucích nejčastěji z nedostačujícího financování či zastaralého školského systému. Ze závěrů je možné usoudit, že integrační trend v České Republice probíhá, avšak ne vždy jsou pro integraci ve školách odpovídající podmínky.
|
|
|
Mikuláškovy inscenace Europeana a Trapná muka
Řezníková, Veronika ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Just, Vladimír (oponent)
Náplní této bakalářské práce je analýza dvou inscenací jednoho z nejvýraznějších současných českých divadelních režisérů Jana Mikuláška. Na základě vlastních divadelních zážitků, kritických reflexí v tisku a studií v odborných divadelních periodikách se autorka pokusila popsat, analyzovat a pojmenovat režijní styl Jana Mikuláška na příkladu inscenací Trapná Muka a Europeana. Vzhledem k tomu, že obě inscenace vychází z původně nedramatických textů, páce se věnuje nejen režii, herectví a hudební a vizuální stránce, ale také dramatizaci. V rozborech inscenací nejsou opomíjeny ani kontexty vzniku jak původních textů, tak také inscenací. V některých částech se práce pokouší i o lehkou kritickou analýzu určitých momentů či inscenačních prvků. Závěr práce je věnován srovnání obou inscenačních tvarů a poukazuje na odlišnosti, které i v rámci podobné režijní poetiky inscenace vykazují.
|
|
|
Role autora v uměleckém díle podle Jana Mukařovského se zaměřením na film
Lavická, Kristýna ; Borecký, Felix (vedoucí práce) ; Michalovič, Peter (oponent)
Ve své diplomové práci se zabývám rolí autora v uměleckém díle podle Jana Mukařovského se zaměřením na film. Nejprve popisuji Mukařovského pojetí uměleckého díla z pohledu strukturální estetiky. Mukařovský umělecké dílo považuje za autonomní znak, přičemž navazuje na koncepci znaku Ferdinanda de Saussura. Zároveň od něho přejímá dvojici pojmů langue a parole. V této práci vysvětluji Mukařovského základní pojmy estetická funkce, norma a hodnota. Rozebírám rozdíl mezi pojmy individuum a subjekt v umění a mezi pojmy záměrnost a nezáměrnost v umění. Popisuji Mukařovského pojetí autora uměleckého díla a porovnávám jej s dalšími autory, Umbertem Ecem, Rolandem Barthesem a Michelem Foucaultem. V práci charakterizuji historickou proměnu pojetí autora podle Mukařovského a přidávám i nové pojetí autora v kyberkultuře podle Pierra Lévyho. Dále ve své práci uvádím další autory, kteří se zabývají filmem jako druhem umění znakového charakteru. Konkrétně jimi jsou James Monaco a Jerzy Plaževski, které se nejprve pokusím propojit s myšlenkami Jana Mukařovského. Tito autoři mi slouží jako opora, protože Jan Mukařovský se konkrétně k roli autora ve filmu nevyjadřuje. Zaměřuji se na teorii víceúrovňového filmu Jaroslava Vančáta, který hovoří o třech rovinách filmu, na které se vždy podílí jiný autor. Zproblematizuji...
|
|
|
Zavádění dvojjazyčných místních názvů jako veřejně politický proces (případová studie)
Mašková, Jana ; Mouralová, Magdalena (vedoucí práce) ; Ochrana, František (oponent)
Diplomová práce pojednává o veřejně politickém procesu zavádění dvojjazyčných místních názvů se zaměřením na uplatnění tohoto práva u příslušníků polské národnostní menšiny na Těšínsku. Práce má hlavní cíl vysvětlit, proč docházelo nebo naopak nedocházelo ke změnám této politiky, jaké byly důvody nesouladu cílů politiky s jejími výsledky a odhalit konkrétní nedostatky implementačního procesu, v jejichž důsledku v některých obcích nedošlo k naplnění práva menšiny na zavedení dvojjazyčných místních názvů nebo bylo provázeno problémy. Předmětem zkoumání je jak právní, tak institucionální aspekt problému a pozornost je věnována participujícím aktérům, kde jednu ze stěžejních rolí mají výbory pro národnostní menšiny při zastupitelstvech obcí, z jejichž řad má zaznívat požadavek na zavedení dvojjazyčných místních názvů. Vodítkem pro pochopení používaných nástrojů, postupů a vazeb byla teoretická východiska vztahující se k institucím a jejich změnám, k procesu implementace (top-down a bottom-up přístupy), teoretická východiska vysvětlující odpovědnost aktérů a nezamýšlené důsledky jejich jednání a další. Výzkumným designem je případová studie.
|
|
|
Režijní tvorba Miroslava Macháčka v Národním divadle v 70. a 80. letech
Černá, Johana ; Topolová, Barbara (vedoucí práce) ; Sarkissian, Alena (oponent)
Diplomová práce charakterizuje inscenační styl jedné z nejvýraznějších osobností českého divadla 2. poloviny 20. století, Miroslava Macháčka, a to na základě jeho režijní tvorby v Národním divadle v 70. a 80. letech. Autorka postupuje metodou rekonstrukce inscenace, nejvýznamnější a pro režisérův sloh nejpříznačnější produkce potom podrobuje detailnější analýze. Při popisu inscenací diplomantka vychází z recenzí a studií z dobových periodik, fotografií k inscenacím a v některých případech i z videozáznamů, dále z režisérovy korespondence a poznámek k tvorbě a pamětnických vzpomínek. Pozornost je v práci věnována také historickému kontextu a tehdejším poměrům v činohře Národního divadla, které ovlivňovaly Macháčkovo zdejší umělecké působení.
|
|
|
Problematika asistenčních služeb u žáků s PAS z pohledu aktérů
Jarešová, Alžběta ; Dobiášová, Karolína (vedoucí práce) ; Mouralová, Magdalena (oponent)
Práce se zabývá problematikou asistenčních služeb u žáků s poruchami autistického spektra a to z pohledu různých aktérů. Počet diagnostikovaných autistických žáků v posledních letech stále narůstá. České školství se snaží o začleňování a kvalitní vzdělávání žáků se speciálními vzdělávacími potřebami, k čemuž je využíváno právě asistentských služeb. Autorka téma legislativně ukotvuje a odlišuje funkci osobního asistenta a asistenta pedagoga, přičemž se podrobně zaměřuje na druhého jmenovaného. Od 1. ledna 2005, kdy nabyl účinnosti nový školský zákon, dochází k rapidnímu zvýšení počtu zřízených funkcí asistenta pedagoga, implementace jejich činnosti však není bezproblémová a vyskytují se tak významné překážky ve vzdělávání autistů. Prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s primárními aktéry (rodič, učitel, ředitel, asistent pedagoga, představitel poradenského zařízení) identifikuje problémové oblasti, které následně interpretuje jak pro každého aktéra jednotlivě, tak poskytuje obrázek i o nejpalčivějších problémech zmiňovaných více komunikačními partnery zároveň. Odhaluje tak problémy ve financování, požadavcích na výkon funkce, zřízení funkce, náplni práce, interpersonálních vztazích a diagnostice, tedy nedostatky legislativní, metodické i jiné povahy.
|
|
| |
host ::
RSS.